ZPRÁVA O ZALOŽENÍ VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍHO SPOLKU „OMLADINA“ V HOŘICÍCH (1893)

V neděli dne 10. října 1893. odbýval „Všeobecně vzdělávací spolek „Omladina“ pro Hořice a okolí“ se sídlem v Hořicích svou ustavující valnou hromadu. Schůzi zahájil o 3. hodině odpoledne soudruh František Šperlinek, načež zvolen byl za předsedu schůze Josef Dufek, za zapisovatele Alois Tauchman. Na to následovala přednáška soudruha Františka Šubrta o spolcích vzdělávacích. Týž v delší řeči mluvil o důležitosti vzdělání dělnictva a spolků vzdělávacích vůbec. Členů přihlásilo se celkem 33. Na to zvoleni byli: Za předsedu Jan Hodic, místopředou Josef Bureš, za jednatele František Šperlinek, místojednatele Josef Weis, pokladníka František Adámek, knihovníka František Klázar. Do výboru: Josef Vomáčka, Emanuel Janovský, Anna Šubrtová, Bohumil Tomáš, Antonín Šulc, Jan Jukliček. Náhradníci: Bohumil Šubrt, Josef Tomášek, Josef Vrabec, Jan Dušek. Revisoři: Josef Rychtera, František Kápl, František Štěpán. Výbor spolku žádá bratrské spolky a jednotlivce, kteří by měli nějaké přebytečné knihy a mohli je spolku darovati, by si neobtěžovali zaslati je na adressu: František Šperlinek, dělník u Josefa Dufka, natěrače v Hořicích.

ZALOŽENÍ VZDĚLÁVACÍHO A ZÁBAVNÉHO SPOLKU „BRATRSTVÍ“ V ROVENSKU (1893)

Zpráva o založení anarchistického spolku:

Vzdělávací a zábavný spolek „Bratrství“ v Rovensku konal dne 26. února 1893 svoji ustavující valnou hromadu. Do výboru zvoleni: za předsedu Čeněk Fajta, za místopředsedu Srna František, za jednatele Ciller Ladislav, za pokladníka Hyška Josef. Další výbor : Růžička Antonín, Nejedlo Josef, Kvapil Čeněk, Charousek František, Srb Jan. Náhradníky : Bejček František, Kvapil Alois, Pražan František; revisory: Zikmund Josef, Daďourek Boh. Vytknuvše sobě za heslo vzdělávali se vespolek, žádali bychom bratrské spolky a příznivce naše, možno-li jim, by nám nějaké knihy zapůjčili aneb darovali, které by ku vzdělání našemu prospěšný byly. 

DĚLNICKÝ ČTENÁŘSKO-VZDĚLÁVACÍ SPOLEK „POKROK“ V DOLENÍM HAMRU

V Kalendáři neodvislého dělnictva: na rok 1900 se dozvídáme, že i v Dolním Hamru působil anarchistický spolek:

Dělnický čtenářsko-vzdělávací spolek „Pokrok“ v Dolením Hamru. Výborové schůze jednou za měsíc (neb dle potřeby i vícekrát). Členské schůze čtvrtletně. Valné hromady dvě za rok a sice řádná a mimo- řádná. Spolek čítá 68 členů, vlastní knihovna má 100 svazků.

ZALOŽENÍ OBČANSKO VZDĚLÁVACÍHO SPOLKU „PROLETÁŘ“ V POLICI NAD METUJÍ (1897)

Občansko vzdělávací spolek „Proletář“ v Polici nad Metují byl založen 11. dubna 1897. Do výboru byli zvoleni tito anarchisté:

  • VACEK Augustin – předseda
  • KVAPIL Augustin – místopředseda
  • ŠTĚPÁNSKÝ Karel – jednatel
  • TŮMA Rudolf – pokladník
  • VACEK Josef – účetní
  • THÉR Jiří – knihovník
  • LAJER František – domácí správce
  • ŠVEJDAR Václav – člen výboru
  • VACEK František – člen výboru
  • HEUFLEIŠ Josef – revisor účtů
  • ŠVORČÍK Ferdinand – revisor účtů
  • HUBKA Alois – revisor účtů

ZPRÁVA O AMNESTII ANARCHISTŮ (1896)

Anarchistický časopis „Proletář“ vycházející v Liberci informoval ve svém úvodním čísle, že 15. ledna 1896 obdrželi amnestii: „Politický vězeň soudruh Bedřich Štastný, který byl královéhradeckou porotou odsouzen pro píseň „Rudý prapor“ na dobu tři a půl roku do těžkého žaláře. Trest odbýval „Na Borech“ u Plzně, pak soudruzi Antonín Lehečka a Josef Andrejs, tito byli dbe 13. srpna 1894 odsouzeni porotou mladoboleslavskou pro různé delikty, jako velezrádu, urážky císaře a podobně, první na 6 roků a druhý na 8 roků do těžkého žaláře. Trest si odbývali v Kartouzích.“

OZNÁMENÍ O ÚMRTÍ ANARCHISTY KARLA ŠVEHLY (1849 – 1897)

Anarchistické noviny „Proletář“ uveřejnili zprávu o úmrtí anarchisty Karla Švehly s tímto zněním: „Soudruh Karel Švehla mrtev. Zemřel dne 30. července 1897 v trestnici Steinu, kdež byl od roku 1886 žalářován. Jsa věrným stoupencem a horlivým šiřitelem zásady anarchistické podlehl v době persekuce roku 1886 tehdejší „Rakouské spravedlnosti“, jsa pro své přesvědčení a pro svoji činnost ve hnutí dělnickém odsouzen k 15tiletému těžkému žaláři, 11 roků strávil za mřížemi, čímž jeho již dříve mnohými útrapami otřesené zdraví zničeno úplně. Soudruh Švehla byl při svém odsouzení 37 roků stár a byl ode všech, kteří jej znali, co řádný a poctivý soudruh ctěn, zanechává po sobě vdovu a 20tiletou dceru. Spi sladce bojovníku za práva ujařmeného lidu. Čest budiž památce tvoji!“