Hek: Ze Svazu socialistických bezvěrců v Praze (1923)

Veškeré organisační záležitosti a porady v matričních věcech vyřizují se osobně před schůzí výboru každou středu večer v klubovně č.6 Masarykovy síně.

Výborové schůze jsou přístupny i všem členům, kteří o hnutí mají opravdový zájem. Budou rozšířeny v nejbližší době o debaty o akutních kulturních otázkách, dotýkajících se socialistického bezvěrectví. Všechny přátele ve Velké Praze žádáme, aby se činně súčastnili hnutí, jež právě v této době myšlenkového přelomu a únavy může vykonati velmi mnoho pro vytvoření pevného, bezvěreckého a socialistického světového názoru v širokých vrstvách socialistických. Pro hnutí, které je průkopníkem světového a společenského názoru, mají význam především činní lidé, kteří vědí, že jejich názorový vývoj není nikdy ukončen, ne lidé, kteří výstupem z církve a placením příspěvků pokladají za odbytou svou bezvěreckou a socialistickou povinnost.

Očekáváme, že nyní, kdy tisk je naší dobrou oporou, přistoupí naši přátelé ve Velké Praze i ve středních a jižních čechách k ustanovení skupin. Svaz bude tuto činnost podporovati nejen organizačně, nýbrž i prpgramově přednáškami, pokyny k výchovné činnosti atd.

Veškeré dopisy Svazu adresujte jednateli J. Salabovi, Praha – Žižkov, Husova třída č. 90.“

Štítného ulice č.p. 520/5, kde dnes sídlí Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

Přednášková činnost Svazu socialistických bezvěrců v Praze (1923)

Nejaktivnější byla Skupina socialistických bezvěrců na Žižkově. Ta uspořádala počátkem roku tyto přednášky: dne 4. února 1923 přednášku cestovatele V. A. Friče „Ze života jihoamerických Indiánů a jejich náboženství“ a dne 25. března 1923 přednášku A. Crvčka „Ze země věčného jara“. Obě přednášky se konaly v Masarykově síni na Žižkově, v Štítného ulici. Začínaly v osm hodin večer. Dále pak ve spolupráci s anarchistou Rudolfem Mášou uspořádaly další dvě přednášky 20. února a 27. února na téma „O vzniku a vývoji náboženství“.

Rudolf Máša (1880–1954)

Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců 21. ledna 1923 v Nýřanech

Místní Skupina socialistických bezvěrců konala v neděli 21. ledna 1923 přednášku na téma „Náboženství, věda a socialism“, kterou přednášel Fresl Václav z Plzně. Přednáška se konala ve spolkové místnosti hostince „U Divišů“. Na stránkách časopisu „Socialistický bezvěrec“ nýřanská skupina oznámila plán pořádání dalších veřejných přednášek slovy: „Těchto přednášek pořádati více. Tato první měla ráz všeobecný, ostatní budou se podrobněji zabývati vývojem náboženství i socialismu a jich důsledků pro společnost. Doufáme, že všichni bezvěrci socialisté i všichni ostatní pokrokoví lidé nás ve snaze prohlubovati nový životní názor světový, budou podporovati.“ Další přednáška Václava Fresla proběhla 18. února na celoroční valné hromadě skupiny.

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců v Oseku (1923)

Místní Skupina Socialistických bezvěrců v Oseku konala 21. ledna 1923 svoji celoroční valnou hromadu. Místní skupina byla vlastně tvořena místním Spolkem bezvěrců „Karel Havlíček“ v Oseku, který se stal členem Svazu socialistických bezvěrců. Na valné hromadě byl zvolen výbor v tomto personálním složení: předsedou Seidl František, místopředsedou Kovanda Alois, jednatelem Šmíd Vojtěch, pokladníkem Pospíšil Bohumil. Revisory účtů a náhradníky zvoleni Hadinec Václav, Škopek František, Krofta E., Pátek J. a Burkovec V.. Schůze se konaly každou třetí neděly v měsíci. Při spolku fungoval i silný bezvěrecký zpěvácky sbor.

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců v Hostomicích (1923)

Místní Skupina Socialistických bezvěrců v Hostomicích u Bíliny konala 14. ledna 1923 svoji celoroční valnou hromadu, na které byl zvolen výbor v tomto personálním složení: předsedou Šplíchal Václav, místopředsedou Černý Václav, jednatelem Malec Antonín, místojednatelem Švagr Jan, pokladníkem Průša Josef, místopokladníkem Vojna František, důvěrníkem Šplíchal František a místodůvěrníkem Miltner Václav. Revisory účtů zvoleni Karlík a Chadima. Přísedícími členy výboru zvoleni Mudra a Majdík. Kolportérem časopisu „Socialistický bezvěrec“ určeni Chadima A., Hozák František a Meidl Karel.

Konference Svazu socialistických bezvěrců v Duchcově (1921)

V říjnu 1921 byla svolána delegáty skupin Konference Svazu socialistických bezvěrců. Na stránkách časopisu „Socialistický bezvěrec“ ze dne 4. ledna 1922 vyšla následující zpráva z konference:

„Všem skupinám socialistických bezvěrců. Na poslední konferenci v Duchcově dán znovu základ našemu hnutí. Název jest: Svaz socialistických bezvěrců.

Za předsedu a tajemníka zvolen Karel Hladeček, Manlicherova ulice 114 v Mostu, jednatelem Václav Lázeňský z Hostomic, pokladníkem Josef Svoboda, ulice 6 č.p. 684 z Duchcova, revisory František Němeček z Nové Vsi a Bohumil Mazour z Hořan.

Svaz zahájil svoji činnost 1. lednem 1922, na což upozorňují se veškeré skupiny i jednotlivci.. Členský příspěvek stanoven na 1 Kč měsíčně, z kterého 70 zůstává k dispozici skupinám, 30 haléřů odvede se ústředí na běžné vydání a různé akce.

Upozorňujeme znovu, že veškeré dotazy stran, hnutí se týkající, přednášek a různých jednání, řízeny buďtež na tajemníka Karla Hladečka v Mostě.

Peněžní zásilky, týkající se listu, zasílány buďtež na administrátora Hynka Holuba, Duchcov, Český dům.

Organisační příspěvky na pokladníka Josefa Svobodu.“

Valná hromada Skupiny socialistických bezvěrců v Hořanech (1923)

Místní Skupina Socialistických bezvěrců v Hořanech u Mostu konala 28. ledna 1923 svoji celoroční valnou hromadu, na které byl zvolen výbor v tomto personálním složení: předsedou Žák Adolf, místopředsedou Vopat Josef, jednatelem Zábraha Josef, místojednatelem Švancar Antonín, pokladníkem Kaftan František, místopokladníkem Klein Václav, důvěrníkem Mazour Bohumil a místodůvěrníkem Sova Rudolf. Revisory účtů zvoleni Klíma Michal a Šimsa Václav. Kolportérem časopisu „Socialistický bezvěrec“ určen Kutina František. Korespondenci vyřizoval důvěrník Bohumil Mazour.

Přednáška Skupiny socialistických bezvěrců v Duchcově (1922)

Místní Skupina socialistických bezvěrců pořádala v únoru 1922 svojí měsíční schůzi spojenou s přednáškou na téma „Včera, dnes a zítra“, kterou přednášel známý pražský anarchista a redaktor proslulé „Práce“, „Zádruhy“ a „Mladého Průkopníka“ pod hlavičkou České anarchistické federace (1904-1914) Michael Kácha. Michael Kácha také patřil k předním členům Svazu socialistických bezvěrců. Časopis „Socialistický bezvěrec“ ze dne 1. března 1922 o přednášce podal následující zprávu: „Ve své věcné přednášce nastínil předválečné, válečné a poválečné období socialismu, v němž bylo bylo mnoho tvrdé pravdy, zvlášť pokud jde o stávající socialistické strany politické, zanechal mezi četnými bezvěrci svůj hluboký dojem.“

Dále „Socialistický bezvěrec“ informoval, že duchcovská skupina plánuje uspořádat dvě po sobě jdoucí přednášky o základech dětské výchovy.

V levo dole Michael Kácha, Jaroslav Štych, Luisa Landová Štychová a Michael Mareš.

Na vysvětlenou (1921)

Přinášíme prohlášení na rozbíječskou akci několika bývalých anarchistů kolem Svazu komunistických skupin v čele se Stanislavem Kostkou Neumannem či Karlem Kramperou, kteří se pokusili rozvrátit Svaz socialistických bezvěrců a začlenit jej k vznikající komunistické straně. Nakonec tak učinilo jen několik skupin a většina zůstala ve Svazu socialistických bezvěrců, s tím že si udržela nezávislost na stranické politice a navázala tak na bezvěreckou činnost České anarchistické federace před první světovou válkou.

„Po konferenci socialistických bezvěrců v Oseku, na které byly zastoupeny jen určité skupiny, přistoupila část skupiny na novou organisaci pod názvem „Federace komunistických osvětových jednot (FKOJ). Z toho důvodu, aby bezvěrecké hnutí nebylo zatahováno do stranické politiky, svolali delegáti skupin, které nepřistoupily do FKOJ, konferenci do Duchcova v říjnu 1921.

Konference byla zastoupena 14 skupinami a vzato v úvahu toto. V poslední době  činnost klesla na minimum. Jednotlivé skupiny se odtrhly od ústředí, čímž celá bezvěrecká činnost a její ráz socialistický jsou nejen poškozeny, ale i duševní rovnováha celé akce je zničena, nezasáhneme-li do věcí včas. Konference podrobila hnutí bezvěrecké řádné revisi a přišla k názoru, že je třeba reorganisace celého hnutí a potom časopisu, vedeném ve směru kulturním a výchovném. Skupiny zůstávají politicky neutrální, takže členem jejich může se státi každý bezvěrec, ať je příslušníkem kterékoliv socialistické strany.

Trváme na usnesení Svazu socialistických bezvěrců, učiněném v Praze před dvěma léty, s tím rozdílem, že usnesení tato budou provedena, čehož dosud dbáno nebylo.“

Hynek Holub