LIDE MŮJ, TY ZOTROČENÝ (František Hlaváček)

(na melodii „Vltavo, ty modrojasná . . .“)

Lide můj, ty zotročený, 
proč stále na jiné dřeš ?
Jiným rozmnožuješ blaho —
sám ale jen v bídě mřeš.
Dbej konečně též o sebe,
za svým cílem rychle spěj;
abys i ty svobodným byl,
o to se již postarej.

Zem je velká, má dost darů,
všichni mužem blaze žít.
Třeba zlaté tele svrhnout,
základ k štěstí založit.
Když všichni rovni budeme,
nebude víc otroků.
Pak nadejde teprv pravý
čas svobody, pokroku.

Frank Hlavaček.

VLÁDA KAPITALISMU (František Hlaváček)

 (na melodii „Že peníze světem vládnou . . .“)

Že kapitál světem vládne, 
každý dnes již ví;
že nezná ohledy žádné,
chuďas vám poví.

Dělník jest jen živým strojem
vyděračů stálým zdrojem,
z nějž chce brát plutokrat
zisk denně stokrát.

Jen kdo boháčem je
ve světě panuje,
jen ten, jen ten
ve světě panuje.

Boháč, ač nic nepracuje,
žije v přepychu,
neb on dělníky zkracuje,
dře bez ostychu.

Co tito jen stále tvoří
a při tom se bídou moří  
bohatec, bohatec
plní svůj měšec.

Jen kdo boháčem je,
ve světě panuje,
jen ten, jen ten
ve světě panuje.

Proto, chceš-li, lide práce
svobodně též žít,
musíš své organisace
pohotově mít;

v těch soustředit svoji sílu
a pak se dát chutě k dílu:
špatný řád napořád
v rumy rozbourat.

Pak vzejde i nám čas,
budem svobodni zas,
jen pak, jen pak
budem svobodní zas.

Frank Hlaváček.

POVZBUZENÍ DĚLNICTVA (Leo Kochmann)

(na melodii „Stavěli zedníci . . .“)

Dělníci, dělníci, 
své idey znáte,
hleďte je prosadit —
síly k tomu máte.

Síly k tomu máte
i odvahu ráznou,
bijte do nepřátel —
nechte slámu prázdnou.  

Nepřátel kolem vás
stojí celé pluky,
což nikdo z vás nechce
k boji zvednout ruky?

Dělníci, dělníci,
v boj za svaté právo,
až budem vítězi —
lidstvo bude zdrávo.

Leo Kochmann

Leopold Kochmann (1847 – 1919)

PÍSEŇ NAD HROBEM PŘÍTELE (František Hlaváček)

(na melodii „O háji s voňavými květy . . .“)

Soudruhu milý, v tmavém hrobě 
zde klidně spočívej!
Podlehl jsi kruté zlobě,
za to pokoj v zemi měj!
[: Pokoj zde měj. ;]

Ty věrný pravdy bojovníku,
pro níž jsi v žití plál,
lidumilný šlehetníku —-
pro pravdu jsi život dal!
[: I život dal. :]

Vždyť život tvůj plný byl boje,
útrap a strádání,
až zlomili srdce tvoje,
plné žalu, zklamání.
[: Ach sklamání. :]

Na hrobě tvém my všichni dlíme,
každý, kdo tvůj byl druh;
památku tvou mile ctíme,
mezi námi tvůj jest duch.
[: Tvůj vždy je duch :].

Frank Hlaváček.

(Poprvé zapěna při pohřbu soudruha Schalingera, zemřelého roka 1883 v brněnské trestnici na Cejlu.)

NAPNEM, BRATŘI, NAPNEM SÍLY (František Hlaváček)

(na melodii „Spi Havlíčku . . .“)

Napnem, bratří, napnem síly, 
ať dojdeme k žádoucímu cíli:
sociální svobody.

V celém světě bída vládne
lid pracovní dosud nemá žádné
společenské rovnosti.

Naše práce jmění tvoří,
ale kapitál nás hladem moří
a drží nás v otroctví.

Čím více se namáháme
tím horší za to odměnu máme
za dnešního systému.

My jsme základ společnosti,
proto nesmí se nám házet kosti —
my chcem také užívat!

My chcem všechna lidská práva
a vše, co příroda štědře dává
bez rozdílu tvorům svým.

Máme trpět, hynout stále?
Bratří, to by nebylo nám k chvále,
bylo by to zbabělství.

Dobývejme volnost, práva,
ať společnost jednou už je zdráva,
ať je každý svoboden.

Vzmuž se lide, vzmuž se k činu,
hleď odstranit hnusnou otročinu,
zbavit se jí na věky.

Ať nás štvou, mučí v žaláři —
nedej se odstrašit proletáři:
vítězství tě nemine.

Frank Hlavaček.

František Hlaváček řeční nad hrobem J.B.Pecky (1922)

BLUDIČKY (Neznámý autor)

 Stříbrosná má drnkej lýro, 
strhej struny na padrť,
zvrať se stará strasti víro,
tyrane ty, krk si zvrť!

V proletáře hrdém kruhu
zřejme, úrodných co zrn;
v středu bodrých našich druhů
netrap bratra ostrý trn.

Sterá radost srdcem hraje,
trhejme tu trudu hráz —
nechť tyranům rozkoš zraje
chrám náš zří též pravých krás !

Trubte trouby, rohy drčte,
vzhůru bratři, struny vřete,
paměti bratři hrdelní tůru —
zmar tyranům ! Zdar nám, urá!

Karabáč

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 05.06.1897

BRATŘÍM

Činnost pouta roztrhává, 
vládám, kleru budí strach, —
však otrokům volnost dává —
a kapitál boří v prach!

Karabáč

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 05.06.1897

NA BOJIŠTĚ (František Hlaváček)

(na melodii „Vzhůru bratři, na palubu spějme . . .“)

Vzhůru bratří, na svá místa spějme, 
k boji se již blíží hodina!
Pro svobodu ve zápas se dejme,
[: ku předu nás hladová žene rodina :].

Pro tebe, svobodo naše drahá,
pro tebe se v zápas dáváme!
Vzpomínka na vítězství je blahá,
[: věř, že se ničím víc ostrašit nedáme :].

V naších řadách svaté právo známe,
v žilách našich bojovná je krev.
Vůle naše otroctví rozláme,
[: vzhůru ať nepřítel pocítí ten náš hněv :].

Frank Hlaváček.

František Josef Hlaváček (1853 – 1957)

TÁŽETE SE (Leo Kochmann)

(na melodii „Tážete se, proč jsem Slovan . . .“)

Tážete se, lid pracovní, 
proč je námi milován?
Proč je soucit s jeho bídou
v srdcích našich uchován?
Že je co své bratry ctíme,
před světem se honosíme!

Tážete se: uhnětenci
kdy se blaha dočkají?
S opravdovou láskou až boj
za své právo zahájí!
Čistá lidskost všech se vzmáhá,
vzdělání nám napomáhá.

Vykoupení den se blíží —
dělník bude svoboden!
Kdo nechce kráčeti k předu,
tenť volnosti nehoden.
V svorném činu zdar nám kyne,
dělník v boji nezahyne!

Až nebude na tom světě
pánů ani otroků,
lidé stejnou účasť bráti
budou v zdárném pokroku.
Pak nebude válek, hněvu,
žíti budem práci — zpěvu.

Leo Kochmann

Leopold Kochmann (1847 – 1919)

ZÁPAS HLADOVÝCH (Josef B. Pecka)

(na melodii „Pod dubem, za dubem . . .“)

Krásný je nadšený 
zápas hladových
proti těm, jižto si
z bídy tropí smích.
Vzhůru, chátro sedřená!
Potem bídy zkropená!
Jařmo skol, jařmo skol,
ten staletý hřích.

Zasvěcen život náš
tužbám vznešeným:
svobodu, rovnost, chléb
dobýt dětem svým.
Proletáři pamatuj
na odvěký zápas svůj
s mamonem, s mamonem
proti lidem zlým.

K zápasu, k zápasu,
každý kdo máš hlad!
Za chleba, za volnost
život spějme dát.
Vzhůru spějme do boje,
dostanem práva svoje.
Volnost, chléb, volnost, chléb —
nebudou nám brát.

J. B. Pecka.