ATENTÁT NA SOUD A HEJTMANSTVÍ VE ŠTERNBERKU (1884)

V neděli 16. listopadu 1884 o 10. hod. dopoledne udal se v budově okresního soudu a hejtmanství dynamitový výbuch, který měl takovou prudkost, jako kdyby několik ran dělových bylo rychle za sebou vypáleno. V kancelářích zbořila se kamna a několik oken i dveří bylo rozbito. Kromě toho roztříštěna silným tlakem vzduchu výbuchem způsobeným okna v protějším domě. Úředníci soudu a hejtmanství, kteří ve svých kancelářích se nalézali, byli výbuchem prudce mrštěni na zeď, ale neutrpěli žádného poranění. Dvéře výpravny i kanceláře č. k a kanceláře komisaře hraběte Ledochowského, jakož i úřadu berního byly roztříštěny. Kdyby se byl ve chvíli výbuchu někdo na chodbě nalézal, byl by to dojista smrtí zaplatil. Všecka okna na dvůr vedoucí jsou rozbita a podlaha v prvním poschodí z části vyražena.

O příčinách atentátu kolují různé zprávy. Mimo jiné má se za to, že útok spáchali socialisté, poněvadž posledně několik socialistů zatčeno bylo a v nejnovější době opět nápadné socialistické rejdy konstatovány byly. Dále proslýchá se, že jednalo se při atentátu o pokus osvobození kameníka Austa, jenž však není uvězněn pro socialistický zločin.

Poněvadž na blízku nedávno spáchaná krádež dynamitu, lze za to míti, že dynamitu toho použito k atentátu. Vyšetřující komise vyslaná do Šternberka k vyšetření neblahého atentátu, vrátila se již do Olomouce; jediný soudce p. Korel setrval ještě ve Šternberků.

Pachatel útoku není dosud vypátrán a veškeré zprávy o zatčení útočníka jsou předčasný. Podezření padlo sice na hajného Jana Zimmera, uvězněného v tamní káznici pro paličství a nebezpečné vyhrožování. V káznici zaměstnávali ho poklízením, a tu prý čistě svítilny položil osudnou pumu. Zvěst tato ukázala se nepravdivou — Domněnky o záhadném pachateli jsou různý a zastřeny dosud neproniknutelným závojem. Dle „P.“ podezřívají jedni německé anarchisty, druzí pak šternberské fakciosy, kteří mají dávno již zkřesáno na okresní hejtmanství z ohledů politických.

Vyšetřující komisi nepodařilo se ani zjistiti, jakou třaskavou látkou byl výbuch způsoben, zdaž dynamitem neb střelným prachem aneb střelnou bavlnou. Ku zjištění toho odebrala se ve středu do Šternberka komise důstojnictva dělostřeleckého a zákopnického jako znalců odborných. —

Atentát proveden z chodby v l. patře úřední budovy, podle bílých skvrn na dveřích chodby lpících, podobajících se dynamitovému prášku.

0 dynamitovém atentátu ve Šternberků zjištěny jsou ještě tyto podrobnosti: Po silném výbuchu, který se podobal mohutnému výstřelu z děla, sběhlo se ihned veliké množství lidu před budovu okresního hejtmanství, z niž valily se kotouče dýmu, jak by tam hořelo.

Dynamitová patrona byla patrně podstrčena do výklenku mezi světnici vyšetřovacího soudce Buschmana a sousední kanceláře okr. hejtmanství. Od patrony vedena dlouhá stopina otvorem ve zdi, takže útočníkovi zbývalo dosti času k provedení činu a k spásonosnému útěku.

V 10:15 předpolednem udal se výbuch s hrozným lomozem s takou prudkostí, až se celá budova otřásla do základů. Hrozná byla spousta na místě výbuchu. Dvířka výklenku byla na padrť roztříštěna, patrona narazila na zeď a na několika místech ji prorazila. Kamna ve světnici vyšetřujícího soudce Buschmanna otřesem rozvalila se a z dveří zůstaly neporušeny jedině stěžeje, veřeje byly na čisto roztříštěny. Taktéž ve vedlejších světnicích nadělal výbuch značné škody. Veškerá okna v zadní části budovy byla explosi rozbita, celkem roztlučeno 60 skelných tabul. Z úřadníků nepřišel nikdo k úrazu. Po výbuchu telegrafováno ihned pro okr. hejtmana Rozumovského, jenž právě meškal v Olomouci.

O založení atentátu koluje tato pravděpodobná zvěsť. Právě tyto dny dalo se u okr. soudu ve Šternberku rozsáhlé, po celý týden trvající a dosud neukončené vyšetřování s některými pracovníky z Čermné, na nichž lpí podezření anarchistických rejdů. Vyšetřování vedl okr. soudce Buschmann. Má se za to, že soudruzi osob, nacházejících se ve vyšetřování, chtíce akta dotyčná bezpochyby zničiti, anebo snad vyšetřujícímu soudci se pomstíti, atentát tento nastrojili.

Útočníci opatřili si dynamit k atentátu krádeži, neb jak se dodatečně oznamuje, odcizeno v Olešné před nedávném několik liber této třaskavé látky.

Ku vyšetření útoku odebrali se z Olomouce do Šternberka státní zástupce dr. Nekarda a substitut dr. Kischer, jakož i vyšetřující soudce Korel.

Ve Šternberků na Moravě byli včera 8. prosince 1884 zatčeni 4 anarchisté, a sice manželé Kargerovi, Benke a Pavlík. V zahradě domu, v němž Karger bydlel, byla nalezena zakopaná bedna s 8 kilo dynamitu. Zatčení byli eskortováni do Olomouce. Jsou to nepochybné pachatelé atentátu v budově Okresního soudu ve Šternberku.

Zatčení zamýšleli prý také zavražditi dva šternberské občany Kunze a Kreuze, kteří jako velmi bohatí lidé známy jsou.

V Olomouci, dne 26. května 1885: Obžaloba uvádí, že po vypovídání podezřelých osob — zvláště socialistů — z Vídně dozvěděla se policie, že z Vídně vypovězení František a K. Josef Krausové jsou v čilém spojení s anarchisty Josefem Peukertem a Josefem Schillerem, a že v okolí Šternberků hodlají provésti větší krádež dynamitu, jejž chtěli dopraviti do Vídně.

V noci na 10. listopad 1884 ukradeno bylo J. Brucknerovi, majiteli břidličných lomů v rýmařovském okresu, 15 kilogramů dynamitu v ceně 30 zl. a 16. listopadu na to stal se výbuch ve Šternberku v budově, kde jest okr. hejtmanství, soud a berní úřad, a byly rozbity dvéře, okna, kamna a úřadníci byli v nebezpečí života.

Podezření čerpané z listu na vídeňské anarchisty, v němž stálo, že pisatel „měl dobrou žeň“ a „brambory urodily se“, padlo na Františka Krause a tkalce Josefa Kragera, kteří byli potom zatčeni.

Při prohlídce našli u nich 55 velkých a 30 menších dynamitových patron. Dne 6. prosince byl zatčen truhlářský tovaryš Warbinek, když chtěl jeti do Šternberka pro dynamit.

Vyšetřováním zjistily se tajné schůzky obžalovaných nyní osob, jejich praktiky s dynamitem. Dynamitový atentát v Šternberce může pokládati se za dílo terroristů. Obžalovaní jsou na každý způsob členy dělnické strany anarchistické v Rakousku, což vysvítá z toho, že dali svésti se k zločinům, které se jim za vinu kladou, že drželi se z Vídně vypovězeného Fr. Krause a ve svých bytech měli zakázané tiskopisy.

5. června 1885 Olomoucký soud odsoudil ze šternberských anarchistů:

  • Františka Krause na 2 roky,
  • Františka Kargra na 8 měsíců,
  • Rudolfa Varbinka na 13 měsíců,
  • Kr. J. Krause na 15 měsíců;
  • batři Matzkové, Padlík, Weiss a M. Kargerová uznáni nevinnými.

Státní zástupce oznámil zmateční stížnost.

Národní politika, Národní Listy (1884 a 1885)