Protivolební veřejná schůze anarchistů 24. března 1907 ve Vysočanech

Protivolební veřejná schůze anarchistů se konala v sobotu 24. března 1907 ve v hostinci „U Marešů“ na Vysočanech v Praze. Na programu této veřejné schůze bylo „Proč anarchisté nevolí?“. Začínala v devět hodin dopoledne. Řečníky byl Jaroslav Hašek a Mudr Bohuslav Vrbenský.

Na stránkách anarchosyndikalistického listu „Komuna“ vyšla o této veřejné schůzi tato zprávička:

„Návštěva dost veliká. Kamarád Vrbenský vyložil příčiny, proč anarchisté nevolí a zároveň ukázal na cesty, kterými anarchisté snaží se zlepšiti dnešní poměry dělnictva a jak snaží se nejkratším a nejvýhodnějším způsobem přiblížiti konečný cílů socialistických snah, společenský převrat. Na obou schůzích referáty pečlivě sledovány, v debatě pak prohlásili otevřeně národní socialisté, že máme plnou pravdu, že oni nevěří ve zdar parlamentárního boje. Bylo by jen žádoucno, aby dělnictvo, které přesvědčeno je od bezúspěšnosti parlamentarismu, hledalo nové cesty. Na schůzích projeveno přání, aby brzo zase naše schůze v místech těch pořádány“.

Jaroslav Hašek (1883 -1923)

Starosti bezpečnostních orgánů o anarchistický sjezd v květnu 1909

Na stránkách „Hornických listů“ byla otištěna následující zpráva: „Dne 30 a 31.května brušský strážmistr Král chodil po všech hostincích a vyšetřoval, zdali se tam odbývá sjezd anarchistů. Když viděl, že pátrání je marné, naléhal na různé lidičky otázkou, že prý tam byla aspoň předporada, kde prý se bude sjezd odbývat. Ovšem, že námaha byla zase marná. Litujeme toho, že anarchisté zase jednou veřejně neoznámili, kde že se sejdou, aby byla v Čechách stafáž pro policii. Totéž přihodilo se i v Bohosudově. Tam byli někteří kamarádi poctěni návštěvou policie, aby sdělili, kdo pojede na sjezd. V Mladé Boleslavi stalo se totéž. Pravíme ještě jednou: litujeme!“

Hornické listy

Bruch byl vždy revolučně činným

Úvaha místního anarchisty z Lomu, v té době nazývaného německy Bruch otištěná na jaře roku 1909 na stránkách anarchistického týdeníku Hornické listy.

Bruch byl vždy revolučně činným, organisační směr byl vychovávací, hlavně již v roce 1900, kdy vychována celá řada vědomých kamarádů, ve veřejnosti činných, schopných vést propagandu a akce za hospodářské osvobození z otroctví kapitálu. Přednášky a rozhovory konaly se všední dny i v neděli. Čilou agitací, organisačním ruchem, rázným a jistým vystupováním v každé akci stal se Bruch postrachem kapitalistů. Dnes má Bruch dosti veřejných činitelů, aby práce dřívější i dnes přivedena byla na stupeň dokonalosti, ale schází zde hodně součinné práce rozdělené, rozumně provedené a součinnost všech za dobrou věc, nepřekážejíc jeden druhému v práci bořením, co druhý staví. To měly by aspoň pochopiti některé spolky, nehledě k druhým, které nejsou dělnické, ale intrikářské. Dobří pracovníci pracují, jdou cestou v před a staví, upravují cestu a přivádí nové a nové pracovníky do tábora vědomých dělníků, nevšímajíce si intrik, které rozbíjí dobrou věc a dovedou takovýchto se prostě zbavit jako škodné. Je-li naše organisace silná, musíme uznat, že by mohla býti čtyřikrát tak silnou a proto, kamarádi, chopte se práce, agitujte, vymyťte ničemnosti v zájmu dobré věci a nechť Bruch stane se opět nejnezdolnější a nejčilejší organisací.“

Podepsán -j-a, s největší pravděpodobnosti je autorem Alois Bašus, který se na stránkách HL podepisovat Lojsa.