Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců v Duchcově (1922)

Místní Skupina socialistických bezvěrců pořádala v únoru 1922 svojí měsíční schůzi spojenou s přednáškou na téma „Včera, dnes a zítra“, kterou přednášel známý pražský anarchista a redaktor proslulé „Práce“, „Zádruhy“ a „Mladého Průkopníka“ pod hlavičkou České anarchistické federace (1904-1914) Michael Kácha. Michael Kácha také patřil k předním členům Svazu socialistických bezvěrců. Časopis „Socialistický bezvěrec“ ze dne 1. března 1922 o přednášce podal následující zprávu: „Ve své věcné přednášce nastínil předválečné, válečné a poválečné období socialismu, v němž bylo bylo mnoho tvrdé pravdy, zvlášť pokud jde o stávající socialistické strany politické, zanechal mezi četnými bezvěrci svůj hluboký dojem.“

Dále „Socialistický bezvěrec“ informoval, že duchcovská skupina plánuje uspořádat dvě po sobě jdoucí přednášky o základech dětské výchovy.

V levo dole Michael Kácha, Jaroslav Štych, Luisa Landová Štychová a Michael Mareš.

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců Konobrž (1924)

Na valné hromadě Skupiny socialistických bezvěrců v Konobrži byl pro rok 1924 zvolen nový výbor v sestavě: Šilha Václav, který byl zvolen do této funkce již třetím rokem. Jednatelem zvolen Káža Viktor. Pokladníkem a zároveň kolportérem publikačního orgánu Svazu socialistických bezvěrců čtrnáctideníku „Maják“ určen Pikart František. Revisori účtů pověřeni Svoboda Emanuel a Viteli F..

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců Obrnice (1924)

Místní Skupina socialistických bezvěrců v Obrnicích konala dne 10.února 1924 svojí výroční valnou hromadu ve spolkovém hostinci „U Kuchlera“ v Patokryji. Byl zvolen výbor pro rok 1924 ve složení: předseda Nový Václav, který byl předsedou i v předešlém roce. Místopředsedou zvolen Foukal Antonín, důvěrníkem Zeman František, jednatelem Formánek František, místojednatelem Hronek Josef, pokladníkem Dufek a místopokladníkem Rulf J. Revisori účtů zvoleni Molcar Martin a Munk Hugo. Přísedícími členy výboru zvoleni Ryčková Josefa, Kuklík Jan, Matějovic Jan a Plaus Jan. Kolportérem časopisu organizace „Maják“ pověřen Kašpar Adolf.

Skupina bezvěrců Most (1919)

Koncem srpna roku 1919 obnovili činnost také anarchističtí bezvěrci v Mostě. Spolková místnost se nacházela v proslulém hostinci „Janský dvůr“ v Mostě. Měsíční členské schůze se konaly každou čtvrtou neděli v měsíci. Členy výboru byli zvoleni Kára Václav důvěrníkem Pecháč Jan.

O založení Skupiny bezvěrců informuje výbor na stránkách Hornických listů z 29.srpna 1919:

„Nově založená skupina bezvěrců oznamuje všem občanům a občankám bez vyznání, aby ve vlastním zájmu přihlásili se za členy. Přihlásiti se možno u kteréhokoliv člena výboru nebo při měsíční schůzi každou čtvrtou neděli v Janském dvoře u občana V.Káry. Dopisy zasílány buďtež na důvěrníka skupiny, Jana Pecháče v Mostě, Goetheova třída číslo 1212.“

spolkový hostinec „Janský Dvůr“ v Mostě

Skupina bezvěrců v Košťanech (1919)

Počátkem července 1919 se zformovala skupina anarchistických bezvěrců také v Košťanech u Teplic. Mezi zakládající členy a iniciátory patřil Douša Alois a Zikán Jan. Takto o plánu založit Skupinu bezvěrců informují na stránkách Hornických listů:

„Dává se tímto všem bezvěrcům v místě a okolí na vědomí, i těm, kteří by se shnilou církví chtěli rozejíti, aby se přihlásili za účelem založení skupiny bezvěrců. Přihlášky přijímá a informace uděluje Jan Zikán, Zámecká ulice 40 a Alois Douša, Karlova ulice 319.“

 

 

Vznik Skupiny bezvěrců v Růžodole u Mostu (1919)

Počátkem května 1919 se zaktivizovali také anarchističtí bezvěrci v Růžodole u Mostu, aby navázali na předválečnou Skupiny bezvěrců České anarchistické federace. Byla ustanovena nová Skupina bezvěrců v Růžodole. Spolková místnost se nacházela v hostinci „U Voborských“. Předsedou Hlaváček Karel z Dolního Litvínova. Důvěrníkem byl zvolen Šefler Stanislav z Růžodolu. Ten také zveřejňuje následující zprávu na stránkách Hornických listů dne 16.května 1919: „Růžodol u Mostu. Zde opět vstoupila v živit skupina bezvěrců. Všichni nepřátelé Říma se schází u občana Antonína Voborského. Kdo by si přál rozloučiti se s římským ovčincem, obdrží blankety a pokyny u Stanislava Šefler, Růžodol č.34.

Zveřejněna je také následující výzva bezvěrcům z okolí:

„Všem bezvěrcům v Růžodole, Lipětíně a v Dolním Litvínově, oznamujeme, že se skupina bezvěrců znovu ustanovila a jest povinností všech by se súčastnili spolupráce. Přihlášky k výstupu s církve možno obdržeti u Stanislava Šeflera, důvěrníka, Růžodol 34 a Karla Hlaváčka, předsedy, Dolní Litvínov 85.

Založení Skupiny bezvěrců v Komořanech (1919)

Po první světové válce se zformovali taktéž anarchističtí bezvěrci v Komořanech. Koncem dubna 1919 se i zde zformovala Skupina bezvěrců. Přední postavou skupiny se stal Lábner František bývaly člen České anarchistické federace (poté Federace českých anarchistů komunistů) a kritik „Vrbenského skupiny“ nesouhlasící se zatažením FČAK do politiky. Na ustanovující schůzi Skupiny bezvěrců byl zvolen důvěrníkem, prostřednictvím Hornických listů ze dne 30.dubna 1919 oznamuje „Komořany. Zde se ustanovila, všichni nepřátelé Říma se zde soustřeďují. Přihlášky přijímá Lábner František, Komořany č.92. Zároveň upozorňuji, kdož mají vypůjčeny knihy od spolku „Kniha“, aby je v nejkratší době odevzdali.“ Vzdělávací spolek „Kniha“ v Komořanech byl anarchistický spolek působící od roku 1890, avšak byl úřady rozpuštěn v roce 1914, stejně tak jako místní Skupina bezvěrců ČAF.