Počátkem května 1919 se zaktivizovali také anarchističtí bezvěrci v Růžodole u Mostu, aby navázali na předválečnou Skupiny bezvěrců České anarchistické federace. Byla ustanovena nová Skupina bezvěrců v Růžodole. Spolková místnost se nacházela v hostinci „U Voborských“. Předsedou Hlaváček Karel z Dolního Litvínova. Důvěrníkem byl zvolen Šefler Stanislav z Růžodolu. Ten také zveřejňuje následující zprávu na stránkách Hornických listů dne 16.května 1919: „Růžodol u Mostu. Zde opět vstoupila v živit skupina bezvěrců. Všichni nepřátelé Říma se schází u občana Antonína Voborského. Kdo by si přál rozloučiti se s římským ovčincem, obdrží blankety a pokyny u Stanislava Šefler, Růžodol č.34.

Zveřejněna je také následující výzva bezvěrcům z okolí:

„Všem bezvěrcům v Růžodole, Lipětíně a v Dolním Litvínově, oznamujeme, že se skupina bezvěrců znovu ustanovila a jest povinností všech by se súčastnili spolupráce. Přihlášky k výstupu s církve možno obdržeti u Stanislava Šeflera, důvěrníka, Růžodol 34 a Karla Hlaváčka, předsedy, Dolní Litvínov 85.

Po první světové válce se zformovali taktéž anarchističtí bezvěrci v Komořanech. Koncem dubna 1919 se i zde zformovala Skupina bezvěrců. Přední postavou skupiny se stal Lábner František bývaly člen České anarchistické federace (poté Federace českých anarchistů komunistů) a kritik „Vrbenského skupiny“ nesouhlasící se zatažením FČAK do politiky. Na ustanovující schůzi Skupiny bezvěrců byl zvolen důvěrníkem, prostřednictvím Hornických listů ze dne 30.dubna 1919 oznamuje „Komořany. Zde se ustanovila, všichni nepřátelé Říma se zde soustřeďují. Přihlášky přijímá Lábner František, Komořany č.92. Zároveň upozorňuji, kdož mají vypůjčeny knihy od spolku „Kniha“, aby je v nejkratší době odevzdali.“ Vzdělávací spolek „Kniha“ v Komořanech byl anarchistický spolek působící od roku 1890, avšak byl úřady rozpuštěn v roce 1914, stejně tak jako místní Skupina bezvěrců ČAF.

Také v Hostomicích nad Bílinou anarchističtí bezvěrci po první světové válce obnovili činnost. Koncem dubna 1919 byla ustanovena Skupina bezvěrců v Hostomicích. Spolkovou místnost měli v hostinci „U Pešíků“. Rady a formuláře k výstupy z církve vyřizoval Pospíšil Antonín na adrese Světecká ulice č.p. 88 v Hostomicích.

Také anarchističtí bezvěrci z Duchcova a okolí se po první světové válce rychle znovu zorganizovali. A tak dne 13.dubna 1919 byla v Českém domě ustanovena Skupina bezvěrců. Důvěrníkem byl zvolen Lokajíček Alois bydlící v Českém domě a jednatelem Bardoun Josef z Teplického předměstí č.p.741 v Duchcově.

Takto píšou o ustanovení Skupiny bezvěrců Hornické listy z 18.dubna 1919: „Všemu bezvěreckému občanstvu a jejich stoupencům z Duchcova a okolí oznamuji tímto, že dne 18.dubna t.r. se utvořila zde v Duchcově v Českém domě bezvěrecká skupina, která hodlá sdružiti veškeré bezvěrce v jednu pevnou organisaci a která sobě vytkla za cíl, hájiti práva a zájmy bezvěrců a uplatniti jejich právo na svobodný život. Kdo je bezvěrec, ten patří do skupiny. Přihlášky a informace stran skupiny i vystoupení z církve přijímá kamarád Lokajíček Alois, důvěrník skupiny, Duchcov, český dům č.15 a kamarád Bardoun Josef, jednatel, Teplické předměstí č.741″.