HLAS MODERNÍHO OTROKA III. (Neznámý autor)

 Jako kdysi na Olympu 
tančí koukán vilný,
veškerého božstva sluzi
i Lev neomylný.

Mocný báťa v Moskvě jásá,
svátý otec v Římě;
výskot jejich sílí zdárně
revoluce símě.

Ve zpupnosti trůny svoje
staví výš a výše,
nevědomky připravují
pád své drzé pýše.

Pevně že si stojí, myslí
car i papež skoupý,
avšak trůny jejich, drží
shnilé víry sloupy.

Výskejte jen, zlodějové
krve proletáře,
lid práce je hotov strhnout
vám larvu ze tváře.

Marné budou prosby vaše,
hluchý k vám lid bude;
pochod k boji na lbi vaše
proletář zahude.

Za jednu ted kapku krve
sto jich bude chtíti
dělník, až se o právo své
s vámi bude bíti.

Slunce svobody již vzchází ,
všemu práce lidu,
přinášíc Mu vaše blaho
vám pak — jeho bídu.

Válejte se ještě chvíli
v bažině neřestí,
než lid v odvetu páž zvedne
a pouty zachřestí.

Zub za zub, jest heslo lidu,
smrt oplatí smrtí;
pouta, jež jste lidu dali,
těla vaše zdrtí.

J. R.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 23.05.1896

PÍSEŇ OTROKA (Josef Ječný)

Nenaříkej v bídném žití, 
stále že jsi otrokem,
že na šírém, velkém světě
bol jen tvým je nárokem.

Přijde jednou ona doba
kdy ty poznáš svoji sílu
proti tomu, jenž tě trýznil
ruce své přiložíš k dílu.

Osud byl tvůj od malička
v bídě, nouzi krůtě dřít,
nuže vzmuž se, přilož ruky,
nechceš snad co otrok mřít!

Hoši, k činu, bída nutí,
chop se zbraně každý z nás,
skolme pány a tyrany,
pak zvládne svobody čas. —

Josef Ječný.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 16.05.1896

TOUHA PO SVOBODĚ (Neznámý autor)

Kde stráž zloděje chrání, 
kde mamon s tyrany dlí,
kde staví bohům chrámy,
tam mozek lidu ještě mdlý

Kde svoboda, tam stánek blaženosti,
tam volný každý člověk svobody;
kde netíží lid pouto ukrutnosti,
tam pějí písně, děti svobody.

O, svobodo ! ty hvězdo plná krásy,
kdy zasvitneš nám na udřený lid?
Ty vítána jsi jako posel spásy,
kde nastati má pravý lidský klid.

Kde nebude ni pán, ni žádný otrok,
kde panuje jen volnost s lidskostí,
kde pěstován jen pravý lidu pokrok,
tam slavíš svůj sňatek s volností.

J. Š.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 18.04.1896

HLAS MODERNÍHO OTROKA II. (Neznámý autor)

Miloval jsem děvn něžnou, 
líbal její lepou tvář
mněl jsem šťasten býti jak
šťasten může být proletář.

Neměla však jasna v štěstí
dlouho zůstat moje tvář,
bych byl zničen, šípem zrády
postaral se otrokář.

V podvečer, když schladit vyšla
dívka má ruměnou tvář,
násilím a krásným slovem,
schvátil jí otrokář.

Cítím žár jak z očí plane,
hněvem rudne moje tvář,
neznám sebe. Ujít nesmí
pomstě mé pán, - otrokář.

Usmálo se štěstí kdys, na
otrokovu bledou tvář,
za ženu prý dceru jeho
chce si vzít pán — otrokář.

„O její se ruku prosit nechci,”
pravil ten pán náš;
„prstem hnu a dost jich mám,
Eh, vždyť jest to jen proletář.

Chlípník bídný, líbal její
rtíky vnadné, cudnou tvář,
když ji zničil, - odkopnul ji”;
vždyť jest to jen proletář.

Děva tu hle nad rokátkem
slzí, líbajíc je v tvář;
prosíc pána o právo své,
smál se, řka: „Jseš proletář.”

Že v odvetu, pomstou hrozil
mladý otrok pánu v tvář
do žaláře uvrhnul jej
svůdce děvy, - otrokář.

Hoj ty dobo zrychli krok svůj
by již jednou tváří v tvář
v odvetu dal otrokáři
stejnou měrou proletář.

J. R

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 11.04.1896

POVZBUZENÍ PROLETÁŘE (Neznámý autor)

Vzhůru proletáři, 
setři, slze s tváří,
zmužilým buď!
Nedej se otročit,
kapitálu mučit,
ale vrhni se naň’
a zlam mu hruď!

Hle kapitál s pílí,
vyssává tvé síly,
ssaje tvou krev.
Na něj se musíš dřít,
při bídě hladu mřít,
— proč nezardousíš jej?
Silen’s jak lev!

Vzmuž se k rázným činům,
vzdoruj všem zločinům,
zbraně se chop!
Potři plémě dravců,
bezcitných krkavců,
tím získáš svobody,
nebudeš rob.

Vzhůru proletáři,
vrhni se v tvář tváří,
v tyranů voj !
Stop kopí v’jich krvi,
ať luh i sad z mrví,
tak sobě zajistíš
svobody zdroj.

HLAS MODERNÍHO OTROKA I. (Neznámý autor)

Hoj ty lide ujařmený 
zvedni již svou pěst,
ukaž, že jen tobě patří
vše co kol tě jest.

Drahnou dobu již tak kráčíš
svému ku hrobu,
či necítíš, jak tě tlačí
tyran v porobu?

Před časem již hlavu tvojí
šedý kryje vlas,
ty jen vzdycháš, v sobě tlumíš
bídy, žalu hlas.

Synové tví jak na jatky,
v bitvy hnáni jsou,
k ukájení chtíčů, tyran
má tě, dceru tvou.

Myslím, že již dost zakusil’s
by jsi rozeznal,
kdo na žití větších práv má
ty, či kněz, či král ?

Kněz ti blbstvím hlavu mate,
král ti panuje,
chlebodárci (?) ruka tvoje
blaho buduje.

Myslím, že dost vzpěněna jest
v žílách tvoje krev,
by si chlubný umlčeti
moh’ boháče řev.

Děla, pušky zhotovuješ
teď na sebe jen,
nuže hleď je zužitkovat
v blízký pomsty den.

V nastalém pak boji nešetř
kapky krve své,
dnes ji z tebe proudem saje
tyran bestie.

Nuže směle vzepni hlavu
bystře pohled kol,
nič a rozdrť vše co zovem
stát a monopol.

Našich rodin nešetř vrahů,
tu hordu banditů,
v mysli měj své utrpení,
konej odplatu.

Vzhůru lide zotročený
tvrdou zdvihni pěst,
násilím vem co ti pán vzal,
vždyť jen tvé to jest.

J. K.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 29.02.1896

MUČEDNÍKŮM 11.LISTOPADU (Neznámý autor)

Vše květena juž zmírá, smutek kraje halí, 
a truchlivost se luky vichrem, bouří valí;
ten vichr věje, sténá, jako mládě kvílí,
když konci na lovu mu matku zavraždili.
— Dnes v mysli mojí nálada je podzimní,
roj myšlének v ní v chaosu se temném zmítá,
vše výslednici tvoří je to bolest skrytá,
že lidstva pro svobodu padli nevinní.
Vždyť na Waldheimu psáno bude věky,
jak satan v člověku kdys vraždil reky.

Dnes zvem je mnčenníky, kteří hrdě padli,
již Anarchii v oběť životy své kladli,
než ktetbu vznáším dnu, kdy nepomstěni byli,
kdy krví Lidskost zbrocena, co vrazi žili.
Toť k nešetření skvrna v dějích lidstva všeho,
to provolává hanbu Ameriky synům,
již volnost bez mezí všem přísahali činům
a Svobodu si vtiskli do praporu svého.
Vždyť na Waldheimu psáno bude věky,
jak zpupný kapitál kdys vraždil reky.

Chci prorokem být lidstvu, věštcem budoucnosti,
zřím v mlhách prapor v ranních, rudě věje z věží,
v něm zlatým písmem psáno; Blaho ve Volnosti,
ty věže na hrobech, v nichž mučenníci leží;
a jako tyto věčně ctíti bude svět,
tak vrahům jejich věčnou kletbu šeptá ret.
Vždyť na Waldheimu psáno bude věky,
jak satan v člověku kdys vraždil reky!

V. Kr.
Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 07.11.1896 
The Haymarket Martyrs‘ Monument v Chicagu

CO VĚŘÍM A CO NEVĚŘÍM (Karel Miroslav Třasák)

Nevěřím, že svět byl někým stvořen; 
věřím ale že svět stvořil mnoho,
nevěřím že stává Boha;
věřím ale že stávat bude bohyně Svobody.
Nevěřím, že člověka čeká po smrti nebe nebo peklo;
věřím ale že lid dělný má peklo a boháč nebe na zemi.
Nevěřím, že kapitál jest základem blaha vezdejšího,
věřím ale, že jest strůjce všeho zlého na zemi.
Nevěřím, že kapitál slouží člověčenstvu veškerému;
věřím, že hrstce zlodějů.
Nevěřím, že nynější poměry společenské dlouho potrvají;
věřím ale že jiné lepší zavládnou.
Nevěřím, že zákon jest ochráncem lidstva;
věřím ale, že jest jeho tyranem.
Nevěřím, že stav lidstva se zlepší cestou parlamentární;
věřím ale že k tomu mu dopomůže revoluce sociální.

Karel Miroslav Třasák  

DĚLNICKÉMU SOKOLU V CHICAGU (Petr Koubek)

Po ulicích chodím sem a tam 
a neustále hledaje práci jen,
až znaven pod strom usednu
a počnu sníti krásný sen.

Vidím jak v nedohledých řadách
v revoluci táhne dělný lid,
ve spravedlivém hněvu pěstě zdvihaje
s výrazy volnost, rovnost, bratrství chcem mít.

Naproti nim v dálce se zvedá
kotouče prachu a dým
a ještě větší řada zaprodanců bědná,
kapitalistů a vlád je hotova na pokyn.

Již vidím, jak v boj se dává
ta hrstka zuboženého lidu,
jak každý spravedlivě bojuje
a přemáhá hlad a bídu.

Však je jich hrstka jen
proti té přesile zaprodanců;
ač bránějí se zběsile,
přec podléhaj' těm hrubým Braniborcům.

Již vidím jak padají
a nemožno jim vzdor klást přesile;
tu nový zjev uhlídají,
jenž zachová je při síle.

Zas nové řady přibyly
a ve tuhý vrhají se boj,
v stínu pod rudou korouhví
bije se tento Achillů voj

Vidím známé obličeje
a známé slyším stále hlasy —
vždyť to ,,Dělnický Sokol” je,
jenž postrachem je nepřátelské chasy.

Nepřátelé blednou v líci,
je vidět na nich strach, - a aj —
odhazované zbraně řinčí
a oni — prchají v cizí kraj.

A tu vidím ve vítězné řadě,
jak druha vitá druh,
jak navzájem se bratři zovou
a zakládají štěstí svého kruh.

Rozešli se — každý ku své práci
a ve všem viděti lásky je stan,
neb každý stejný podíl béře
a má stejné právo na všem tam.

Pojednou — probouzím se —
jako zmijí uštknut uskočím,
neb vidím ten samý starý barbarism,
toho starého otroctví čin.

Však přece vás tu vidím kolem sebe,
ten samý bojovníků proud,
jenž doufám, že se o to pokusí,
svrhnout z lidu těch těžkých pout

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 07.11.1896

UPOMÍNKA NA 11.LISTOPAD (Neznámý autor)

Již nezní nám víc Vaše mluva 
a páže již nepohne se víc
Vy životy za pravdu Jste dali,
teď spíte — Vás netíží již nic.

Jen pravdu Jste lidu hlásali,
pravda Vaším bohem, zákonem.
Vy lidstvu volnost Jste dát chtěli,
by člověk blaženým byl tvorem.

Vy tříštili Jste pouta otroku,
a lid spící ze sna budili,
poráželi Jste bludy barbarství
a jen čistou pravdu hájili.

Vy neváhali Jste ni okamžik
za volnost, krev i život dát.
Vás neodstrašila žádná hrozba,
tyranů hněv, žalář ani kat!

Když v žaláře Vás vlekli v okovech,
lkaly Vaše ženy a děti.
Jak bolně Jste se s nimi loučili,
muselo srdce krváceti.

Když vlekli Vás kati na popravu,
pomstou plálo srdcí tisíce,
neboť tyran spáchal na Vás vraždu,
a Vy nevinni přec byli Jste.

Teď spíte, — časně skácen život Váš,
Vám sen budoucnosti se již zdál.
Spíte — leč Vaše mlčení v hrobě
to hromovým hlasem mluví dál.

Spěte dál ! Bojovníci svobody!
Duch Váš nám v cestu jasně svítí,
my věrni budem Vašim zásadám
chcem pro ně žít i také mříti.

*) Tato báseň byla uveřejněna v „Proletáři” v Liberci a z polovice konfiskována.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 28.11.1896

anarchističtí chicagští mučedníci popravení 11.11.1887