Antonín Ott: Federalism nebo centralism v odborových organisacích

V odborových organisacích musí každá akce býti provedena za účasti všech rovnoprávných členů. Nemá býti představených ani výborů s výkonnou mocí, kteří by udíleli členům rozkazů. Výbor odborové organisace nemá vládnouti, jeho úkolem je říditi se určitým přáním mass a členů organisace, sledovati různá významná dění a své poznatky prospěšné s členy sdělovati. Má býti jakousi korespondenční a propagační kanceláří, která tím lépe pracuje, čím větší schopnost u členů se jeví.

K odborovým organisacím přistouplým skupinám musí býti ponechána úplná samospráva a volné pole činnosti. Právě tak jako každá skupina může jenom tenkráté celá federace něco prospěšného vykonati, účastní-li se s chutí práce všichni členové a proto mohou býti akce zcela úspěšně vedeny jen pomocí životaschopných a činorodých skupin.

Všeobecná sdružení dělníků budou svou podstatou a mohoucností odpovídati charateru odborových organisací., z nichž se skládají, stejně tak, jako odborové organisace jsou vždy takovými, jak si je dělníci sami vytvoří.

Federace (všeobecné sdružení dělníků) má účel sjednotiti společné snahy a přání; před tím ovšem tyto snahy a přání byly v jednotlivých skupinách vysloveny a ne snad vyvolány uměle, spekulací několika jedniců. Jen tak možno všechny skupiny k jednotné práci soustřediti.

Popud (iniciativa), který vyjde z jedné skupiny, bude míti dík federaci, možnost býti seznán ostatními skupinami, jejichž podporou se rozšíří, sesílí a sevšeobecní. To je organisace bez autority, organisace z dola, kde každá akce dělnictva se rychle šíří jako olej po hladině vodní.

Z dílny do místní skupiny, odtud do odborového sdružení, až stane se známou všem dělníkům. To jest federalism, který stavíme proti centralismu, v kterémžto rozkazy přicházejí s hora, kde předáci o všem rozhodují a platící členové jen poslouchají.

Federalistická organisace jest svazem jednotlivců a skupin, zbudovaným na naprosté rovnosti, ve kterém jednotlivci i skupiny o svou samostatnost nepřichází. Slovo federalism znamená jednotnost, svaz řídící se volnou dohodou, kde není pána ani samozvaného osvboditele lidu, kde není vládnoucí menšiny (oligarchie); která hnutí vede, pro své záměry využívá a zupůsobuje, účelné akce zdržuje a případně i znemožňuje.

Všude a ve všem jednejme přímo; přímou akci. Tím zvykneme na stejné ocenění lidské činnosti; tím pozvedneme také osobní popud (iniciativu). Osvobození lidu lidem je důsledkem.

Tím uplatňuje se nová kultura práce a povstává svoboda. Zmizí ze středu proletariátu odporné zjevy byrokratismu, autority a vládychtivosti, které ještě dnes vidíme v soc. dem. odborových sdruženích v Německu i Rakousku. Tyto zjevy centralismu způsobují, že ústředí vydává rozkazy k ukončení stávky, aby nebyla poškozena pokladna, jako ku př. se stalo při poslední stávce dělníků v hamburských dokách, kde vydán zákaz vypláceti stávkujícím podpory nebo charakteristický případ, odehravší se ve Švýcarsku, kde ústřední odb. družení hodinářů vymáhalo soudně členské příspěvky.

To je nejhorší cechovnictví. Je to znovu oživení měšťáckých mravů, které anarchisté musí stále potírati. Největší službu, kterou můžeme odborovým organisacím prokázati, je ta, naučiti se respektovati dělníka a to-každého dělníka. Duch svobody musí odborové hnutí proniknouti a oživiti, by nekleslo do odporného malomyslného cechovnictví, jimž trpí nádenníci, nezaměstnaní a neorganisovaní-nový pátý stav.

Aby nám bylo porozuměno: Chceme míti odborové organisace čistě dělnickými; ale dělníci musí pochopiti nové mravní pojmy a nové formy společenského žití. Potom budou schopni založiti novou civilisaci, jejíž organisační formou budou hospodářské federace.

Poznámka: Kamarádi německé národnosti v Rakousku pracují na utvoření odborových federací a kam. čas. „W. f. A.“ přináší celou serii článků o odb. organ. z nichž jsme vyjmuli svrchu uvedené pojednání J. Wintsche. 4iníme tak nejen proto, aby kamarádi čeští seznali směr a názory kam. německých, ale aby i seznali, jak si naše odborové organisace mají ještě hodně daleko do cílů v otištěném pojednání uvedených.

Antonín Ott, článek otištěn v časopise Zádruha roku 1913