Anarchistka Anna Loudová usmrcena na dole v Kopistech (1907)

Anna Loudová se narodila 5. května 1870 v Buštěhradě na Kladensku. Seznámila se s anarchistickým činovníkem Františkem Loudou, jelikož sdílejí stejné světonázory, oba vystoupili z katolické církve a stali se bezvěrci. Do svazku manželského vstoupili 16. října 1889.

Její manžel František Louda patřil mezi přední anarchosyndikalisty v Kopistech. Pracoval na dole Julius V, kde se však pro svoji nekompromisní odborářskou činnost dostal do nelibosti správy dolu. V průběhu roku 1907 však skončil na lůžku v nemocnici v Teplicích. Rodina zůstala bez živitele a jejich pět dítek muselo něco jíst, a tak nastoupila Anna Loudová těžkou práci na dole Julius IV. Zřejmě jako manželka nepohodlného anarchisty dostávala od správy dolu nejtěžší práci. Dne 6. července 1907 byla usmrcena nárazníkem vagonu. Správa dolu i když se jednalo o doly státní, nerespektovala zákony, jelikož dle nich nesmí žena být zaměstnaná při posouvání vozů. Pět dítek přišlo o drahou matičku.

Pohřeb anarchistky Anny Loudové se konal v úterý 9. července 1907 za ohromné účasti lidu. Jelikož byla bezvěrkyně, konal se pohřeb bez jakýchkoliv církevních ceremonií. Jak psal dopisovatel anarchosyndikalistického listu „Komuna“: „Děsná zlost vířila v obličeji církevního sluhy, když oznámeno mu bylo, že obvyklý paušál 30 korun (kteréž závod za každý pohřeb platí) nedostane, poněvadž žena jest bez vyznání a tím veškeré ceremonie odpadají, a zároveň mu bylo oznámeno, že oněch 30 korun dostanou sirotci po zemřelé. Tu nevěda tento těšitel trpících, co by učinil a spravuje se citátem „miluj i svého nepřítele“, dal rozkaz hrobníkovi, by hrob vykopaný prostřed hřbitova byl zaházen a nový u zdi hřbitovní by byl vykopán. Nevadí, i v tom se bude zesnule dobře ležet a aspoň bude chráněna toho osudu, jejž Havlíček líčí ve své básni „Tam nedojdeš slávy,ve způsobu trávy – spasou tebe každé léto…“ Pohřeb sám byl imposantní. Velká síla bezvěrců, zvláště z okolí, vyprovodila družku na této poslední cestě, kdež nad hrobem jejím promluvila krásně žena našeho kamaráda S. A za mužské bezvěrce srdečně promluvil kamarád Antonín Řehoř.“

Důl Julius III v Kopistech