Boj o domovské právo. (Případ i v říši všech možností skoro neuvěřitelný.)

Případem Kam. Charváta, který je opravdu svou neobyčejností podoben zapleteným historkám románu Gogolovu „Mrtvé duše“, zabývaly se svého času i naše časopisy. Teď, kdy přešel tento případ rozhodnutím vyšší instance do jiné fáse, není bezúčelným, znovu jej předvésti od počátku a ukázati, jak jsou cesty slepé paní Nemesis nevyzpytatelné.

Dne 31. března r. 1906, podal Adolf Charvát žádost za přijetí do svazku domovského obce Mostu a tuto žádost zcela po zákonu opodstatnil. Nejhlavnějším dokumentem byl jeho nepřetržitý, šestnáctiletý pobyt v Mostě. Žádost byla podána a Kam. A. Ch. trpělivě čekal na její kladné vyřízení. To však nepřicházelo a protože nebyl nadán přílišnou dávkou pověstné české trpělivosti a potom pociťoval, že něco podivného se děje a kol něho opřádá, urgoval v říjnu r. 1906 vyřízení své žádosti. Slavný ouřad ještě slavnějšího města Mostu na jeho urgenci odpověděl stručně, že žádost jeho vyříditi nemůže a to prý z prajednoduché příčiny, protože prý žádost podána nebyla. Čertovinka se počala klubati. Co teď? Šel tedy A. Ch. na mostecké hejtmanství a podal žádost za rozhodnutí, resp. žádal o ochranu. K žádosti připojil „podací rubriku“ jako hlavní a makatelný důvod, že žádost skutečně podána byla. Mimo to byl vyslechnut v této záležitosti p. JUDr. Horlivý v Mostě, u kterého žádost za přijetí do mostecké obce byla sepsána a prostřednictvím koncipienta p. JUDra Vávry na městský úřad osobně doručena.

Žádost za rozhodnutí a k ní připojená „podací rubrika“ byly odevzdány přímo A. Ch. do rukou JUDr. Rudolfa Fiedlera, tehdy místodržitelského koncipienta hejtmanství mosteckého. Ten vám se vyjádřil, že takový důležitý dokument (podací rubrika) usvědčuje mostecký obecní úřad z nesprávnosti a tudíž, že žádost A. Ch. musí býti vyřízena.

Opět Kam. Ch. čekal, čekal. A dočkal se něčeho, na co ani nepomýšlel. Místo vyřízení svojí žádosti o domovské právo, dostal A. Ch. v měsíci červenci r. 1907 vypovídací dekret a přes námitky a podané odvolání byl zcela protizákonně hnán postrkem do své dřívější domovské obce Žehrovic (okres Nové Strašecí). Právo sice měl, ale neměl moc, právo své uplatniti a proto musel podlehnouti dlouho a rafinovaně připravovanému násilnickému vyhostění z místa svého šestnáctiletého pobytu.

Po svém vyobcování z Mostu, předal celé řízení sporné p. JUDru. Ant. Kloudovi v Praze, který ustavičnými urgencemi nenechal záležitost Kam. A. Ch. uspati. Dne 21. července r. 1909 podal JUDr. Klouda znovu ostrou urgenci proti nálezu c. k. Okr. Hejtmanství v Mostě, které odepřelo ve věci A. Ch. rozhodnouti. Konečně dne 7. března r. 1910 zvěděl JUDr. Klouda, že c. k. Místodržitelství prý zavede ve spletité záležitosti A. Ch. šetření a hodlá předsevzíti výslech svědků. Dva měsíce později byl zaveden s Kam. Charvátem u žižkovského okresního hejtmanství protokol, v němž Kam. A. Ch. se dožadoval výslechu svědků: JUDra. Horlivého, advokáta v Mostě, JUDra. Fiedlera, tehdy již komisaře. Při té příležitosti nahlédl Kam. A. Ch. do spisů a shledal, že „podací rubrika“, která k žádosti o vyřízení sporné jeho záležitosti byla přiložena a jím osobně k rukou JUDra. Fiedlera na c. k. okr. hejtmanství v Mostě podána, ze spisů se stratila. Že rubrika byla skutečně se žádostí za rozhodnutí podána, svědčí o tom potvrzení ve spisech.

Urgence následovala urgenci a c. k. místodržitelství nemohlo jen tak hladce přes tuto historii přejíti. Vyzvalo tedy dřívější domovskou obec Kam. Charváta (Žehrovice), aby tato sama podala městskému úřadu v Mostě ohražení proti vnucené ji příslušnosti A. Ch. za právoplatné uznání domovského práva jeho v Mostě. Co však se stalo? Po urgování vyřízení žádosti obce Žehrovické odpověděl obecní úřad mostecký, že žádost obecní úřad v Mostě neobdržel a tudíž, že nepodanou žádost vyřizovati nemůže.

Obec Žehrovická byla znovu ještě jednou vyzvána k podání nové žádosti a ta podání nové žádosti pochopitelně odmítla, protože považovala zbytečným, podávati žádosti, které se tak podivně ztrácejí a zejména když nemá nikde záruku, že nově podaná žádost se znovu neztratí. Též i Kam. Charvát zpečoval se podati žádost novou, protože chtěl míti vyřízenu žádost první, kterou r. 1906 podal.

C. k. místodržitelství konečně nařídilo nové šetření a JUDrem. Kloudou bylo v měsíci červnu sděleno, že žádost obce Žehrovické šťastně byla nalezena. Aby historie „ztrát a nálezů“, k suchoparnosti již vedoucí, byla poněkud spestřena a učiněna zábavnější, obdržel JUDr. Klouda v měs. srpnu r. 1912 klasické vyřízení od c. k. okr. hejtmanství v Mostě, v němž se uvádí, že dotyčný Josef Charvát (ne tedy Adolf) je vůbec mrtvý a že bylo by zbytečno o tom dále jednati a tudíž aby vzal podanou žádost za projednávání zpět. Po tomto klasickém zařehtání si ouřední šiml lehnul ani sebou nehnul a všechny urgence další vůbec ignoroval.

Jsou nevyzpytatelny cesty ouřední, tak jako cesty toho básníka, který utíkal k Slunci a zašel tam, kam slunce po celý rok nezasvítí. Ta nevyzpytatelnost je pravou podstatou ouředního činění a proto ta nevyslovitelná tajemnost, budící respekt ubohých smrtelníků, kteří chápou jen věci prosté a nedovedou se vmysleti v to podivné dění, kde ruka pravá neví, co dělá levá a kde mozek ověnčených služebníků je shněten vyšší mocí tak, že vyslovuje pythické věty prapodivného vyššího stylu, jimž se sice nerozumí, ale k nimž vydá komentář, aby prosťáčkové pochopili.

Vrátíme se raději k našemu případu, abychom nezabředli do rozjímání.

Tedy c. k. okresní hejtmanství v Mostě všechny urgence ignorovalo a když odpověď se nečeká, tak jistě přijde. A také přišla.

P. JUDr. Klouda obdržel od c. k. místodržitelství následující vyřízení:

V Praze, 22. února 1913

Panu Adolfu Charvátovi, k rukoum pana JUDra. Ant. Kloudy, advokáta v Praze III.

C. k. okresní hejtmanství v Mostě odmítlo výměrem ze dne 8. dubna 1908, č. 15461 rozhodnouti ve smyslu odstavce I. § 6., zákona ze dne 5. prosince 1896, č. 222 ř. z. o Vašem nároku na výslovné přijetí do domovského svazku obce Mostu.

Odvolání Vašemu ze dne 23. dubna 1908 proti tomu podanému c. k. místodržitelství nevyhovuje z důvodu výměru v odpor vzatého.

Z rozhodnutí tohoto lze se během 4 neděl ode dne doručení počítaje odvolati u c. k. okresního hejtmanství v Mostě k c. k. ministerstvu vnitra ve Vídni.

Za c. k. místodržitele: Podpis nečitelný.

Podáváme rozhodnutí c. k. místodržitelství bez komentáře. Myslíme totiž, že je dosti jasné a proto vysvětlení nepotřebuje. Není sice jasné silou důvodů jako silou zcela jinou. Stručné je, a stručnost je znakem moci.

Slibujeme (pokud snad do vyřízení nebudeme bradou vzhůru, že tuto neobyčejnou historii nepustíme se zřetele a trpělivě čekati budeme dalšího jejího vývoje. Teď již je podáno odvolání k ministerstvu a bude tam později putovati silný fascikl průvodního řízení a snad do té doby najde se ztracená žádost Kam. Adolfa Charváta a když ne ta, tak alespoň „podací rubrum.“ M.

Publikováno na stránkách anarchistického časopisu Zádruha v květnu 1913