Brudna Rudolf (1884 – ?)

Mezi přední anarchistické aktivisty v severozápadních Čechách se zařadil také Rudolf Brudna, jinak rodák z malé obce Borovně u Blovic na Plzeňsku, kde se 24. září 1884 narodil.

Po roce 1900, přesné datum nevíme, se ze západu stěhuje na hornický sever. Usazuje se v okolí Bíliny, kde se seznamuje s anarchistickým hornickým hnutím. Když je v roce 1909 po různých úředních průtazích konečně obnovena anarchistická odborová organizace a založena slavná Zemská jednota horníků, vstupuje do místní skupiny anarchosyndikalistů v Bílině. V rámci místní skupiny dostává na starost distribuci anarchistického týdeníku a publikačního orgánu již zmiňované Zemské jednoty horníků časopis Hornické listy. Členem Zemské jednoty horníků je po celou dobu její existence v letech 1909 až 1915, kdy i ta je za válečného stavu rozpuštěna a zakázána jako státu nebezpečná.

Jeho chotí se stává Františka Brudnová, místní rodačka ze Světce u Bíliny, kde se také 18. srpna 1888 narodila. Mladá severočeška je taktéž ovlivněna anarchistickými postoji a tak si se svým mužem dobře rozumí. V roce 1912 se oficiálně přihlásí k pobytu v Bílině, respektive bydlí i se svojí chotí v nedalekém Újezdě číslo popisné 72.

Rudolf i Františka Brudnovi jako přesvědčení anarchisté odmítají nadále věřit v existenci boha a nehodlají ani zůstávat v katolické církvi, jednom ze symbolů útlaku. Vystupují z církve a stávají se aktivními činovníky bezvěreckého (ateistického) hnutí organizovaného ponejvíce anarchisty. Zapojuje se do činnosti bezvěrecké skupiny při České anarchistické federaci, která má odbočku také v Bílině, ve které působí v letech 1912 až 1914, tedy do vypuknutí 1. světové války, kdy je její činnost zakázána a tvrdě postihována.

Po velké válce ožívá také hnutí anarchosyndikalistických horníků, i když v pozměněné formě, na vánoce roku 1918 se koná ustanovující sjezd revolučně syndikalistické odborové organizace Sdružení československých horníků v Duchcově. Revoluční syndikalisté jsou však aktivní již v ilegalitě za války i po jejím skončení. Rudolf Brudna povoláním horník se zapojuje do činnosti syndikalistického hnutí a stává se předním členem místní odbočky v Bílině. Na valné hromadě místní odbočky Sdružení československých horníků v Bílině, která proběhla 15. srpna 1925 je zvolen za předsedu. Spolková místnost syndikalistů se nachází v místním hostinci „U Klaryho“, kam Rudolf Brudna jako člen výboru dochází každou třetí sobotu v měsíci.

Po válce se obnovuje také činnost anarchistů bezvěrců, kteří již počátkem roku 1919 zakládají místní skupinu bezvěrců a přední postavou je právě Rudolf Brudna. Po federalizaci těchto skupin do Svazu socialistických bezvěrců se místní skupina stává členskou sekcí a přejmenovává se na Spolek socialistických bezvěrců. Rudolf Brudna i jeho žena Františka zastávají funkce ve výboru a řadí se tak mezi přední postavy bezvěreckého hnutí, které svojí činností ovlivnilo i příští generace a je i jejich zásluhou, že Česká republika patří mezi nejateističtější země světa.

Brudna Rudolf

 

Brudnová Františka