Tábory lidu proti agrárním clům v Mostě a Duchcově roku 1926

Protestní akce proběhly krom Kladna, také na severu Čech. V Mostě proběhl veliký tábor lidu dne 12.června 1926 v restauraci „Gusolle“ proti agrárním clům a usnesl se na obdobné resoluci. Akci společně organizovali syndikalisté ze Sdružení československých horníků, sociální demokraté z Unie horníků, národní socialisté z Jednoty horníků a komunisté z Mezinárodního všeodborového svazu.

Veliký tábor lidu byl svolán také do Duchcova, který proběhl v sobotu večer dne 19.června 1926 na zahradě „Biolípy“.

Schůze osazenstva dolu Amalia IV v Ledvicích (1929)

V neděli 1.prosince 1929 proběhla v Ledvicích společná schůze osazenstva dolu Amalia IV, schůze se účastnili zástupci organisací na dole, včetně syndikalistů ze Sdružení československých horníků. Z řad syndikalistů o tom podává zprávu na stránkách Hornických listů dopisovatel pod zkratkou AD:

Bylo tu jednáno o povšechné situaci v hornickém odboru a stěžováno si na velikou roztříštěnost hornického hnutí, jaké v jeho dějinách vůbec ještě nebylo i o smutném faktu, že v důsledku stranického štvaní se dívá jeden dělník na druhého jako na odpůrce. Schůze skončila všeobecným přáním, jež je dlužno za dnešních poměrů nazvati ještě ilusí. Vyznělo v ten smysl, aby byly na závodech zakládány organisace s povinným členstvím každého dělníka, závodní rada by vybírala příspěvky členské a dodávala členům odborový časopis jednotný psaný v obojím jazyku. Mimo závod nechť pak by pěstoval člen kopanou nebo politiku, ale své dobré vůle, ale sjednocení horníků by tak bylo hotovo a podnikatelé by s touto mocí dojista jinak počítali.“

Lidová slavnost syndikalistů a anarchistů 31.srpna 1919 na Litvínovsku

V neděli dne 31.srpna 1919 uspořádali syndikalisté a anarchisté velkou lidovou slavnost všech odborových a politických organizací z Lomu, Horního Litvínova, Chudeřína a Dolního Litvínova na starém nádraží v Louce. Jmenované místní organizace se nejdříve sešly hromadně ve svých spolkových místnostech, odkud se pak vydaly průvodem na místo slavnosti v Louce.  Jednotlivé místní organizace se ze svých spolkových místností vypravily tak, aby se všechny setkaly ve 14.hodin na starém nádraží.  Před samotnou lidovou slavností proběhl velký tábor lidu, na kterém promluvil anarchokomunistický předák Mudr Bohuslav Vrbenský. Program lidové slavnosti byl bohatý, mimo jiných zábav, střelnice, tombola, pošta, vystoupení tamburašských hudebních skupin, solové výstupy a kuplety, dětské divadlo, rozličné hry a zpěvy. Hlavní hudbu zajišťovala kapela pana Marečka z Lomu, který již před válkou vystupoval na anarchistických akcích. Vstupné na osobu byly 2 Kčs. Aby se předešlo návalu u pokladen, byly vstupenky na slavnost dány k předprodeji místním organisacím. Po ukončení slavnosti se vydaly členové místních skupin hromadně do svých spolkových místností, kde akce pokračovala tanečními věnečky.

Členská schůze odbočky Sdružení československých horníků 19.června 1926 v Lomu

Místní odbočka Sdružení československých horníků konala v sobotu 19.června 1926 v 18 hodin svoji členskou schůzi. Schůze se konala ve spolkové místnosti „U Lípy“ s programem:

1.Zprávy funkcionářů

2.Krise hospodářská

3.Záležitosti odbočky

4.Různé

V pozvánce jednatel odbočky píše:

Naše odbočka byla vždy za nejtěžších dob rakouské persekuce a libovůle podnikatelů, třeba v jiné formě organisační, silnou baštou socialistickou a nesmí přestati jí býti ani do budoucnosti, obvzláště nyní, když je stále útočeno se strany kapitalistů i vlády na existenci dělníka. Kdo se nechrání, jest na všech stranách bít z to dvojnásob, jednotlivec pak se vůbec neuchrání. Lze tak činiti pouze v odborové organisaci, protož vznáším apel na členstvo, aby bralo účast na organizačním životě a plnilo organisační povinnosti.“

 

Sbírka mezi hornictvem na Základní tiskový fond pro Hornické listy (1919)

Redakce Hornických listů zveřejnila v roce 1919 výzvu k finančním sbírkám mezi hornictvem na Základní tiskový fond. Sbírka měla mezi hornictvem široký ohlas a tak si horníci sami vlastními prostředky založili a udrželi svůj syndikalistický časopis.

V následujících měsících byly dary a sbírky na stránkách Hornických listů kvitovány, což také oznamují následovně:

Tiskový fond

Naše organisace, odbočky a jiné korporace měli by uvažovati o tom,, aby co nejrychleji přispěli na tiskový fond „Hornických listů“. Sledujte kdo a kolik přispěl. Jest to povinností každé organisace i čtenáře přispět na zajišťovací fond.“ Kdo a jakou částkou přispěl zveřejnujeme níže.

Od redakce

Před Vánoci uplynulého roku byla situace u nás na Severu taková, že se jevila naprostá potřeba vydávati opět odborný list. Neotáleli jsme tedy a „Hornické listy“ byly vydány a sice beze všeho finančního podkladu. Nechtějíce ale list ze začátku zatížiti, nevydali jsme 3.čísla minulý týden a rozeslali známé dopisy na organisace.

Že nalezla naše výzva náležitého ohlasu, můžeme tuto s potešením konstatovati.

Skupina v Duchcově věnovala na základní fond 50 K a členové mezi seboz na měsíční schůzi 140 K.

Ze Záluží jsme obdrželi následující přípis: „ Na Váš dopis ze dne 13 t.m. Jsme se usnesli s Fišem a Hříkem, že nedostatek peněz se vůbec nepřipouští. Zasíláme Vám 200 K na základní fond.“

A z Louky k nám rovněž přišel funkcionář odbočky a přinesl na fond 50 K.

Očekáváme, že všechny naše organisace pochopí svůj úkol a povinnost ku svému časopisu a zachovají se podobně.

Před uzávěrkou listu přinesl zástupce z Hořan 52 korun a z Hostomic 100k.“

Kvitování zveřejněné na stránkách Hornických listů ohledně příspěvků a darů na tiskový zajišťovací (základní) fond. Dary putovali přímo z odboček syndikalistů, sbírek mezi jednotlivými syndikalisty a taktéž syndikalisté organisovali sbírky na svých pracovištích a různých akcích pořádaných hnutím. Jeden výtisk Hornických listů stál v té době 20 haléřů (náklad na jeden výtisk byl nižší přesnou částku nevíme). Sbírka vynesla dle zjištěných informací celkem: 9310 Kčs. Částka tak stačila na pokrytí minimálně 5000 kusů výtisků.

Odbočka Sdružení horníků Třebušice a Komořany – 400 Kčs

Sbírka mezi členy Odbočky Sdružení horníků Třebušine a Komořany – 200 Kčs

Místní politická organizace – 400 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov – 50 Kčs

Sbírka mezi členy Odbočky Sdružení horníků Duchcov – 138 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom a Kopecký z Lomu – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Louka – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hořany – 52 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hostomice – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Záluží – 200 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Nová Ves – 32 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Košťany – 12,90 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hostomice – 24, 34 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Nýřany – 62 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 15 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Osek – 20 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Ervenice – 73,60 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hostomice – 64 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Ledvice – 32 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov – 80 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Nová Ves – 54 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Souš – 48 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Jeníkův Újezd – 32 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Třebušice – 55 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Záluží – 48 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lipitce 22 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Růžodol – 46,56 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Souš – 98 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Břežánky – 53,20 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov – 56 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Rtyně – 60 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Třebušice – 55 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Kopisty – 124 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hostomice – 36 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Růžodol – 27,56 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Konobrž – 19,20 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Motyčín – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Jeníkův Újezd – 38,40 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Louka – 68,80 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Chudeřín – 128 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 282,50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 48 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov – 138 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Louka – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hořany 52 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Hostomice – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Záluží – 200 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Třebušice – 1000 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Libkovice – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Osek – 200 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 30 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Nýřany – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Dolní Jiřetín – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 33 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Souš – 200 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Košťany – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Břežánky – 100 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Rudolice – 6 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 63, 30 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Horní Litvínov – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Růžodol – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Rtyně – 120 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Ledvice – 100 Kčs

Váleční invalidé z plesu v Lomu – 30 Kčs

Ples Sružení horníků v Duchcově – 11,80 Kčs

Členové Polák a Chalupka – 10 Kčs

Ples 2.února 1919 v Louce – 15 Kčs

Ples v „Kaiserhofu“ v Duchcově – 18 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 105 Kčs

Ples kuřáckého kroužku v Duchcově – 17 Kčs

Pracovní oddělení československého dragounského pluku v Kopistech – 100 Kčs

Ples besedy Havlíček v Lomu – 50,76 Kčs

Ples kuřáckého kroužku „Obec Pecinov“ – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Jeníkův Újezd – 54 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Duchcov, Staněk – 21,80 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Liptice – 20 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Souš – 200 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Chudeřín – 120 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom, Šlapák – 29 Kčs

Odbočka Sdružení horníků J.H. Most – 30 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Nová Ves – 270 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Louka – 15 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom, Jůn – 64 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Střimice – 19,20 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Kopisty – 100 Kčs

Tělocvičná jednota Sokol Lom – 100 Kčs

Skupina horníků Duchcov – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Ervenice 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Konobrž – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom, Polák – 50,76 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most, Plecháč – 20 Kčs

Maloobchodník na II.náměstí v Mostě svoji denní mzdu – 16 Kčs

Karlík Most – 20 Kčs

Durdisová a Kočková Most – 19,76 Kčs

Šrámek Most – 93 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 170 Kčs

Věneček pensistů a ivalidů v Ledvicích – 32,14 Kčs

Ples hudebníků kapely Františka Řechtáčka v Duchcově – 50 Kčs

Družina českých invalidů válečných z plesu v Lomu – 35, 42 Kčs

Spolek cyklistů „Blesk“ v Lomu – 25 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 40 Kčs

Kozel, Duchcov – 2 Kčs

Odbočka Sdružení horníkůDuchcov – 82 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Konobrž – 75 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Růžodol – 150 Kčs

Sdružení technického personálu v Lomu – 50 Kčs

Jelínek Hořany – 30 Kčs

Kuřácký kroužek Husinec v Nové Vsi – 20 Kčs

Valášek, Louka – 8 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 100 Kčs

Lochnovský Most – 2 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Lom – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Most – 7,50 Kčs

Odbočka Sdružení horníků Košťany – 20 Kčs

celkem 9310 Kčs

I.sjezd Sdružení československých horníků (1918)

Vůbec první sjezd syndikalistů ze Sdružení československých horníků proběhl 28. a 29. prosince 1918 v Duchcově v Českém domě. Sdružení československých horníků navazovalo na předválečnou Zemskou jednotu horníků, ta byla za války sice úředně rozpuštěna, ale dle informací se anarchističtí horníci nadále tajně scházeli, v roce 1915 v lesích dokonce tajně oslavili 1.máj. Přišlo však zatýkání, a mnozí byli posláni na frontu nebo na nucené práce. V roce 1918 již stála habsburská monarchie před válečnou porážkou a i represivní aparát byl v rozkladu. A tak se anarchističtí horníci pustili do práce, zatím však tajně budovali místní odborové organisace. To že nezaháleli se naplno ukázalo po vzniku ČSR, co dokumentuje i tento historický sjezd, kdy jim bylo umožněno vystoupit z ilegality.

Jelikož část anarchistů z Federace českých anarchistů komunistů propagovala jednotnou frontu socialistických sil, navrhla sloučení všech v České straně socialistické, nakonec došlo ke sloučení anarchokomunistů tzv „vrbeňáků“ a národních socialistů. Zpočátku se „vrbeňáků“ přidrželi i syndikalisté z řad hornictva, proto byl sjezd svoláván pod hlavičkou strany českých socialistů a vznikly svaz se krátce jmenoval Sdružení dělníků pracujících v průmyslu hornicko-hutnickém České strany socialistické, následující rok však již dostává své ustálené jméno Sdružení československých horníků a také se postupně vymaňuje z vlivu stran a stává se politicky neutrální revoluční odborovou organisací.

Sjezd začal předporadou, která se uskutečnila 28.prosince o šesté hodině večerní. Samotný Sjezd horníků a hutníků a jich příbuzných odborů začal 29.prosince v devět hodin ráno.

Prohram sjezdu:

1.Zpráva výboru odborového sdružení horníků

2.Změna stanov

3.Organisační řád

4.Změna sídla

5.Volba výboru

6.zřízení sekretariátu

7.Vydávání časopisu

8.Volné návrhy

Václav Draxl (1874–1939), fotografie z 20.let

Sjezd svolal přední duchcovský anarchista a dlouholetý redaktor Hornických listů a člen rozpuštěné Zemské jednoty horníků Václav Draxl společně se synem Ctibojem Draxlem a kolegou anarchosyndikalistou Josefem Fišerem ze Záluží u Mostu. Ctiboj Draxl vyřizoval přihlášky delegátů organisací a zařizoval nocleh a oběd. Fišer Josef dostal za úkol shromáždit zprávy o činnosti místních skupin, početnís tav, stav pokladen atd.

Josef (Fišer) Fischer (1873–1970)

Účastnili se ho delegáti ze Severních Čech, Kladenska a Nýřanska. Přítomných bylo 59 delegátů, kteří zastupovali 5200 členů z třiceti odborových organizací se rozhodlo pro znovuvybudování společné odborové centrály.

Podolka František (1862–1941)

Sjezd se zabýval především organizačními záležitostmi a zvolil výbor, do jehož čela byli postaveni anarchističtí předáci Písařovič Josef jako předseda, Podolka František jako sekretář, jako místopředseda Maixner Antonín a správcem Fišer Josef . Sídlem Sdružení se stal Most.

Písařovič Josef (1871–1945)

Společná porada syndikalistů a sociálních demokratů k minimální mzdě a drahotním příplatkům 1.ledna 1919 v Lomu

Dne 1.ledna 1919 proběhla společná porada zástupců hornických odborových organizací, které se účastnili syndikalisté ze Sdružení československých horníků, sociálně demokratických českých horníků ze Svazu československých horníků a německých z Unie horníků. Na společné schůzi byly projednávány události posledních dnů. Především bylo protestováno proti tomu, jak zaměstnavatelé příjmuli hornické požadavky ve věci minimální mzdy a drahotních příplatků. Bylo přijato následující usnesení:

Všechny organisace mají podniknouti kroky, aby do 1.února 1919 byl vyplacen drahotní přídavek v celém obnosu, zároveň, aby obnos, který na státních dolech byl vyplácen a nám upírán, též hornictvu byl v brzku vyplacen.

Na každém dole mají při stanovení úkolových sazeb býti účastni čtyři horníci, kteří mají zároveň fungovati co smírčí orgán.

Zkoušková doba ohledně minimální mzdy má býti zkrácena ze třech měsíců na dobu čtyř týdnů.

Výměnou životních potřeb za uhlí prostřednictvím dělnictva jednotlivých závodů hornictvo neuznává a činí apel na ministerstvo výživy lidu, aby byly dodány potraviny v dostatečném množství do konsumů, aby přestala konečně žebrota hornictva po českém venkově.

Důvěrníci organisací nechť dnem 11.listopadu počínaje u výplaty kontrolovaly horníky, zdali se všichni horníci nalézají u organisací. Ti, kteří u organisací nejsou, nechť jsou ke vstupu donuceni nebo vyhoštěni.

By měl horník při změně pracovního místa u téže společnosti ten samý nárok na všecky požadavky jako na dole dosavadním.

Uhlí, které horník na dole dostává, nechť jest mu do bytu dopraveno zdarma, kdy je potřebuje, v dobré kvalitě a na dole kde pracuje.

Na těchto požadavcích hornictvo Brušské trvá a žádá, aby organisace podnikli příslušné kroky.“

Jůn Václav, Sdružení československých horníků, předseda odbočky v Lomu.

IX.sjezd Sdružení československých horníků: zvolený ústřední výbor (1929)

IX.sjezd Sdružení československých horníků zvolil následující delegáty do ústředního výboru a kontrolních komisí:

Fišer Josef – Záluží – předseda

Ústřední výbor:

Šindler Vojtěch – Ervenice

Vaněk Václav – Duchcov

Weinfurter Čeněk – Lom

Procházka Josef – Most

Janovský František – Souš

Kříž Matěj – Růžodol

Konopník Václav – Dolní Jiřetín

Tauchmann Josef – Lom

Stehlík Anonín – Bohosudov

Drahokoupil František – Nová ves – Hrdlovka

Kadlec Rudolf – Chudeřice

Papež Josef – Ledvice

Za Nýřansko: Souček Václav

Za Ostravsko: Káňa Rudolf

Za Kladensko: Hošek Josef

Náhradníci:

Lídl Václav – Ervenice

Bláha Václav – Kopisty

Beran Josef – Most

Zvonař František – Záluží

Štekr Josef – Komořany

Šulc Josef – Břežánky

Do kontrolní komise:

Kovařík Petr – Záluží

Mazanec Karel – Konobrž

Čabelka Josef – Bílina

Holub Josef – Košťany

Masové demonstrace proti agrárním clům v roce 1926 na Kladně

Dne 17.června 1926 zorganizovaly závodní výbory a rady, spolu s odborovými organisaci, včetně syndikalistů ze Sdružení československých horníků několik demonstrací, který vyvrcholil ve středu 23.června 1926 v obrovské manifestaci asi 35 000 dělníků proti agrárním clům. Sešlo se dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení a smýšlení na obranu své existence s svým jednotným vystoupením ukázalo na kladenském náměstí sílu a masu dělnictva, jaké již dávno Kladno nepamatuje.

Masová demonstrace byl podpořena čtyřhodinovou stávkou a samotné provedení stávky setkalo se s velkým úspěchem. Zastavena práce byla na všech dolech, stály také kovodělné závody Pražské železniční společnosti i Poldovy huti, to inspirovalo i menší závody zarazit práci. Den samotný nesl ráz svátku, jelikož byly zavřeny i všechny obchody a živnosti.

Jako pořadatelé byli zástupci všech odborových organisací, předsednictví řídili společně za syndikalisty ze Sdružení československých horníků Josef Hošek, za komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu Koubek, Klimeš za OSČ Dvořák za odbory kovodělníků.

Tábor byl zahájen signálem polnice, na co ujal slova Tuček z M.V.S. Vystřídali se řečníci ze všech odborových organizací, vystoupil také Mužík za trhovce a malé živnostníky. V průběhu tábora došel také telegram od organisace úřednické, která vyslovila sympatie a solidaritu se zahájením manifestace kladenského dělnictva. Řečnící odsoudili cla a kongua a požadovali odstoupení neschopné úřednické vlády.

Manifestace potvrdila správnost strategie propagované syndikalisty ze Sdružení československých horníků a komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu, kteří volali po jednotné frontě dělnictva, odhození politických šarvátek a jednotném vystupovaní pro své požadavky a pro odrážení útoků kapitalistů. Slova řečníku o jednotné frontě nacházeli v několikatisícovém davu bouřlivý souhlas.

Na konci manifestace společný výbor předložil shromážděnému dělnictvu resoluci, která byla průvodem doručena okresní politické správě.

V den manifestace bylo do Kladna staženo velké množství policie a četnictva, demonstrace dělníku se nakonec v klidu rozešla a nezavdala příčiny k zakročení „ochránců“ pořádku.