Anarchisté na veřejné schůzi Unie rakouských horníků v Libkovicích 11.dubna 1909

Sociální demokracie reprezentovaná Unií rakouských horníků svolala na 11. dubna 1909 do Libkovic veřejnou schůzi s programem „Hospodářská krise a postavení horníků“. Veřejnou schůzi uspořádali v obci se silnou základnou anarchistického hnutí, kde sociální demokracii pšenka příliš nekvetla. Schůzi zahájil sociální demokrat Cifrain. K programu promluvil sociálně demokratický předák Strejc a jelikož zjistil, že vzduch pro jeho slova nebudou nekriticky přijímána, jak byl zvyklý, schválně protáhl svoji řeč až do půl dvanácté, aby se k slovu nedostali anarchističtí řečníci. Již během jeho proslovu se k slovu přihlásili anarchisté ze Zemské jednoty horníků jmenovitě Alois Bašus, Vrátný a Volf.

Strejc mluvil o akcích a dividendech kapitálu, ale vyhnul se podstatě schůze, jak reálně vybřednou z hospodářské krize. Poté co Strejc domluvil, vyhlásil Cifrain pětiminutovou přestávku a pak se opět ke slovu dostal Strejc, který přes hodinu mluvil německy.

Strejc tak protáhl svoji planou řeč na dvě a půl hodiny, až poté se konečně dostali ke slovu anarchisté. Jako první vystoupil mezi horníky dobře známý anarchista a bývalý starosta státem rozpuštěné České federace všech odborů Alois Bašus, který promluvil k věci a ke konci své řeči řekl přímo ke Strejcovi, co si o něm myslí. To pobouřilo atmosféru schůze a nezůstal sám. Hned na to vystoupil další anarchista Volf, který Strejcovi vytýkal jak s ním jednali sociální demokratičtí odboráři z Unie rakouských horníků, když pracoval na dole Pavel. Do toho promluvil další anarchista Pištora, který také „ťal do živého“ a nešetřil ani přítomného Strejce. Do toho vystoupil také řídící učitel na místní škole v Libkovicích, a ačkoliv nebyl anarchistou přišel s kritikou a výtkami proti jednomu z poslanců sociálně demokratické strany. Poté vystoupil Strejc, avšak ten, místo aby odpověděl na výtky přítomných anarchistů, začal lživě tvrdit a brát si do úst nepřítomné anarchisty Šlegra, Maixnera a Písařoviče, v té době členy anarchistických odborů Zemské jednoty horníků, že se prý po velké hornické stávce z roku 1906, kterou nesolidárně zlomili právě sociální demokraté, a že této taktice zmíněný anarchisté dali za pravdu, což byla očividná lež a pomluva. Jelikož už si sociální demokraté nevěděli se schůzi rady, přítomný Cifrain schůzi ukončil, ačkoliv byli přihlášeni další řečníci. Dopisovatel anarchistického týdeníku Hornické listy to komentoval následovně:

Nyní několik slov občanům na schůzi přítomným, aranžované členy nevyjímaje. Tak jako já, myslím, i vy že jste přišli na schůzi vyslechnout věcné vývody, jak by se dalo dnešní hospodářské mizérii odpomoci. Ale zklamali jsme se. Slyšeli jsme, jak se obhajují výsady jednotlivců, které nám ovšem větší skývu chleba nepřinesou. Tedy jsme tam po schůzi, kde jsme byli před schůzí. Nám neprospěje nic jiného, než jak řekl kamarád Pištora: Naházet ty všechny Strejce a ostatní na jednu hromadu a soustřeďovat se na jedné vytčené cestě za vymožením většího kusu chleba a až budeme my i naše rodiny syti a nepocítíme více nedostatku, pak se můžeme třeba pro zábavu tahati o práva politická.“

zaniklá obec Libkovice