ALOIS NÁPRAVNÍK: BUDIŽ DÁN PRŮCHOD PRAVDĚ (1895)

Ctěná redakce Dělnických Listů ! Také mě zaslán byl leták chicagských výtečníků. Užasl jsem nad tou drzostí a sprostotou. Je to nejsprostší hanopis, jaký jsem kdy četl. Ním se odsuzují pisatelé sami co velicí kazimirové, kteří jednají, aniž by přemýšleli. Usvědčují se co chvastouni a škůdci dobré věci dělnické. Já myslím, kdyby měli jen jiskru pravé lásky k svobodě a trochu spravedlnosti, museli by se zardit studem nad tím, co spáchali. Mosta a Hlaváčka chtěli odpravit a zatím v očích každého spravedlivého a věci znalého člověka popravili sebe. Bylo by to také smutné. Lžemi a neodůvodněným podezříváním pracují jen lidé špatní. Já znám Mosta osobně i Hlaváčka dávno z Evropy, zrovna jako znám i Mikolandu, Kochmana, Pecku, Chouru a jiné z hnutí z let sedmdesátých a osmdesátých. Znám i Kropotkina, Bebla a jiné čelnější muže v hnutí. Nechci být advokátem nikoho, ale pravdě budiž dán průchod. Ani Mostovi ani Hlaváčkovi za všecka léta jejich důsledné působnosti nemůže žádný spravedlivý člověk dokázat nic nečestného. Myslím že je v Evropě i v Americe sta soudruhů, kteří to samé dosvědčí. Není hezké někomu podkuřovat, ale je také nespravedlivo ničemně a bezdůvodně hanobit. Spravedlivých lidí je povinností zastati se poctivých a osvědčených soudruhů. Ale nechme osoby stranou a přistupme k věci. Já sleduji dělnické hnutí v Americe od r. 1886 a musím říci, že Chicago, kdysi střed revolučního hnutí, stalo se pařeništěm, odkud již několik roků se šíří všecka otrava a korupce dělnického hnutí. To je jisté smutné a k politování. A ti letákoví světoborci nyní dobijí ještě, co dobrého zbylo, jako Vandalové. Ti za ta léta v ohledu vychovacím, organisačním a sbratřovacím neučinili nic. Jen různice, štvanice, ničení a ostouzení osob a ideí jest jejich činností. Takové ničivé jednání dlužno patřičně odsouditi. Což neví ti lidé, jak těžko je v Americe získat nového soudruha, zbudovat spolek a vydávat dobrý zásadní časopis? A oni chtějí zlomyslně vše zničit, rozeštvat, zostudit a i nejlepší soudruhy, jichž zde tak málo, vyštvat! Takové kazimírské jednání se musí tím víc odsoudit, čím víc se ti lidé ve své domýšlivosti a nevědomosti za „neomylné“ vydávají. Vím o co se jim jedná. Chtějí z nevědomosti a slepé zášti zničit „Dělnické Listy,“ vzdor tomu, že lepši list zbudovat a udržet nedovedou. Ať vydávají větší, lepší a lacinější týdenník než Dělnické Listy a cennější četbou vytlačí je z pole. Pak mohou řičí, že něco dokázali. Ale lístky jako dvě čtvrtky papíru, tak šeredně seslátané, a hanopisy ničit dobrou věc a ostouzet muže, kteří pevně a důsledně vytrvávají, to dovede ledajaký dareba a nevědomec. Nejlepší je ale to vyčítání hladové mzdy redaktoru. Lidé, což se nestydíte co „anarchisté?“ Ovšem, to by bylo zločinem, kdyby vy jste si ještě snad dali platit za ty vaše hanopisy a lístky, vycházející jednou za uherský měsíc! Však ta vaše „bezplatná práce“ vypadá také dle toho! A i ten podpis nebo pseudonym závidíte! Jak jste závistiví a malicherní! Kde je ta volnost pro každého? Proč se nepodpisujete také na vaše plody, když jsou tak vzácné? Kropotkin, (kterého přece uznáváte) podpíše každý svůj článek, tak i Elise Reclus, Merlino, Malatesta, Steinle atd. Kropotkin žije od svých literárních prací a přednášek. A tomu to nevyčítáte? Vidíte, jak jste nedůslední a straničtí. Důkaz, že jste nespravedliví a že nepřemýšlíte. Suďte nejen jiné, ale i sebe a oněmíte jako ryby. Pochybuju, že se polepšíte!

Alois Nápravník. Bellefonte, Pa., 28. března 1895.