Výzva anarchisty Karla Horkého z Duchcova farnímu úřadu

Na stránkách anarchistického týdeníku Hornické listy, byla otištěna výzva Karla Horkého, duchcovského anarchisty, horníka, předního člena Zemské jednoty horníků a aktivního bezvěrce:

Vyzývám pány z místního farního úřadu, aby mne a moji rodinu neobtěžovali svojí návštěvou. Vaše jezovitská troufalost může vzbuditi nejvýše ošklivost a odpor proti vám. Vaše drzá dotěrnost odkrývá příliš vaše úmyslu. Rodina Horkých.“

Valná hromada Sdružení československých horníků – Most (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Mostě, odbývali 25. prosince 1921 ve spolkovém hostinci „Janský dvůr“ svoji řádnou valnou hromadu. Valné hromady se účastnilo 86 členů. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Plecháč Jan – předseda

Břešťák Josef – místopředseda

Pošta František – jednatel

Sucharda Václav – místojednatel

Pavlík Josef – pokladník

Procházka Stanislav – účetní a výběrčí členských příspěvků

Šimek Vojtěch – knihovník

Krob Jan – místoknihovník

Tačabar – revisor účtů

Zákoucký Josef  – revisor účtů

Pouska Václav – důvěrník

Kučera Bohumil – přísedící člen výboru

Meduna Vojtěch – distributor Hornických listů pro ulice Gotheova, Rudolfova, Eliščina a Teplická

Poustka V. – distributor Hornických listů pro ulice Komenského, Vajtmilova, Šlechrova, Manlicherova a Okružní

Svatoš Josef – distributor Hornických listů pro ulice Jateční, Pražská, Oblouková a vnitřní město

Valná hromada Sdružení československých horníků – Líny u Dobřan (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Línech u Dobřan, odbývali v prosince 1921 svoji řádnou valnou hromadu. Valné hromady se účastnilo 86 členů. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Cimmerman František – předseda

Šefl Josef – místopředseda

Šlejsner Josef – jednatel

Režný Josef – pokladník

Nekolný Václav – revisor účtů

Nový František  – revisor účtů

1.máj 1922

Valná hromada Sdružení československých horníků – Bílina (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Bílině, odbývali dne 17. prosince 1921 svoji řádnou valnou hromadu. V roce 1921 čítala odbočka 193 členů. Valné hromady se účastnilo 39 členů. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Korejš František – předseda

Ječmen František – pokladník, Antonínova č.p. 156, Bílina

Brudna Rudolf – důvěrník

Pečenka – jednatel

 

Valná hromada Sdružení československých horníků – Dolní Jiřetín (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Dolním Jiřetíně, odbývali v prosince 1921 svoji řádnou valnou hromadu. Valné hromady se účastnilo 86 členů. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Fröhlich František – předseda

Illich Josef – jednatel

Patrák Josef – pokladník

Feld Alois – náhradník

Pondělíček Jaroslav – náhradník

Černý František – náhradník

Hamouz Josef – důvěrník

Kučera Rudolf – přísedící člen výboru

Benda Václav – přísedící člen výboru

Čejka Ladislav – přísedící člen výboru

Vytouš Rudolf – přísedící člen výboru

Urbanec Václav – revisor účtů

Pecha Petr – revisor účtů

Šlozar Bohumil – výběrčí členských příspěvku v Dolním Jiřetíně, důl Humboldt II

Henig Gustav – výběrčí členských příspěvku v kolonii Centrum

Daneš František – výběrčí členských příspěvku

  • Pitner František – výběrčí členských příspěvku

Valná hromada Sdružení československých horníků – Dolní Litvínov (1921)

Revoluční syndikalisté z místní odbočky Sdružení československých horníků v Dolním Litvínově, odbývali dne 18. prosince 1921 svoji řádnou valnou hromadu. Do nového výboru pro rok 1922 byli zvoleni následující členové:

Mandík František – předseda

Šťastný Josef – jednatel, Dolní Litvínov č.p. 110

Hlaváček Karel – důvěrník

Horčíčka František – pokladník, Lipětín č.p. 68

 

Výzva Sdružení československých horníků ve věci dovolené (1926)

Nastala doba udělování dovolených na závodech a výbor odbočky tudíž včasně upozorňuje členy, aby své dovolené v plné míře užili a nenechali se snad zlákati k přijetí peněžité náhrady. Nikomu není tajno, jak se z průmyslových kruhů proti této sociální vymoženosti, jak je i tati pociťována jako břemeno a z četnějších případů, ve kterých by si snad horníci nechali dovolenou zaplatiti, snadno by průmyslníci sestrojili důkaz, že dělnictvo nestojí o dovolenou a tato jediná zachovaná vymoženost sociální by mohla býti ve zvýšené míře ohrožena.“

Resoluce syndikalistů proti předloze hornické penze a zaopatřovacích fondů (1919)

Shromáždění horníci, především z řad syndikalistického Sdružení československých horníků v Dolním Litvínově a Lipětíně se na veřejné schůzi dne 8.června 1919 usnesli na následující rezoluci, která vyjadřovala protest ohledně protidělnických návrhů sociálních demokratů:

Shromáždění horníci na schůzi dne 8. června 1919 v Dolním Litvínově protestují proti předlože podané soudruhem Karlem Brožíkem v Národním shromáždění, týkající se zvýšení hornické pense.

Protestujeme proti ní z těch důvodů, že známe práci hornickou, o které jsme přesvědčeni, že není možno horníku vypracovat 40 roků, po kterých by měl nárok na pensi v obnosu 1200 K, jak navrženo je v oné předloze.

Odporučovali bychom oněm pracovníkům se strany sociálně demokratické, kteří na oné předloze pracovali, by přišli a ochutnali práci hornickou při všem to strádání jak v životních potřebách, tak i v bytových otázkách a pak bychom žádali, by se poctivě vyjádřili o propracování 40 let v dole. Tím myslíme, že bychom přišli k rozumnému resultátu se strany navrhovatelů.

Dále se praví v oné předloze o zastoupení do správy zaopatřovacích fondů a navrhuje se stejný počet se strany kapitalistů i dělníků.

Tážeme se? Proč se stále mluví o zastoupení nějakých kapitalistů, když na druhé straně se mluví o vyvlastnění dolů? Nebylo by lépe, kdyby jste již jednou sundali škrabošku a ukázali jste světu ve své pravé podobě?

Myslíme, že by to uzdravilo i mnohé vaše stoupence, neb dle doslechu ani ti, kteří jsou poctivými stoupenci sociální demokracie nesouhlasí samou předlohou!

Upozorňujeme jak soudruha Brožíka, tak i O. Štěpánka, P. Cingra, L. Píka a L. Austa, kteří jsou podepsaní na oněch návrzích, že pomalu vycházíme z té jejich ohlupovací myšlenky a nenecháme si něco vsugorovati, co oni za dobré uznají, z čehož by měl požitek ne dělník-proletář, nýbrž jistá odrůda příživníků.“

Mimořádná valná hromada Sdružení československých horníků v Třebušicích (1929)

Na mimořádné valné hromadě místní odbočky Sdružení československých horníků v Třebušicích byl zvolen nový výbor. Předsedou zvolen Pánek Alois, jednatelem Kaftan Felix, pokladníkem Vraný František a kolportérem Hornických listů Pengrt Josef. Korespondenci vyřizuje jednatel kaftan Felix na adrese Třebušice č.p. 36.

Důvodem svolání mimořádné valné hromady byla skutečnost, že několik málo členů včetně předsedy Pulce Antonína přeběhli do „žluťáckých“ zaměstnavateli řízených odborů. K tomu se vyjadřuje jednatel odbočky Felix Kaftan následovně:

Jinak připomínám našim členům, aby nedbali přeběhlictví několika slabochů, kteří sami neví, čím jsou. Uvědomí-li si členové, jak tito lidé kdysi zuřivě brojili proti zavedení Genstkého systému, jak jim nestačily plíce na volání po jednotné frontě a pozorují nyní jejich metamorfosu, utvoří si již sami o pevnosti zásad jejich správný úsudek. To jsou třtiny větrem se klátící a jako se jim pojednou znelíbilo v organisaci naší a přeběhli do druhé, tak přeběhnou i odtamtud a jelikož zahnuli do prava, lze předpokládati, že nakonec zakotví v nějakém Národním sdružení pod protektorátem pánů vlasteneckých kapitalistů. Takových slabochů nedbejme více nežli tuniky naší prabáby před sto lety. Člověk jenž mění zásady a přesvědčení každou chvíli nemá pro organisaci založenou na podkladě mezinárodní solidarity a třídního boje žádné ceny.“