Rodina anarchisty Josefa Šimka pocházela z Turnovska. Narodil se v roce 1880 ve Rtyni v Podkrkonoší. Otec Jan Šimek (1851) byl tovární dělník a matka Marie se za svobodna jmenovala Ducháčová (1857). Do Prahy se rodina přistěhovala v roce 1885 a usadila se na Žižkově, to bylo Josefu Šimkovi pět let. Za manželku si vzal Annu Leimannovou z Příbrami, narozenou v roce 1886. Měli dvě dítka Františka Šimka (1904) a Josefa Šimka (1910). Povoláním byl zámečník.

V Praze se zapojuje do činnosti anarchistických spolků. Když je v roce 1907 založena organizace anarchistů bezvěrců Spolek Volných myslitelů, který působí především na Žižkově, stává se členem. Na valné hromadě 1. února 1908 je zvolen za místopředsedu a tento post zastává do příští volby, tedy do 16. dubna 1909.

Taktéž anarchista Jan Richter spojil svůj život se Žižkovem, kam se přistěhoval na přelomu století a oficiálně se úřadům ohlásil 5. května 1901. Do Prahy přijel z Ratají nad Sázavou na Kutnohorsku, kde se narodil v malé vesničce Vraník č.p. 4 u Ledečka dne 28. března 1874. Otec se jmenoval František Richter a matka Marie za svobodna Ledvinová. Za manželku si vzal Josefu Lepšíkovou (1866). Měli celkem čtyři dítka: Marii (1895), Pavla (1897), Antonína (1901) a Josefa (1905). Povoláním byl zámečník.

Po svém příjezdu na Žižkov se zapojuje do anarchistického hnutí. Vstupuje do místního uskupení anarchistů Vzdělávacího klubu Pokrok pro Žižkov a okolí. Patří spíše mezi řadové členy, ale i přesto jej jednou nalézáme mezi členy výboru. Na valné hromadě 16. ledna 1900 je zvolen jednatelem spolku. V roce 1904 se stává členem anarchosyndikalistického odborového svazu České federace všech oborů (ČFVO). Taktéž působí v místní skupině ČFVO Žižkov až do roku 1908, kdy byla ČFVO státem rozpuštěna.

Zároveň přistupuje i do organizace anarchistů bezvěrců Spolku Volných myslitelů, který vznikl v roce 1907. Dne 29. října 1909 konala se ustavující schůze okresního sdružení pražských bezvěreckých skupin v kavárně „Areo“, byl zvolen členem výboru za spolek Volných myslitelů a zástupce anarchistů. Z katolické církve vystoupil nakonec až 4. června 1920, kdy o výstup pořádal u městského úřadu na Žižkově.

Narodil se v Medovém Újezdu dne 23. října 1879 na Rokycansku do dělnické rodiny Jana a Marie Ungermannů v domě s číslem popisným 29. Maminka se za svobodna jmenovala Klivová. Jeho manželka se Anna Ungermannová se narodila ve stejném roce 1879. Ze společného manželství se narodil syn Ladislav Ungermann. Povoláním byl strojník.

Nějaký čas bydlel Karel Ungermann v Mladé Boleslavi. Zde se také seznámil s anarchistickými myšlenkami prostřednictvím Politického dělnického Klubu. Jako anarchista přestal věřit v boha a vystoupil z katolické církve, žádost podal 14. srpna 1905 právě u c.k. Hejtmanství v Mladé Boleslavi.

Na Žižkov se oficiálně přistěhoval 30. ledna 1907. Zde vstoupil za člena Vzdělávacího klubu Pokrok pro Žižkov a okolí. Zároveň přistupuje i do organizace anarchistů bezvěrců Spolku Volných myslitelů. Dne 29. října 1909 konala se ustavující schůze okresního sdružení pražských bezvěreckých skupin v kavárně „Areo“, byl zvolen členem výboru za spolek Volných myslitelů a zástupce anarchistů.

Na valné hromadě Volných myslitelů, která proběhla 31. března 1914, vyl zvolen posledním místopředsedou a tuto funkci zastával až do pozastavení činnosti dne 26. července 1914 v souvislosti s perzekučními opatřeními za válečného stavu.

Anarchista Karel Štěpánovský se narodil v roce 1865 v Chmelné v okrese Ledeč nad Sázavou na Vysočině. Nějaký čas bydlel na Liberecku. Kdy přesně dorazil do Prahy a usadil se na Žižkově, nevíme, ale bylo to někdy kolem roku 1900. Avšak 24. srpna 1906 byla vyřízena jeho žádost a jeho domovskou obcí se stal Žižkov. Jeho manželkou byla Františka Štěpánovská narozená v roce 1869. Měli celkem pět dítek, a to Štěpána (1895), Karolínu (1898), Rudolfa (1901), Karla (1903) a Helenu (1907).

Po svém příchodu na Žižkov se stal členem místního spolku anarchistů Vzdělávacího klubu Pokrok pro Žižkov a okolí. Byl živnostníkem a obchodníkem na trhu. Na valné hromadě 22. ledna 1901 je zvolen jednatele spolku a tuto funkci zastává do příští valné hromady, tedy 11. února 1902.

Karel Štěpán byl přesvědčený anarchosyndikalista a tak i on vstupuje do anarchosyndikalistického odborového svazu České federace všech odborů (ČFVO), která byla ustanovena v roce 1904 až do jejího zákazu v roce 1908. Působí v místní skupině ČFVO Žižkov v rámci, které organizuje solidární sbírku mezi žižkovskými dělníky na stávkující anarchistické horníky v roce 1906 na Mostecku.

Josef Klečák byl rodákem z Prahy. Narodil se zde 5. října 1872. Otec se jmenoval Heřman Klečák a matička za svobodna Antonie Bunanová. Na Žižkově se seznamuje také se svojí milou Annou Soukupovou. Ta se narodila 18. května 1876 v Jalovém dvoře na Královských Vinohradech. Svatba se konala narychlo 5. srpna 1895 na Olšanech. Jelikož stejný rok se jim narodila dcera Miroslava Klečáková. Povoláním byl knihařský úředník.

Patřil spíše k řadovým členům anarchistických organizací. Přesto jej nacházíme mezi zakládajícími členy Vzdělávacího klubu Pokrok pro Žižkov a okolí. Na ustanovující 7. ledna 1897 schůzi byl dokonce zvolen prvním jednatelem spolku, avšak jen na chviličku, 11. února jej vystřídal Josef Maršák, který zrovna uvolnil post předsedy. Tento spolek působí do svého zákazu v roce 1914.

V letech 1904 až 1908 je Vzdělávací klubu Pokrok součástí anarchosyndikalistické odborové centrály České federace všech odborů (ČFVO). A tak i Josef Klečák byl členem slavné ČFVO.

Alois Hykeš se narodil 2. února 1879 ve Zbirohu u Hořovic na Rokycansku. Otec Václav Hykeš (1848) byl krejčí a matka se jmenovala za svobodna Marie Holá (1850). Maminka pocházela z Velkých Přílep, které jsou dnes součástí Smíchova. Ze západních Čech se vydal do Prahy roku 1891 a usadil se na dělnickém Žižkově. Jeho manželkou se stala Marie Hykešová, narozená v roce 1883. Povoláním byl rukavičkář, mezi touto profesí bylo hodně anarchistů a tak i on se mezi kolegy seznámil s anarchistickými myšlenkami.

Na Žižkově zapojil se do místního anarchistického spolku Vzdělávacího klubu „Pokrok“ na Žižkově. Na valné hromadě konané 19. června 1912 byl zvolen za místopředsedu. Tento post vykonával do 10. srpna 1913. Zároveň byl 19. února zvolen i jednatelem spolku, a vlastně i posledním, do 26. července 1914, kdy byl spolek zakázán pro svoji politickou činnost.

Aloise Hykeše nacházíme také v uskupení anarchistů bezvěrců ve Spolku Volných myslitelů. Na valné hromadě konané 22. listopadu 1909 je zvolen náhradníkem ve výboru, jako náhradník je zvolen i na další valné hromadě 25. dubna 1910.

Alois Hykeš byl také členem České anarchistické federace – ČAF působící v letech 1904 až 1914. V roce 1914 přeměněné na Federaci českých anarchistů komunistů (FČAK) V rámci ČAF pomáhal s distribucí časopisu „Zádruha“ a „Mladý průkopník“.