Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců v Bílině

Za nacistické okupace byli popraveni anarchističtí bezvěrci ze Spolku socialistických bezvěrců v Bílině, který navazoval na Skupinu bezvěrců České anarchistické federace, násilně rozpuštěné po vypuknutí první světové války. Památník věnovaný členům Spolku socialistických bezvěrců se nachází v parčíku na rohu Fišerovi a Mostecké ulice v Bílině.

Nápis:
PAMÁTNÍK
věnovaný členům
Spol. socialistických
Bezvěrců v Bílině.

Sklenička František
Lipman František
Klíma Václav
Strnad Josef
Strnadová Anastáz.
Štrobl Václav
Štroblová Emilie

Vzpomínáme všech
umučen. i zemřelých
za nacistické
nadvlády v letech
1938 – 1945.
Čest jejich památce.

 

Přednáška anarchistů bezvěrců 9.června 1919 v Duchcově

Dne 9.června 1919 konali přednášku se schůzí anarchističtí bezvěrci z místní Skupiny bezvěrců v Duchcově přednášku v Českém domě a usnesli se na následující rezoluci:

„My, bezvěrci z Duchcova a okolí, shromáždění na dnešní přednášce, žádáme, aby Národní Shromáždění provedlo okamžitě odluku římsko-katolické církve od naší republiky. Neboť církevní organisace (ohrady Třebíč p.Tvarůžek, který prohlásil, že musí býti Rakousko obnoveno – Slovensko agitační rozvrat p. Hlinky, klerus ve Slezsku a jeho agitace proti republice) podvracuje základní řády naší republiky a dosahují tím přímo velezrady, majíce spojení přímo se šlechtou a bývalými Habsburky.

Útok na Slovensko, prováděný velitelem Kövösem, je rovněž ve spojení se štvanicemi Hlinkovými. Připomínáme Národnímu Shromáždění, že v římsko-katolických kostelích na SLovensku, byla nalezena skladiště zbraní. Protestujeme proti tomu, by z našich peněz, nás bezvěrců, živeni byli katoličtí kněží. 

Žádáme, by okamžitě zavřena byla všechna poutní místa v Čechách, poněvadž slouží jen ohlupování lidu. S největším úžasem i odporem spatřujeme i na nových blanketech nových školních zpráv známky z náboženství na prvém místě a tážeme se ministerstva vyučování, co proti tomu učiní? Spatřujeme v tom znovu privilegování církví, ač jedná se o to, aby náboženství stalo se předmětem vyučovacím nepovinným a bylo vyučováno mimo školní budovu. Panu ministru vyučování připomínáme, že v časopisech nedávno byl zaznamenán případ, že katolický farář nazval svého kozla Habermanem a kočku Alicí!

Žádáme, aby ze škol byly odstraněny kříže, poněvadž jsou symbolem katolické církve, aby učitelstvu bylo zakázán hráti v kostelích na varhany a jakýmkoliv způsobem přisluhovati při parádách katolické církve.

Prohlašujeme, že svoje bezkonfesní dítky na žádný způsob na vyučování náboženství posílati nebudeme a žádáme, aby příslušné zákony o přestupu dětí mezi 7-9 rokem byly okamžitě zrušeny.“

Výzva Sdružení Volných Myslitelů skupinám bezvěrců (1919)

Sdružení Volných Myslitelů „Svornost“ v Lomu vyzývá všecky skupiny, by vysílaly svoje důvěrníky na měsíční schůze Sdružení do Lomu. Měsíční schůze jsou každou druhou neděli v měsíci v místnosti občana Josefe Brože na náměstí, by tak důvěrníci mohli podávat zprávy z ústředí k Sdružení a zprávy od Sdružení k svým skupinám. Dále se vyzývají skupiny, by dostály svým povinnostem k Sdružení, aby tak Sdružení zase mohlo dostát svým povinnostem vůči skupinám. Které skupiny nebyly zastoupeny na konferenci 11.května 1919, nechť zašlou ihned adresy svých důvěrníků na tyto adresy: Beran Jan, Lom, Dlouhá ulice č.257 a Smola Václav, Lom, Osecká 202.“

Otištěno v Hornických listech dne 23.května 1919

Informační kurz pro bezvěrecké řečníky v Praze (1920)

Anarchističtí bezvěrci ze Sdružení socialistických bezvěrců společně s Volnou Myšlenkou a Sdružením bezvěrců sociálně demokratických pořádali ve dnech 13. a 14. listopadu 1920 informační kurz pro bezvěrecké řečníky. Jednalo se o přípravu řečníky v kampani bezvěrci pro odluku státu od církve. Informační kurz byl zahájen v sobotu 13.listopadu 1920 v 16 hodin odpoledne a pokračoval i následující den. Pořádajíci organizace zajistili pro mimopražské účastníky nocleh. Přihlášky za Svaz socialistických bezvěrců vyřizoval anarchista Čeněk Korber v sekretariátu svazu v Podskalské třídě č.p. 355 v Praze II.

1920

Ustanovení Spolku Volných myslitelů v Chudeříně (1919)

Anarchističtí bezvěrci z Chudeřína a okolí vyslyšeli výzvu Spolku Volných myslitelů „Svornost“ v Lomu a počátkem dubna obnovili činnost Spolku Volných myslitelů v Chudeříně. Své obnovení činnosti oznamují na stránkách Hornických listů z 18.dubna 1919:

Po dlouhé, nucené přestávce vystoupila opět v činnost skupina „Volných myslitelů“ v v místnosti občana Hlaváčka v Chudeříně. Kdo by si přál odvrhnouti od sebe pouta Římské církve a chtěl vystoupiti z víry, přihlaš se o blankety u důvěrníka Rudolfa Mertina, Chudeřín č.154 – pryč od Říma, pryč od všech církví!“

Konference atheistů v Duchcově (1919)

Přinášíme zprávu z konference anarchistických bezvěrců konané 30.března 1919 v Duchcově otištěnou na stránkách Hornických listů dne 4.dubna 1919:

Po válce hlásí se rovněž i bezvěrci opět k činnosti, po čtyři léta násilně přervané. A vystupují na kolbiště věru nikoliv předčasně. Neboť nejen v Rakousku, ale i v republice československé troufale zdvihají klerikálové hlavu, aby nerušeně, státního převratu nedbajíce, provozovali své protikulturní pikle. Vlna převratu osvěžila poněkud mysle svobodomyslných lidí, takže počali kojit se nadějí, že bude ve svobodné republice dosaženo to, co v Rakousku tolik úporných a obětíplných bojů vyžadovalo.

Ale na krátce trvala naděje. Sotva bylo v Národním shromáždění promluveno prvé energické slovo, sotva bylo projeveno přání tak přirozené u českého národa s jeho tradicemi, s jeho minulostí, počal se ozývati nepokoj se strany papeženců. Nechtějí chápat, že by mohlo být jinak v české republice, než-li v české provincii, náboženským morem zamořené. Byla požadována reforma práva manželského a odstranění celibátu, co první splátku na požadavky českého lidu. Bylo požadováno, aby byla z univerzity fakulta bohoslovecká odstraněna, a plným právem, neboť mezi vysoké učení nelze pojímati bohosloví. A bude požadována odluka církve od státu, přirozeně v důsledku toho i odstranění náboženství ze škol.

A jest nyní až příliš jasno, že tyto podobné požadavky jsou odsunovány do pozadí jako méně důležité a kdo se o to přičiňuje, jsou ovšem kruhy klerikální.

Proto uchopily se práce opět kruhy bezvěrecké, proto probouzí se k životu Volná myšlenky, proto Svaz českých monistů a proto i nevěrci na Severu, kde símě kacířské mělo nejúrodnější půdu.

V uvážení této situace svolali bezvěrci Severští na 30.března 1919 konferenci, kde bylo o případném dalším postupu pojednáno. bylo za účelem soustředění snah bezvěreckých promluveno za účasti asi 20 zástupců organisací o sloučení se s ostatnímu kruhy bezvěreckými a byl mimo jiné předčítán návrh kamaráda inženýra Štycha z Prahy, v němž rovněž upozorňuje na snahy reakcionářů a radí k akci pospolité. Bylo usneseno, krátkou dobu vyčkati a pracovat v dosavadním působišti bezvěrců, které se omezuje na okresy Most, Duchcov a Teplice a v organisaci bezvěrců „Svornost“ v Lomu. Po vzájemném vyčerpání programu konference usnáší se na následující, kamarádem Káchou navržené resoluci:

RESOLUCE

občané, shromáždění na konferenci volnomyšlenkářských a bezvěreckých skupin a spolků, konané dne 30.března 1919 v Duchcově – důrazně protestují proti tendenčnímu pokusu jistých kruhů, kteří do zákona o manželských rozvodech chtí vpašovati odstavce, jež nadobro zvracejí zásady, v původním podání obsažené.

Zpátečnické a kompromisní kruhy Národního Shromáždění usilují o zavedení sňatku fakultativního, v němž shromáždění vidí první pokusný krok proti zásadě: Odluka církve od státu

Protestují důrazně proti tomuto vyloženému pokusu a prohlašují, že protiví se jich pokrokovým snahám uznati zákon, nadržující morálce společnosti, která nejvíce lpěla na tradicích starého Rakouska a posilovala boje proti snahám národně obrodným. Tito lidé pookřáli kompromisním jednáním slabých a již znovu chtí uplatnit své nekalé cíle. Bylo by to do očí bijící nespravedlností, aby tito lidé, kterým může národ vděčit za mnohé morální pohromy, nabyli těžko zbavitelné moci, jež ale by se vymstilo v budoucnosti. 

Přítomní konference se vzájemně zavazují nerespektovati takového zákona, který by nebezpečně pootvíral dvířka záludně číhající a vyzývající všechny lidi dobré vůle k odporu, proti takovým nebezpečným počinům se v čas a účinně ohraditi a proti slabosti kompromisních kruhů se postaviti. Trvají na starém požadavku vyloučení církve ze škol a vyzývají zákonodárné kruhy k opravdové činnosti, směřující k odluce církve od státu!

V Duchcově, dne 30.března 1919.

Po té bylo promluveno o otázce tisku. Přítomný redaktor „matice Svobody“ jest ochoten ve vydávání časopisu opět se uvázati a tuto opět, než-li všeobecné poměry v zemi se poněkud zlepší, na Moravě vydávati. Na to byla konference doslovem kamaráda Berana ukončena.

Michael Kácha (1874–1940)

 

 

Konference anarchistických bezvěrců 30.března 1919 v Duchcově

Anarchističtí bezvěrci ze Sdružení Volných myslitelů „Svornost“ svolali na 30.března 1919 konferenci bezvěrců do Duchcova. Konference proběhla v Českém domě od 9 hodin dopoledne.

Program konference:

1.Záležitosti organisace bezvěrců

2.Tisk

3.Volné návrhy

Výbor zval následujícími řádky: „Všecky skupiny bezvěrců v Čechách se žádají, aby konferenci obeslali delegáty. Vzdálenější delegáti, kteří by reflektovali na oběd, nechť to oznámí redakci Hornických listů do 14.března t.r.“

Schůze Spolku Volných myslitelů „Svornost“ 9.března 1919 v Lomu

Anarchističtí bezvěrci ze Spolku Volných myslitelů „Svornost“ konaly dne 9.března 1919 svoji měsíční schůzi v hostinci „U Brožů“ v Lomu a usnesli se na následujícím:

„Vyzýváme všecky bezvěrecké skupiny, které před válkou spadaly pod spolek výše jmenovaný, by zahájily ihned svoji činnost a svoje skupiny přihlásily k ústředí do Lomu. Dále kdo by mínil vystoupiti z církve, nechť se obrátí na Václava Smolu, Lom, Osecká ulice číslo 202, kde bližší pokyny a formuláře na vystoupení z církve obdrží.

Přednáška Jana Opletala 11.března 1919 v Hořanech

Dne 11.března 1919 přednášel anarchista, přední bezvěrec a redaktor „Matice svobody“ Jan Opletal v Hořanech na veřejné přednášce na antiklerikální téma. Jak dosvědčuje dopisovatel Hornických listů: „Výsledek schůze vyzněl jednohlasně v heslo: „Pryč od Říma!“ Zároveň na přednášce proběhla sbírka na obnovu časopisu „Matice Svobody“ a místní bezvěrci mezi sebou vybrali obnos 117 korun a 46 haléřů.