Redaktor časopisu „Omladina“ před soudem (1894)

Pokrývačský pomocník Karel Rosák, redaktor časopisu „Omladina“ v Mostě, jenž v květnu odsouzen byl pro zločin rušení veřejného pokoje a řádu k 6 měsíčnímu těžkému žaláři, odsouzen byl včera výnimečným soudem šestičlenným do vězení na 1 měsíc pro přečin pobuřování a schvalování nezákonných skutků, obě spáchal tiskem. Karel Rosák jest mimo to ve vyšetřování pro jiný tiskový přestupek.

zdroj: noviny „Národní politika“ z 5. září 1894

Mostecký časopis „Omladina“ před soudem (1894)

Redaktor mosteckého socialistického listu „Omladina“, Karel Rosák, byl včera pohnán před porotní soud k zodpovědnosti pro článek „Rodina a anarchie“, otištěný v „Omladině“ z 10. srpna 1894, v němž shledalo návladnictví skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 365 trestního zákona.

Zmíněný článek byl ohlasem myšlenek jistých „myslitelů“, kteří se vyslovili proti manželství, jehož zrušení a nahražení tak zvanou „volnou láskou“ je význačným bodem na programu krajního křídla socialistických stran.

Redaktor „Omladiny“ byl pro uveřejnění článku toho postaven včera před soud. Obžaloba zněla na přečin dle § 305 trestního zákona zneuctění manželství a dále pro přečin dle § 300 trestního zákona snižování úředního nařízení, jehož se dopustil lokálkou „Konfiskace“ v témže čísle uveřejněnou. Přelíčení bylo na návrh veřejného žalobce prohlášeno tajným. Obviněný žádal, aby důvěrníkem jmenován byl jeho přítel Schniler, který pro politický delikt se nalézá ve vazbě v novoměstské trestnici. Soud však rozhodl, že důvěrníci mohou býti jmenováni pouze z přítomných osob a žádosti obviněného nevyhověl.

Porotcům byly dány dvě hlavní otázky a jedna dodatečná znějící na přestupek čl. 22 tiskového zákona. Na první hlavní otázku, týkající se znectění zákona a na eventuelní odpověděli porotci většinou hlasů kladně.

Na základě toho výroky byl Rosák uznán vinným a odsouzen pro přečin dle § 305 trestního zákona na dva měsíce do tuhého vězení a pro přestupek na tři dny do vězení.

zdroj: noviny „Národní politika“ z 6. 11. 1894

FALEŠNÁ ZPRÁVA O ÚMRTÍ ALOISE HABERA (1897)

Pražský uprchlík zemřel v Paříži Alois Haber, 27letý bývalý rukavičkářský pomocník ze Žižkova, vícekráte trestaný vůdce zdejších theoretických anarchistů, jak list „Le Tempa Nouveaux“ v Paříži vycházející sděluje, v tamní nemocnici Sain Lazar zemřel na chrlení krve. Haber asi před 2 měsíci ujel z Prahy se ženou na Pankráci uvězněného Kříže.

zdroj: noviny „Národní listy“ z 22.9.1897

Tato zpráva byla úmyslně rozšířena samotným Aloisem Haberem, aby se zřejmě vyhnul vězení. Doopravdy zemřel 8.ledna 1908 v Trnovanech v Teplicích.

ZPRÁVA O ZAHÁJENÍ STÍHÁNÍ LIBERECKÉ OMLADINY

Omladina liberecká. Loňského roku přednášel redaktor Josef Škába, nyní odsouzený ve známém pražském procesu tak zv. „Omladiny“, v Liberci a to ve spolku, jenž měl úřední název „Omladina“. Když nastalo stihání členů tzv. „Omladiny“ pražské, domnívalo se státní zastupitelství, že členové spolku libereckého jsou ve spojení s členy nějakého spolku tajného. Nastalo předběžné vyhledávání proti více nežli 120 členům liberecké „Omladiny“ za příčinou rušení veřejného řádu vedle § 65. tr. z., při čemž vykonány četné domovní prohlídky a u několika podezřelých zabaveny psané zpěvníky.

Vyšetřování soudní pro zločin § 65. tr. z., jakož i pro přečin tajného spolčování bylo úplně zastaveno, za to však vznesena žaloba na J. Miláčka, 20- letého dělníka, na 17letou Františku Šimůnkovu a 17letého Bohumila Hátla ze zločinů: velezrády, rušení veřejného pokoje, urážky Jeho Veličenstva a dle zákona o třaskavinách.

Líčení konati se má a nařízeno před porotním soudem libereckým na 10. a 11. t. m. Poněvadž pak obhájci žalovaných, panu dru. Baxovi, sděleno bylo předsedou líčení, že ani jediný z porotců nezná slova českého, kdežto obvinění opět neumějí německy, žádal dr. Baxa bezodkladně, odvolávaje se k ministerskému nařízení ze dne 19. dubna 1830, podle něhož jak známo má hlavní líčení a zejména řeči závěrečné v mateřštině obviněného býti vedeny za delegaci poroty české; soudcové z lidu nejsou v případe tomto mocni řečí projednávací i nelze očekávati, že obsah procesuelní správně pochopí. V těchto dnech zamítl vrchní soud v Praze žádost dr. Baxy a to z důvodů, že tu není důležitých příčin k delegaci jiné poroty. — Bude se tedy jednati při tomto líčeni prostřednictvím tlumočníků.

zdroj: noviny Národní listy z 9.5.1894

Zpráva o zatčení Františka Lažnovského a Františka Tourka (1891)

Předevčírem 21. dubna 1891 procházel se před Bruskou branou mladý muž nápadného vzezření. Měl široký Rembrandtský klobouk a rudou pásku na krku a počínal si tak vyzývavě, že policejní strážník, stojící na blízku na stráži, jej zadržel a vyzval, aby odebral se s ním na policejní komisařství hradčanské. Zde bylo zjištěno, že jest to socialista, jenž, byl vypovězen z Prahy a jenž stíhán jest zatykačem krajského sondu v Kutné Hoře. Jest to František Lažnovský z Kamenné Lhoty.

Včera 22. dubna 1891 byl zatčen v hostinci číslo 801—II. 17letý nádeník František Tourek ze Strakonic, byl přistižen, jak rozdává socialistické noviny. Po revisi byl u něho nalezen ruční kufřík, v němž skrýval pobuřující spisy.

Oba socialisté dopraveni byli k zemskému trestnímu soudu.

zdroj: noviny „Národní politika“ z 23.dubna 1891.

Liberecká „Omladina“ před porotním soudem (1894)

V Liberci, dne 10. května 1894.

Před zdejší porotní soud postaveni byli dnes Jan Miláček, 20letý, v Oboře rozený a tamtéž příslušný, svobodný obuvnický pomocník, Františka Šimůnková, 20letá, v Ruprechticích rozená a do Olešnice příslušná, svobodná tovární dělnice v Maffersdorfu a Bohuslav Hatle, 17letý v Líbáni rozený a do Bělohradu příslušný svobodný mechanik v Růžodole. Miláček obžalován je státním zastupitelstvím pro zločiny velezrády dle § 58. a), b), c), § 69. lit. c) trestního zákona, rušení veřejného pokoje dle § 65. trestního zákona, dle § 8. zákona o třaskavinách: ze dne 27. května 1885 č. 134 ř. z., rušení náboženství dle § 122. lit. d) trestního zákona, dále pro přečin proti veřejnému pokoji a řádu dle § 303. tr. zákona a přestupek proti bezpečnosti cti dle § 496. tr. zákona a čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862; na Šimůnkovou a Hatla je vznesena obžaloba pro zločin velezrády.

V důvodech žaloby vylíčen jest děj takto: V Liberci zřízen byl v měsíci srpnu 1892 nepolitický spolek >0mladina< s pobočním odborem v Maffersdorfu. Oba tyto spolky byly v poslední době pro překročení svého statutárního oboru působnosti místodržitelstvím rozpuštěny. Jak známo, byl v Praze spolek stejného jména, jehož členové z části velezrádné a ku převratu směrující snahy projevili a proto pro zločin velezrády a jiné delikty z části ku těžkým trestům odsouzeni být musili. Že zdejší spolek >0mladina< s pražskou >0mladinou< byli ve spojení, vyplývá z toho, že Josef Škába z Prahy, který do pražského procesu >0mladiny< zapleten byl, v měsíci září 1892 ve zdejší >0mladině< měl přednášku.

C. k. policejní ředitelství v Praze má za to, že spolky >0mladina< v různých českých městech působící a mostecký list >0mladina« tvoří jeden organismus, který tytéž čile sleduje. Tak prohlásila liberecká > 0mladina< v listu strany >0mladina< odbývání své valné hromady dne 28. ledna 1894 a Karel Rosák, redaktor >0mladiny< v Mostu, který sleduje anarchistické snahy, měl 7. ledna 1894 ve schůzi zdejší > 0mladiny< tak pobuřující přednášku, že musila tato schůze od úřadního vyslance být rozpuštěna a že byl Karel Rosák proto vzat do trestního vyšetřování.

Nedá se sice dokázati, že styky mezi >0mladinou< v Praze a onou v Liberci a jejím místním odborem byly povahy protizákonné, že však i mezi členy zdejší >0mladmy< názory převratné převládaly, vysvítá ze spisů, které při domovních prohlídkách u jednotlivých členů nalezeny byly. Ve spolkové místnosti »0mladiny« ve zdejším hostinci „Zum Feldschlosschen“ byly dne 16. února 1894 ve skříni pro otázky nalezeny 2 lístky obsahu závadného. Obžaloba uvádí obsah těchto lístků.

Není proto divu, že členové Omladiny snažili se své výstřední názory dále rozšiřovati; v tomto směru nepřišlo sice trestním vyšetřováním najevo, že by členové Omladiny k nějaké velezrádné podniknutí provedli, však objevilo se, že členové tohoto spolku sdělováním zpěvníku anarchistického obsahu a zpíváním velezrádné písně při spolkových schůzích ku velezrádným činům byť i bezvýsledné podněcovali a se tím zločinu velezrády podezřelými stali.

U truhlářského pomocníka Čeňka Kracíka v Maffersdorfu předsevzal četnický závodčí Karel Rosel domovní prohlídku po tiskopisu „Mistr Jan Hus“, při čemž nalezl psaný zápisník, obsahující básně anarchistického obsahu. Stejný, toutéž rukou psaný zápisník nalezen v držení Anny Forbelské, tovární dělnice v Růžodole. Kracík tvrdí, že zápisník obdržel od dělnice Šimůnkové, která s nim bydlí v jednom dome. Tovární dělnice Františka Šimůnková udává, že zpěvník obdržela při jedné schůzi spolku Omladina v Maffersdorfu od obuvnického pomocníka Jana Miláčka, který ji ho půjčil. Šimůnková půjčila dále zpěvník Kracíkovi.

Jak udává tovární dělnice Anna Forbelská, přinesl ji zpěvník u ní nalezený okolo císařského posvícení r. 1893 Jan Miláček s tím podotknutím, že ona musí písně tam zapsané zpívati, protože jsou to písně dělnické. Jan Miláček vypůjčil si zpěvník od obuvnického pomocníka Václava Štěpánka a opsal si některé písně.

Když pak jednou před vánocemi 1893 při jedné schůzi Omladiny v Maffersdorfu píseň „Práci čest“ se zpívala, vytáhl Miláček zápisník a zpíval s sebou. Tu prý k tomu přišla Fr. Šimůnková a on ji na její žádost knížku k opsání půjčil a při tom jí řekl, že jsou to písně zapovězené. Poněvadž mu Šimůnková knížku nevrátila, opsal si zpěvník Štěpánka ještě jednou a té u to druhý opis půjčil Anně Forbelské.

Udání Jana Miláčka, že mi tyto písně od Václava Štěpánka, prohlašuje poslednější za lež a nemohly další důkazy o onom tvrzení opatřeny býti. Jan Miláček sdělil tedy své zpěvníky dvěma osobám a byl tedy obsah zápisníku před několika osobami přednesen. Z těchto písni: „Jina“, „Příroda nám káže“, „Odveta“, „Probuzení“, „Barikádní“, „K zápasu“, „Naše na práci“, „Dělnická“, „Heslo světa“, „Proletář“, „Časová“, „Dojdeme“ a j. zahrnují v sobě skutkové povahy zločinů, pro které jsou tito tři obžalováni.

Jan Miláček tyto zpěvníky psal a byl mu proto jejich obsah dopodrobna znám a jest týž od policejního ředitelství v Praze líčen jako sociální revolucionář. Sdělil-li tyto zpěvníky Fr. Šimůnkové a Anně Forbelské, které policejní ředitelství v Praze také jako sociální revolucionářky označuje, směřoval jeho úmysl patrně k tomu, aby dělal propagandu pro anarchistické myšlénky, které těmito písněmi výrazu došly a tím aby uskutečnění těchto myšlének připravoval.

Že by Šimůnková tyto písně také jiným osobám kromě Kracíkovi byla sdělila, nelze dokázati. Může se ji tedy pouze klásti za vinu zločin velezrády a nikoliv i další zločiny, které v obsahu písni zahrnuty jsou.

U zámečnického pomocníka Adolfa Šikeše ve Starém Harcdorfu byl při domovní prohlídce dne 10. března 1894 nalezen zpěvník anarchistického obsahu, který má na obálce poznámku „B. Hatle“. Šikeš tvrdí, že tuto knížku našel minulého roku o výletě na Ještěd u hostince „Na krásné vyhlídce“. Bohuslav Hatle, mechanik, připouští, že mu ten zpěvník patří a praví, že si písně opsal z nějaké knížky. Zpěvník ztratil, když jednou šel na Ještěd.

Poněvadž ale Šikeš s Hatlem znám jest as nim častěji se scházel, nejsou udáni o nálezu a ztrátě zpěvníku věrohodná. Jest tudíž Hatle podezřelým, že sdělil svůj zpěvník Šikešovi. V tomto zpěvníku některé písně zahrnují v sobě skutkovou povahu zločinu velezrády a proto je Hatle z tohoto zločinu obžalován.

Porotcům předloženy byly dnes 11.května otázky v procesu tři obžalovaných, Miláčka, Hatla a Šimůnkové. Otázek bylo devět. Dopoledne promluvil statní zástupce, po němž promluvili své playdoyery oba obhájci. Odpoledne následovala ještě replika státního zástupce, načež po resumé předsedy soudu porotci odebrali se k poradě.

Porada ta trvala až do čtvrt na devátou hodinu, kdy porotci odebrali se do soudní síně. Rozsudek vynesen byl až o 9. hodině. Porotci přisvědčili k otázce velezrády jednohlasně, k ostatním otázkám odpověděli buď většinou hlasů kladně neb záporně. Soud odsoudil pak Jana Miláčka pro zločin velezrády, rušení náboženství i přestupek urážky na cti na 4 léta do těžkého žaláře, Bohuslava Hatla pro zločin velezrády na 3 roky do těžkého žaláře. Františka Šimůnková byla obžaloby úplně zproštěna.

zdroj: noviny „Národní listy“ z  11. května 1894 a 12. května 1894

SJEZD VZDĚLÁVACÍCH SPOLKŮ 14-15.8.1892 V DUCHCOVĚ

Sjezd vzdělávacích a odborných spolků dělnických v Duchcově. Na sjezdu tomto, dne 14. a 15. srpna 1892 v Duchcově odbývaném, braly podílu následující bratrské spolky:

  • Čtenářský-vzdělávací spolek v Hostomicích
  • Polaban v Ústí nad Labem
  • Vzdělávací spolek v Mostě
  • Odborný spolek horníků a hutníků v Mostě
  • Odborný hornický spolek v Soběchlebích
  • Odborný hornický spolek ve Vyklici
  • Vzdělávací a odborný spolek v Bruchu (Lomu u Mostu)
  • Odborný hornický spolek v Tuchomyšli (Sehonfeld)
  • Odborný hornický spolek v Bílíně
  • Dělnická Beseda v Bohosudově
  • Všeobecný vzdělávací spolek v Ervenicích
  • Občanský vzdělávací spolek Omladina v Oseku
  • Vzdělávací spolek v Košťanech
  • Vzdělávací spolek v Brandýse nad Labem
  • Dělnická vzdělávací Beseda v Braníku
  • Žižkovan ze Žižkova
  • Českoslovanská Beseda v Praze
  • Odborný vzdělávací spolek krejčích v Praze
  • Vzdělávací Beseda v Nuslích
  • Odborný spolek truhlářů v Plzni
  • Spolek Jarosť v Plzni
  • Odborný hornický spolek v Záluží u Mostu
  • Všeobecný vzdělávací spolek v Sobotce
  • Odborný hornický spolek v Hrobech
  • Odborný hornický spolek na Kladně
  • Odborný hornický spolek v Chabařovicích
  • Odborný hornický spolek v Příbrami
  • Odborný hornický spolek v Bohutíně
  • Odborný hornický spolek v Krupce
  • Odborný hornický spolek v Turnu (Trnovany u Teplic)
  • Odborný hornický spolek v Proboštově u Teplic
  • Skupina malířů porcelánu z Ledvic
  • Občanský vzdělávací spolek z Troje, Čtenářská Beseda v Litoměřicích
  • Allv. Fortb. u. Unteratiltzungo – Verein v Litoměřicích
  • Vzdělávací spolek v České Kamenici
  • Dělnická Beseda v Kbelích
  • Vzdělávací spolek Kniha v Komořanech
  • Dělnický vzdělávací spolek v Trmicích u Ústí nad Labem
  • Vzdělávací spolek z Libně
  • Vzdělávací spolek Dělnický klub v Chomutově.

Mimo toho bralo na něm podílu asi deset delegátů vyslaných dělnictvem mimo spolků stojícím, aneb takových, jež ve stanovách obesílání sjezdů nemají.

První den odbýván sjezd jako mimořádná valná hromada Hornického a všeobecného dělnického a vzdělávacího spolku duchcovského, druhý den pak na zvací lístky. První den probírány otázky ponejvíce jen theoreticky, jelikož přítomny vládní zástupce nepřipustil delegáty cizích spolků k hlasování, ač zákon spolčovací zvané hosty členům na roven staví. Je to, jak musíme po léta říkati, v Čechách. Debaty vedeny v obou jazycích, českém i německém.

Usnesení sjezdová vrcholí v těchto ustanoveních:

I. V Rovnosti a Volksfreundu mají vydávati zvláštní přílohy, v nichž by spolky pěstovati mohly širší vzájemnost‘, uveřejňovati své zprávy a pěstovati statistiku členstva, vyučování, přednášky a jiné. Oboje přílohy mají sloužiti zároveň k uvědomování jednak českých spolků. K činnosti, počtu a síle spolků německých a naopak německých zase o síle, počtu a činnosti českých. Dále mají .dle možnosti přirážeti trestě užitečných přednášek.

II. Vzájemně spojené spolky tyto mají poskytovati cestujícím svým členům řádným, když si zaměstnání hledají, cestovné, a sice ve výši, jak to kterému pokladniční prostředky dovolují. Každý spolek má svému řádnému členu, který se na cestu vydá, dáti písemní osvědčení, že řádným členem jest, cestující pak se musí všude osvědčením tímto prokázati. Každá podpora zapíše se cestujícímu do knížky a udáním dne. Kdo cestovné obdržel, nemůže před uplynutím jednoho roku na tom samém spolku opětně cestovné žádati. Spolky vzájemně spojené vedou o poskytnutých podporách zvláštní seznam. Cestující členové vzájemně spojených spolků, obdrží-li někde zaměstnání a přihlásili se mezi 14 dny za členy spolku tamnějšího, jsou sproštěni placeni zápisného.

III. V každém spolku budiž konána nejméně jednou v měsíci vědecká nebo jinaká poučná přednáška. Za účelem, tímto mají se spolky v přiměřené okresy sestoupiti, vzdělávací svazky mezi sebou utvořiti, přednášející síly si voliti, ty samé podporovati a útraty vzájemně hraditi. Přednášky a rozhovory konati se mojí hlavně o mravech, vědě, důležitosti práce, důstojnosti stavu dělnického a o jeho síle. Petice, resoluce a adresy nemají býti spolky těmi pěstovány, jelikož se neosvědčily býti prospěšnými a zkracuje se pracemi takovými vzdělání členstva. Proti každému bezpráví na dělnictvu páchaném mají se spolky rázně opříti. Vzdělání žen má býti věnována stejná péče a sice mají se ženy uvědomovati o povinnostech svých k lidské společnosti a jejich stanovisku k budoucnosti.

Konečné usneseno, vyzvati všechny vzdělávací spolky, aby se prohlásili, chtějí-li usnesení sjezdová vzíti za své a hodlají-li k součinnosti tohoto vzájemného sdružení se spolků na sjezdě zastoupených přistoupiti.

Veškeré dělnické listy žádají se, aby laskavě vyzvání toto otiskly.

Hlas lidu: Časopis hájící zájmy čtvrtého stavu„: 1.9.1892

POZVÁNKA NA KONFERENCI PRAŽSKÉ OMLADINY 23.10.1892

Soudruhům i družkám oznamujeme, že v souhlasu okolní omladiny svoláváme na den 23. října 1892 v 8 hodin dopoledne Konferenci omladiny s tímto pořadem: Organisace, tisk, volné návrhy. Vzhledem k důležitosti předmětů jednání přijďte všichni, druhové a družky, berouce tak dílu na společné práci. Veškeré dotazy a zároveň lístky pro delegáty i hosty obstará soudruh Antonín Voříšek, Roháčova ulice, číslo 333, I. patro v Žižkově. S bratrským pozdravem za omladinu Žižkovskou: Antonín Ježek a Antonín Voříšek, svolavatelé.