FRANTIŠEK OPLT Z JENIŠOVA ÚJEZDU SE VZDAL HONORÁŘE ZA DISTRIBUCI HORNICKÝCH LISTŮ VE PROSPĚCH RODINY PO ZEMŘELÉM ČLENU (1921)

Na valné hromadě místní odbočky Sdružení československých horníků v Jenišově Újezdu odbývané 4. prosince 1921 byl za sluhu a distributor „Hornických listů“ vzdal honoráře ve prospěch rodiny po zemřelém kamarádu a spolupracovníku Ondráčkovi. Hornické listy k tomu píší: „Spolkovému sluhovi a kolportérovi Františku Opltovi stanovena odměna 50 Kč, které se jmenovaný zříká ve prospěch vdovy M. Ondráčkové, jejíž muž následkem těžkého úrazu na dole „Venuše“ zemřel, zanechav zde 4 nezaopatřené dítky. Čin tento jest důkazem nezištnosti jmenovaného.“

DOPIS SYNDIKALISTŮ Z OSTRAVSKA Z VALNÉ HROMADY 18.ZÁŘÍ 1927

Na valné hromadě přihlásilo se více soudruhů ke stolu, kteří uznali řádnou práci za minulé období, proto také nastal příliv členů do naší odborové organisace. To bylo jednak tím, že naši soudruzi vždy řádně pracovali ve prospěch dělnictva a jednak tím, že se drželi přesně podle posledního sjezdového usnesení, že pracovali k odčinění rozporu mezi dělnickými odborovými organisacemi a vždy poctivě pro jednotu odboru. Dále bylo zdůrazněno, že Sdružení československých horníků od svého vzniku pracovalo vždy v duchu revolučním, a že my od těchto tradic neupustíme. Naopak dnes je nutno, by se dělnické odbory svorně sjednotily po prapory třídního boje, proto že reakce v československé republice žene proti dělnické třídě útokem a béře dělnictvu jednu vymoženost za druhou, ba jde ve své nenasytnosti tak daleko, že nám béře i to, co nám nechávala zpupná rakouská monarchie před světovou válkou. Chce-li dělnictvo odrazit útok mezinárodní, československé buržoasie a zlepšiti své bídné postavení na úroveň člověka, nesmí ani jeden dělník státi mimo dělnické odborové organisace. Jest také povinností všech význačných činitelů v dělnických odborových organisacích, kteří to s chudou pracující třídou poctivě smýšlí, by se vší vehemencí pracovali pro sjednocení odboru. Neboť jen sjednocený proletariát dobude si svých práv.“

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ, ODBOČKA TECHNICKÉHO DĚLNICTVA – ERVENICE (1922)

Dne 23. prosince 1922 se konala valná hromada odbočky technického dělnictva při Sdružení československých horníků v Ervenicích, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Mayer Josef – předseda

Zbíral František – místopředseda

Klein Čeněk – jednatel

Panchártek František – místojednatel

Lodl Adolf – pokladník

Růžek Jan – místopokladník

Pecháček František – důvěrník

Ságel Václav – zpravodaj

Šedivý Emil – náhradník

Solnař Ladislav – náhradník

PROHLÁŠENÍ SYNDIKALISTŮ Z JENÍKOVA U DUCHCOVA PROTI VSTUPU DO RUDÝCH ODBORŮ KSČ A ZA ZACHOVÁNÍ SAMOSTATNOSTI SDRUŽENÍ HORNÍKŮ (1927)

Členstvo místní odbočky Sdružení horníků se na měsíční schůzi dne 11.září 1927 usneslo jednomyslně na následujícím projevu a žádá uveřejnění v „Hornických listech“:

Nesouhlasíme s agitací, prováděnou v poslední době politickými činiteli komunistické strany za účelem převedení Sdružení horníků do M.V.S. Odmítáme ji jako hornickému hnutí škodlivou. Nenecháme se přinutit násilím ku vstupu do jiné organisace a kdyby se tak mělo státi, raději odstoupíme.

Za odbočku: František Dvořák, předseda

VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – MARIÁNSKÉ HORY (1923)

Dne 7. ledna 1923 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Mariánských Horách na Ostravsku, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Grochol Stanislav – předseda, Mariánské Hory č.p. 235

Mušálek Ferdinand – místopředseda

Vyhnalík Jan – jednatel

Haladěj Alois – pokladník

Vlček H. – revisor

Kunz Jan – revisor

Mušal R. – člen výboru

Řezníček – člen výboru

Urbánek – člen výboru

Hájek – člen výboru

Grygar – člen výboru

O DALŠÍM POSTUPU SDRUŽENÍ HORNÍKŮ (SJEZDOVÁ RESOLUCE 1927)

Sjezd Sdružení horníků je jako po všecka dřívější léta toho pevného názoru, že hornickým zájmům v Československé republice lze sloužiti úspěšně pouze sjednocením všech hornických sil a odborových organisací ve státě.

Naproti tomu však sjezd konstatuje, že právě v Československu panují a to hlavně v hornickém odboru organisační poměry přímo desolátní, takže kádr organisovaného hornictva je rozdělen na řadu útvarů, ba dokonce se již utvořila i odborová organisace hornická na popud samotných zaměstnavatelů a jest ve vleku buržoasní strany.

Podle usnesení loňského sjezdu se zástupci Sdružení horníků ze všech sil snažili, rozpory mezi jednotlivými hornickými organisacemi překlenouti a docíliti tak pokud možno v důležitých akcích hornictva jednotného postupu.

Sjezd konstatuje se zadostiučiněním, že byly tyto snahy zástupců Sdružení horníků provázeny tak dalece výsledkem, že se během uplynulého roku několikráte podařilo všecky hornické organizace seskupiti v jednotné akci, jejíž pozoruhodným výsledkem byla hlavně všeobecná hornická stávka v den 24. března na obranu hornického pojištění.

Sjezd v posouzení všeobecných poměrů v odboru hornickém uznává, že splynutí všech hornických organisací v jednu nelze v krátké době provésti a to v důsledku různících se názorů na bojovou taktiku, ba některé z hornických organisací váhají dokonce postaviti se v třídním boji na půdu a stanovisko mezinárodní, domnívajíce se, že všecky spory v hornictví lze s úspěchem řešiti uvnitř hranic tohoto státu samotného.

Sjezd Sdružení horníků se proto usnáší, aby jeho zástupci nadále pracovali ve smyslu usnesení sjezdu loňského, aby odstraňovali třecí plochy mezi jednotlivými organisacemi, ulamovali hroty příliš ostrým rozporům, rovnali cestu ku všeobecnému sblížení a nelze-li naráz odstraniti spory zásadní, aby zástupci Sdružení vynasnažili o utvoření stálého kartelu hornických organisací, jako jest tomu v Německu, tak aby proti útokům buržoasní reakce a majitelů dolů stály hornické organisace svorny a uceleny.

Sjezd Sdružení prohlašuje, že v této strašné době nezaměstnanosti, stoupající drahoty a všeobecné bídy a podvýživy hornictva jedině toto sdružení hornických sil může naplniti hornictvo uspokojením a spolu i očekáváním, že proti takto spojeným a odhodlaným hornickým silám neodváží se reakce nikdy tak svévolně postupovati jako vidí-li před sebou hnutí hornické neucelené anebo v jednotlivých složkách proti sobě zaujaté.

Sjezd je toho názoru, že utvoření tohoto stálého hornického kartelu vykoná i nepochybný vliv na velkou část hornictva, které opustilo řady hornické v organisacích právě z tohoto důvodu, že celé hnutí hornické trpělo onou osudnou nejednotností.

Zkušenosti pak nabytých z praktických výsledků postupu tohoto kartelu, lze s dobrým prospěchem užíti k vybudování jednotného mezinárodního hornického svazu v Československu.

REVÍRNÍ VÝBOR KLADENSKÝCH ODBOČEK SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ ZA ZACHOVÁNÍ SAMOSTATNOSTI SDRUŽENÍ HORNÍKŮ A PROTI ŠTVAVÉ KAMPANI KSČ (1927)

Revírní výbor Sdružení československých horníků na Kladensku upozorňuje tímto ústřední sekretariát KSČ a činitele M.V.S (odbory KSČ), nebude-li učiněna přítrž psaní v komunistickém tisku proti Sdružení československých horníků v Mostě a zlehčování jeho zástupců, že vyvodí z toho důsledky a bude nejen tisk komunistický členy Sdružení odmítán, nýbrž vzdají se také členství ve straně komunistické. Akce zahájená proti Sdružení ukazuje, že si jednotliví političtí činitelé KSČ dělají co chtějí a rozkladně zasahují do života odborové organisace Sdružení horníků, nic nedbajíce rad Zápotockého v referátu na sjezdu KSČ o zachování úplné samostatnosti odborů.

Proč se dnes bráníme proti zavlečení Sdružení horníků do M.V.S., řekli jsme a opakujeme znovu: jsou to trpké zkušenosti nabyté za dobu spolupráce s příslušníky M.V.S. A ohromná většina prostých členů se vyjadřuje, v tom smyslu, že jsou poměry na Kladensku za dnešní nadvlády komunistů úplně tytéž, jako kdysi za převahy sociálních demokratů, s tím rozdílem, pouze, že veliké masy hornictva kdysi organisovaného stojí dnes mimo organisace vůbec. Nechť nám tedy je prominuto, užíváme-li těchto zkušeností, abychom zabránili převedení Sdružení horníků do rukou pochybných kvalit, neboť nejsme naprosto jisti, zda-li to s námi myslí poctivě.

Členové Sdružení horníků v revíru kladenském se na konferenci zástupců odboček dne 26. června 1927 za plné účasti jednomyslně usnesli na projevu plné důvěry zástupcům Sdružení soudruhu Fišerovi a Weinfurterovi, vysloveno rozhodnutí o dalším úplné samostatnosti Sdružení a usneseno zároveň hlasovacích lístků o přestupu Sdružení do M.V.S. Nepoužíti a budou-li tyto přece zaslány, zaslati je do ústředí v Mostě prázdné.

Máme za to, že toto rozhodnutí je všeobecně známo, tak i většiny odboček Sdružení na severu a v jiných revírech a odsuzujeme rozhodně proto kampaň v politických listech komunistických prováděnou, která nejen že je namířena ku zlehčování starých poctivých horníků, jimž se ještě před nedávnem na sjezdu Sdružení dostalo plné a naprosté důvěry, ale rozvracejíc odborové hornické hnutí, slouží tím přímo zájmům našeho společného třídního nepřítele, členstvo z organisace vyhání a rozmnožuje řady indiference.

Za revírní výbor, Hošek Josef, revírní důvěrník

PROHLÁŠENÍ SYNDIKALISTŮ Z HOSTOMIC PROTI VSTUPU DO RUDÝCH ODBORŮ KSČ A ZA ZACHOVÁNÍ SAMOSTATNOSTI SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ

Na plenární schůzi místní odbočky „Sdružení horníků“ dne 7. srpna 1927 bylo všemi přítomnými souhlasně rozhodnuto, hlasovacích lístků o přístupu Sdružení do M.V.S. Vůbec nepoužíti a vrátiti je do ústředí. Sdružení nechť plní usnesení sjezdové dle schválených a ústředím vypracovaných resolucí, zejména oné o dalšími našem postupu a je to ve sporu Sdružení s M.V.S. Naším posledním slovem. Máme za to, že usnesení naše, ač stručné, dosti je srozumitelné.

Na téže schůzi byl přijat návrh, aby bylo v našem odborném časopisu „Hornické listy“ zastaveno psaní proti M.V.S., jakož i aby nebylo na našich odborových schůzích proti jmenované organisaci brojeno. Totéž ale žádáme od příslušných činitelů M.V.S, tak i politické strany KSČ, aby i na této straně ustalo psaní v politických listech a brojení frakčních činitelů na schůzích proti Sdružení horníků a jeho zástupcům a všem jeho činitelům. Jsme přesvědčeni, bude-li postupováno ve smyslu tohoto našeho návrhu, že to bude sloužiti jak ku prospěchu obou stran, tak i dělnickému hnutí vůbec. Za odbočku: František Kulhánek, předseda“.

PROHLÁŠENÍ SYNDIKALISTŮ Z KOPIST PROTI VSTUPU DO RUDÝCH ODBORŮ KSČ A ZA ZACHOVÁNÍ SAMOSTATNOSTI SDRUŽENÍ HORNÍKŮ (1927)


Širší výbor místní odbočky Sdružení horníků, pojednávaje na schůzi dne 3. září 1927 poznovu o otázce připojení Sdružení horníků k M.V.S. a situaci vzniklé ze záporného rozhodnutí členstva, prohlašuje podruhé se vší rozhodností, že trvá na úplné neodvislosti Sdružení horníků a odsuzuje zahájenou propagandu proti této odborové organisaci a jejím dělnickým činovníkům.

Nikdo z dělníků dojista nebude brániti vytvoření se jednotné fronty dělnických mas, neboť jedině tak lze se v bojích dělnických nadíti úspěchů, ale při tvoření jednotné fronty musí panovati mezi organisacemi důvěra a vzájemná solidarita.

Jest však nutno s politováním a trpkostí doznati, že tu není právě toho nejdůležitějšího předpokladu, naopak shledáváme, že pod heslem jednotné fronty činí se nezodpovědné pokusy s odborovou organisací proti vůli převážné většiny jejího členstva, což žádný zkušený odborář nemůže nazvat akcí sjednocovací, nýbrž pohříchu prací roztřišťovací v dělnickém táboru.

Odsuzujeme tudíž rozhodně rozbíječskou práci dotyčných politických činitelů, neboť tím zanášejí do našich řad a našeho hnutí zmatek a sémě nedůvěry a to v době, kdy je jednotné vůle a svornosti v odboru hornickém třeba více než kdy jindy v minulosti. Takováto činnost nemůže sloužiti zájmům hornictva, naopak, dělnictvo musí na ní těžce dopláceti, kdežto původci těchto zmatků zůstávají všeho rizika uchráněni, nejsou-li dokonce za to ještě oslavováni.

To nelze nazvati činností ve prospěch sjednocení proletariátu a odmítáme tudíž všecky podobné útoky proti Sdružení horníků a jeho vedoucím činitelům jako nemístné a naprosto bezdůvodné. Zvláště pak odsuzujeme široce rozvětvenou propagandu proti Sdružení na veřejných schůzích politických, kam záležitosti odborové organisace nenáležejí.

Vyslovujeme opětně plný souhlas s postupem našich zástupců ve Sdružení, o nichž jsme přesvědčení, že nikdy neodmítnou přispěti váhou členstva Sdružení ku pomoci v každé akci, směřující ku prospěchu hornictva, jako to Sdružení horníků a jeho předchůdci činili v minulosti.

Kdo jedná jinak, kdo působí v dělnických organisacích destruktivně tak jak jsme toho v přítomné době svědky, škodí dělnictvu a odchyluje se od zásady: Proletáři všech zemí, spojte se.

Podepsán předseda Václav Bláha a jednatel Václav Fau za odbočku.