Anarchisté Karel Moravec a Leontýn Strouhal před soudem v roce 1894

Přinášíme článek otištěný na stránkách českého listu Dennice novověku vydávaného v USA z roku 1894 dokumentující represe vůči anarchistům doma:

„V druhé polovici července pochopitelné vzrušení mezi obyvatelstvem pražským způsobila zpráva o hromadném zatčení různých osob na Král. Vinohradech pro podezření z rejdů anarchistických. Potvrzováno bylo mínění, že policii dostali se do rukou skuteční a velice nebezpeční anarchisté. Mnoho-li na tvrzení tom pravdy bylo, nejlépe vidno z toho, že až asi na jednoho nebo snad dva, byli všichni zatčení již na svobodu propuštěni.

Nyní pak dověděli jsme se u přestupkového soudu na Ovocném trhu, jakým způsobem policie domnělé anarchisty vypátrala. Dne 19. července dostala totiž anonymní dopis, v němž neznámý pisatel písmem hrubým, zúmyslně přetvořeným sděloval, že ,,u nás ve Vinohradech v Jungmannově třídě se dělají pumy v čísle 86. Tam bydlí z Vídně Strouhal s Moravcem a vedle nich Haber a Maulini.”

Policie nelenila a 150 strážníků dne 20. července o 4. hodině ranní obklopilo dům čís. 86 se všech stran. Policejní komisař, provázen silným oddělením stráže, prohlásil ještě spící jmenované osoby za zatčené a v malé chvíli již v poutech odvedeni byli na komisařství, odtud na policejní ředitelství a konečně k trestnímu soudu do vazby vyšetřovací.

U Moravce vykonána domovní prohlídka, která měla vzápětí zatčení celé řady dalších dělníků, na něž uvaleno podezření, že vyrábějí „třaskaviny”. Celkem zatčeno 12 osob, z nichž proti jedenácti bylo vyšetřování zastaveno a propuštěni byli na svobodu.

Nyní byli dopraveni od trestního soudu k přestupkovému soudu na Ovocném trhu Karel Moravec, 31 letý ženatý knihařský pomocník z Holeslavic, otec 4 dítek,pro § 23. tisk. zák. a lesní krádež trestaný a Leontýn Strouhal, 25 letý truhlářský a pasířský pomocník z Týnce na Moravě, katolík, svobodný. Za příčinou prostudování spisů bylo líčení s nimi odloženo na 16. srpna a konalo se v soudní síni správce přestupkového soudu r. z. s. p. Roztočila.

Když byli vězeňským dozorcem do soudní síně předvedeni, sděleno jim, že mají zodpovídati se z přestupku nedovoleného rozšiřování tiskopisů, Strouhal pak mimo to také z přestupku krádeže dle § 460 tr. zák. a neopatrné přechovávání cyankali dle § 431 tr. zák. Moravcovi kladeno za vinu, že rozšiřoval vídeňský časopis „Volné Listy”.

Moravec popíral to a vyprávěl, že po svém odchodu z Prahy, asi před osmi roky, zaměstnán byl ve Vídni, kdy zapleten byl také do záležitosti tamějších anarchistů Haspela a Hanela. Byl s nimi také zatčen, ale po tříměsíční vazbě vyšetřovací propuštěn na svobodu a sděleno mu, že vyšetřování proti němu úplně je zastaveno. Vídeňská policie však jej v měsíci prosinci minulého roku vypověděla z obvodu města Vídně, načež se Moravec odebral do Prahy, aby — jak pravil — uživiti mohl svoji rodinu. Ubytoval se u truhlářského pomocníka Fr. Sedláčka v č. 86 na Král. Vinohradech, jemuž pomáhal při výrobě dlaždiček.

Před letošním prvním květnem byl prý vídeňským vydavatelstvem ,,Volných Listů” požádán, aby vybral předplatné u některých pražských abonentů, z peněz těch aby zaplatil především tiskaři Baštáři na Žižkově — kde „Volné Listy” byly tištěny — a ještě jiné drobné výdaje. Žádosti té Moravec vyhověl. Ale po nějakém čase činěny mu byly výtky, že s vybranými obnosy nešetřil.

Moravec sedl a napsal do Vídně obšírné účty, jak ve příčině 21., tak i 22. čísla „Volných Listů”. Účty ty chtěl odeslat do Vídně 20. července, ale tu byl z nenadání zatčen. Když pak policie vykonávala prohlídku jeho bytu, nalezla oba účty, na nichž nalézala se některá jména osob, které později také byly zatčeny. V jedné položce sděloval Moravec, že 2 zl. 20 kr. dal Maulinovi a Haberovi „na agitační cestu”. Co to bylo za cestu agitační, Moravec nemohl sděliti.

Moravec tedy rozhodně popíral, že „Volné Listy” rozšiřoval. Také Leontýn Strouhal popíral, že „Volné Listy” rozšiřoval. Ale v přípravném vyšetřování u trestního soudu udal, že „Moravec o prvním květnu přinesl „Volné Listy” na Střelecký ostrov a tam je dělníkům prodával”. Když tato výpověď byla Strouhalovi přečtena, popíral, že on to tak do protokolu udal. Za to Moravec mu dělal výčitky, že to tak nesprávně udal. Strouhal je v účtech Moravce uveden, že mu odevzdal 1 zl. 85 kr. Strouhal pravil, že peníze ty mu byly kýmsi odevzdány, aby je dal Moravcovi. Zač peníze ty byly, prý nevěděl. Ale je pravděpodobnější, jak také z jeho protokolu u trestního soudu sepsaného vysvítá, že „Volné Listy” sám také prodával.

Ve příčině lahvičky cyankali, která byla nalezena u Strouhala, pravil týž, že vzal ji Václavu Miňovskému, pasíři, jemuž pomáhal při zlacení a stříbření kovů. Cyankali bylo v ceně 6 kr.

Když oběma byl přečten anonymní list, že vyráběli pumy, dali se do hlučného smíchu. Po skončeném přelíčení k návrhu veřejného žalobce, policejního komisaře p. Lichtensterna, byli oba uznáni vinnými a odsouzeni: Moravec pro neoprávněné rozšiřování „Volných Listů“ vzhledem ku přitěžujícím okolnostem, že byl již trestán, že delší dobu v činu trestném setrval a že z toho mohlo povstat nebezpečenství, k pokutě 50 zl. ve prospěch chudých, v případu nedobytnosti do tuhého vězení na 10 dnů, třemi posty zostřeného, Strouhal pro nedovolenou kolportáž, krádež cyankali s neopatrné přechovávání téhož do tuhého vězení na 14 dnů se 4 posty a oba ku náhradě útrat řízení trestního. Moravec odsouzen byl, jak v důvodech rozsudku praveno, na základě udání Strouhalova. Po prohlášení rozsudku žádal Moravec, aby byl propuštěn na svobodu. Rodina jeho nemá být z čeho živa a že chce něco pro ni vydělat. „Mé zlaté dítě,” pravil pan soudce, „tomu nemůžeme vyhovět.”