VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ – MARIÁNSKÉ HORY (1923)

Dne 18. listopadu 1923 se konala valná hromada odbočky Sdružení československých horníků v Mariánských Horách na Ostravsku, na které bylo zvoleno následující představenstvo:

Mušálek Ferdinand – předseda

Řezníček Antonín – mstopředseda

Duda Augustýn – jednatel, Mariánské Hory č.p. 269

Přeček Jiří – pokladník

Hájek Jan – místopokladník

Vlček Jan – člen výboru

Vašel Michal – člen výboru

Kunc Jan – člen výboru

Zach Antonín – člen výboru

Ondřejík Alois – člen výboru

IV.SJEZD SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH HORNÍKŮ 1-2.DUBNA 1923 V MOSTĚ

Písařovič Josef – předseda (Most)

Maixner Antonín – místopředseda (Ervenice)

Tůma František – člen výboru (Nová Ves u Duchcova)

Daněk Václav – člen výboru (Duchcov)

Hřích Josef – člen výboru (Záluží u Mostu)

Kučera Antonín – člen výboru (Most)

Pergl Josef – člen výboru (Most)

Stehlík Antonín – člen výboru (Bohosudov/Krupka)

Meisner Jaroslav – člen výboru (Osek)

Pacina August – člen výboru (Lom)

Fabián Josef – člen výboru (Kladno)

Baudyš Antonín – člen výboru (Svatoňovice)

Moulis Josef – člen výboru (Nýřany)

Justík Eduard – člen výboru (Moravská Ostrava)

Procházka František – náhradník (Chudeřín)

Novák Albert – náhradník (Růžodol u Mostu)

Hanuš Jan – náhradník (Rtyně)

Bureš Bohumil – náhradník (Dubí u Kladna)

Kasl Matěj – náhradník (Nýřany)

Benda Václav – náhradník (Dolní Jiřetín)

Růžička Josef – revisor (Jiřetín)

Kovář František – revisor (Ledvice)

Pavlíček Václav – revisor (Kopisty)

Weinfurter Čeněk – revisor (Lom)

Krofta Emil – revisor (Osek)

MY BUDEME SLAVIT 1.MÁJ (Čeští anarchisté ve Wheeling Creek)

Hle, slunko vzplálo! Zas se třpytí 
a leskne v záři celý kraj
a všude život, píseň,
všem úsměv vkouzlil v líce máj.

Již země střásla ledová pouta,
jež připjala ji zima zlá,
již příroda se v slunce směje
a vše se blaze usmívá.

Jen jedna třída v lidstva moři,
tu bez práv je a v bídě mře,
se bez radostí v potu tváří
do krve pro své pány dře . . .

A za to všecko nemá ani
kus chleba a co do úst vzít,
je na vždy — na vždy odsouzena
v té děsné bídě světem jít . . .

A nemá naděj, že by boháč
ji podal ruku pomocnou,
jenž tyje tady za poklady,
jenž dělník dal mu prací svou.

A dnes ta třída ujařmená
a povržena ode všech,
chce velký svůj svátek světit —
po mnoha trapných, bědných dnech.

Chce ukázat svou sílu světu
a zahřímat mu do duše,
ve vědomi svých práv tu žijem
a u vítězství předtuše.

Již nechceme se nechat týrat
a říkat si; ta chátra, láj ...
a nechať celý svět se spikne
my budem slavit první máj.

Soudruzi ve Wheeling Creek, 1896

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 02.05.1896

OZNÁMENÍ O VZDÁNÍ SE REDAKCE FRANTIŠKA HLAVÁČKA V DĚLNICKÝCH LISTECH (1895)

Všem soudruhům a čtenářům Dělnických Listů! Tímto Vám oznamujeme že soudruh Frank Hlaváček, dosavadní redaktor tohoto listu se 10. května 1895 vzdal redakce Dělnických Listů a tímto číslem počínaje bude list řízen tiskovým výborem až do dalšího rozhodnutí záležitosti té ve spolcích Mezinárodní Dělnické Jednoty. Potřebné práce při listu bude vykonávati administrátor. Soudruzi, nyní záleží na Vás všech kteří jste literárně schopni, byste podali pomocné ruky a do listu přispívali tak aby všechna ta práce nespočívala na tiskovém výboru, list i soudruzi s tím též získají neb přijde více různých náhledů a soudruzi se v psaní vytříbí. Dále snažně žádáme všechny čtenáře by měli strpení, kdyby list nebyl tak jak má býti, neb to bude nějaký týden trvati než bude vše uvedeno do svých starých kolejí. S revolučním pozdravem Tiskový výbor.

František Josef Hlaváček (1853 – 1957)

ZPRÁVA V DĚLNICKÝCH LISTECH O POLITICKÉM PROCESU S NEODVISLÝMI SOCIALISTY V PRAZE (1895)

Zpráva o politickém procesu v Čechách s neodvislými socialisty (anarchisty) v čele s Vilémem Korberem přinesly také americké „Dělnické listy“: Persekuce radikálních socialistů v Rakousku a zvláště v Čechách opět roste. Příští měsíc konáno bude v Praze opětně rozsáhlé politické přelíčení se 17 dělnickými agitátory a žurnalisty. Obžalovaní hlásí se po většině k straně neodvislých socialistů a je mezi nimi též vydavatel orgánu této frakce, „Volný Duch,“ kterýžto list na Žižkově vychází, Alois Haber, muž chorý a otec rodiny, který v poslední době téměř z vazby ani nevyšel (teprve tyto dny byl propuštěn) a jemuž kynou další ještě procesy; dále mladičký spolupracovník téhož listu, Antoním Kalina. Z ostatních obviněných někteří dříve už pykali v žalářích pro politické provinění. Státní zastupitelstvo žaluje všechny z domnělého tajného sdružení za účely prý anarchistickými s heslem ‘VRBA’ (dle zák. zločinu pobuřování atd.) Přelíčení potrvá čtyry dny. Obhájci žalovaných budou dr. Černohorský, dr. Baxa a dr. Sládečěk.

Kalina Antonín Pravoslav (1873 – 1955)

OZNÁMENÍ O VYDÁNÍ BROŽURY „PARLAMENTARISMUS A DĚLNICTVO“ VE VÍDNI (1895)

Vydavatelstvo „Volných Listů“ ve Vídni započalo s vydáváním „Socialistická knihovny“. Prvním číslem jest brožuraParlamentarismus a dělnictvo.“ Německy napsal H. Teistler, český překlad od K. M. Brožurka ta obsahuje 60 stránek a stojí 12 centů Adresa: Volné Listy X. B. Simmeringerstrasse 156 Vídeň, Europe. Spisek ten odporučujeme našim čtenářům.

ODSOUZENÍ ANARCHISTŮ KARLA ROSÁKA, ALOISE VĚKOSLAVA HABERA A VÁCLAVA MIŇOVSKÉHO (1895)

Anarchokomunistické noviny „Dělnické Listy“ vydáváné v USA přinesly na svých stránkách následující zprávu o perzekuci anarchisty a redaktora slavného anarchistického listu „Omladina“ a také o odsouzení dvou dalších pražských anarchistů: Redaktor zašlého listu „Omladina,“ Karel Rosák odsouzen byl opět pro uveřejnění tří článků na jeden měsíc do vězení. Celkový trest jeho obnáší již přes rok. Pro zpívání „závadných“ písní odsouzeni dělníci Alois Věkoslav Haber na čtyři neděle a Václav Miňovský na tři neděle do vězení.

PŘISTUP JEN BLÍŽE (František Josef Hlaváček)

Přistup jen blíže, o dělníče drahý, 
v dělnickou družinu, sem mezi nás!
Podporuj všemožně svobodné snahy;
vzmuž se ku činu, již nejvyšší čas.

Zmužile vejdi jen v dělníků řady,
s láskou i nadějí k dílu se měj,
by jsi se dopídil ryzé jen pravdy
o to vždy pečuj, o to jen dbej!

Samoten jsi-li, co třtina jsi chabý,
jíž divá bouře hned rozdrtí v prach,
sám-li jsi v boji, co stéblo jsi slabý,
nemůžeš prosadit nikdy svých snah.

Jsi-li však spojený v družinu silnou,
tu záštitu pevnou pro sebe máš,
odvážným činem a prácí pilnou
s bratry si k svobodě pomůžeš snaž.  

Nahlédni v minulost života svého,
zdali jsi konal vždy povinnost svou?
Nedbal jsi svědomí, soudce to tvého,
bavil se hloupostmi, rozličnou hrou.

Dělníků snahy však nechtěl jsi znáti,
zapoměl's dělníkem že jsi i sám,
na jejich snažení uměl jsi láti,
posměchem byl tobě spolkový chrám.

Nepřítel poštval tě na tvoje bratry,
abysi poškodil dělnickou věc,
zlořečil, huboval, nadával chátry
a ty jsi pokorně sklonil svou plec.

Dělníče svedený, nešťastný bratře,
upřímné ruku svou na srdce dej!
Vždyť i ty náležíš k té chudé chátře,
jen srdce, rozumu na to se ptej !

Zrozený v otroctví, odsouzen k dřině,
znak bídy byl tobě do vínku dán,
pod tlakem jha tělo i duch tvůj hyne,
a jako psanec jsi životem štván.

Ruka tvá buduje bohatství hrady,
ku blahu pomáhá šejdířům všem,
ty však a soudruzi zmíráte hlady,
těla svá předčasně kladete v zem.

Žebrotou dítky tvé světem se plouží,
neslyšíš ubohých dojemný vzdech?
Zima a trápení mnohá je souží,
neb dány bezcitným jsou ve posměch.  

Dělníče lhostejný, poznej se jednou
a odhoď konečně zbabělost svou,
k společné práci ať ruce se zvednou,
k níž tě tvojí bratří dávno již zvou.