Valná hromada Sdružení československých horníků – Dolní Litvínov (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Dolním Litvínově, odbývali dne 18. prosince 1921 svoji řádnou valnou hromadu. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Mandík František – předseda

Šťastný Josef – jednatel, Dolní Litvínov č.p. 110

Hlaváček Karel – důvěrník

Horčíčka František – pokladník, Lipětín č.p. 68

 

Valná hromada Odborného hornicko hutnického vzdělávacího spolku „Mezinárodní jednota“ v Hostomicích 25. dubna 1909

Místní anarchistický spolek Odborný hornicko hutnický vzdělávací spolek „Mezinárodní jednota“ v Hostomicích musel čelit obdobně jako další anarchistické organizace vládní represi. Jelikož byl spolek součástí České federace všech odborů,  byly c. k. místodržitelstvím rozpuštěny výnosem ze 7. 8. 1908 s absurdním odůvodněním, že činnost spolku směřuje k násilnému převratu stávajícího veřejného řádu. Zatímco jiné anarchistické spolky se podařilo úředně obnovit poměrně brzo, spolek „Mezinárodní jednota“ zápasil s politickými úřady celých devět měsíců. To se nakonec povedlo počátkem dubna 1909 a místní anarchisté okamžitě svolali valnou hromadu na 25. dubna 1909 do spolkové místnosti pana Františka Jedličky. Valná hromada byla spojena s přednáškou. Na stránkách týdeníků byla otištěna následující výzva svolavatelů:

Veškeří horníci, jakož při tomto odboru pracující dělníci, všichni dostavte se k této valné hromadě a za členy se přihlaste. Ukažte veřejnosti, že žádná persekuce neubije naši myšlenku, naopak k lepší společné práci přinutí“.

Domovní prohlídky anarchistů v souvislosti s rozpuštěním ČFVO (1908)

„Domovní prohlídky u důvěrníků České federace všech odborů v Mostě byly vykonány za časného jitra v úterý dně 11. srpna 1908. U důvěrníků Elsnice, Pergelta a Poustky byla domovní prohlídka provedena o 5. hodině ranní a byty podrobeny nejdůkladnější prohlídce. Zabaveno bylo několik kapesních kalendářů s poznámkami, několik publikací a dopisů. Prohlídky souvisí s rozpuštěním anarchistické České federace všech odborů, jež byla výnosem c. k. místodržitelství pro porušení zákonů dne 6. srpna 1908 úředně rozpuštěna. Zatčen nebyl nikdo. V Košťanech na Mostecku byly též vykonány domovní prohlídky. Na Žižkově vnikla policie do uzavřených bytů členů předsednictva federace a prohledala redakci “Komuny”.“

Dennice novověku, číslo 45, 03.09.1908

 

Odsouzení anarchisty Jakuba Mikolandy na půl roku vězení v roce 1887 v Chicagu

Zpráva o soudu předního českého anarchisty Jakuba Mikolandy z Chicaga v souvislosti s květnovou stávkou roku 1886, která vyústila popravou chicagských anarchistů a vznikem prvomájové tradice. Článek vyšel dne 14. ledna 1887 v listu „Dennice novověku“:

V sobotu 8. ledna 1887 jednáno bylo před soudcem Collinsem o povolení nového soudu v záležitosti obč. Mikolandy, jemuž kladeno za vínu, že súčastnil se srocení na Centre ave. a 17. ul. a učinil též útok na strážníka Caseyho s revolverem. Nejdříve, jak známo, na tuto obžalobu zatčeni byli bratři Dejmkové; Hynek propuštěn na svobodu, Václav však, starší bratr, bývalý roznášeč časopisů směru anarchistického, odsouzen porotou na rok do státního vězení.

Před trestním soudem vyslýchán byl též co svědek Mikolanda, kde byl též zatčen, neb strážníci v něm pojednou prý poznali vůdce onoho srocení na Centre ave. dne 3.května 1886. Mikolandovi kladeno za vinu, že na Caseyho učinil útok s úmyslem zabití a on měl býti souzen před porotou. Státní návladnictvo, ale žalobu zmírnilo, tak že soud odbyt byl bez poroty. Vzdor tvrdošíjnému obhajování uznal soud Mikolandu vinným a obhájce Solomon zadal žádost za nový soud.

V sobotu žádost svoji odůvodňoval, ale soudce Collins žádost za nový soud zamítl a vynesl nad Mikolandou rozsudek, který zní:

„Šestiměsíční vazba v okresním vězení!” Mikolanda hned trest svůj nastoupil. Lhůta jeho vazby vyprší 8. července. ,,Sv.”

Poznámka redakce „Dennice Novověku”: Sledovali jsme bedlivě průběh soudu a nabyli z toho přesvědčení, že Mikolanda nebyl odsouzen proto že spáchal zločin, nýbrž pro svoje „politické” smýšlení. Duše bramborové šlechty chicagské bude míti teď snad pokoj.  

Jakub Mikolanda (1854 – 1907)

Anarchisté Karel Moravec a Leontýn Strouhal před soudem v roce 1894

Přinášíme článek otištěný na stránkách českého listu Dennice novověku vydávaného v USA z roku 1894 dokumentující represe vůči anarchistům doma:

„V druhé polovici července pochopitelné vzrušení mezi obyvatelstvem pražským způsobila zpráva o hromadném zatčení různých osob na Král. Vinohradech pro podezření z rejdů anarchistických. Potvrzováno bylo mínění, že policii dostali se do rukou skuteční a velice nebezpeční anarchisté. Mnoho-li na tvrzení tom pravdy bylo, nejlépe vidno z toho, že až asi na jednoho nebo snad dva, byli všichni zatčení již na svobodu propuštěni.

Nyní pak dověděli jsme se u přestupkového soudu na Ovocném trhu, jakým způsobem policie domnělé anarchisty vypátrala. Dne 19. července dostala totiž anonymní dopis, v němž neznámý pisatel písmem hrubým, zúmyslně přetvořeným sděloval, že ,,u nás ve Vinohradech v Jungmannově třídě se dělají pumy v čísle 86. Tam bydlí z Vídně Strouhal s Moravcem a vedle nich Haber a Maulini.”

Policie nelenila a 150 strážníků dne 20. července o 4. hodině ranní obklopilo dům čís. 86 se všech stran. Policejní komisař, provázen silným oddělením stráže, prohlásil ještě spící jmenované osoby za zatčené a v malé chvíli již v poutech odvedeni byli na komisařství, odtud na policejní ředitelství a konečně k trestnímu soudu do vazby vyšetřovací.

U Moravce vykonána domovní prohlídka, která měla vzápětí zatčení celé řady dalších dělníků, na něž uvaleno podezření, že vyrábějí „třaskaviny”. Celkem zatčeno 12 osob, z nichž proti jedenácti bylo vyšetřování zastaveno a propuštěni byli na svobodu.

Nyní byli dopraveni od trestního soudu k přestupkovému soudu na Ovocném trhu Karel Moravec, 31 letý ženatý knihařský pomocník z Holeslavic, otec 4 dítek,pro § 23. tisk. zák. a lesní krádež trestaný a Leontýn Strouhal, 25 letý truhlářský a pasířský pomocník z Týnce na Moravě, katolík, svobodný. Za příčinou prostudování spisů bylo líčení s nimi odloženo na 16. srpna a konalo se v soudní síni správce přestupkového soudu r. z. s. p. Roztočila.

Když byli vězeňským dozorcem do soudní síně předvedeni, sděleno jim, že mají zodpovídati se z přestupku nedovoleného rozšiřování tiskopisů, Strouhal pak mimo to také z přestupku krádeže dle § 460 tr. zák. a neopatrné přechovávání cyankali dle § 431 tr. zák. Moravcovi kladeno za vinu, že rozšiřoval vídeňský časopis „Volné Listy”.

Moravec popíral to a vyprávěl, že po svém odchodu z Prahy, asi před osmi roky, zaměstnán byl ve Vídni, kdy zapleten byl také do záležitosti tamějších anarchistů Haspela a Hanela. Byl s nimi také zatčen, ale po tříměsíční vazbě vyšetřovací propuštěn na svobodu a sděleno mu, že vyšetřování proti němu úplně je zastaveno. Vídeňská policie však jej v měsíci prosinci minulého roku vypověděla z obvodu města Vídně, načež se Moravec odebral do Prahy, aby — jak pravil — uživiti mohl svoji rodinu. Ubytoval se u truhlářského pomocníka Fr. Sedláčka v č. 86 na Král. Vinohradech, jemuž pomáhal při výrobě dlaždiček.

Před letošním prvním květnem byl prý vídeňským vydavatelstvem ,,Volných Listů” požádán, aby vybral předplatné u některých pražských abonentů, z peněz těch aby zaplatil především tiskaři Baštáři na Žižkově — kde „Volné Listy” byly tištěny — a ještě jiné drobné výdaje. Žádosti té Moravec vyhověl. Ale po nějakém čase činěny mu byly výtky, že s vybranými obnosy nešetřil.

Moravec sedl a napsal do Vídně obšírné účty, jak ve příčině 21., tak i 22. čísla „Volných Listů”. Účty ty chtěl odeslat do Vídně 20. července, ale tu byl z nenadání zatčen. Když pak policie vykonávala prohlídku jeho bytu, nalezla oba účty, na nichž nalézala se některá jména osob, které později také byly zatčeny. V jedné položce sděloval Moravec, že 2 zl. 20 kr. dal Maulinovi a Haberovi „na agitační cestu”. Co to bylo za cestu agitační, Moravec nemohl sděliti.

Moravec tedy rozhodně popíral, že „Volné Listy” rozšiřoval. Také Leontýn Strouhal popíral, že „Volné Listy” rozšiřoval. Ale v přípravném vyšetřování u trestního soudu udal, že „Moravec o prvním květnu přinesl „Volné Listy” na Střelecký ostrov a tam je dělníkům prodával”. Když tato výpověď byla Strouhalovi přečtena, popíral, že on to tak do protokolu udal. Za to Moravec mu dělal výčitky, že to tak nesprávně udal. Strouhal je v účtech Moravce uveden, že mu odevzdal 1 zl. 85 kr. Strouhal pravil, že peníze ty mu byly kýmsi odevzdány, aby je dal Moravcovi. Zač peníze ty byly, prý nevěděl. Ale je pravděpodobnější, jak také z jeho protokolu u trestního soudu sepsaného vysvítá, že „Volné Listy” sám také prodával.

Ve příčině lahvičky cyankali, která byla nalezena u Strouhala, pravil týž, že vzal ji Václavu Miňovskému, pasíři, jemuž pomáhal při zlacení a stříbření kovů. Cyankali bylo v ceně 6 kr.

Když oběma byl přečten anonymní list, že vyráběli pumy, dali se do hlučného smíchu. Po skončeném přelíčení k návrhu veřejného žalobce, policejního komisaře p. Lichtensterna, byli oba uznáni vinnými a odsouzeni: Moravec pro neoprávněné rozšiřování „Volných Listů“ vzhledem ku přitěžujícím okolnostem, že byl již trestán, že delší dobu v činu trestném setrval a že z toho mohlo povstat nebezpečenství, k pokutě 50 zl. ve prospěch chudých, v případu nedobytnosti do tuhého vězení na 10 dnů, třemi posty zostřeného, Strouhal pro nedovolenou kolportáž, krádež cyankali s neopatrné přechovávání téhož do tuhého vězení na 14 dnů se 4 posty a oba ku náhradě útrat řízení trestního. Moravec odsouzen byl, jak v důvodech rozsudku praveno, na základě udání Strouhalova. Po prohlášení rozsudku žádal Moravec, aby byl propuštěn na svobodu. Rodina jeho nemá být z čeho živa a že chce něco pro ni vydělat. „Mé zlaté dítě,” pravil pan soudce, „tomu nemůžeme vyhovět.” 

 

Anarchisté na veřejné schůzi Unie rakouských horníků v Libkovicích 11.dubna 1909

Sociální demokracie reprezentovaná Unií rakouských horníků svolala na 11. dubna 1909 do Libkovic veřejnou schůzi s programem „Hospodářská krise a postavení horníků“. Veřejnou schůzi uspořádali v obci se silnou základnou anarchistického hnutí, kde sociální demokracii pšenka příliš nekvetla. Schůzi zahájil sociální demokrat Cifrain. K programu promluvil sociálně demokratický předák Strejc a jelikož zjistil, že vzduch pro jeho slova nebudou nekriticky přijímána, jak byl zvyklý, schválně protáhl svoji řeč až do půl dvanácté, aby se k slovu nedostali anarchističtí řečníci. Již během jeho proslovu se k slovu přihlásili anarchisté ze Zemské jednoty horníků jmenovitě Alois Bašus, Vrátný a Volf.

Strejc mluvil o akcích a dividendech kapitálu, ale vyhnul se podstatě schůze, jak reálně vybřednou z hospodářské krize. Poté co Strejc domluvil, vyhlásil Cifrain pětiminutovou přestávku a pak se opět ke slovu dostal Strejc, který přes hodinu mluvil německy.

Strejc tak protáhl svoji planou řeč na dvě a půl hodiny, až poté se konečně dostali ke slovu anarchisté. Jako první vystoupil mezi horníky dobře známý anarchista a bývalý starosta státem rozpuštěné České federace všech odborů Alois Bašus, který promluvil k věci a ke konci své řeči řekl přímo ke Strejcovi, co si o něm myslí. To pobouřilo atmosféru schůze a nezůstal sám. Hned na to vystoupil další anarchista Volf, který Strejcovi vytýkal jak s ním jednali sociální demokratičtí odboráři z Unie rakouských horníků, když pracoval na dole Pavel. Do toho promluvil další anarchista Pištora, který také „ťal do živého“ a nešetřil ani přítomného Strejce. Do toho vystoupil také řídící učitel na místní škole v Libkovicích, a ačkoliv nebyl anarchistou přišel s kritikou a výtkami proti jednomu z poslanců sociálně demokratické strany. Poté vystoupil Strejc, avšak ten, místo aby odpověděl na výtky přítomných anarchistů, začal lživě tvrdit a brát si do úst nepřítomné anarchisty Šlegra, Maixnera a Písařoviče, v té době členy anarchistických odborů Zemské jednoty horníků, že se prý po velké hornické stávce z roku 1906, kterou nesolidárně zlomili právě sociální demokraté, a že této taktice zmíněný anarchisté dali za pravdu, což byla očividná lež a pomluva. Jelikož už si sociální demokraté nevěděli se schůzi rady, přítomný Cifrain schůzi ukončil, ačkoliv byli přihlášeni další řečníci. Dopisovatel anarchistického týdeníku Hornické listy to komentoval následovně:

Nyní několik slov občanům na schůzi přítomným, aranžované členy nevyjímaje. Tak jako já, myslím, i vy že jste přišli na schůzi vyslechnout věcné vývody, jak by se dalo dnešní hospodářské mizérii odpomoci. Ale zklamali jsme se. Slyšeli jsme, jak se obhajují výsady jednotlivců, které nám ovšem větší skývu chleba nepřinesou. Tedy jsme tam po schůzi, kde jsme byli před schůzí. Nám neprospěje nic jiného, než jak řekl kamarád Pištora: Naházet ty všechny Strejce a ostatní na jednu hromadu a soustřeďovat se na jedné vytčené cestě za vymožením většího kusu chleba a až budeme my i naše rodiny syti a nepocítíme více nedostatku, pak se můžeme třeba pro zábavu tahati o práva politická.“

zaniklá obec Libkovice

Divadelní představení Vzdělávacího spolku „Mladá síla“ 12. dubna 1909 v Lomu

Uskupení anarchistické mládeže z Vzdělávacího spolku „Mladá síla“ sehrál dne 12.dubna roku 1909 divadelní představení „Lydie“ neb „Román ruského nihilisty“. Divadlo se odehrálo ve spolkové místnosti hostince „U Lípy“ Bedřicha Pavla v Lomu a začínalo ve 20 hodin. Divadlo bylo benefiční ve prospěch spolku, který plánoval pořídit nové divadelní jeviště.

Spolek Volných Myslitelů (1909)

Zpráva o konání valné hromady organizace anarchistů bezvěrců ze Spolku Volných myslitelů pro Žižkov, Královské Vinohrady a Karlín přetištěná na stránkách Volné myšlenky, která proběhla 19. dubna 1909.

„Spolek Volných Myslitelů pro polit, okresy Žižkov, Kr. Vinohrady a Karlín stal se důležitým střediskem kulturní práce ve jmenovaných okresech. Splynutím tohoto spolku s místním sdružením čes. sekce Volné Myšlenky a provedenou změnou stanov umožněno je všem pokrokovým občanům a pilně pracujícím lidem na poli kulturním vstoupiti do tohoto spolku a utvořiti pevnou a nerozbornou baštu proti černé reakci a zpátečnictví. Na poslední valné hromadě zvoleni byli: za předsedu občan E. Sirotek, jednatelem obč. Fr. Richter; pokladníkem obč. Max Singer. Spolková místnost nalézá se na Žižkově v Štítného ul. v hostinci p. Siegla. Nejbližší schůze s rozhovorem koná se 6. května.“