Výzva Sdružení československých horníků ve věci dovolené (1926)

Nastala doba udělování dovolených na závodech a výbor odbočky tudíž včasně upozorňuje členy, aby své dovolené v plné míře užili a nenechali se snad zlákati k přijetí peněžité náhrady. Nikomu není tajno, jak se z průmyslových kruhů proti této sociální vymoženosti, jak je i tati pociťována jako břemeno a z četnějších případů, ve kterých by si snad horníci nechali dovolenou zaplatiti, snadno by průmyslníci sestrojili důkaz, že dělnictvo nestojí o dovolenou a tato jediná zachovaná vymoženost sociální by mohla býti ve zvýšené míře ohrožena.“

Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců v Duchcově (1922)

Místní Skupina socialistických bezvěrců pořádala v únoru 1922 svojí měsíční schůzi spojenou s přednáškou na téma „Včera, dnes a zítra“, kterou přednášel známý pražský anarchista a redaktor proslulé „Práce“, „Zádruhy“ a „Mladého Průkopníka“ pod hlavičkou České anarchistické federace (1904-1914) Michael Kácha. Michael Kácha také patřil k předním členům Svazu socialistických bezvěrců. Časopis „Socialistický bezvěrec“ ze dne 1. března 1922 o přednášce podal následující zprávu: „Ve své věcné přednášce nastínil předválečné, válečné a poválečné období socialismu, v němž bylo bylo mnoho tvrdé pravdy, zvlášť pokud jde o stávající socialistické strany politické, zanechal mezi četnými bezvěrci svůj hluboký dojem.“

Dále „Socialistický bezvěrec“ informoval, že duchcovská skupina plánuje uspořádat dvě po sobě jdoucí přednášky o základech dětské výchovy.

V levo dole Michael Kácha, Jaroslav Štych, Luisa Landová Štychová a Michael Mareš.

Na vysvětlenou (1921)

Přinášíme prohlášení na rozbíječskou akci několika bývalých anarchistů kolem Svazu komunistických skupin v čele se Stanislavem Kostkou Neumannem či Karlem Kramperou, kteří se pokusili rozvrátit Svaz socialistických bezvěrců a začlenit jej k vznikající komunistické straně. Nakonec tak učinilo jen několik skupin a většina zůstala ve Svazu socialistických bezvěrců, s tím že si udržela nezávislost na stranické politice a navázala tak na bezvěreckou činnost České anarchistické federace před první světovou válkou.

„Po konferenci socialistických bezvěrců v Oseku, na které byly zastoupeny jen určité skupiny, přistoupila část skupiny na novou organisaci pod názvem „Federace komunistických osvětových jednot (FKOJ). Z toho důvodu, aby bezvěrecké hnutí nebylo zatahováno do stranické politiky, svolali delegáti skupin, které nepřistoupily do FKOJ, konferenci do Duchcova v říjnu 1921.

Konference byla zastoupena 14 skupinami a vzato v úvahu toto. V poslední době  činnost klesla na minimum. Jednotlivé skupiny se odtrhly od ústředí, čímž celá bezvěrecká činnost a její ráz socialistický jsou nejen poškozeny, ale i duševní rovnováha celé akce je zničena, nezasáhneme-li do věcí včas. Konference podrobila hnutí bezvěrecké řádné revisi a přišla k názoru, že je třeba reorganisace celého hnutí a potom časopisu, vedeném ve směru kulturním a výchovném. Skupiny zůstávají politicky neutrální, takže členem jejich může se státi každý bezvěrec, ať je příslušníkem kterékoliv socialistické strany.

Trváme na usnesení Svazu socialistických bezvěrců, učiněném v Praze před dvěma léty, s tím rozdílem, že usnesení tato budou provedena, čehož dosud dbáno nebylo.“

Hynek Holub

Resoluce syndikalistů proti předloze hornické penze a zaopatřovacích fondů (1919)

Shromáždění horníci, především z řad syndikalistického Sdružení československých horníků v Dolním Litvínově a Lipětíně se na veřejné schůzi dne 8.června 1919 usnesli na následující rezoluci, která vyjadřovala protest ohledně protidělnických návrhů sociálních demokratů:

Shromáždění horníci na schůzi dne 8. června 1919 v Dolním Litvínově protestují proti předlože podané soudruhem Karlem Brožíkem v Národním shromáždění, týkající se zvýšení hornické pense.

Protestujeme proti ní z těch důvodů, že známe práci hornickou, o které jsme přesvědčeni, že není možno horníku vypracovat 40 roků, po kterých by měl nárok na pensi v obnosu 1200 K, jak navrženo je v oné předloze.

Odporučovali bychom oněm pracovníkům se strany sociálně demokratické, kteří na oné předloze pracovali, by přišli a ochutnali práci hornickou při všem to strádání jak v životních potřebách, tak i v bytových otázkách a pak bychom žádali, by se poctivě vyjádřili o propracování 40 let v dole. Tím myslíme, že bychom přišli k rozumnému resultátu se strany navrhovatelů.

Dále se praví v oné předloze o zastoupení do správy zaopatřovacích fondů a navrhuje se stejný počet se strany kapitalistů i dělníků.

Tážeme se? Proč se stále mluví o zastoupení nějakých kapitalistů, když na druhé straně se mluví o vyvlastnění dolů? Nebylo by lépe, kdyby jste již jednou sundali škrabošku a ukázali jste světu ve své pravé podobě?

Myslíme, že by to uzdravilo i mnohé vaše stoupence, neb dle doslechu ani ti, kteří jsou poctivými stoupenci sociální demokracie nesouhlasí samou předlohou!

Upozorňujeme jak soudruha Brožíka, tak i O. Štěpánka, P. Cingra, L. Píka a L. Austa, kteří jsou podepsaní na oněch návrzích, že pomalu vycházíme z té jejich ohlupovací myšlenky a nenecháme si něco vsugorovati, co oni za dobré uznají, z čehož by měl požitek ne dělník-proletář, nýbrž jistá odrůda příživníků.“

Resoluce Spolku socialistických bezvěrců v Bílině na podporu španělské revoluce(1936)

»Členstvo Spolku socialistických bezvěrců v Bílině vyslovuje svůj obdiv a vřelé sympatie pokrokovým občanům se Španělsku, kteří se zbraní v ruce hájí práv a svobod lidem volené demokratické vlády. Shromáždění zároveň žádají příslušné úřady, aby »Červenému kříži«, který z lidskosti by měl pomáhati obětem španělské války, léčivy i hmotně, nebyly činěny překážky, neboť neutralita se vztahuje jen na zbraně. Pryč s fašismem, ať žije demokracie!«

Zbabělá demokracie demokratické státy s Francií v čele se úzkostlivě varují nejen skutečně pomáhat španělské vládě v jejím heroickém zápase, ale nedovolují ani, aby jejich občané projevili jí mravní sympatie, aby prý nevyprorokovali reakci. Zato reakce z Portugalska, Italie a Německa docela veřejně a nestoudně dodává povstalcům letadla, tanky, děla a střelivo v takovém množství, že by proti němu nemohl vydržet ani žádný mocný stát. Nedávno u nás úřady zabavily sbírku na pořízení léčiv raněným miličníkům. Po pádu Trůnů zdržovali francouzští celníci obyvatelstvo, prchající v zoufalé hrůze před zvířecími hordami vítězných povstalců, až tito mohli přivléci strojní pušky a děla, jimiž rozstříleli prchající civilisty na pohraničním mostě. V každé válce se šetří těch, kdo se vzdají, tím spíše těch, kteří utíkají, zejména žen a dětí. Oficírská vzpoura na to plivá. Docela cynicky před očima civilisovaného světa vyvraždí uprchlíky, a demokracie — mravně »rozhořčená« —jim je ještě podrží, aby neporušila neutralitu. Tisk celého světa, zejména anglický, prolévá krokodýlí slzy nad každou poškozenou kaplí, ale tenhle zvířecí cynismus mu nevadí. „

Ve Španělsku se bojuje za osud celé Evropy. Podlehne-li demokracie tam, čeká nás století tmy, proti níž byla středověká ranním úsvitem. Neodhodí-li demokracie nemužné ohledy, nezbaví-li se její vůdci zbabělého strachu před svraštěným obrvím Mussoliniho a Hitlerovým, nepostaví-li ve své čelo muže činu na místě bab jest její osud zpečetěn. Dějiny jsou spravedlivé, dávají vítězství jen tomu, kdo se včas rázně odváží boje. Takovými ohledy se konečný boj neodvrátí, jen se prohrává předem. Na popravišti byli stateční i ti pobělohorští páni a měšťané.

Kdyby byli včas projevili jen setinu té statečnosti, místo opatrnické polovičatosti, nemusili se na tom popravišti octnout. Vezmeme si poučení z dějin vlastních i cizích? Přestanou konečně naši předáci s tím svým věčným: Buďme jen všichni tiší, ať nás nikdo neslyší? Demokracie bez rázné vůle к životu a bez odhodlanosti к boji zahyne, protože v tom případě života nezaslouží.

Mimořádná valná hromada Sdružení československých horníků v Třebušicích (1929)

Na mimořádné valné hromadě místní odbočky Sdružení československých horníků v Třebušicích byl zvolen nový výbor. Předsedou zvolen Pánek Alois, jednatelem Kaftan Felix, pokladníkem Vraný František a kolportérem Hornických listů Pengrt Josef. Korespondenci vyřizuje jednatel kaftan Felix na adrese Třebušice č.p. 36.

Důvodem svolání mimořádné valné hromady byla skutečnost, že několik málo členů včetně předsedy Pulce Antonína přeběhli do „žluťáckých“ zaměstnavateli řízených odborů. K tomu se vyjadřuje jednatel odbočky Felix Kaftan následovně:

Jinak připomínám našim členům, aby nedbali přeběhlictví několika slabochů, kteří sami neví, čím jsou. Uvědomí-li si členové, jak tito lidé kdysi zuřivě brojili proti zavedení Genstkého systému, jak jim nestačily plíce na volání po jednotné frontě a pozorují nyní jejich metamorfosu, utvoří si již sami o pevnosti zásad jejich správný úsudek. To jsou třtiny větrem se klátící a jako se jim pojednou znelíbilo v organisaci naší a přeběhli do druhé, tak přeběhnou i odtamtud a jelikož zahnuli do prava, lze předpokládati, že nakonec zakotví v nějakém Národním sdružení pod protektorátem pánů vlasteneckých kapitalistů. Takových slabochů nedbejme více nežli tuniky naší prabáby před sto lety. Člověk jenž mění zásady a přesvědčení každou chvíli nemá pro organisaci založenou na podkladě mezinárodní solidarity a třídního boje žádné ceny.“

DĚLNICKÁ PEKÁRNA „FEDERACE“ LIBKOVICE (1908 – 1951)

Mezi velice úspěšné výrobní družstvo založené anarchisty, patřila Dělnická pekárna „Federace“ Dělnická pekárna „Federace“ fungovala neuvěřitelných 40 let, přežila i nacistickou okupaci, nepřežila však nástup KSČ k moci, která si nepřála žádnou vlastní iniciativu pracujících mimo stranickou kontrolu. Dělnická pekárna je tak v roce 1948  donucena začlenit se do sítě konzumních družstev „Včela“ řízenou KSČ. 

Novokooperační dělnické výrobní pekařské družstvo „Federace“ pro zaopatřování záloh a úvěrů pro království České, se sídlem v Bruchu (Lomu), zapsané společenstvo s ručením obmezeným bylo zapsáno u Mosteckého soudu 14. října 1908.

Družstvo schválilo své stanovy na ustanovující valné hromadě 29. září 1908. Ve stanovách se jako účel uvádí: „napomáhati k povznesení hospodářství a užitků členů na společný zisk, ztrátu, veškeré výrobky z oboru pekařského, pecnářského a krupařského vyráběti a veřejné prodávati a členům úvěrem a zálohami pomáhati.“ Do předsednictva družstva byli zvoleni anarchističtí družstevníci Bašus Alois z Lomu č.p. 70 jako ředitel, ještě během měsíce se přestěhoval do Libkovic. Místoředitelem byl zvolen Plánička František bydlíci v Libkovicích č.p. 92, přísedícími představenstva Vlček Antonín z Lomu č.p. 42, Wolf Vincenz z Lomu. Členy dozorčí rady Knížek Mikuláš z Břežánek a Reinl Viktor z Libkovic č.p. 103.

Veřejná oznámení družstva se dělo na stránkách časopisů Hornické listy a Matice svobody. Valné hromady byly oznamovány správní radou ve spolkových místnostech, ve vývěscích a jmenovaných časopisech. Závodní podíl obnášel 20 korun. Za družstvo se podepisoval ředitel nebo kterýkoliv člen správní rady a opatřil razítkem.

Na celoroční valné hromadě odbývané 27. února 1910 byl ředitele zvolen Bašus Alois z Libkovic, místoředitelem zvolen Knížek Mikuláš, který byl předtím členem správní rady. Členy správní rady byli zvoleni horník Tatar Josef z Libkovic č.p. 104, horník Tvrdík Josef ze Souše č.p. 335 a horník Inemann Josef z Lomu č.p. 289. Dne 10. prosince 1910 Tvrdík Josef a Knížek Mikuláš na své funkce rezignovali.

Na valné hromadě, která proběhla 26. února 1911 byl dosavadní člen správní rady Tatar Josef zvolen ředitelem. Členy správní rady byli zvoleni rozvážeč chleba Knížek Mikuláš z Libkovic a zároveň pokladníkem. Dále pak rozvažeč chleba Tvrdík Josef z Libkovic a horník Peca Antonín z Lomu.

Na mimořádné valné hromadě na jaře 1911 zvoleni do správní rady nově horník Nekolný František z Lomu č.p. 252 a zaměstnanec pekárny „Federace“ Kučera František z Libkovic č.p. 114. Byli doplněni za odstupující dosavadní členy Inemanna Josefa a Temlera Antonína.

Na valné hromadě 31. srpna 1913 zůstalo předsednictvo družstva personálně drobně obměněno, Kučera František a Tvrdík Josef nebyli opětovně zvoleni, a na jejich místo byli vybráni horník Weiss Antonín z Lomu a pekař Staněk Matěj z Lomu. Zároveň valná hromada pozměnila stanovy, kde se píše „Účelem družstva jest napomáhati výdělku na hospodářství členů společnou výrobou, nákupem a prodejem pekařského, pecnářského a krupařského zboží vůbec konsumních předmětů. Družstvo má právo zřizovati pobočné závody po celém království Českém kupovati a pronajímati reality a pozemky vůbec. Vyhlášení dějí se v časopise Hornické listy.“

Dne 30. ledna 1914 došlo ke změně názvu na Dělnická Novokooperační pekárna „Federace“ zapsané společenstvo s ručením obmezeným se sídlem v Bruchu (Lomu). Dále bylo upraveno, že je potřebný podpis ředitele a jednoho člena správní rady opatřené razítkem. Závodní podíl zůstal stejný 20 korun. Zároveň bylo usneseno: „Představenstvo může členům přihlášeným poskytnouti polovinu závodního podílů k splacení na lhůty nejdéle však do 5 měsíců.“

Na valné hromadě dne 8. března 1914 byl zvolen novým předsedou přísedící člen Kučera František, povoláním horník z Libkovic. Ostatní přísedící zůstali stejní, jen Vlček Antonín nebyl zvolen.

Dne 6. září 1914 se konala další valní hromada, na které byl ředitelem zvolen Tvrdík Josef, kočí v Libkovicích, dalšími členy správní rady zvoleni horník Krček Josef z Lomu, Zelenka Josef kočí v Libkovicích, horníci Romeš Josef a Černý Karel z Lomu. Správní radu opustili dosavadní Tatar Josef, Peca Antonín, Nekolný František, Kučera František a Knížek Mikuláš.

Na mimořádné valné hromadě konané 18. července 1915 došlo k menším úpravám stanov družstva, tak, že bylo nutné mít dokumenty stvrzené razítkem a podpisy dvou členů správní rady. Došlo také k volbě, novým ředitele zvolen horník Vlček Antonín z Lomu. Co přísedící zvolen Brabec Jan, horník z Libkovic č.p. 12. Odešli z funkcí ředitele Tvrdík Josef a dosavadní přísedící Knížek Mikuláš.

Dělnická pekárna „Federace“ nepřestala fungovat i za stížených válečných podmínek, zatímco byly všechny anarchistické spolky, organizace a časopisy zakázány. Na dubnové valné hromadě v roce 1918, přesné datum není známo, zůstal ve své funkci ředitele potvrzen Tvrdík Josef, došlo jen k menší změně v představenstvu, kdy byl místo Peca Antonína zvolen Freiman Václav, řídící učitel v Libkovicích.

Dne 25. srpna 1918 se konala mimořádná valná hromada, na které bylo rozhodnuto o zvýšení závodního podílu na 50 korun pro každého člena družstva, co bylo také zaneseno do stanov. Došlo také nové volbě, vše zůstalo při starém, jen dosavadního přísedícího člena představenstva Staňka Matěje vystřídal na stejné funkci Rokos František, povoláním horník z Lomu č.p. 134.

Na valné hromadě odbývané 20.června 1920 došlo k několika změnám. Byly pozměněny stanovy a také oficiální název, který nyní zněl Dělnická pekárna „Federace“ zapsané společenství s ručením obmezeným v Libkovicích. Bylo rozhodnuto o zvýšení závodního podílu, aby odpovídal současným poměrům a stanoven na 200 Kčs. Kdo chtěl vstoupit za člena družstva, musel polovinu tedy 100 Kčs uhradit ihned, a druhou polovinu ve lhůtách do půl roku. Personální složení představenstva pekárny zůstalo nezměněno.

Na valné hromadě v roce 1921 nebyl ve své funkci potvrzen Freiman Václav, který nepatřil k příslušníkům anarchistického hnutí, ale s hnutím spolupracoval v dřívějších dobách, politicky se řadil k českým socialistům. Na jeho místo byl zvolen lomský anarchista a horník Kopecký Josef. Ostatní členové představenstva byli ve svých funkcích znovu zvoleni.

Další řádná valná hromada se odbývala 23. dubna 1922. Přítomní členové družstva rozhodli o zvýšení závodního podílu na 300 Kčs. Při volbě představenstva byli všichni činovníci znovuzvoleni

Na valné hromadě odbývané na jaře 1923 došlo k potvrzení předešlých členů představenstva, až na Kopeckého Josefa, kterého vystřídal Reinel Viktor, pekařský dělník v Libkovicích.

Valná hromada z roku 1924 přinesla prohloubení kooperace družstev anarchistů. Místo Reinela Viktora a Brabce Jana, byli zvoleni za členy představenstva dělnické pekárny Krejčík Čeněk, současný ředitel anarchistického konzumního družstva „Sdružená Síla“ v Třebušicích a Baráka Josefa, který byl ředitelem konzumního družstva v Košťanech. Na valné hromadě v roce 1925 byli všichni dosavadní členové představenstva znovuzvoleni.

Valná hromada Dělnické pekárny „Federace“ v roce 1926 nepotvrdila ve funkci přísedícího Kučeru Františka, místo něj byl zvolen horník Kopecký Josef z Lomu.

Na valné hromadě v roce 1927 nebyli zvoleni dosavadní členové představenstva Kopecký Josef a Barák Josef. Jejich místa nahradili horník Fořt Ladislav z Lomu č.p. 67 a horník Kovařík Petr ze Záluží u Mostu č.p. 104. Valná hromada v roce 1928 nepřinesla žádné změny.

Přítomní členové družstva na valné hromadě v roce 1929 nepotvrdili ve funkci správní rady (představenstva) Krejčíka Čeňka a místo něj byl zvolen horník Hrbek Alois z Libkovic č.p. 107. V roce 1930 nebyl ve své funkci potvrzen Rokos František, ale novám členem nebyl doplněn.

V roce 1931 došlo k vyrovnávacímu řízení dle usnesení Mosteckého krajského soudu z 28. června 1931, další podrobnosti jednání nejsou známy. V letech 1931 – 1932 zůstavá složení představenstva Dělnické pekárny „Federace“ stejné.

Naopak valná hromada v roce 1933 přináší významné obměnění. Po několika letech je Vlček Antonín vystřídán na postu předsedy Šlapákem Josefem, horníkem z Lomu č.p. 487. Post členů správní rady opouští také Nekolný František, Kovařík Petr, Fořt Ladislav a Hrbek Alois. Místopředsedou je zvolen řídicí učitel Freiman Václav z Libkovic. Hrbek Alois, jinak povoláním horník z Libkovic č.p. 265 je zvolen zapisovatelem. Horník Fořt Ladislav z Lomu č.p. 67 je zvolen pokladníkem. Pánek Rudolf, zaměstnáním železniční zřízenec Československých drah z Lomu č.p. 649 a pensiovaný horník Krček František z Lomu byli zvoleni za členy správní rady, neboli přísedící.

Valná hromada konaná v roce 1934 přinesla jen drobnější změnu, místo zapisovatele Hrbka Aloise byl zvolen Halíř Václav, povoláním horník z Libkovic. Valná hromada v roce 1935 všechny činovníky ve svých funkcích potvrdila.

Valná hromada v roce 1936 nepotvrdila ve své funkci Freimana Václava, místo něj byl zvolen místopředsedou Hrbek Alois. Ředileme byl zvolen Pánek Rudolf. V Nezměněném složení byla Dělnická pekárna „Federace“ vedena až do roku 1938, kdy byl přítomnými družstevníky člen předtsavenstva Křeček František nahrazen Knížkem Mikulášem, tou dobou skladníkem v pekárně z Libkovic.

S příchodem nacistické okupace a záboru pohraničí Třetí řísí došlo 28. července 1939. Po válce byla Dělnická pekárna „Federace“ obnovena. V roce 1948 byl výměrem Místního národního výboru v Libkovících na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/4 sbírky jmenován správcem, který měl zajistit obnovení pekařského družstva penziovaný železničář Pánek Rudolf, bytem v Nádražní ulici č.p. 649 v Lomu. Dělnická pekárna „Federace“ definitivně zanikla dne 14. prosince 1951 dle ustanovení 4 odstavce 1. zákona číslo 22/48 sbírky.

DĚLNICKÝ KONZUM „ROVNOST“ HORNÍ LITVÍNOV (1895-1900)

Dělnický konzum v Horním Litvínově byl založen 18. srpna 1895 na jeho ustanovující schůzi. Úředně bylo povoleno 31. srpna 1895, kdy byl také zapsán do rejstříku krajského soudu v Mostě.

Do prvního předsednictva byli zvoleni: ředitelem Tecl František z Horního Litvínova č.p. 142, místoředitelem Wehner Antonín z Horního Litvínova č.p. 152, kontrolorem Petřík Antonín z Horního Litvínova č.p. 196, místokontrolorem Kilián František z z Horního Litvínova. Členy dozorčí rady Najdl Václav z Horního Litvínova a Jankovský Jan z Lomu.

Závodní podíl pro vstup do družstva byl 10 korun. Zprávy z dění v družstvu byly oznamovány v časopisech „Freigeist“ a „Volný duch“.

Valná hromada v roce 1896 dosavadní funkcionáře družstva znovu zvolila: Do prvního předsednictva byli zvoleni: ředitelem Tecl František z Horního Litvínova č.p. 142, místoředitelem Wehner Antonín z Horního Litvínova č.p. 152, kontrolorem Petřík Antonín z Horního Litvínova č.p. 196, místokontrolorem Kilián František z z Horního Litvínova. Čelny dozorčí rady Najdl Václav z Horního Litvínova a Jankovský Jan z Lomu.

Na valné hromadě odbývané 23. ledna 1897 byli zvoleni: ředitelem Petřík Antonín z Horního Litvínova č.p. 359, místoředitelem Löwa Eduard z Horního Litvínova č.p. 291, přísedícími Horák František z Chudeřína č.p. 180 a Kuchler z Horního Litvínova č.p. 222. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Mlezák Antonín z Horního Litvínova č.p. 78.

Valná hromada konaná 29. ledna 1898 zvolila do vedení družstva: ředitelem Lowa Eduard z Horního Litvínova č.p. 291, místoředitelem Tesař JosefChudeřína, přísedícími: přísedícími Horák FrantišekChudeřína č.p. 180, Neidl Václav z Horního Litvínova a Kuchler z Horního Litvínova č.p. 222. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Mlezák Antonín z Horního Litvínova č.p. 78.

Další valná hromada proběhla 25. října 1898 a zvolila předsednictvo: ředitelem Muller Karel z Horního Litvínova č.p. 87, místoředitelem Lang Václav z Horního Litvínova č.p. 195, přísedícími: Maršálek Jan z Horního Litvínova, přísedícími Petřík Antonín, Horák FrantišekChudeřína č.p. 180 a Kuchler z Horního Litvínova č.p. 222. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Vobořil Josef z Horního Litvínova.

Ve valné hromadě odbývané 27. února 1899. Bylo oznámeno, že budou zprávy o drustvu oznamovány v „Severočeském dělníku“ a „Wahrheit“. Do předsednictva družstva zvoleni: ředitelem Muller Karel z Horního Litvínova č.p. 87, místoředitelem Lang Václav z Horního Litvínova č.p. 195, přísedícími: Maršálek Jan z Horního Litvínova, přísedícími Petřík Antonín , Plechl František z Horního Litvínova. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Červencl August z Horního Litvínova a Mlezák JanChudeřína.

Valná hromada konaná 4. června 1899 zvolila: ředitelem Tesař Josef z Chudeřína, místoředitelem Lang Václav z Horního Litvínova č.p. 195, přísedícími: přísedícími Petřík Antonín. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Mlezák JanChudeřína.

Valná hromada dne 28. ledna 1900 zvolila předsednictvo: ředitelem Muller Karel z Horního Litvínova č.p. 87, místoředitelem Neidl Václav z Horního Litvínova, přísedícími: Kuchler z Horního Litvínova, přísedícími Pechl František z Horního Litvínova a Kuchler z Horního Litvínova č.p. 222. Členy dozorčí rady zvoleni Baška Josef z Horního Litvínova č.p. 260 a Hubáček František z Horního Litvínova a Mlezák JanChudeřína.

Druhý den 29. Ledna 1900 se sešla valná hromada ještě jednou a nakonec rozhodla o likvidaci družstva. To bylo z firemního rejstříku vymazáno 21. května 1901.

DĚLNICKÉ POTRAVNÍ DRUŽSTVO „VOLNOST“ LOM (1897-1915)

Jedním z nejstarších a zároveň nejlépe prosperujících spotřebních družstev anarchistů patřilo Dělnické potravní družstvo pro zaopatřování obydlí, zálohy a úvěru „Volnost“ pro království České v Bruchu, zapsané společenstvo s ručením obmezeným. Dělnické potravní družstvo „Volnost“ bylo u krajského soudu v Mostě zapsáno 23. dubna 1897.

Dělnické potravní družstvo se úspěšně rozvíjelo, před 1. světovou válkou mělo již odkoupeno několik budov a ve 4 městech na severu provozovalo prodejny. Čítalo několik stovek členů, především z řad Zemské jednoty horníků a České anarchistické federace (ČAF), později Federace českých anarchistů komunistů (FČAK) a neformálně bylo součástí těchto anarchistických federací.

Ustanovující schůze potravního družstva se konala 20. února 1897. Na ustanovující schůzi byly schváleny stanovy, které takto popisují účel družstva: „Společenstvo má za účel, aby členům svým smíšené zboží všeho druhu, obvzláště potraviny nepadělané a dobré jakosti týdenním zaplacením zaopatřovalo, aby z tohoto podniku docílený výtěžek shromažďovalo a za mírné nájemné zdravé byty pro členy zřizovalo a jen v pádu neštěstí a dokázané nouze zálohy udělovalo.“

Oznámení družstva bylo zveřejňováno v časopise „Lid“, který vycházel v Praze. Závodní podíl pro vstup do družstva byl stanoven na 10 zlatých.

První předsednictvo družstva bylo zvoleno následovně: ředitelem horník Šplíchal Ferdinand z Lomu, náměstkem ředitele horníka Schlager Josef z Lomu, přísedícími horník Fuks Josef z Lomu a horník Vajner Jan z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Husák Josef z Lomu a horník Brabec Jan z Lomu.

Na celoroční valné hromadě konané 11. července 1897 byli do představenstva zvoleni: ředitelem zedník Pospíšil Antonín z Lomu č.p. 273, místoředitelem zedník Vršovský Václav z Lomu č.p. 218, přísedícími horník Veverka Josef z Lomu č.p. 285 a horník Šalda Karel z Lomu č.p. 218. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Husák Josef z Lomu a horník Sedlák Václav z Lomu. Zároveň byl stanoven jako časopis pro zprávy družstva časopis „Český dělník“, vycházející v Praze.

Valná hromada v roce 1898 přinesla toto personální složení představenstva družstva: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu, místoředitelem horník Vopat Martin z Lomu, přísedícími horník Nový Jan z Lomu a horník Lízal Václav z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Kořan Václav z Lomu a horník Sedlák Václav z Lomu.

Na valné hromadě v roce 1899 byli zvoleni: ředitelem horník Schlager Josef z Lomu č.p. 281, místoředitelem horník Topič Josef z Lomu č.p. 152, přísedícími strojník Čermák Jan z Lomu č.p. 185 a zámečník Janák František z Lomu č.p. 228. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Patera František z Lomu č.p. 266 a horník Kostečka Antonín z Lomu č.p. 152.

Na další valné hromadě počátkem srpna v roce 1899 došlo mimořádně k další volbě předsednictva: ředitelem horník Schlager Josef z Lomu č.p. 281, místoředitelem strojník Hahn František z Lomu č.p. 185, přísedícími strojník Čermák Jan z Lomu č.p. 185 a zámečník Janák František z Lomu č.p. 228. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Bejček Václav z Lomu a horník Nosek Ludvík z Lomu.

Valná hromada v září 1899 zvolila následovně: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem strojník Hahn František z Lomu č.p. 185, přísedícími strojník Čermák Jan z Lomu č.p. 185 a zámečník Janák František z Lomu č.p. 228. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Bejček Václav z Lomu a horník Nosek Ludvík z Lomu.

Počátkem února 1900 se sešla řádná celoroční valná hromada, která do vedení družstva zvolila: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem strojník Čermák Jan z Lomu č.p. 185, přísedícími horník Patera Václav z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Strnad Matěj z Lomu a horník Zeman Ferdinand z Lomu.

Již v květnu 1900 proběhla další valná hromada, na které došlo k doplňovací volbě jednoho člena dozorčí rady. Složení tak bylo následující: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem strojník Čermák Jan z Lomu č.p. 185, přísedícími horník Patera Václav z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: horník Belšán Alois z Lomu č.p. 288 a horník Zeman Ferdinand z Lomu.

V září 1900 proběhla třetí valná hromada a zvolila předsednictvo: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Belšán Alois z Lomu č.p. 288, přísedícími horník Patera Václav z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Černý Josef z Lomu a horník Zeman Ferdinand z Lomu.

Celoroční valná hromada se odbývala 27. ledna 1901 a zvolila předsednictvo družstva: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Belšán Alois z Lomu č.p. 288, přísedícími horník Vála Jan z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Smůda Josef z Lomu a horník Holub z Lomu.

Dne 12. května 1901 se konala další valná hromada, která přinesla tyto změny v předsednictvu družstva: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Belšán Alois z Lomu č.p. 288, přísedícími horník Vála Jan z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Krček František z Lomu a horník Doubek Václav z Lomu.

Zanedlouho 28. července 1901 proběhla další mimořádná valná hromada, která zvolila: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Voříšek Gustav z Lomu, přísedícími horník Vála Jan z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Krček František z Lomu a horník Doubek Václav z Lomu.

Valná hromada odbývaná 26. ledna 1902 zvolila činovníky: ředitelem horník Brabec Jan z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Kounovský Antonín z Lomu, přísedícími horník Vála Jan z Lomu a horník Vopat Martin z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Krček František z Lomu a horník Zeman Ferdinand z Lomu.

Celoroční valná hromada, na které se sešlo členstvo družstva dne 25. ledna 1903, rozhodlo o složení představenstva takto: ředitelem horník Vopat Martin z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Belšán Alois z Lomu, přísedícími horník Záruba František z Lomu a horník Suchý Karel z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Moravec František z Lomu a horník Žikeš Jan z Lomu.

Pololetní valná hromada, která se konala 26. července 1903 zvolila: ředitelem horník Vopat Martin z Lomu č.p. 332, místoředitelem horník Kounovský Antonín z Lomu, přísedícími horník Hassmann Václav z Lomu a horník Smuda Josef z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Vopat František z Lomu a horník Žikeš Jan z Lomu. Došlo také ke změně stanov:

Činnost společenstva vztahuje se na následující:

1)Kupování potravin a vyrábění všeho druhu a jich prodej členům.

2)Získání majetku, pozemků, zřizování obydlí pro své členy novými stavbami, koupí a nájmem.

3)Udělováním zálohy členům úvěru potřebným.“

Na celoroční valné hromadě odbývané 17. ledna 1904 bylo zvoleno představenstvo: ředitelem horník Kounovský Antonín z Lomu, místoředitelem horník Patera František z Lomu, přísedícími horník Vopat František z Lomu a horník Řeřicha Václav z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Krček František z Lomu a horník Žikeš Jan z Lomu.

Valná hromada, která se uskutečnila 29. ledna 1905 zvolila činovníky: ředitelem horník Vopat Martin z Lomu, místoředitelem horník Voříšek Gustav z Lomu, přísedícími horník Smuda Josef z Lomu a horník Řeřicha Václav z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Slapnička Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Také valná hromada konaná 28. ledna 1906 přinesla změny v obsazení představenstva: ředitelem horník Kounovský Antonín z Lomu, místoředitelem horník Nepivoda František z Lomu, přísedícími horník Zikeš Jan z Lomu a horník Bečka Alois z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Plašil Jan z Lomu a horník Muller Josef z Lomu.

Dne 27. ledna 1907 na celoroční valné hromadě byli zvoleno do představenstva: ředitelem horník Kounovský Antonín z Lomu, místoředitelem horník Nepivoda František z Lomu, přísedícími horník Smuda Josef z Lomu a horník Plašil Jan z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Již 22. února 1907 byla svolána mimořádná valná hromada, při které byly schváleny změny stanov, které určily, že smlouvy a dokumenty družstva musí být podepsány ředitelem nebo jeho náměstkem a oběma přísedícími. Do té doby měli tuto funkci místo přísedících členové dozorčí rady. Oznámení družstva budou zveřejňována v dělnických časopisech zvolených výborem a také plakáty v prodejných místnostech.

Valná hromada konaná 24. listopadu 1907 zvolila: ředitelem horník Jindra Václav z Lomu č.p. 217, místoředitelem horník Tatar Josef z Lomu č.p. 273, přísedícími horník Vlček Antonín z Lomu č.p. 186 a horník Žikeš Jan z Lomu č.p. 406. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Ve valné hromadě 29. listopadu 1908 byli zvoleni: ředitelem horník Tatar Josef z Libkovic, místoředitelem horník Vlček Antnonín z Lomu, přísedícími horník Szmuda Josef a horník Žikeš Jan z Lomu č.p. 406. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Valná hromada konaná 28. listopadu 1909 byli zvoleni členi představenstva: ředitelem horník Vlček Antonín z Lomu č.p 41, místoředitelem horník Kukal ALois z Lomu č.p. 220, přísedícími horník Mendlík Alois z Lomu č.p. 258 a horník Nekolný František z Lomu č.p. 25. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na mimořádné valné hromadě, která se uskutečnila 12. června 1910, zvolili: ředitelem horník Vlček Antonín z Lomu č.p 41, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Mendlík Alois z Lomu č.p. 258 a horník Nekolný František z Lomu č.p. 25. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na řádné celoroční valné hromadě proběhlé 4. prosince 1910, volba byla následující: ředitelem horník Vlček Antonín z Lomu č.p 41, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Rokos František z Libkovic č.p. 104 a horník Nekolný František z Lomu č.p. 25. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu. Došlo ke změně názvu na „Dělnické potravní družstvo pro zaopatřování obydlí „Volnost“ pro království České v Bruchu, zapsané společenstvo s ručením obmezeným. Dále byla schváleny změny ve stanovách: „Pod firmou Dělnické potravní družstvo pro zaopatřování obydlí „Volnost“ pro království České v Bruchu, zapsané společenstvo s ručením obmezeným zřizuje se tento podnik na základě říšského zákona ze dne 9. dubna 1873 číslo 70 za účelem zaopatřování členům smíšeným zbožím všeho druhu, zvláště nepadělaných potravin dobré jakosti proti týdennímu hotovému zaplacení, čistý zisk z tohoto podniku docílený bude shromažďován a z něho pořizovány budou pro členy za mírné nájemné zdravé byty, též možno z něho v případě neštěstí a dokázané nouze zálohy udíleti. Družstvo má právo továrny a dílny pro výrobu všech dělnických potřeb zřizovati jakož i jinými podobnými druženími ve spojení vcházeti. Členové družstva mají právo v místnostech družstva pokrmy a nápoje střídmě požívati.

V roce 1911 valná hromada znovu zvolila všechny dosavadní členy a to: ředitelem horník Vlček Antonín z Lomu č.p 41, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Rokos František z Libkovic č.p. 104 a horník Nekolný František z Lomu č.p. 25. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na valné hromadě, která proběhla 18. února 1912 byli do představenstva zvoleni: ředitelem horník Vlček Antonín z Lomu č.p 41, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Šebesta Josef z Libkovic č.p. 91 a horník Skuhrovec František z Lomu č.p. 283. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Valná hromada 1913 zvolila do představenstva tyto členy: ředitelem horník Šebesta Josef z Libkovic č.p. 91, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Nepivoda František z Lomu č.p. 403 a horník Skuhrovec František z Lomu č.p. 283. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na valné hromadě v lednu 1914 bylo zvoleno představenstvo: ředitelem horník Šebesta Josef z Libkovic č.p. 91, místoředitelem horník Sottenbauer Josef z Lomu č.p. 445, přísedícími horník Šmíd Jan z Lomu a horník Skuhrovec František z Lomu č.p. 283. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na valné hromadě ze dne 19. dubna 1914 došlo ke změně názvu na Dělnické potravní družstvo „Volnost“ pro zaopatřování obydlí a úvěrů, zapsané společenstvo s ručením obmezeným pro království České.

Předmětem podniku jest nyní:

a)Zaopatřování členů zbožím smíšeným, nepadělané dobré jakosti všeho druhu proti týdennímu hotovému zaplacení.

b)Družstvo má právo prodejny, dílny a továrny pro dělnické potřeby zřizovati, jakož i hospodářské usedlosti kupovati a najímati.

c)Získávání bytů, domů, novostavbami neb nájmem pro své členy, jakož i pro prodejny a výrobny dle §2.

d)Družstvo má právo s ostatními družstvy dělnickými na těchto základech ve spojení vcházeti, nákupy ve velkém, výrobu pro své členy zřizovati, jakož i přednášky a schůze dle §2 konati.

e)Poskytovati svým členům potřebným úvěry a zálohy.

K uveřejňování slouží společesntvu v Duchcově vycházející list „Hornické Listy“. Podpis za společenstvo děje se tím způsobem, že k firmě společenstva připojí se podpis dvou členů představenstva.“

Na řádné valné hromadě konané 28. února 1915 byli do představenstva zvoleni: ředitelem horník Pacina Augustin z Lomu, místoředitelem a pokladník horník Nepivoda František z Lomu a kontrolorem horník Skuhrovec František z Lomu č.p. 283, přísedícími horník Weinfurter Čeněk z Lomu a horník Zrostlík Václav z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Na pololetní valné hromadě v červenci 1915 zvoleni: ředitelem horník Mach Antonín z Lomu, místoředitelem a pokladník horník Nepivoda František z Lomu a kontrolorem horník Skuhrovec František z Lomu č.p. 283, přísedícími horník Weinfurter Čeněk z Lomu a horník Kobylka Josef z Lomu. Členy dozorčí rady zvoleni: Bauer Antonín z Lomu a horník Jindra Václav z Lomu.

Dne 31. října 1915 byla svolána mimořádná valná hromada, která rozhodla v tíživé válečné době družstvo rozpustit a provést likvidaci. Likvidátory pověřeni dosavadní členové představenstva. Likvidace byla krajskému soudu v Mostě oznámena 13. prosince 1915 a teprve 5. dubna 1917 byla likvidátorská akce dokončena, jmění rozděleno mezi členy a družstvo definitivně vyškrtnuto z firemního rejstříku krajského soudu v Mostě.

Nerudova ulice č.p. 398, Lom u Duchcova (kdysi Bruch) – zde sídlilo anarchistické potravní družstvo „Volnost“.