Hek: Ze Svazu socialistických bezvěrců v Praze (1923)

Veškeré organisační záležitosti a porady v matričních věcech vyřizují se osobně před schůzí výboru každou středu večer v klubovně č.6 Masarykovy síně.

Výborové schůze jsou přístupny i všem členům, kteří o hnutí mají opravdový zájem. Budou rozšířeny v nejbližší době o debaty o akutních kulturních otázkách, dotýkajících se socialistického bezvěrectví. Všechny přátele ve Velké Praze žádáme, aby se činně súčastnili hnutí, jež právě v této době myšlenkového přelomu a únavy může vykonati velmi mnoho pro vytvoření pevného, bezvěreckého a socialistického světového názoru v širokých vrstvách socialistických. Pro hnutí, které je průkopníkem světového a společenského názoru, mají význam především činní lidé, kteří vědí, že jejich názorový vývoj není nikdy ukončen, ne lidé, kteří výstupem z církve a placením příspěvků pokladají za odbytou svou bezvěreckou a socialistickou povinnost.

Očekáváme, že nyní, kdy tisk je naší dobrou oporou, přistoupí naši přátelé ve Velké Praze i ve středních a jižních čechách k ustanovení skupin. Svaz bude tuto činnost podporovati nejen organizačně, nýbrž i prpgramově přednáškami, pokyny k výchovné činnosti atd.

Veškeré dopisy Svazu adresujte jednateli J. Salabovi, Praha – Žižkov, Husova třída č. 90.“

Štítného ulice č.p. 520/5, kde dnes sídlí Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

Přednášková činnost Svazu socialistických bezvěrců v Praze (1923)

Nejaktivnější byla Skupina socialistických bezvěrců na Žižkově. Ta uspořádala počátkem roku tyto přednášky: dne 4. února 1923 přednášku cestovatele V. A. Friče „Ze života jihoamerických Indiánů a jejich náboženství“ a dne 25. března 1923 přednášku A. Crvčka „Ze země věčného jara“. Obě přednášky se konaly v Masarykově síni na Žižkově, v Štítného ulici. Začínaly v osm hodin večer. Dále pak ve spolupráci s anarchistou Rudolfem Mášou uspořádaly další dvě přednášky 20. února a 27. února na téma „O vzniku a vývoji náboženství“.

Rudolf Máša (1880–1954)

Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců 21. ledna 1923 v Nýřanech

Místní Skupina socialistických bezvěrců konala v neděli 21. ledna 1923 přednášku na téma „Náboženství, věda a socialism“, kterou přednášel Fresl Václav z Plzně. Přednáška se konala ve spolkové místnosti hostince „U Divišů“. Na stránkách časopisu „Socialistický bezvěrec“ nýřanská skupina oznámila plán pořádání dalších veřejných přednášek slovy: „Těchto přednášek pořádati více. Tato první měla ráz všeobecný, ostatní budou se podrobněji zabývati vývojem náboženství i socialismu a jich důsledků pro společnost. Doufáme, že všichni bezvěrci socialisté i všichni ostatní pokrokoví lidé nás ve snaze prohlubovati nový životní názor světový, budou podporovati.“ Další přednáška Václava Fresla proběhla 18. února na celoroční valné hromadě skupiny.

Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců v Duchcově (1922)

Místní Skupina socialistických bezvěrců pořádala v únoru 1922 svojí měsíční schůzi spojenou s přednáškou na téma „Včera, dnes a zítra“, kterou přednášel známý pražský anarchista a redaktor proslulé „Práce“, „Zádruhy“ a „Mladého Průkopníka“ pod hlavičkou České anarchistické federace (1904-1914) Michael Kácha. Michael Kácha také patřil k předním členům Svazu socialistických bezvěrců. Časopis „Socialistický bezvěrec“ ze dne 1. března 1922 o přednášce podal následující zprávu: „Ve své věcné přednášce nastínil předválečné, válečné a poválečné období socialismu, v němž bylo bylo mnoho tvrdé pravdy, zvlášť pokud jde o stávající socialistické strany politické, zanechal mezi četnými bezvěrci svůj hluboký dojem.“

Dále „Socialistický bezvěrec“ informoval, že duchcovská skupina plánuje uspořádat dvě po sobě jdoucí přednášky o základech dětské výchovy.

V levo dole Michael Kácha, Jaroslav Štych, Luisa Landová Štychová a Michael Mareš.

Na vysvětlenou (1921)

Přinášíme prohlášení na rozbíječskou akci několika bývalých anarchistů kolem Svazu komunistických skupin v čele se Stanislavem Kostkou Neumannem či Karlem Kramperou, kteří se pokusili rozvrátit Svaz socialistických bezvěrců a začlenit jej k vznikající komunistické straně. Nakonec tak učinilo jen několik skupin a většina zůstala ve Svazu socialistických bezvěrců, s tím že si udržela nezávislost na stranické politice a navázala tak na bezvěreckou činnost České anarchistické federace před první světovou válkou.

„Po konferenci socialistických bezvěrců v Oseku, na které byly zastoupeny jen určité skupiny, přistoupila část skupiny na novou organisaci pod názvem „Federace komunistických osvětových jednot (FKOJ). Z toho důvodu, aby bezvěrecké hnutí nebylo zatahováno do stranické politiky, svolali delegáti skupin, které nepřistoupily do FKOJ, konferenci do Duchcova v říjnu 1921.

Konference byla zastoupena 14 skupinami a vzato v úvahu toto. V poslední době  činnost klesla na minimum. Jednotlivé skupiny se odtrhly od ústředí, čímž celá bezvěrecká činnost a její ráz socialistický jsou nejen poškozeny, ale i duševní rovnováha celé akce je zničena, nezasáhneme-li do věcí včas. Konference podrobila hnutí bezvěrecké řádné revisi a přišla k názoru, že je třeba reorganisace celého hnutí a potom časopisu, vedeném ve směru kulturním a výchovném. Skupiny zůstávají politicky neutrální, takže členem jejich může se státi každý bezvěrec, ať je příslušníkem kterékoliv socialistické strany.

Trváme na usnesení Svazu socialistických bezvěrců, učiněném v Praze před dvěma léty, s tím rozdílem, že usnesení tato budou provedena, čehož dosud dbáno nebylo.“

Hynek Holub

Valná hromada Sdružení Volných myslitelů „Svornost“ Břežánky (1924)

Místní skupina bezvěrců anarchistů, která působila již před první světovou válkou, byla obnovena na jaře 1919 s původním názvem Sdružení Volných myslitlů „Svornost“. Po federalizaci anarchistických bezvěreckých skupin do Svazu Socialistických bezvěrců, se i místní spolek stal součástí svazu. Na valné hromadě byli pro rok 1924 zvoleni předsedou Burýšek Václav a jednatelem Kadlec Josef. Místní spolek se scházel v hostinci „U Chvojků“ a čítal ve dvacátých letech asi 600 členů, v té době v obci bydlelo asi 1600 obyvatel.

Otevření bezvěrecké knihovny v Komořanech (1919)

Anarchističtí bezvěrci v Komořanech navázali na předválečnou činnost anarchistického Vzdělávacího spolku „Kniha“, který fungoval v letech 1890 – 1914, za války byl násilně rozpuštěn. Již od počátku roku vyzývali místní anarchisté k vrácení knížek na stránkách Hornických listů. Ve stejný rok byl v dubnu založena Skupina bezvěrců v Komořanech. ve svých snahách neustali, právě naopak.

Dne 29.června 1919 Skupina Bezvěrců otevřela veřejnou knihovnu. Veřejná knihovna vydávala knížky každou neděli od 8 do 11 hodin. Knihovna sídlila ve spolkových místnostech hostince „U Solců“ v Komořanech.

Konference bezvěrců ze Severních Čech 11.března 1919 v Lomu

Dne 11.května 1919 proběhla v Lomu Konference bezvěrců ze Severních Čech. Konference se konala v hostinci „U Brožů“ na lomském náměstí a začínala v devět dopoledne. Svolavatelem bylo Sdružení Volných Myslitelů „Svornost“, jmenovitě Václav Smola a Jan Beran. Program konference byl následující: 1.Zpráva důvěrníků skupin, 2.Záležitosti sdružení a 3.Tisk a volné návrhy.  Na pozvánce na konferenci mimo jiné stálo: „Všichni důvěrníci nechť s sebou přinesou přesný seznam členstva. Zastoupení všech skupin nutné. Kdo by reflektoval na oběd, přihlaš se lístkem do 4.května u Jana Berana, Lom 257.“