Masové demonstrace proti agrárním clům v roce 1926 na Kladně

Dne 17.června 1926 zorganizovaly závodní výbory a rady, spolu s odborovými organisaci, včetně syndikalistů ze Sdružení československých horníků několik demonstrací, který vyvrcholil ve středu 23.června 1926 v obrovské manifestaci asi 35 000 dělníků proti agrárním clům. Sešlo se dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení a smýšlení na obranu své existence s svým jednotným vystoupením ukázalo na kladenském náměstí sílu a masu dělnictva, jaké již dávno Kladno nepamatuje.

Masová demonstrace byl podpořena čtyřhodinovou stávkou a samotné provedení stávky setkalo se s velkým úspěchem. Zastavena práce byla na všech dolech, stály také kovodělné závody Pražské železniční společnosti i Poldovy huti, to inspirovalo i menší závody zarazit práci. Den samotný nesl ráz svátku, jelikož byly zavřeny i všechny obchody a živnosti.

Jako pořadatelé byli zástupci všech odborových organisací, předsednictví řídili společně za syndikalisty ze Sdružení československých horníků Josef Hošek, za komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu Koubek, Klimeš za OSČ Dvořák za odbory kovodělníků.

Tábor byl zahájen signálem polnice, na co ujal slova Tuček z M.V.S. Vystřídali se řečníci ze všech odborových organizací, vystoupil také Mužík za trhovce a malé živnostníky. V průběhu tábora došel také telegram od organisace úřednické, která vyslovila sympatie a solidaritu se zahájením manifestace kladenského dělnictva. Řečnící odsoudili cla a kongua a požadovali odstoupení neschopné úřednické vlády.

Manifestace potvrdila správnost strategie propagované syndikalisty ze Sdružení československých horníků a komunisty z Mezinárodního všeodborového svazu, kteří volali po jednotné frontě dělnictva, odhození politických šarvátek a jednotném vystupovaní pro své požadavky a pro odrážení útoků kapitalistů. Slova řečníku o jednotné frontě nacházeli v několikatisícovém davu bouřlivý souhlas.

Na konci manifestace společný výbor předložil shromážděnému dělnictvu resoluci, která byla průvodem doručena okresní politické správě.

V den manifestace bylo do Kladna staženo velké množství policie a četnictva, demonstrace dělníku se nakonec v klidu rozešla a nezavdala příčiny k zakročení „ochránců“ pořádku.

Členská schůze odbočky Sdružení československých horníků v Mostě 26.června 1926

Odbočka Sdružení československých horníků v Mostě konala v sobotu 26.června 1926 v klubovně Hornického domu svoji pravidelnou členskou schůzi, která začánala ve 20 hodin s obvyklým programem.

Výbor žádá členstvo, aby se schůze v plném počtu zúčastňovali. Zvláště v nynější kritické době, kde v celém světě pozorujeme sesilující reakci proti pracujícímu lidu namířenou. Nestačí býti pouze matrikovým členem, je třeba organisačního života činně se zúčastňovati“

Za odbočku Kvapil

Veřejná schůze Sdružení československých horníků 26.června 1926 v Záluží u Mostu

Místní syndikalisté z odbočky Sdružení československých horníků v Záluží u Lomu uspořádali v sobotu dne 26.června 1926 od 20 hodin veřejnou schůzi na téma: „Jak žije dělník u nás a jak v Rusku“. Veřejná schůze se odbývala ve spolkové místností odbočky v hostinci „U Lukešů“. Přednášel člen ústředí Wienfurter Čeněk. Oznámení zveřejnil Liška Antonín.

Demonstrace solidarity se stávkou anglických horníků v Mostě 4.července 1926

Dne 4.července 1926 se konala demonstrace mezinárodní solidarity se stávkou horníku v Anglii. Manifestace proběhla na I.náměstí v Mostě za velké účasti severočeského hornictva. Shromáždění organizovali společně hornické odbory sdružené v koalovém svazu horníků, včetně Sdružení československých horníků. Potom co demonstrace havířů prošla mosteckými ulicemi, konal se manifestační tábor na I. Náměstí, kde byly umístěny dvě tribuny. Na jedné z tribun vystoupil delegát francouzských horníků, který po zdravici francouzských horníků těm československým, vylíčil shromážděným vznik a průběh stávky anglických horníků. Projev francouzského řečníka překládal anarchokomunista Vlasta Borek. Na druhé tribuně vystoupil za Sdružení československých horníků Kozák. Za německé horníky měli projev Neumann a Sacher. Českoslovenští horníci podpořili stávkující kolegy v Anglii také činy a zorganizovali velice úspěšnou finanční sbírku, dle zprávy Mezinárodní hornické internacionály to byly právě českoslovenští horníci, kteří podpořili stávkující největší částkou.

                                        stávkující angličtí horníci v roce 1926

 

Schůze osazenstva dolu Fortuna v Komořanech 25.června 1926

Dne 25.června 1926 se sešli dělníci z dolu Fortuna v Komořanech, včetně syndikalistů a členů Sdružení československých horníků. Na schůzi osazenstva dolu se sešli dělníci bez rozdílu politického přesvědčení a národnosti, aby projednali špatnou situaci dělnictva, nízkých mzdách a hrozivé nezaměstnanosti v hornickém průmyslu, o uzákonění zemědělských cel, chystaném zhoršení hornického pojištění, a také hrozivé drahotě, která ještě vzroste chystaným zdražením osobních sazeb na drahách, zdaněním cukru a dalších potravin. Zdejší osazenstvo vyzvalo dělníky z ostatních šachet k následování. Byla přijata následující resoluce:

Resoluce

Osazenstvo dolu „Fortuna“ se usnáší, že bude kráčeti po vzoru dělnictva jiných dolů a továren ku vybudování silné, jednotné fronty k odrážení náporů spojené mezinárodní buržoasie, která bez rozdílu národnosti, politické příslušnosti a náboženství – sama žijíc v blahobytu – podniká jednotný útok na hubené mzdy dělnictva a zřízenectva a hodlá i občanská práva více oklestiti.

Všecky okolnosti nasvědčují, že uchvatitelé moci nemíní souvnouti před žádnými prostředky, aby nacpali svých bezedných měšců. Uvalili cla na hlavní potřeby chudého lidu, na útraty státu zaopatřili tisíce neproduktivních lidí ve službách církví, a chystají uvalit na dělnictvo nové břemeno zvýšením nájemného, zatímco vojenská služba, která měla býti dle zákona zkrácena na 14 měsíců, zůstává v nynějším trvání.

Dělníci, protestující proti těmto břemenům v ulicích, jsou odsuzování k těžkému žaláři a poslanci, bránící tomuto zbídačení chudého lidu v národním Shromáždění, jsou vydáváni soudům k potrestání.

Této mezinárodně utvořené frontě kapitalistů lze čeliti účinně jen rovněž tak jednotnou a svornou frontou proletářů. V organisacích musí ustat spory osob, musí na stranu otázka prestyže organisací, musí býti vyhlazeny trpké vzpomínky z minulosti, musí ustoupit zájmy osob i stran pro zájem jediný a v této době kulturní, politické a hospodářské reakce zájem nejvyšší – zájem chudého a vyhladovělého dělnictva!

Ať žije mezinárodní solidarita dělnictva!

Dělníci paží i pera, následujte tohoto příkladu!