Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců v Bílině

Za nacistické okupace byli popraveni anarchističtí bezvěrci ze Spolku socialistických bezvěrců v Bílině, který navazoval na Skupinu bezvěrců České anarchistické federace, násilně rozpuštěné po vypuknutí první světové války. Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců se nachází v parčíku na rohu Fišerovi a Mostecké ulice v Bílině.

Nápis:
PAMÁTNÍK
věnovaný členům
Spol. socialistických
Bezvěrců v Bílině.

Sklenička František
Lipman František
Klíma Václav
Strnad Josef
Strnadová Anastáz.
Štrobl Václav
Štroblová Emilie

Vzpomínáme všech
umučen. i zemřelých
za nacistické
nadvlády v letech
1938 – 1945.
Čest jejich památce.

 

Přednáška anarchistů bezvěrců 9.června 1919 v Duchcově

Dne 9.června 1919 konali přednášku se schůzí anarchističtí bezvěrci z místní Skupiny bezvěrců v Duchcově přednášku v Českém domě a usnesli se na následující rezoluci:

„My, bezvěrci z Duchcova a okolí, shromáždění na dnešní přednášce, žádáme, aby Národní Shromáždění provedlo okamžitě odluku římsko-katolické církve od naší republiky. Neboť církevní organisace (ohrady Třebíč p.Tvarůžek, který prohlásil, že musí býti Rakousko obnoveno – Slovensko agitační rozvrat p. Hlinky, klerus ve Slezsku a jeho agitace proti republice) podvracuje základní řády naší republiky a dosahují tím přímo velezrady, majíce spojení přímo se šlechtou a bývalými Habsburky.

Útok na Slovensko, prováděný velitelem Kövösem, je rovněž ve spojení se štvanicemi Hlinkovými. Připomínáme Národnímu Shromáždění, že v římsko-katolických kostelích na SLovensku, byla nalezena skladiště zbraní. Protestujeme proti tomu, by z našich peněz, nás bezvěrců, živeni byli katoličtí kněží. 

Žádáme, by okamžitě zavřena byla všechna poutní místa v Čechách, poněvadž slouží jen ohlupování lidu. S největším úžasem i odporem spatřujeme i na nových blanketech nových školních zpráv známky z náboženství na prvém místě a tážeme se ministerstva vyučování, co proti tomu učiní? Spatřujeme v tom znovu privilegování církví, ač jedná se o to, aby náboženství stalo se předmětem vyučovacím nepovinným a bylo vyučováno mimo školní budovu. Panu ministru vyučování připomínáme, že v časopisech nedávno byl zaznamenán případ, že katolický farář nazval svého kozla Habermanem a kočku Alicí!

Žádáme, aby ze škol byly odstraněny kříže, poněvadž jsou symbolem katolické církve, aby učitelstvu bylo zakázán hráti v kostelích na varhany a jakýmkoliv způsobem přisluhovati při parádách katolické církve.

Prohlašujeme, že svoje bezkonfesní dítky na žádný způsob na vyučování náboženství posílati nebudeme a žádáme, aby příslušné zákony o přestupu dětí mezi 7-9 rokem byly okamžitě zrušeny.“

Výzva Sdružení Volných Myslitelů skupinám bezvěrců (1919)

Sdružení Volných Myslitelů „Svornost“ v Lomu vyzývá všecky skupiny, by vysílaly svoje důvěrníky na měsíční schůze Sdružení do Lomu. Měsíční schůze jsou každou druhou neděli v měsíci v místnosti občana Josefe Brože na náměstí, by tak důvěrníci mohli podávat zprávy z ústředí k Sdružení a zprávy od Sdružení k svým skupinám. Dále se vyzývají skupiny, by dostály svým povinnostem k Sdružení, aby tak Sdružení zase mohlo dostát svým povinnostem vůči skupinám. Které skupiny nebyly zastoupeny na konferenci 11.května 1919, nechť zašlou ihned adresy svých důvěrníků na tyto adresy: Beran Jan, Lom, Dlouhá ulice č.257 a Smola Václav, Lom, Osecká 202.“

Otištěno v Hornických listech dne 23.května 1919

Vznik Skupiny bezvěrců v Růžodole u Mostu (1919)

Počátkem května 1919 se zaktivizovali také anarchističtí bezvěrci v Růžodole u Mostu, aby navázali na předválečnou Skupiny bezvěrců České anarchistické federace. Byla ustanovena nová Skupina bezvěrců v Růžodole. Spolková místnost se nacházela v hostinci „U Voborských“. Předsedou Hlaváček Karel z Dolního Litvínova. Důvěrníkem byl zvolen Šefler Stanislav z Růžodolu. Ten také zveřejňuje následující zprávu na stránkách Hornických listů dne 16.května 1919: „Růžodol u Mostu. Zde opět vstoupila v živit skupina bezvěrců. Všichni nepřátelé Říma se schází u občana Antonína Voborského. Kdo by si přál rozloučiti se s římským ovčincem, obdrží blankety a pokyny u Stanislava Šefler, Růžodol č.34.

Zveřejněna je také následující výzva bezvěrcům z okolí:

„Všem bezvěrcům v Růžodole, Lipětíně a v Dolním Litvínově, oznamujeme, že se skupina bezvěrců znovu ustanovila a jest povinností všech by se súčastnili spolupráce. Přihlášky k výstupu s církve možno obdržeti u Stanislava Šeflera, důvěrníka, Růžodol 34 a Karla Hlaváčka, předsedy, Dolní Litvínov 85.

Založení Skupiny bezvěrců v Komořanech (1919)

Po první světové válce se zformovali taktéž anarchističtí bezvěrci v Komořanech. Koncem dubna 1919 se i zde zformovala Skupina bezvěrců. Přední postavou skupiny se stal Lábner František bývaly člen České anarchistické federace (poté Federace českých anarchistů komunistů) a kritik „Vrbenského skupiny“ nesouhlasící se zatažením FČAK do politiky. Na ustanovující schůzi Skupiny bezvěrců byl zvolen důvěrníkem, prostřednictvím Hornických listů ze dne 30.dubna 1919 oznamuje „Komořany. Zde se ustanovila, všichni nepřátelé Říma se zde soustřeďují. Přihlášky přijímá Lábner František, Komořany č.92. Zároveň upozorňuji, kdož mají vypůjčeny knihy od spolku „Kniha“, aby je v nejkratší době odevzdali.“ Vzdělávací spolek „Kniha“ v Komořanech byl anarchistický spolek působící od roku 1890, avšak byl úřady rozpuštěn v roce 1914, stejně tak jako místní Skupina bezvěrců ČAF.

Vznik Skupiny bezvěrců v Duchcově (1919)

Také anarchističtí bezvěrci z Duchcova a okolí se po první světové válce rychle znovu zorganizovali. A tak dne 13.dubna 1919 byla v Českém domě ustanovena Skupina bezvěrců. Důvěrníkem byl zvolen Lokajíček Alois bydlící v Českém domě a jednatelem Bardoun Josef z Teplického předměstí č.p.741 v Duchcově.

Takto píšou o ustanovení Skupiny bezvěrců Hornické listy z 18.dubna 1919: „Všemu bezvěreckému občanstvu a jejich stoupencům z Duchcova a okolí oznamuji tímto, že dne 18.dubna t.r. se utvořila zde v Duchcově v Českém domě bezvěrecká skupina, která hodlá sdružiti veškeré bezvěrce v jednu pevnou organisaci a která sobě vytkla za cíl, hájiti práva a zájmy bezvěrců a uplatniti jejich právo na svobodný život. Kdo je bezvěrec, ten patří do skupiny. Přihlášky a informace stran skupiny i vystoupení z církve přijímá kamarád Lokajíček Alois, důvěrník skupiny, Duchcov, český dům č.15 a kamarád Bardoun Josef, jednatel, Teplické předměstí č.741″.

Informační kurz pro bezvěrecké řečníky v Praze (1920)

Anarchističtí bezvěrci ze Sdružení socialistických bezvěrců společně s Volnou Myšlenkou a Sdružením bezvěrců sociálně demokratických pořádali ve dnech 13. a 14. listopadu 1920 informační kurz pro bezvěrecké řečníky. Jednalo se o přípravu řečníky v kampani bezvěrci pro odluku státu od církve. Informační kurz byl zahájen v sobotu 13.listopadu 1920 v 16 hodin odpoledne a pokračoval i následující den. Pořádajíci organizace zajistili pro mimopražské účastníky nocleh. Přihlášky za Svaz socialistických bezvěrců vyřizoval anarchista Čeněk Korber v sekretariátu svazu v Podskalské třídě č.p. 355 v Praze II.

1920

Provolání pro výstup z katolické církve (1921)

Lide český!

Blíží se den sčítání lidu! Prvého sčítání lidu ve svobodné, vídeňských okovů zbavené zemi! Habsburské poroby byl jsi zbaven výsledkem světové války, chrabrými činy svých synů legionářů – na tobě je, abys se sám osvobodil z druhých, neméně tísnivých a potupných pout – z okovů římských! Můžeš se, český člověče, chceš-li slout opravdu svobodným člověkem, na sčítacím archu přihlásit jako ovce z papežského, římského stáda? Chceš být vpočten co příslušník té společnosti, jež upálila Husa, jež vyhlašovala proti tvým předkům vyhlazovací křižácké výpravy a přivedla tvůj národ o katastrofě bělohorské na pokraj záhuby? Té církve, jež z vlasti vyštvala velikého učitele národů Komenského a s ním i tisíce nejlepších českých lidí, kteří neprodali svého přesvědčení za skývu chleba a nechtěli se skloniti před duchovním násilím? Přihlásíš se na sčítacím archu jako potomek ne Husův, nýbrž jezovity Jiřího Plachého a paliče českých knih Koniáše? Nezbude ti nic jiného, než abys šel buď za Husem, Jeronymem, Žižkou, Komenským a Masarykem ve smyslu velikých dějin svého národa za reformací – anebo proti smyslu jejich, proti pokroku a pravdě s římsko-habsburskou protireformací – s Plachým, Koniášem a Kordačem a se všemi těmi, kteří žijíce v pohodlí a mamonem oplývajíce, žehnali rakouským vá- lečným zbraním a dodnes jsou nejpevnějšími sloupy Habsbursko-monarchické reakce. Pro opravdového českého člověka, ať socialistu nebo příslušníka kterékoliv pokrokové strany, nemůže býti jiné cesty než té, jež vede z reakčního, středověkého římského ovčince! Den sčítání lidu v republice československé nechť je dnem velikého súčtování s úhlavním nepřítelem národa i pokroku, ať je dnem opravdového třídění duchů! Nezapisuj se do sčítacího archu jako papeženec! Lhal bys před sebou i před lidmi. Vždyť dávno té církvi ani zbla nevěříš. Musil bys se stydět před svými dětmi! V církvi katolické nechť zůstanou jen ti, pro něž platí slova o blahoslavenství chudých duchem, ti kdo jsou příslušníky i její politické strany.

Ven z římského ovčince!

Svaz socialistických bezvěrců

Sdružení soc.-dem. bezvěrců.

Volná Myšlenka československá

16.1.1921

Ustanovení Spolku Volných myslitelů v Chudeříně (1919)

Anarchističtí bezvěrci z Chudeřína a okolí vyslyšeli výzvu Spolku Volných myslitelů „Svornost“ v Lomu a počátkem dubna obnovili činnost Spolku Volných myslitelů v Chudeříně. Své obnovení činnosti oznamují na stránkách Hornických listů z 18.dubna 1919:

Po dlouhé, nucené přestávce vystoupila opět v činnost skupina „Volných myslitelů“ v v místnosti občana Hlaváčka v Chudeříně. Kdo by si přál odvrhnouti od sebe pouta Římské církve a chtěl vystoupiti z víry, přihlaš se o blankety u důvěrníka Rudolfa Mertina, Chudeřín č.154 – pryč od Říma, pryč od všech církví!“