Král Josef (1875-?)

Přední žižkovský anarchista Josef Král se narodil 7. září 1975 v Brzoticích u Kralovic do rolnické rodiny Ludvíka Krále a Barbory za svobodna Vozlařové. V devadesátých letech předminulého století se stěhuje do Prahy a nejdříve se usazuje na Smíchově. Smíchov s emu stává osudným, protože zde potkává svoji lásku Annu Weinertovou. Anna Weinerotvá pracuje jako služebná. Narodila se 2. února 1884 na Smíchově rodičům Weinertovi Matyáši barvíři kůží a Josefe za svobodna Grošlové. Na cestě je potomek Božena Králová, a tak se rozhodnout vzít. Civilní bezvěrecká svatba se konala 4. května 1902. Za svědky jim šli anarchističtí kamarádi Theodor Pichl a Josef Krbec.

Živil se jako obuvnický dělník a redaktor časopisu „Obuvník“, orgán pro hájení zájmů pomocníků obuvnických v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vycházel v letech 1890 až 1926. Nejdříve bydlel Josef Král na Smíchově, v roce 1906 se stěhuje na Žižkov.

Na Žižkově se sdružil do anarchistického uskupení Vzdělávacího klubu „Pokrok“ pro Žižkov a okolí. Stal se předním členem spolku, proto také zastával post předsedy, na nějž byl 26. října 1906 zvolen. Podruhé byl za předsedu zvolen 29. října 1907 a zastával ho až do 3. prosince 1910.

V roce 1904 přistupuje také za člena anarchosydikalistického svazu České federace všech odborů (ČFVO), v jeho řadách působí do roku 1908, kdy jsou tyto odbory zakázány a rozpuštěny.

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – CHABAŘOVICE (1923)


Dne 7. ledna 1923 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Chabařovicích, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Kočí Antonín – předseda, Chlumská

Hoffmann Alois – místopředsedou

Baťka Bedřich – jednatel

Kovář Josef – pokladník

Hejda Karel – revisor

Junek Josef – revisor a distributor Hornických listů, Rudolfská č.p. 494

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – MOST (1922)

Dne 24. prosince 1922 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Mostě, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Dolejš Josef – předseda

Plecháč Jan – místopředseda

Šimek Vojtěch – jednatel

Křičenský Václav – místojednatel

Krob Jan – knihovník

Pošta František – pokladník

Ledvinka – revisor

Čabek Jan – revisor

Pouska V. – důvěrník, Gotheova ulice č.p 1144

Vychází sbírka básní: „Verše pro Kuchařky“

U Zádruhy právě vychází v nákladu 200 ks benefiční sborník Verše pro Kuchařky bez domova. Všechny peníze z něj půjdou Jídelna Kuchařek bez domova, cena je Kč 50,– , formát A5, 40 stran. K objednání na spolekzadruha@riseup.net a rovněž ke koupi od 29.3. v Infocentrum Salé nebo na akcích Kuchařek bez domova (více info o tomto projektu u Jako doma)


Na sborníku se podílely tyto básnické hlasy: Magdaléna Šipka, Vojta Vacek, VeroNika Svobodová KRPI, Karolina Válová, Petr Suchan, Janele z Liků, Vojtěch Jandera, Annie Šuláková, Radek Valenta, Vojtěch Weisbauer a Vojtěška Hrázová


Za obálku děkujeme Vojtovi z punkx společenství S kudlou v zádech.

Vychází brožurka: „František Dlouhý – Z pohnutých dob“

Historický spolek Zádruha vydává speciálně pro Infocentrum Salé benefiční brožuru „František Dlouhý – Z pohnutých dob“. Jedná se o vzpomínkovou knihu severočeského anarchisty a zároveň světoběžníka na nelehké roky těsně před a po 1. světové válce. Právě vyšla v rámci Knihovny Zádruhy benefiční publikace „František Dlouhý – Z pohnutých dob“, formát DL, 30 stran, cena Kč 30,– (20 Kč z každé jde pro Infocentrum Salé). Za krásnou obálku děkujeme našemu novému ilustrátorovi Erikovi Antonoviči. Publikace bude poprvé uvedena na literární benefici Zádruha, Pravěk a Nájezd pro Salé dne 29. 3. 2019 v Praze v Infocentru Salé, kde bude k dostání i po akci, stejně tak jako další naše publikace. Objednávky přijímáme na mailu: spolekzadruha@riseup.net Platba možná složenkou nebo převodem na účet.

Šesták Jan (1878-?)

Jan Šesták se narodil v roce 1878 v Tursku. Za manželku si vzal Antonii Novotnou, narozenou v roce 1882. Povoláním byl tak jako mnoho tehdejších pražských anarchistů rukavičkář. Ostatně mezi kolegy rukavičkáři se seznámil s anarchistickými myšlenkami.

Patřil ke generaci anarchistů vzešlých z hnutí neodvislých socialistů kolem proslulého Viléma Körbera. Byl členem Vzdělávací besedy stavebního dělnictva pro Žižkov a okolí založenou právě neodvislými socialisty. V roce 1896 byl spolek přejmenován na Vzdělávací jednotu Žižkovan. Jan Šesták patřil mezi přední členy. Na valné hromadě odbývané 19. dubna 1896 byl zvolen jednatelem spolku a tuto funkci si podržel do 21. dubna 1897.

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – LEDVICE (1922)


Dne 17. prosince 1922 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Ledvicích, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Kejzlar Jaroslav – předseda, Ledvice č.p. 92

Kofroň – náměstek předsedy

Machovec Václav – pokladník

Martínek – místopokladník

Rydvald Josef – jednatel

Bedrlík – místojednatel

Hořický – revisor

Kobrč – revisor

Urban Václav – distributor Hornických listů

Jiruš – člen výboru

Pecha – člen výboru

Pochmann J. – správce domu

Moravec Josef (1873 – ?)

Josef Moravec přišel na dělnický Žižkov z Polabí. Narodil se v roce 1873 v Němčicích na Kolínsku. Do Prahy se přistěhoval ještě před rokem 1900 a usadil se na Žižkově. Seznámil se s Marií Zemanovou, kterou si bere 17. května 1899 u svatého Apolináře v Praze. Následující rok 1900 se jim narodí syn Jindřich Moravec.

Josef Moravec se stal členem anarchistických spolků na Žižkově. Vstupuje také do sdružení anarchistických bezvěrců Spolku Volných myslitelů na Žižkově, který byl založen v roce 1907. Na valné hromadě konané 4. července 1908 byl zvolen místopředsedou a tento post zastával do 1. listopadu 1908. Povoláním byl holič a vlásenkář.

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – DOLNÍ JIŘETÍN (1922)


Dne 24. prosince 1922 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Dolním Jiřetíně, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Konopník Václav – předseda

Felt Alois – náměstek

Hora Vojtěch – jednatel

Černý František – pokladník

Brabec František – důvěrník

Hamouz – revisor

Pecha – revisor

Honig – člen výboru

Andrejsek – člen výboru

Somr – člen výboru

Merhart – člen výboru

Beran – člen výboru

Soukup Alfons – výběrčí členských příspěvků pro Dolní Jiřetín

Trepeš Antonín – výběrčí členských příspěvku pro Humboldt

Vobořil Jan – výběrčí členských příspěvků pro kolonii Centrum

Prkno Josef (1872 – 1915)

Zapomínaným anarchistou spojeným se Žižkovem byl Josef Prkno. Narodil se v roce 1872 ve Slušticích na Pacovsku rodičům Františku Prknovi (1843) a Marii za svobodna Nikodémové (1849). DO Prahy se rodina Prknova i s malým tehdy sedmiletým Josefem Prknem přistěhovala v roce 1885 a usadila se na Žižkově, kam směřovali cesty většiny dělnických rodin z venkova. Josef Prkno si vzal za manželku Marii Poncarovou, která se narodila v roce 1880. V roce 1906 se jim narodil zřejmě jediný potomek Ladislav Prkno.

Do anarchistického hnutí se zapojil již v jeho raném období tzv. hnutí neodvislých socialistů. Patřil mezi zakládající členy Vzdělávací besedy stavebního dělnictva pro Žižkov a okolí. V roce 1896 byl spolek přejmenován na Vzdělávací jednotu Žižkovan. Josef Prkno patřil mezi přední členy. Byl třikrát po sobě zvolen prvním jednatel spolku. Prvně byl zvolen na valné hromadě 7. ledna 1896, podruhé 13. ledna 1897 a naposled 29. března 1898 a byl vlastně i posledním jednatelem jelikož byl spolek rozpuštěn během represivní vlny proti anarchistickému hnutí 2. listopadu 1899.

Josef Prkno pracoval na státní dráze jako železniční zřízenec. Stal se členem anarchosyndikalistického svazu České federace všech odborů (ČFVO) od jejího vzniku v roce 1904. Ve spolupráci a po úspěšné agitaci Karla Vohryzka a dalších anarchosyndikalistů se mu a jeho dalším kamarádům se ČFVO daří proniknout více na železnici. Pro anarchosyndikalistickou věc získávají další nespokojené železničáře a v roce 1908 je ustanovena nová členská sekce Federace železničářů při ČFVO. Čítala přes 80 členů, a chystaly vznikat odbočky po celých Čechách i mimo Prahu. Dokonce vyšlo i první číslo časopisu anarchosyndikalistů železničářů s názvem „Předzvěst“. Číslo však bylo kompletně zabaveno policií a další vydávání zakázáno. Policejní místa totiž s velkými obavami sledovali pronikání na státní dráhy, obávali se propuknutí stávky vyvolané anarchosyndikalistickou agitací, která by vážně ochromila chod monarchie a byla by silnou zbraní při stávkách horníků, kde měli anarchisté silné pozice. To stát nemohl dopustit a tak udeřila perzekuce, zatýkaní a nakonec rozpuštění slavné ČFVO v létě 1908.

Válečné běsnění, které rozpoutali evropští vládci, nedecimovalo statisíce proletářů jen na frontě, ale i doma v zázemí, kde je kosily nemoci způsobené strádáním způsobeným nedostatkem potravin, které se rekvírovalo na frontu. Jedním z nich byl i anarchista Josef Prkno, který zemřel 17. září 1915 a byl pochován na hřbitově v Olšanech.