I.sjezd Sdružení československých horníků (1918)

Vůbec první sjezd syndikalistů ze Sdružení československých horníků proběhl 28. a 29. prosince 1918 v Duchcově v Českém domě. Sdružení československých horníků navazovalo na předválečnou Zemskou jednotu horníků, ta byla za války sice úředně rozpuštěna, ale dle informací se anarchističtí horníci nadále tajně scházeli, v roce 1915 v lesích dokonce tajně oslavili 1.máj. Přišlo však zatýkání, a mnozí byli posláni na frontu nebo na nucené práce. V roce 1918 již stála habsburská monarchie před válečnou porážkou a i represivní aparát byl v rozkladu. A tak se anarchističtí horníci pustili do práce, zatím však tajně budovali místní odborové organisace. To že nezaháleli se naplno ukázalo po vzniku ČSR, co dokumentuje i tento historický sjezd, kdy jim bylo umožněno vystoupit z ilegality.

Jelikož část anarchistů z Federace českých anarchistů komunistů propagovala jednotnou frontu socialistických sil, navrhla sloučení všech v České straně socialistické, nakonec došlo ke sloučení anarchokomunistů tzv „vrbeňáků“ a národních socialistů. Zpočátku se „vrbeňáků“ přidrželi i syndikalisté z řad hornictva, proto byl sjezd svoláván pod hlavičkou strany českých socialistů a vznikly svaz se krátce jmenoval Sdružení dělníků pracujících v průmyslu hornicko-hutnickém České strany socialistické, následující rok však již dostává své ustálené jméno Sdružení československých horníků a také se postupně vymaňuje z vlivu stran a stává se politicky neutrální revoluční odborovou organisací.

Sjezd začal předporadou, která se uskutečnila 28.prosince o šesté hodině večerní. Samotný Sjezd horníků a hutníků a jich příbuzných odborů začal 29.prosince v devět hodin ráno.

Prohram sjezdu:

1.Zpráva výboru odborového sdružení horníků

2.Změna stanov

3.Organisační řád

4.Změna sídla

5.Volba výboru

6.zřízení sekretariátu

7.Vydávání časopisu

8.Volné návrhy

Václav Draxl (1874–1939), fotografie z 20.let

Sjezd svolal přední duchcovský anarchista a dlouholetý redaktor Hornických listů a člen rozpuštěné Zemské jednoty horníků Václav Draxl společně se synem Ctibojem Draxlem a kolegou anarchosyndikalistou Josefem Fišerem ze Záluží u Mostu. Ctiboj Draxl vyřizoval přihlášky delegátů organisací a zařizoval nocleh a oběd. Fišer Josef dostal za úkol shromáždit zprávy o činnosti místních skupin, početnís tav, stav pokladen atd.

Josef (Fišer) Fischer (1873–1970)

Účastnili se ho delegáti ze Severních Čech, Kladenska a Nýřanska. Přítomných bylo 59 delegátů, kteří zastupovali 5200 členů z třiceti odborových organizací se rozhodlo pro znovuvybudování společné odborové centrály.

Podolka František (1862–1941)

Sjezd se zabýval především organizačními záležitostmi a zvolil výbor, do jehož čela byli postaveni anarchističtí předáci Písařovič Josef jako předseda, Podolka František jako sekretář, jako místopředseda Maixner Antonín a správcem Fišer Josef . Sídlem Sdružení se stal Most.

Písařovič Josef (1871–1945)

Společná porada syndikalistů a sociálních demokratů k minimální mzdě a drahotním příplatkům 1.ledna 1919 v Lomu

Dne 1.ledna 1919 proběhla společná porada zástupců hornických odborových organizací, které se účastnili syndikalisté ze Sdružení československých horníků, sociálně demokratických českých horníků ze Svazu československých horníků a německých z Unie horníků. Na společné schůzi byly projednávány události posledních dnů. Především bylo protestováno proti tomu, jak zaměstnavatelé příjmuli hornické požadavky ve věci minimální mzdy a drahotních příplatků. Bylo přijato následující usnesení:

Všechny organisace mají podniknouti kroky, aby do 1.února 1919 byl vyplacen drahotní přídavek v celém obnosu, zároveň, aby obnos, který na státních dolech byl vyplácen a nám upírán, též hornictvu byl v brzku vyplacen.

Na každém dole mají při stanovení úkolových sazeb býti účastni čtyři horníci, kteří mají zároveň fungovati co smírčí orgán.

Zkoušková doba ohledně minimální mzdy má býti zkrácena ze třech měsíců na dobu čtyř týdnů.

Výměnou životních potřeb za uhlí prostřednictvím dělnictva jednotlivých závodů hornictvo neuznává a činí apel na ministerstvo výživy lidu, aby byly dodány potraviny v dostatečném množství do konsumů, aby přestala konečně žebrota hornictva po českém venkově.

Důvěrníci organisací nechť dnem 11.listopadu počínaje u výplaty kontrolovaly horníky, zdali se všichni horníci nalézají u organisací. Ti, kteří u organisací nejsou, nechť jsou ke vstupu donuceni nebo vyhoštěni.

By měl horník při změně pracovního místa u téže společnosti ten samý nárok na všecky požadavky jako na dole dosavadním.

Uhlí, které horník na dole dostává, nechť jest mu do bytu dopraveno zdarma, kdy je potřebuje, v dobré kvalitě a na dole kde pracuje.

Na těchto požadavcích hornictvo Brušské trvá a žádá, aby organisace podnikli příslušné kroky.“

Jůn Václav, Sdružení československých horníků, předseda odbočky v Lomu.

IX.sjezd Sdružení československých horníků: zvolený ústřední výbor (1929)

IX.sjezd Sdružení československých horníků zvolil následující delegáty do ústředního výboru a kontrolních komisí:

Fišer Josef – Záluží – předseda

Ústřední výbor:

Šindler Vojtěch – Ervenice

Vaněk Václav – Duchcov

Weinfurter Čeněk – Lom

Procházka Josef – Most

Janovský František – Souš

Kříž Matěj – Růžodol

Konopník Václav – Dolní Jiřetín

Tauchmann Josef – Lom

Stehlík Anonín – Bohosudov

Drahokoupil František – Nová ves – Hrdlovka

Kadlec Rudolf – Chudeřice

Papež Josef – Ledvice

Za Nýřansko: Souček Václav

Za Ostravsko: Káňa Rudolf

Za Kladensko: Hošek Josef

Náhradníci:

Lídl Václav – Ervenice

Bláha Václav – Kopisty

Beran Josef – Most

Zvonař František – Záluží

Štekr Josef – Komořany

Šulc Josef – Břežánky

Do kontrolní komise:

Kovařík Petr – Záluží

Mazanec Karel – Konobrž

Čabelka Josef – Bílina

Holub Josef – Košťany

Masové demonstrace proti agrárním clům v roce 1926 na Kladně

Dne 17.června 1926 zorganizovaly závodní výbory a rady, spolu s odborovými organisaci, včetně syndikalistů ze Sdružení československých horníků několik demonstrací, který vyvrcholil ve středu 23.června 1926 v obrovské manifestaci asi 35 000 dělníků proti agrárním clům. Sešlo se dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení a smýšlení na obranu své existence s svým jednotným vystoupením ukázalo na kladenském náměstí sílu a masu dělnictva, jaké již dávno Kladno nepamatuje.

Masová demonstrace byl podpořena čtyřhodinovou stávkou a samotné provedení stávky setkalo se s velkým úspěchem. Zastavena práce byla na všech dolech, stály také kovodělné závody Pražské železniční společnosti i Poldovy huti, to inspirovalo i menší závody zarazit práci. Den samotný nesl ráz svátku, jelikož byly zavřeny i všechny obchody a živnosti.

Jako pořadatelé byli zástupci všech odborových organisací, předsednictví řídili společně za syndikalisty ze Sdružení československých horníků Josef Hošek, za komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu Koubek, Klimeš za OSČ Dvořák za odbory kovodělníků.

Tábor byl zahájen signálem polnice, na co ujal slova Tuček z M.V.S. Vystřídali se řečníci ze všech odborových organizací, vystoupil také Mužík za trhovce a malé živnostníky. V průběhu tábora došel také telegram od organisace úřednické, která vyslovila sympatie a solidaritu se zahájením manifestace kladenského dělnictva. Řečnící odsoudili cla a kongua a požadovali odstoupení neschopné úřednické vlády.

Manifestace potvrdila správnost strategie propagované syndikalisty ze Sdružení československých horníků a komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu, kteří volali po jednotné frontě dělnictva, odhození politických šarvátek a jednotném vystupovaní pro své požadavky a pro odrážení útoků kapitalistů. Slova řečníku o jednotné frontě nacházeli v několikatisícovém davu bouřlivý souhlas.

Na konci manifestace společný výbor předložil shromážděnému dělnictvu resoluci, která byla průvodem doručena okresní politické správě.

V den manifestace bylo do Kladna staženo velké množství policie a četnictva, demonstrace dělníku se nakonec v klidu rozešla a nezavdala příčiny k zakročení „ochránců“ pořádku.

Členská schůze odbočky Sdružení československých horníků v Mostě 26.června 1926

Odbočka Sdružení československých horníků v Mostě konala v sobotu 26.června 1926 v klubovně Hornického domu svoji pravidelnou členskou schůzi, která začánala ve 20 hodin s obvyklým programem.

Výbor žádá členstvo, aby se schůze v plném počtu zúčastňovali. Zvláště v nynější kritické době, kde v celém světě pozorujeme sesilující reakci proti pracujícímu lidu namířenou. Nestačí býti pouze matrikovým členem, je třeba organisačního života činně se zúčastňovati“

Za odbočku Kvapil

Veřejná schůze Sdružení československých horníků 26.června 1926 v Záluží u Mostu

Místní syndikalisté z odbočky Sdružení československých horníků v Záluží u Lomu uspořádali v sobotu dne 26.června 1926 od 20 hodin veřejnou schůzi na téma: „Jak žije dělník u nás a jak v Rusku“. Veřejná schůze se odbývala ve spolkové místností odbočky v hostinci „U Lukešů“. Přednášel člen ústředí Wienfurter Čeněk. Oznámení zveřejnil Liška Antonín.

Demonstrace solidarity se stávkou anglických horníků v Mostě 4.července 1926

Dne 4.července 1926 se konala demonstrace mezinárodní solidarity se stávkou horníku v Anglii. Manifestace proběhla na I.náměstí v Mostě za velké účasti severočeského hornictva. Shromáždění organizovali společně hornické odbory sdružené v koalovém svazu horníků, včetně Sdružení československých horníků. Potom co demonstrace havířů prošla mosteckými ulicemi, konal se manifestační tábor na I. Náměstí, kde byly umístěny dvě tribuny. Na jedné z tribun vystoupil delegát francouzských horníků, který po zdravici francouzských horníků těm československým, vylíčil shromážděným vznik a průběh stávky anglických horníků. Projev francouzského řečníka překládal anarchokomunista Vlasta Borek. Na druhé tribuně vystoupil za Sdružení československých horníků Kozák. Za německé horníky měli projev Neumann a Sacher. Českoslovenští horníci podpořili stávkující kolegy v Anglii také činy a zorganizovali velice úspěšnou finanční sbírku, dle zprávy Mezinárodní hornické internacionály to byly právě českoslovenští horníci, kteří podpořili stávkující největší částkou.

                                        stávkující angličtí horníci v roce 1926

 

Schůze osazenstva dolu Fortuna v Komořanech 25.června 1926

Dne 25.června 1926 se sešli dělníci z dolu Fortuna v Komořanech, včetně syndikalistů a členů Sdružení československých horníků. Na schůzi osazenstva dolu se sešli dělníci bez rozdílu politického přesvědčení a národnosti, aby projednali špatnou situaci dělnictva, nízkých mzdách a hrozivé nezaměstnanosti v hornickém průmyslu, o uzákonění zemědělských cel, chystaném zhoršení hornického pojištění, a také hrozivé drahotě, která ještě vzroste chystaným zdražením osobních sazeb na drahách, zdaněním cukru a dalších potravin. Zdejší osazenstvo vyzvalo dělníky z ostatních šachet k následování. Byla přijata následující resoluce:

Resoluce

Osazenstvo dolu „Fortuna“ se usnáší, že bude kráčeti po vzoru dělnictva jiných dolů a továren ku vybudování silné, jednotné fronty k odrážení náporů spojené mezinárodní buržoasie, která bez rozdílu národnosti, politické příslušnosti a náboženství – sama žijíc v blahobytu – podniká jednotný útok na hubené mzdy dělnictva a zřízenectva a hodlá i občanská práva více oklestiti.

Všecky okolnosti nasvědčují, že uchvatitelé moci nemíní souvnouti před žádnými prostředky, aby nacpali svých bezedných měšců. Uvalili cla na hlavní potřeby chudého lidu, na útraty státu zaopatřili tisíce neproduktivních lidí ve službách církví, a chystají uvalit na dělnictvo nové břemeno zvýšením nájemného, zatímco vojenská služba, která měla býti dle zákona zkrácena na 14 měsíců, zůstává v nynějším trvání.

Dělníci, protestující proti těmto břemenům v ulicích, jsou odsuzování k těžkému žaláři a poslanci, bránící tomuto zbídačení chudého lidu v národním Shromáždění, jsou vydáváni soudům k potrestání.

Této mezinárodně utvořené frontě kapitalistů lze čeliti účinně jen rovněž tak jednotnou a svornou frontou proletářů. V organisacích musí ustat spory osob, musí na stranu otázka prestyže organisací, musí býti vyhlazeny trpké vzpomínky z minulosti, musí ustoupit zájmy osob i stran pro zájem jediný a v této době kulturní, politické a hospodářské reakce zájem nejvyšší – zájem chudého a vyhladovělého dělnictva!

Ať žije mezinárodní solidarita dělnictva!

Dělníci paží i pera, následujte tohoto příkladu!