Divadelní představení malých bezvěrců v Břežánkách (1921)

Sdružení volných myslitelů „Svornost“ v Břežánkách děkuje malým ochotníkům – školním dítkám – z Louky u Litvínova za vzorně sehrané představení „Tajemný dub“ dne 4. prosince 1921 v sále hostince „U Kadleců“ pod vedením režiséra bratra Rudolfa Kouteckého, jemuž za pečlivé vypravení hry patří zvláštní dík. Rovněž vřelý dík předsedovi Sdružení bezvěrců v Louce bratru Emilu Červenkovi za jeho obětavost.“ (Hornické listy, 6. prosince 1921)

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců Nová Ves u Duchcova – Hrdlovka (1924)

Valná hromada místní Skupiny socialistických bezvěrců v Nové Vsi – Hrdlovce, v obci se silnou anarchistickou tradicí, konala v prosinci roku 1923, přesné datum se nepodařilo zjistit. Byl zvolen výbor pro rok 1924 ve složení: předseda Němeček Rudolf, místopředsedou Koutník František, jednatelem Rybín Josef, pokladníkem Kapr František, důvěrníkem Havel Václav. Ve výboru revisory účtů pověřeni Franc Pavel a Kýsler Jan. Kolportérem a zároveň výběrčím členských příspěvků pověřeni Sedláček Václav a Hrbek Antonín. Valná hromada poděkovala Ječmenovi V. a Královi M., kteří zastávali funkci kolportérů a výběrčích v předešlém roce za dobře vykonávanou práci.

Oznámení o výstupu anarchistů z katolické církve v Rádu u Habartova na Sokolovsku (1907)

Na stránkách anarchosyndikalistického listu „Komuna“ bylo v květnu roku 1907 oznámeno vystoupení anarchistů v Radu u Habartova na Sokolovsku z katolické církve: „Náš protiklerikální boj setkává se ustavičně s dobrými výsledky. Dnes můžeme konstatovati, že máme zde 15 osob a doufáme, že co nejdříve bude možno založiti skupinu. Ze sociální demokracie nevystoupil ani jediný.“

  • Alois Šťastný
  • Marie Štastná

s třemi dětmi

Veřejná schůze anarchistických bezvěrců 4.července 1909 v Lomu

V neděli 4.července 1909 svolali anarchističtí bezvěrci ze Spolku „Volných myslitelů“ v Lomu veřejnou schůzi na téma „Náboženství a škola“. Přednášel ervenický anarchista a odborový předák Antonín Maixner. Takto popisuje průběh schůze její účastník anarchista, bezvěrec a odborář Alois Bašus: „Referent kamarád A. Maixner v delší řeči probral tento bod k úplné spokojenosti všech přítomných. Uvedl především příčiny nedostatku škol a vyučování v nich v Čechách, kde dosud školy ovládány klérem a duchem rakouského režimu a podobně. Když potom k bodu promluvilo ještě několik řečníků, navrženo, aby se konala ještě taková schůze dne 25. července dopoledne o deváté hodině v hostinci „U Lípy“ v Bruchu (Lomu), což jednomyslně schváleno. Po té předseda kamarád Josef Ineman, zdařilou tuto schůzi ukončil.“ Alois Bašus ke schůzi ještě dodal: „V zájmu školní akce a vůbec pro stránce této nás samých jest nutno, aby každý brušský kamarád ke schůzi nedělní se dostavil, kde mimo jiné bude promluveno o zaujatém stanovisku ke školní otázce v příštím školním roce. Dostavte se všichni i s družkami.“ Na další schůzi přednášel známý anarchista Antonín Řehoř.

 

Volné sdružení bezvěrců severských

Dne 25. dubna 1909 se odbývala společná schůze důvěrníků organisací bezvěrců z Mostecka a Duchcovska. Projednávala se činnost bezvěreckých skupin a byla ustanovena stálá pracovní a právní komise.

Při prvním bodu jednání bylo umluveno, aby hnutí pořádalo veřejné přednášky a rozhovory. Přednášková činnost byla dosud zanedbávána, co se rozhodli přítomní delegáti napravit. Velkou vinu na tom neslo také to, že dosud anarchističtí bezvěrci byli organizování v Lize bezvěrců nebo Volné myšlence, ty však chtěli především příspěvky, ale na žádost o vyslání referenta kolikrát nepřišla ani odpověď, a tak tato činnost na severu pokulhávala.

Dále byla diskutována otázka jak státní orgány postupují proti bezvěreckému hnutí. Bylo poukázáno na poslední případ rozpuštění konference bezvěrců 4.dubna 1909, která byla bez příčiny rozpuštěna. Rozhodnuto, že pokud rakouské státní orgány nedovolují anarchistickým bezvěrcům se scházet na základě spolčovacího zákona, budou se od nyní scházet na základe shromažďovacího zákona. Zároveň bylo vyzváno k dalšímu způsobu cesty volné agitace od domu k domu, muž k muži.

V tomto smyslu shodli se také přítomní důvěrníci organizací a prohlásili, aby se ustanovilo společné sdružení všech bezvěrců na severu, aby byl přehled činnosti a činnost koordinována tak, aby byli bezvěrci schopni v každé organizaci k společným protestním akcím a bojům proti klerikalismu.

Za tímto účelem byla zvolena šestičlenná komise, která bude mít na starost koordinaci, a také vyřizovat žádosti a právní ochranu.

Bylo dohodnuto, aby právní komise mohla plnit svůj účel, zaveden jednotný příspěvek na hrazení výloh v obnosu 10 haléřů, který se bude odvádět k rukám komise a bude sloužit na agitaci a právní ochranu bezvěrců.

Na závěr schůze se ještě promluvilo o školní otázce vzhledem k bezvěrcům a poukázáno na bezpráví, které se páchá na dětech bezvěrců, ale i dětech věřících, kde je mládež ohlupována náboženskými fanatiky, kteří si uzurpují školy a právo na výchovu dětí, ačkoliv sami žádné děti kvůli celibátu kněží nemají. A jak zaznělo na schůzi: „ A toto jest překážkou každého pokroku a příčinou persekuce učitelstva a bezvěrců!“

Po obsáhlém referátu k otázce školství byla schůze ukončena s pozdravem „Na zdar!“