Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců v Duchcově (1922)

Místní Skupina socialistických bezvěrců pořádala v únoru 1922 svojí měsíční schůzi spojenou s přednáškou na téma „Včera, dnes a zítra“, kterou přednášel známý pražský anarchista a redaktor proslulé „Práce“, „Zádruhy“ a „Mladého Průkopníka“ pod hlavičkou České anarchistické federace (1904-1914) Michael Kácha. Michael Kácha také patřil k předním členům Svazu socialistických bezvěrců. Časopis „Socialistický bezvěrec“ ze dne 1. března 1922 o přednášce podal následující zprávu: „Ve své věcné přednášce nastínil předválečné, válečné a poválečné období socialismu, v němž bylo bylo mnoho tvrdé pravdy, zvlášť pokud jde o stávající socialistické strany politické, zanechal mezi četnými bezvěrci svůj hluboký dojem.“

Dále „Socialistický bezvěrec“ informoval, že duchcovská skupina plánuje uspořádat dvě po sobě jdoucí přednášky o základech dětské výchovy.

V levo dole Michael Kácha, Jaroslav Štych, Luisa Landová Štychová a Michael Mareš.

Na vysvětlenou (1921)

Přinášíme prohlášení na rozbíječskou akci několika bývalých anarchistů kolem Svazu komunistických skupin v čele se Stanislavem Kostkou Neumannem či Karlem Kramperou, kteří se pokusili rozvrátit Svaz socialistických bezvěrců a začlenit jej k vznikající komunistické straně. Nakonec tak učinilo jen několik skupin a většina zůstala ve Svazu socialistických bezvěrců, s tím že si udržela nezávislost na stranické politice a navázala tak na bezvěreckou činnost České anarchistické federace před první světovou válkou.

„Po konferenci socialistických bezvěrců v Oseku, na které byly zastoupeny jen určité skupiny, přistoupila část skupiny na novou organisaci pod názvem „Federace komunistických osvětových jednot (FKOJ). Z toho důvodu, aby bezvěrecké hnutí nebylo zatahováno do stranické politiky, svolali delegáti skupin, které nepřistoupily do FKOJ, konferenci do Duchcova v říjnu 1921.

Konference byla zastoupena 14 skupinami a vzato v úvahu toto. V poslední době  činnost klesla na minimum. Jednotlivé skupiny se odtrhly od ústředí, čímž celá bezvěrecká činnost a její ráz socialistický jsou nejen poškozeny, ale i duševní rovnováha celé akce je zničena, nezasáhneme-li do věcí včas. Konference podrobila hnutí bezvěrecké řádné revisi a přišla k názoru, že je třeba reorganisace celého hnutí a potom časopisu, vedeném ve směru kulturním a výchovném. Skupiny zůstávají politicky neutrální, takže členem jejich může se státi každý bezvěrec, ať je příslušníkem kterékoliv socialistické strany.

Trváme na usnesení Svazu socialistických bezvěrců, učiněném v Praze před dvěma léty, s tím rozdílem, že usnesení tato budou provedena, čehož dosud dbáno nebylo.“

Hynek Holub

Valná hromada Sdružení Volných myslitelů „Svornost“ Břežánky (1924)

Místní skupina bezvěrců anarchistů, která působila již před první světovou válkou, byla obnovena na jaře 1919 s původním názvem Sdružení Volných myslitlů „Svornost“. Po federalizaci anarchistických bezvěreckých skupin do Svazu Socialistických bezvěrců, se i místní spolek stal součástí svazu. Na valné hromadě byli pro rok 1924 zvoleni předsedou Burýšek Václav a jednatelem Kadlec Josef. Místní spolek se scházel v hostinci „U Chvojků“ a čítal ve dvacátých letech asi 600 členů, v té době v obci bydlelo asi 1600 obyvatel.

Otevření bezvěrecké knihovny v Komořanech (1919)

Anarchističtí bezvěrci v Komořanech navázali na předválečnou činnost anarchistického Vzdělávacího spolku „Kniha“, který fungoval v letech 1890 – 1914, za války byl násilně rozpuštěn. Již od počátku roku vyzývali místní anarchisté k vrácení knížek na stránkách Hornických listů. Ve stejný rok byl v dubnu založena Skupina bezvěrců v Komořanech. ve svých snahách neustali, právě naopak.

Dne 29.června 1919 Skupina Bezvěrců otevřela veřejnou knihovnu. Veřejná knihovna vydávala knížky každou neděli od 8 do 11 hodin. Knihovna sídlila ve spolkových místnostech hostince „U Solců“ v Komořanech.

Konference bezvěrců ze Severních Čech 11.března 1919 v Lomu

Dne 11.května 1919 proběhla v Lomu Konference bezvěrců ze Severních Čech. Konference se konala v hostinci „U Brožů“ na lomském náměstí a začínala v devět dopoledne. Svolavatelem bylo Sdružení Volných Myslitelů „Svornost“, jmenovitě Václav Smola a Jan Beran. Program konference byl následující: 1.Zpráva důvěrníků skupin, 2.Záležitosti sdružení a 3.Tisk a volné návrhy.  Na pozvánce na konferenci mimo jiné stálo: „Všichni důvěrníci nechť s sebou přinesou přesný seznam členstva. Zastoupení všech skupin nutné. Kdo by reflektoval na oběd, přihlaš se lístkem do 4.května u Jana Berana, Lom 257.“

Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců v Bílině

Za nacistické okupace byli popraveni anarchističtí bezvěrci ze Spolku socialistických bezvěrců v Bílině, který navazoval na Skupinu bezvěrců České anarchistické federace, násilně rozpuštěné po vypuknutí první světové války. Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců se nachází v parčíku na rohu Fišerovi a Mostecké ulice v Bílině.

Nápis:
PAMÁTNÍK
věnovaný členům
Spol. socialistických
Bezvěrců v Bílině.

Sklenička František
Lipman František
Klíma Václav
Strnad Josef
Strnadová Anastáz.
Štrobl Václav
Štroblová Emilie

Vzpomínáme všech
umučen. i zemřelých
za nacistické
nadvlády v letech
1938 – 1945.
Čest jejich památce.

 

Přednáška anarchistů bezvěrců 9.června 1919 v Duchcově

Dne 9.června 1919 konali přednášku se schůzí anarchističtí bezvěrci z místní Skupiny bezvěrců v Duchcově přednášku v Českém domě a usnesli se na následující rezoluci:

„My, bezvěrci z Duchcova a okolí, shromáždění na dnešní přednášce, žádáme, aby Národní Shromáždění provedlo okamžitě odluku římsko-katolické církve od naší republiky. Neboť církevní organisace (ohrady Třebíč p.Tvarůžek, který prohlásil, že musí býti Rakousko obnoveno – Slovensko agitační rozvrat p. Hlinky, klerus ve Slezsku a jeho agitace proti republice) podvracuje základní řády naší republiky a dosahují tím přímo velezrady, majíce spojení přímo se šlechtou a bývalými Habsburky.

Útok na Slovensko, prováděný velitelem Kövösem, je rovněž ve spojení se štvanicemi Hlinkovými. Připomínáme Národnímu Shromáždění, že v římsko-katolických kostelích na SLovensku, byla nalezena skladiště zbraní. Protestujeme proti tomu, by z našich peněz, nás bezvěrců, živeni byli katoličtí kněží. 

Žádáme, by okamžitě zavřena byla všechna poutní místa v Čechách, poněvadž slouží jen ohlupování lidu. S největším úžasem i odporem spatřujeme i na nových blanketech nových školních zpráv známky z náboženství na prvém místě a tážeme se ministerstva vyučování, co proti tomu učiní? Spatřujeme v tom znovu privilegování církví, ač jedná se o to, aby náboženství stalo se předmětem vyučovacím nepovinným a bylo vyučováno mimo školní budovu. Panu ministru vyučování připomínáme, že v časopisech nedávno byl zaznamenán případ, že katolický farář nazval svého kozla Habermanem a kočku Alicí!

Žádáme, aby ze škol byly odstraněny kříže, poněvadž jsou symbolem katolické církve, aby učitelstvu bylo zakázán hráti v kostelích na varhany a jakýmkoliv způsobem přisluhovati při parádách katolické církve.

Prohlašujeme, že svoje bezkonfesní dítky na žádný způsob na vyučování náboženství posílati nebudeme a žádáme, aby příslušné zákony o přestupu dětí mezi 7-9 rokem byly okamžitě zrušeny.“

Výzva Sdružení Volných Myslitelů skupinám bezvěrců (1919)

Sdružení Volných Myslitelů „Svornost“ v Lomu vyzývá všecky skupiny, by vysílaly svoje důvěrníky na měsíční schůze Sdružení do Lomu. Měsíční schůze jsou každou druhou neděli v měsíci v místnosti občana Josefe Brože na náměstí, by tak důvěrníci mohli podávat zprávy z ústředí k Sdružení a zprávy od Sdružení k svým skupinám. Dále se vyzývají skupiny, by dostály svým povinnostem k Sdružení, aby tak Sdružení zase mohlo dostát svým povinnostem vůči skupinám. Které skupiny nebyly zastoupeny na konferenci 11.května 1919, nechť zašlou ihned adresy svých důvěrníků na tyto adresy: Beran Jan, Lom, Dlouhá ulice č.257 a Smola Václav, Lom, Osecká 202.“

Otištěno v Hornických listech dne 23.května 1919

Informační kurz pro bezvěrecké řečníky v Praze (1920)

Anarchističtí bezvěrci ze Sdružení socialistických bezvěrců společně s Volnou Myšlenkou a Sdružením bezvěrců sociálně demokratických pořádali ve dnech 13. a 14. listopadu 1920 informační kurz pro bezvěrecké řečníky. Jednalo se o přípravu řečníky v kampani bezvěrci pro odluku státu od církve. Informační kurz byl zahájen v sobotu 13.listopadu 1920 v 16 hodin odpoledne a pokračoval i následující den. Pořádajíci organizace zajistili pro mimopražské účastníky nocleh. Přihlášky za Svaz socialistických bezvěrců vyřizoval anarchista Čeněk Korber v sekretariátu svazu v Podskalské třídě č.p. 355 v Praze II.

1920