ZPRÁVA O VYPOVĚZENÝCH ANARCHISTECH (1885)

 Z Vídně byli vypovězeni anarchisté:

  • Vincenc Boenisch, pomocník truhlářský ze Sedlnic na Moravě
  • Jan Burian, pomocník pekařský z Velkých Zderadic v Čechách
  • Jakub Novotný, malíř pokojů z Moravy
  • Eduard Troester, zámečník z České Třebové,
  • Josef Vacek, obuvník z Proseče v Čechách
  • Rudolf Varbínek, truhlář z Vosic na Moravě.

Z Voeslavě byli vypovězeni:

  • Josef Fachmann z Kamena v Čechách
  • Leopold Schindler z Biskupic na Moravě
  • Václav Škvára z Lochovic v Čechách.

Z Hamburku vypovězeni byli:

  • Vincenc Cellina, zámečník z Вerouna
  • Josef Špaček г Bramka v Čechách,

Amerikán: týdenník pro politiku, poučení a zábavu. Chicago, 04.02.1885

ODSOUZENÍ ANARCHISTY KARLA ŠNÁBLA NA 8 MĚSÍCŮ ŽALÁŘE (1897)

V Čechách Karel Šnábl z Duchcova byl odsouzen tyto listopadové dny roku 1897 krajským soudem v Mostě na 8 měsíců do žaláře proto, že měl střeliti po duchcovském policistovi. Šnábl je znám jako dobrý stoupenec našich ideí a poněvadž jeho odsouzením jeho žena, která je ku práci neschopna a tři malé dítky odkázány na nás, jest třeba nejnutnější podpory, aby nemusely hladem zmírati. Přispěj každý čím můžeš!

zdroj: „Dělnické Listy“ v New Yorku z 20.11.1897

ZATÝKÁNÍ ANARCHISTŮ NA ŠTĚDRÝ VEČER 1894

Již delší dobu pátrala pražská policie po dvou socialistických tajných spolcích, jež sledovali i cíle anarchistické. Posledních dnů vypátrala tyto spolky, načež vykonala v bytech jednotlivých členů prohlídka během vánočních svátků, která měla za následek zatčení sedmi dělníků na štědrý večer: Leo Strouhala, Aloise Věkoslava Habera, J. Namastila, J. Johna, V . Novák a V. Čermáka. Při dalším zatýkání byli zatčení ještě Dunder a Kunzel, kteří byli dodáni do vyšetřovací vazby zemského trestního soudu. Na svobodě jsou vyšetřováno František Toužil, J. Marek, J. Brynda a další vesměs členové rozpuštěné „Dělnické besedy“ na Královských Vinohradech, kteří jsou v podezření, že se dopustili velezrad a pobuřování. Alois Haber byl redaktorem anarchistického časopisu „Volný ruch“ a zatčen byl již v létě společně s Leo Strouhalem pro anarchistické rejdy, avšak – jak známo – opět na svobodu puštěn.

ČESKO: ZEMĚ, KDE SE ZAPOMĚLO STÁVKOVAT?! (aneb dějiny stávek v českých zemích v letech 1880 – 1938)

Začali jsme publikovat seriál článků „ČESKO: ZEMĚ, KDE SE ZAPOMĚLO STÁVKOVAT?! (aneb dějiny stávek v českých zemích v letech 1880 – 1938)“, který bude mapovat stávky proběhlé za c.k. Rakouska a první ČSR. Věřte bude jich na stovky, naši předci se za svá práva a kus chleba dokázali hlásit a bojovat! České země mají silnou tradici dělnických a stávkových bojů, a myslíme si, že je dobré si je připomínat. Čeští anarchisté se na stávkách aktivně podíleli, mnohé sami vyvolali a postavili se do jejich čela.

ROK 1882

  • PRAHA – BUBNY: Dne 10.března 1882 ráno zastavilo 18 dělníků zaměstnaných ve skladišti české banky „Union“ v Praze Bubnech práci. Požadovali zvýšení mzdy a odstranění rozličných nešvarů. Po příslibu ředitele, započali v poledne práci.

ROK 1889

  • BRNO: Dne 8.června 1889 zastavilo 28 tkalců v tkalcovně Salomona Strakosche a syn na Dornichu práci. Dělníci žádají zlepšení mzdy. Podnět ku stávce zavdala práce s velice špatnou česanou přízí, za niž žádali marně tkalci větší mzdu, protože nemohli setkati za den tolik, jako spřízí jinou. Ježto již delší dobu jeví se čilý ruch v dělnictvu, jest oprávněna obava, že stávka tato, nebude-li záhy splněním požadavků dělnictva odčiněna, rozšíří se také na jiné továrny.

ROK 1891

  • CHABAŘOVICE: Dne 30. května 1891 stávka v chabařovických uhelnách u Ústí nad Labem. Rozšířila se na devět dolů a účastní se jí asi 1000 horníků. Ředitelstva dolů vyhrožují úplným zastavením díla, nevrátí-li se dělnictvo do práce.

ROK 1893

  • BRNO: Stávkující koželuzi v červnu 1893 v Brně, dosud pracovat nezačali. Továrníci býli nuceni najmouti trestance, které museli opět propustit. Aby se kůže nezkazily, byli nuceni pracovat i s kancelářským a popoháněčským personálem sami. V Brně ukončena stávka koželuhů po třech týdnech. Tito prosadili 10ti hodinnou dobu pracovní v sobotu 9ti hodinnou a jisté zvýšení mzdy.
  • BRNO: Pomocníci tesařští ujali se první červnový týden 1893 práce, když stavitelé splnili větší díl jejich požadavků.  
  • ÚSTÍ NAD LABEM: V Ústí nad Labem zastavili práci skládací uhlí. O příčině vypuknutí stávky, píše se nám následující: V Ústí n. Labem, dne 30. května 1893. Zde vypukla včera stávka dělníků zaměstnaných při nakládání uhlí z vagónů na lodě. Stávkujících se čítá na 1500 osob. Tato stávka honosit se může solidaritou všech dělníků, ani u jediného závodu se nepracuje, ač jest jich 18, přece se nepodařilo žádné dělníky dosud přemluvit, ač se o to páni už pokoušeli. Příčina stávky jest: Dříve měli dělníci 3 osoby t. j. dvě ženy a jeden muž od každého vagónu 1 zl. 80 kr. a ženy směly sobě vzíti v poledne a večer každá putnu uhlí. Páni jim uhlí odepřeli, následkem čehož zahájena byla stávka; jest pozoruhodné, že i mužové okamžitě přestali pracovat a prohlásili, pokud nedostanou ženy 20 kr. náhrady z každého vagónu, že pracovati nepůjdou. Oněch 20 kr. patří pouze ženám. — Dnes odpůldne konána byla důvěrná schůze, která zastoupena byla všemi stávkujícími počtem 1500 osob, a prohlásila, že dříve nezačnou pracovat, pokud jich požadavkům vyhověno nebude. Zítra koná se opět veřejná schůze výše jmenovaných dělníků. — Stávka tato má dosti dalekosáhlé následky. Několik šachet v okolí Teplic zastavilo následkem této stávky těžení Uhlí. V Ústí had Labem jest hlavní překladiště uhlí ze železničních vagónů na lodě, na nichž se po Labi dopravuje uhlí do přístavů německých. Následky stávky této budou pocítěny i v těchto přístavech, an nastane nedostatek uhlí pro velké německé a americké parníky.

ROK 1897

  • TRUTNOV: V Trutnově zastavilo ku konci dubna 1897 6000 dělníků textilních práci, donuceni jsouce k tomu hladovými výdělky, jak vidět z nepatrného požadavku jejich. Žádají zvýšení platu o 10 krejcarů denně. Stávka se rozšířila po okolí. Na počátku května stávka skončena úplnou porážkou dělnictva, které nejsouc organisováno, hospodářské převaze dobře zorganisovaných továrníků podlehnouti musilo. 50 dělníků nalézá se ve vězení, odsouzeni byvše k trestům od 8 dnů do 3 měsíců. Více než 100 osob vyloučeno z práce.
  • VÍDEŇ: V okolí Vídně podali ku konci dubna 1897 cihlářští dělníci podnikatelům následující požadavky: 8hodinná doba pracovní, zvýšení mzdy, zákaz práce přes čas, vyplácení mzdy v sobotu, svěcení 1. května, placení nájemného týdně, důvěrníci dělníků, že nesmí být z práce propuštěni. Cihlářská společnost ve Wienerberku na požadavky tyto přistoupla nejdříve a po ní i ostatní společnosti. Vítězství toto mají cihláři co děkovati své čilé a velmi silné organisací odborové.
  • SIEBENHIRTEN U VÍDNĚ: V Siebenhirten u Vídně akciová společnost pro výrobu staviva »Union« propustila vzdor svému slibu dva důvěrníky a následkem toho dělnictvo cihlářské v Siebenhirten dne 18. května 1897 zahájilo stávku a žádá, by důvěrníci tito byli zpět do práce vzati a propuštěni čtyři stávkokazi.
  • BUBENEČ V PRAZE: V továrně na umělá hnojiva Hoyerman a spol. v Bubenči propustil továrník všechno dělnictvo počtem 100 osob, omlouvaje se při tom, že to činí z technických důvodů. Vymínil si při tom 25 dělníků, kterým laskavě dovolil jej o práci poprositi. Z těchto 25 mužů našli se však jen 3, kteří tak učinili, ostatních 22 dělníků prohlásilo, že pracovati budou jen pod tou podmínkou, pakli všechny ostatní propuštěné dělníky za starých podmínek zpět do práce přijme. Dne 30. dubna 1897 vystoupilo dělnictvo z práce, dostalo pracovní knížky a tu teprve poznalo to darebáctví, které ze strany správy s ním zamýšleno bylo. Ve vysvědčení v knížce pracovní stálo, že prý „ukazatel propuštěn byl pro zastavení práce úplně zdráv“. V některých knížkách slova tato byla ještě nápadně podškrtnuta neb vykřičníky opatřena. Dělníci odebrali se na okresní hejtmanství smíchovské se žádostí, aby místo těchto pokažených pracovních knížek na útraty p. Hoyermana vystavěny jim byly duplikáty a továrník by odsouzen byl k zaplacení náhrady za čas, který tím prozaháleli. К nátlaku okresního hejtmana urovnána záležitost ta tím, že p. Hoyerman vzal všecko dělnictvo zpět do práce za starých podmínek.
  • ÚPICE: V Úpici vypukla v květnu 1897 stávka tkalcovského dělnictva v počtu as 1600 osob. Po osmi dnech skončena úplnou porážkou dělnictva.
  • JAROMĚŘ: V Jaroměři vypukla dne 4. května 1897 stávka tkalců zaměstnaných v továrně Etrichově. Stávkující požadovali propuštění řiditele, zvýšení mzdy, týdní výplaty, odvoláni výpovědí a přijmutí všech dělníků zpět do práce. Redaktor listu „Odborové sdružené“ osobně s dvěma tkalci 7. května vyjednával s majitelem továrny a podařilo se jemu docíliti shody, tak že druhého dne veškeré dělnictvo bez výminky nastoupilo práci, dosáhnuvši část svých požadavků.

ATENTÁT NA SOUD A HEJTMANSTVÍ VE ŠTERNBERKU (1884)

V neděli 16. listopadu 1884 o 10. hod. dopoledne udal se v budově okresního soudu a hejtmanství dynamitový výbuch, který měl takovou prudkost, jako kdyby několik ran dělových bylo rychle za sebou vypáleno. V kancelářích zbořila se kamna a několik oken i dveří bylo rozbito. Kromě toho roztříštěna silným tlakem vzduchu výbuchem způsobeným okna v protějším domě. Úředníci soudu a hejtmanství, kteří ve svých kancelářích se nalézali, byli výbuchem prudce mrštěni na zeď, ale neutrpěli žádného poranění. Dvéře výpravny i kanceláře č. k a kanceláře komisaře hraběte Ledochowského, jakož i úřadu berního byly roztříštěny. Kdyby se byl ve chvíli výbuchu někdo na chodbě nalézal, byl by to dojista smrtí zaplatil. Všecka okna na dvůr vedoucí jsou rozbita a podlaha v prvním poschodí z části vyražena.

O příčinách atentátu kolují různé zprávy. Mimo jiné má se za to, že útok spáchali socialisté, poněvadž posledně několik socialistů zatčeno bylo a v nejnovější době opět nápadné socialistické rejdy konstatovány byly. Dále proslýchá se, že jednalo se při atentátu o pokus osvobození kameníka Austa, jenž však není uvězněn pro socialistický zločin.

Poněvadž na blízku nedávno spáchaná krádež dynamitu, lze za to míti, že dynamitu toho použito k atentátu. Vyšetřující komise vyslaná do Šternberka k vyšetření neblahého atentátu, vrátila se již do Olomouce; jediný soudce p. Korel setrval ještě ve Šternberků.

Pachatel útoku není dosud vypátrán a veškeré zprávy o zatčení útočníka jsou předčasný. Podezření padlo sice na hajného Jana Zimmera, uvězněného v tamní káznici pro paličství a nebezpečné vyhrožování. V káznici zaměstnávali ho poklízením, a tu prý čistě svítilny položil osudnou pumu. Zvěst tato ukázala se nepravdivou — Domněnky o záhadném pachateli jsou různý a zastřeny dosud neproniknutelným závojem. Dle „P.“ podezřívají jedni německé anarchisty, druzí pak šternberské fakciosy, kteří mají dávno již zkřesáno na okresní hejtmanství z ohledů politických.

Vyšetřující komisi nepodařilo se ani zjistiti, jakou třaskavou látkou byl výbuch způsoben, zdaž dynamitem neb střelným prachem aneb střelnou bavlnou. Ku zjištění toho odebrala se ve středu do Šternberka komise důstojnictva dělostřeleckého a zákopnického jako znalců odborných. —

Atentát proveden z chodby v l. patře úřední budovy, podle bílých skvrn na dveřích chodby lpících, podobajících se dynamitovému prášku.

0 dynamitovém atentátu ve Šternberků zjištěny jsou ještě tyto podrobnosti: Po silném výbuchu, který se podobal mohutnému výstřelu z děla, sběhlo se ihned veliké množství lidu před budovu okresního hejtmanství, z niž valily se kotouče dýmu, jak by tam hořelo.

Dynamitová patrona byla patrně podstrčena do výklenku mezi světnici vyšetřovacího soudce Buschmana a sousední kanceláře okr. hejtmanství. Od patrony vedena dlouhá stopina otvorem ve zdi, takže útočníkovi zbývalo dosti času k provedení činu a k spásonosnému útěku.

V 10:15 předpolednem udal se výbuch s hrozným lomozem s takou prudkostí, až se celá budova otřásla do základů. Hrozná byla spousta na místě výbuchu. Dvířka výklenku byla na padrť roztříštěna, patrona narazila na zeď a na několika místech ji prorazila. Kamna ve světnici vyšetřujícího soudce Buschmanna otřesem rozvalila se a z dveří zůstaly neporušeny jedině stěžeje, veřeje byly na čisto roztříštěny. Taktéž ve vedlejších světnicích nadělal výbuch značné škody. Veškerá okna v zadní části budovy byla explosi rozbita, celkem roztlučeno 60 skelných tabul. Z úřadníků nepřišel nikdo k úrazu. Po výbuchu telegrafováno ihned pro okr. hejtmana Rozumovského, jenž právě meškal v Olomouci.

O založení atentátu koluje tato pravděpodobná zvěsť. Právě tyto dny dalo se u okr. soudu ve Šternberku rozsáhlé, po celý týden trvající a dosud neukončené vyšetřování s některými pracovníky z Čermné, na nichž lpí podezření anarchistických rejdů. Vyšetřování vedl okr. soudce Buschmann. Má se za to, že soudruzi osob, nacházejících se ve vyšetřování, chtíce akta dotyčná bezpochyby zničiti, anebo snad vyšetřujícímu soudci se pomstíti, atentát tento nastrojili.

Útočníci opatřili si dynamit k atentátu krádeži, neb jak se dodatečně oznamuje, odcizeno v Olešné před nedávném několik liber této třaskavé látky.

Ku vyšetření útoku odebrali se z Olomouce do Šternberka státní zástupce dr. Nekarda a substitut dr. Kischer, jakož i vyšetřující soudce Korel.

Ve Šternberků na Moravě byli včera 8. prosince 1884 zatčeni 4 anarchisté, a sice manželé Kargerovi, Benke a Pavlík. V zahradě domu, v němž Karger bydlel, byla nalezena zakopaná bedna s 8 kilo dynamitu. Zatčení byli eskortováni do Olomouce. Jsou to nepochybné pachatelé atentátu v budově Okresního soudu ve Šternberku.

Zatčení zamýšleli prý také zavražditi dva šternberské občany Kunze a Kreuze, kteří jako velmi bohatí lidé známy jsou.

V Olomouci, dne 26. května 1885: Obžaloba uvádí, že po vypovídání podezřelých osob — zvláště socialistů — z Vídně dozvěděla se policie, že z Vídně vypovězení František a K. Josef Krausové jsou v čilém spojení s anarchisty Josefem Peukertem a Josefem Schillerem, a že v okolí Šternberků hodlají provésti větší krádež dynamitu, jejž chtěli dopraviti do Vídně.

V noci na 10. listopad 1884 ukradeno bylo J. Brucknerovi, majiteli břidličných lomů v rýmařovském okresu, 15 kilogramů dynamitu v ceně 30 zl. a 16. listopadu na to stal se výbuch ve Šternberku v budově, kde jest okr. hejtmanství, soud a berní úřad, a byly rozbity dvéře, okna, kamna a úřadníci byli v nebezpečí života.

Podezření čerpané z listu na vídeňské anarchisty, v němž stálo, že pisatel „měl dobrou žeň“ a „brambory urodily se“, padlo na Františka Krause a tkalce Josefa Kragera, kteří byli potom zatčeni.

Při prohlídce našli u nich 55 velkých a 30 menších dynamitových patron. Dne 6. prosince byl zatčen truhlářský tovaryš Warbinek, když chtěl jeti do Šternberka pro dynamit.

Vyšetřováním zjistily se tajné schůzky obžalovaných nyní osob, jejich praktiky s dynamitem. Dynamitový atentát v Šternberce může pokládati se za dílo terroristů. Obžalovaní jsou na každý způsob členy dělnické strany anarchistické v Rakousku, což vysvítá z toho, že dali svésti se k zločinům, které se jim za vinu kladou, že drželi se z Vídně vypovězeného Fr. Krause a ve svých bytech měli zakázané tiskopisy.

5. června 1885 Olomoucký soud odsoudil ze šternberských anarchistů:

  • Františka Krause na 2 roky,
  • Františka Kargra na 8 měsíců,
  • Rudolfa Varbinka na 13 měsíců,
  • Kr. J. Krause na 15 měsíců;
  • batři Matzkové, Padlík, Weiss a M. Kargerová uznáni nevinnými.

Státní zástupce oznámil zmateční stížnost.

Národní politika, Národní Listy (1884 a 1885)

PROCES S CHABAŘOVICKÝMI HORNÍKY (1886)

 Před trestním soudem pražským objevilo se včera 25.února 1886 opět 12 dělníků, kteříž dle obžaloby viněni jsou z účastenství při socialistických rejdech. Jsou to horníci:

  • Josef Bárta, 401etý
  • František Hrbek, 371etý
  • František Vaňous, 331etý
  • Vojtěch Jandejsek, 321etý
  • Josef Fišer, 251etý
  • Jan Fo1tin, 341etý
  • Josef Dražník,251etý
  • František Spousta, 431etý
  • Josef Procházka, 331etý
  • Jan Novák, 381etý
  • B. Goldammer, 261etý
  • František Furka, 301etý, hodinář

Po-sledně jmenovaní vesměs zaměstnáni byli v dolech v Chabařovicích a byli členy tamního dělnického spolku. Někteří z uvedených zakusili již r. 1884 slastí vezení pro nedovolené smýšlení svoje, leč minulý trest je nenapravil; sotva si ho odbyli, vrátili se do dolů a stali se zuřivými agitátory.

Nejlepší pole pro jejich podvratnou činnost naskytovaló se jim ovšem v delnickém spolku, a tu také řádili. Avšak takováto nebezpečná věc nezůstane nikdy dlouho v tajnosti. Ostražité oko úředních orgánů stopovalo činnost dělnického spolku, a jednoho dne vykonána prohlídka v místnostech spolkových. Přišlo se na nedovolené revolucionářské spisy a i v jiných směrech dokázána spolku činnost zakázaná; rozpustili jej a hlavní viníky i s obětmi jejich zatkli, zavezli do Prahy a po předběžném vyšetřování pohnali je včera před soud. Přelíčení s nimi bude dnes teprve skončeno.

Národní politika, 26.2.1886

POLICEJNÍ RAZIE V ČESKÝCH ČTVRTÍCH PROTI ANARCHISTŮM (1886)

Policie vnikla 6. května 1886 též do českého časopisu anarchistů „Budoucnosti“ a „Lampičky“ a co se dalo sebrati, sebrala.

Z New Yorku došla žádost, aby zde byli zatčeni čeští anarchisté a policie prý po nich pátrá. Zdejší policejní šéf Ebersold dostal včera ráno telegram od policejního šéfa z New Yorku, aby nechal co nejpřísněji střežili jistého Jana Hlávku, který prý bydlí v čísle 21 Zion Place, pak Antonína Pecku, kteří prý mají spojení s časopisy směru revolučního, Budoucnost a Lampička.

Telegram onen zní: New York, May 5. — To Frederick Ebersold, Chief of Police: John Hlávka, formerly of No. 21 Zion place, and Anton Pecka are connected with anarchistic Bohemian newspapers, the Budoucnost and Lampička, and are the most dangerous anarchistic leaders among the worst class of Bohemians in Chicago. Zde měla zřejmě newyorksá policie mylné informace, jistě se jednalo o českého anarchistu a redaktora „Budoucnosti“ Josefa Boleslava Pecku.

Jak mohla se až v New Yorku policie dozvěděli i adresu podrobnou jednoho z členů českých revolučních skupin, jest věcí záhadnou. Z toho vysvítá, že všichni, aspoň ti přednější anarchisté všech národností jsou policii velmi dobře známi a tato že jest o všem z jejich středu vždy v čas uvědoměna.

Zdali včera policie navštívila tiskárnu Budoucnosti následkem telegramu došlého aneb zdali tak učinila jen z těchže příčin, pro které navštívila redakci a tiskárnu německého anarchistického deníku „Arbeiter Zeitungu“, není známo.

Tolik jest jisto, že včera po polednách policie z 12. ulice vedena kap. O’Donnellem a lieut. Barcalem vnikla do tiskárny českého anarchistického listu „Budoucnost“ a vše, co nalézti mohla zabavila.

V tiskárně zatčen byl p.Josef Kerner, který byl propuštěn, když oznámil, že přišel do tiskárny jenom za tím účelem aby dal do listu oznámku.

Na žádost policejního chéfa pátralo se pak po redaktorech Josefu Boleslavovi Peckovi, Jakubovi Mikulandovi a Hradečným, však později došla zpráva k Ebersoldovi, že žádný z jmenovaných není k nalezení.

Na policejní stanici přivezeno bylo několik červených korouhví a velké štíty, na nich byla hesla jako: „Majetek jest krádež!“—„Pryč se zákony!“ atd. Též jeden černý praporec přivezen byl na stanici a něco plakátků.

Na daný rozkaz navštívila policie též místnost na Centre ave., z které až dosud „Lampička“ vysílala světlo po 6. wardě, kde však mimo velkého revolveru nic nalezeno nebylo a po vydavateli nebylo ani památky. Lampička zmizela prý i s redaktorem a vydavatelem a nikdo v okolí nedovedl povědíti, kam se uchýlila.

Po celém městě panoval 7.května 1886 již opět klid. Mnoho dělníků vracelo se ku své práci a policie nebyla volána nikam. Věnovala tedy veškerou svoji pozornost pátrání po podezřelých lidech a rozumí se, že též nezapomněla na českou Plzeň, kde pátrala po přívržencích anarchismu.

Též na severozápadní stranu se podívala četa policistů a navštívila dům jakéhosi Krause v č. 8 Augusta ul. Na hlavní stanici totiž došla zpráva, že Kraus jest jeden z nejzuřivějších anarchistů. V bytě Krausově nalezeny byly dva revolvery velkého kalibru a dvě skřínky zápalek.

Odtamtud odebrala se policie do domu jistého Eduarda Bitze, 521 Superior ulice, kde nalezli pušku a starou šavli. Ve sklepě však nalezeny byly přípravy na lití kulí a asi dvě prázdné bomby.

Též policie z východní Chicago ave pátrala na všech stranách, ve všech domech, kde domnívala se, že bydlejí přívrženci podvratných zásad. Mnoho zbraní bylo nalezeno a zabaveno, jakož i něco prázdných bomb a pekelných strojů.

Policie navštívila též příbytek krajana Václava Turka, číslo 741 Loomis ulice. Rodina Turkova bydlí zde v v přízemí. Jak policie udává, bylo zde nalezeno asi deset liber prachu, několik revolverů, pušek a něco zápalek. Mnoho spisů anarchistických od Němce Johna Mosta jakož i od Kropotkina zde policie zabavila. Turek jest 35 roků starý, zaměstnáním tesař a jest v Americe asi 18 roků. Turek byl tázán na jména ostatních soudruhů, však ,on neudal ani jediného. Dnes ráno byl opět p. Turek propuštěn.

Na rohu ulic devatenácté a Throop vnikla policie do domu Františka Maška, který prý též byl v podezření, že jest horlivým přívržencem anarchismu. Byla zde nalezena prý jakýsi knotna. Mašek doma nebyl.

Mimo těchto domů zde uvedených navštívila policie více příbytků českých i německých;. a prohledávala zde vždy veškeré místnosti v naději, že nalezne hlavní skladiště dynamitu nebo již připravených bomb.

Až doposud nemohlo býti vypátráno, kolik dělníků bylo poraněno v památné oné šarvátce na ulici Randolph v úterý večer. Aby policie dozvěděla se přibližný počet nešťastných obětí této bitvy, vyslala ke všem lékařům okolním a ti udávají, že v okolních hostincích a lékárnách léčili asi 200 osob více méně poraněných. Někteří poraněni byli velmi těžce v těle neb na hlavě, jiní zase jen lehce na nohou neb rukou.

Z radnice se oznamuje, že tam byla u mayora Harrisona delegace českých žen, které přišly si stěžovali na potupné zprávy o Češích, jaké se nyní vyskytují v anglických listech. Mayor Harrison jim odvětil, že za časopisy on nemůže. Dále stěžovaly si ženy, že policie nemajíc na tom dost, že střílela jejich bratry a manžely, vnikala ještě do jejich obydlí, kde je urážela a přeházela všechno. Mayor poukazoval na nynější bouřlivou dobu a pravil, aby se jen chovaly tiše a klidně, že zákonem budou vždy chráněny. Ku konci Harrison pravil: „Řekněte vašim mužům, aby šli pracovati, aby nechali jiné pracovat a těšili se společně s jinými té svobodě, kterou jim poskytuje tato zem, nově přijatá.“ Pak ještě pochválil českou národnost, která prý ve svém středu chová řádné občany a propustil delegaci.

Policie nyní dostala nařízení aby pátrala po oněch věcech, které v době drancování lékárny na rohu 18. a Centre avenue se ztratily. V lékárně nezůstalo nic, co by jakési ceny mělo a policie bude muset nyní vše opět nalezli, což bude asi těžká práce.

HLÁŠENÍ PRESIDIA PRAŽSKÉHO MÍSTODRŽITELSTVÍ O PROTISTÁTNÍ, PROTIRAKOUSKÉ A PROTIVÁLEČNÉ ČINNOSTI V ČECHÁCH 1915-1918

  • ČERNÝ Jaromír z Karlína: Akademický malíř. Stíhán za to, že pronesl buřičskou řeč: „To je povinnost každého státního občana státu se vzepříti. Ať žije revoluce.“
  • KNÍŽE František ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • KUBÁLEK František ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • PANCOH Václav ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • ČERNÝ Rudolf z Litoměřic: Infanterista 9. zeměbraneckého pěšího pluku, 4. náhradní setniny v Úštěku, zatčen za dezerci společně s Annou Kameníčkovou, která mu poskytla úkryt.
  • KAMENÍČKOVÁ Anna z Vepřeku: Stíhána v červenci 1916, že poskytla úkryt desertérovi.
  • ZIMOVÁ Anna z Gasdorfu u Dubé: V červenci 1916 stíhána za úražku císařského majestátu. pronesla: „Takovej dědek starej nepotřebovat žádnou válku, my musíme dělat za pár krejcarů a ještě máme hlad, ty mrzáku.“
  • KABEŠOVÁ Anna z Dubé: Stíhána, že dala ruských válečným zajatcům v červenci 1916 chleba bonbóny.
  • JAROŠ Jan z Netřebic: Byl zatčen pro pokus vyhnout se vojenské povinnosti tím, že si vstřiknutím št’ávy hadího mlíčí (Euphorbia Cyparrisias) přivodil zánět středního ucha. Zatčen. 
  • LÁZEŇSKÝ Jindřich z Hostomic u Bíliny: Vyšetřován, že Antonínu Smetákovi strhnul z kabátu rakouskou černožlutou mašli se slovy: „Nač potřebuješ takovou posranou mašličku?“
  • HORÁK Josef z Náchodu: Trestně stíhán, že v dopise své ženě napsal: „Buď šťastná, má ženo, mé dítě, vzpomínejte na svého nešťastného manžela a otce, který musel jít za cizí zájmy svou krev cediti.“
  • TŘEŠKA Jaroslav z Loun: Při odchodu k vojenskému odvodu co branec na náměstí v Lounech zpíval „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“. Narozen 1898.
  • NOVÁK Václav z Loun: Při odchodu k vojenskému odvodu co branec na náměstí v Lounech zpíval „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“. Narozen 1898.
  • POSPÍŠIL V. z Blevic: Pěšák, byl v dubnu 1916 zatčen a dopraven na okresní doplňovaci velitelství v Praze pro podezření z deserce.
  • JEČMEN E. z Motyčína u Kladna: Dělník muniční továrny ve Wöllersdorfu, byl zatčen v dubnu 1916 pro podezření z deserce. Bylo podáno trestní oznámení voj. velitelství.
  • ČÍŽEK Josef z Ústí nad Labem: Zahájeno trestní řízení, jelikož se k zprávě hlásit se u odvodu nadšeně pronesl „Do prdele!“ Dělník.
  • MRÁČEK V. ze Žižkova v Praze: Dne 27.4.1916 spáchal sebevraždu, než aby se opět vrátil na frontu. byl pěšákem domobrany, který byl v Kralovicích na dovolené.
  • VALKOUNOVÁ Marie z Bakova u Mnichova Hradiště: Stíhán za urážku císařského majestátu a pronesení buřičské řeči: „hrom do té války uhoď.“ Povoláním pletačka rákosí.
  • PRŮŠEK Vincenc z Bakova u Mnichova Hradiště: Stíhán za urážku císařského majestátu. Domkař.
  • KLIMT Antonín z Litoměřic: Podezřelí z toho, že v roce 1915 si způsobil umělá kožní onemocnění tím, že si kůži natíral žíravými masti a injektoval je pod kůži, aby se vyhnuli vojenské službě. Veden úředně jako Rom.
  • KLIMT František z Litoměřic: Podezřelí z toho, že v roce 1915 si způsobil umělá kožní onemocnění tím, že si kůži natíral žíravými masti a injektoval je pod kůži, aby se vyhnuli vojenské službě. Veden úředně jako Rom.
  • CÍROVÁ Růžena z Bíliny: Stíhána z urážky císařského majestátu. Navíc v dubnu 1916 stíhána za buřičské a protistátní řeči: „Co máme z války, nic z toho nemáme, počkejte až po válce, měli by to brzy vymyslet, pomsta se připravuje.“ Provedena u ní domovní prohlídka, avšak bez výsledku. Manželka horníka.
  • MILDNER Josef z Tollsteinu u Vansdorfu: V dubnu 1916 napsal na hejtmanství následující dopis: „Pokud stát již neví, kde sehnat peníze, měl by jednoduše zastavit válku nebo jděte a nechte se pobít jako psi, protože si to zasloužíte… “ Rolník. Trestní stíhání pro vážnou nemoc zastaveno.
  • STEINEROVÁ Magdaléna z Klabavy u Rokycan: V dubnu 1916 odsouzena pro urážku císařského majestátu k 20 korunám pokuty, v případě nedobytnosti k 48. hodinám vězení.
  • PELIKÁN V. z Kralup nad Vltavou: Přidělen do pracovního oddílu domobrany v uhelných dolech v Libušíně, byl zatčen pro deserci.
  • CHROMÝ František z Prabše u Českých Budějovic: Stíhán, že se dne 15. dubna 1916 dostavil k vojenskému odvodu demonstrativně s 25 cm dlouhou černou vázankou co antimilitaristický projev jeho smýšlení jako výrazu odporu k válce.
  • POKORNÝ František z Horního Litvínova: V dubnu 1916 stíhán za buřičské a protistátní řeči, které kritizovaly panující hlad mezi dělnictvem v Rakousku kvůli válce a vyzýval k vyvěšení bílé vlajky, zastavení bojů a vyhlášení míru.
  • DANÍČEK Otakar z Dolní Rochlice u Jilemnice: Zatčen v dubnu 1916 za to, že se snažil vytvořit tajnou organizaci připravující revoluci. Obchodní učeň.
  • HOLUBÁŘ Jan z Turnova: Zatčen v dubnu 1916 za to, že se snažil vytvořit tajnou organizaci připravující revoluci. Obchodní učeň.
  • DVOŘÁK Václav ze Souše u Mostu: Trestně stíhán za to, že v dubnu 1916 věnoval zápalky ruským válečným zajatcům. Povoláním horník.
  • LINK František z Nové Paky: V dubnu 1916 stíhán za urážku císařského majestátu. Tovární dělník.
  • KRBEC František z Loun: V dubnu 1916 stíhán za urážku císařského majestátu.
  • KOŤÁTKO E. z Příšovic u Kralup nad Vltavou: V dubnu 1916 podezřelý, že se vyhnul vojenské povinnosti. Zatčen.
  • BIRKA František z Mostu: Zatčen v dubnu 1916, protože nosil šátek ve všeslovanských barvách (bílo-modro červený). V evidenci veden jako anarchista. Povoláním tesař.
  • HOMOLKA Jan z Morašic u Čáslav: Stíhán za urážku císařského majestátu.
  • MÁRA V. z Holubic u Kralup nad Vltavou: Podezřelý, že se snažil vyhnout vojenským povinnostem. V březnu 1916 zatčen a dodán vojenskému zastupitelství.
  • PARDUBSKÝ E. z Uhříněvsi: Zatčen v březnu 1916, že se předstíráním slepoty snažil vyhnout odvodům k armádě.
  • KALINA Josef z Kralup nad Vltavou: Obviněn, že v březnu 1916 na protest proti válce házel kameny na projíždějící vojenský vlak.
  • RINDA Antonín z Kralup nad Vltavou: Dezertér. Skrýval se pod falešným jménem František Novák. V březnu 1916 zatčen. Utekl od 22. praporu polních myslivců.
  • FIŠER Josef z Lomu u Mostu: Stíhán za to, že věnoval cigaretu ruskému válečnému zajatci. Odsouzen za to k 12 hodinám vězení. Povoláním dělník.
  • JEŽEK Josef ze Zvol u Dvora Králové: Stíhán v březnu 1916 za pronesenou řeč: „Já kdybych tam byl, tak bych na to dbal, abychom to prohráli.“
  • SKALICKÝ Josef z Chrustenic u Kladna: Zatčen, že v březnu 1916 dal ruským válečným zajatcům lahev rumu. Odsouzen na 3 týdny vězení. Povoláním horník.
  • ZEJDAROVÁ Anežka z Kolína: Stíhána, že dala hladovějícím italským válečným zajatcům chleba a jablka. Povoláním švadlena.
  • KAŠPAR Antonín z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • MORKES Václav z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • RYBKA Josef z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • RYBKA František z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • BIDERMANN Stanislav z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • SEMERÁK František z Náchodu: V březnu 1916 na nádraží při odjezdu narukovaných vojáků zdvihl významně obě ruce do výšky a zvolal: „My se na vojnu vyserem.“
  • HLAVATÝ Václav z Olovnice: V březnu 1916 byl zatčen, pro podezření, že se vyhnul vojenské službě.
  • CEE Karel ze Smečna: Předseda Vzdělávacího spolku „Žižka“ ve Smečně, který byl rozpuštěn v březnu 1916 pro anarchistické aktivity. Donucen odvést spolkovou pokladnu do Prahy úřadům. Jestli byl stíhan neznámo.
  • NOVÁKOVÁ Františka z Litoměřic: Trestně stíhána za ukrývání dezertéra, svého manžela.
  • BAIER Vojtěch z Broumova: Dne 9. března 1916 odsouzen k 24. hodinám vězení za to, že na znak solidarity věnoval paklík cigaret srbským válečným zajatcům. Nádeník.
  • DRTINA Karel z Náchodu: Stíhán za to, že na stanici v Náchodě věnoval několik cigaret srbským válečným zajatcům. Povoláním železniční zaměstnanec – brzdař.
  • KRÁTKÝ Vratislav z Klatov: Stíhán za buřičské řeči z ledna 1915: „Ty, co jsou na tom hejtmanství a tam na radnici, ty musí všichni chcípnouti. Na toho ministra války také půjdu a zaškrtím jej, také do měsíce února musí být všichni zaškrceni a musí být po válce.“ Pekařský učeň.
  • KOLAŘÍK Tomáš z Dolního Jiřetína: Stíhán za urážku císařského majestátu. Horník.
  • ŘEHOŘ Eduard z Branné u Jilemnice: Trestně stíhán, že během vojenské hlídky na nádraží ve stanici Kruh pronesl dne 15. prosince 1915: „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“
  • RYBÁŘOVÁ Ludmila z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • PAMLOVÁ Anežka z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • KOŇÁKOVÁ Anna z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • PENCOVÁ Marie z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • ŠURANOVÁ Marie z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Sestra Josefa Šurana.
  • ŠURAN Josef z Hořovic: Stíhán v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Povoláním krejčovský pomocník
  • OTRUBOVÁ Anna z Švejnice u Českých Budějovic: Trestně stíhaná v prosinci 1915 za urážku císařského majestátu na za pronesenou řeč: „Ti dva, co tu válku začali, jeden už z nich chcíp a te se otrávil, to byl papež, a toho druhého kurevníka musí hrom zabít a to je náš císař, hrom do toho dědka, co tu válku počal, jednoho plesnivce čert vzal a druhého může vzít taky!“
  • BALY Rudolf z Třebušic u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník
  • STOČES Jan z Třebušic u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník
  • MULLER Bedřich z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • RŮŽEK Vojtěch z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • HRDLIČKA František z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • JANOUŠKOVCOVÁ Milada z Kopist: Stíhána v prosinci 1915 za to, že psala dopisy uvězněným ruským vojákům v nedalekém lágru.
  • SCHLAGROVÁ Rosálie z Kopist: Stíhána v prosinci 1915 za to, že psala dopisy uvězněným ruským vojákům v nedalekém lágru.
  • LOUDA Prokop: Dezertér. Schovával se v Přešticích, zatčen.
  • WOHLGEMUTHOVÁ Kateřina mladší z Přeštic: Odsouzena v prosinci 1915 na 3 měsíce těžkého žaláře se poskytla úkryt dezertéru Prokopu Loudovi.
  • WOHLGEMUTHOVÁ Kateřina starší z Přeštic: Odsouzena v prosinci 1915 na 3 měsíce těžkého žaláře se poskytla úkryt dezertéru Prokopu Loudovi.
  • MALÁKOVÁ Marie z Litoměřic: Zatčena a uvězněna za to, že v listopadu 1915 pomohla dezertérovi Josefu Durrovi a ukrývala ho. Povoláním nádenice.
  • ŠIMONEK Jiří z Koleděj na Žižkově: Stíhán za urážku císařského majestátu. Povoláním výměnkář
  • KYNČL František z Jilemnice: Stíhán za buřičské řeči: „Německý císař nás chce vyžrat, seru na císaře, ať je to jakýkoliv.“ Veden jako tulák.
  • REBEKA Karel z Hloubětína v Karlíně: Stíhán za buřičské řeči pronesené dne 1.listopadu 1915 v hostinci v Hloubětíně: „A kdyby tu byl i ten Franta, tak do něj vrazím, mají mě zabít tam nebo tady.“
  • KORTAN Gregor z Českých Budějovic: Trestně stíhán, že na vojenskou hlídku pokřikoval: „Bravo, bravo, naše armáda stojí beztoho za hovno.“ Povoláním řeznický pomocník.
  • ŽIVNÝ Josef z Lomu u Mostu: Stíhán na přelomu října a listopadu 1915 za pronesenou buřičskou řeč: „Sláva Srbsku, nikdy s Rakouskem!“ Povoláním horník.
  • BURKA Antonín z Dubí u Kladna: Stíhán ze antimilitaristické a protistátní hesla, když pronesl: „Rakouští vojáci jsou horší nežli žebráci, my jsme přísahali králi a on přísahal nám – a on poroučí, ať si tam jde sám…“ Povoláním dělník.
  • PIPEK František z Dolních Dlužin: Podezřelý že na boční vstupní bránu kasáren v Čáslavi napsal antimilitaristická hesla: „Zde na vartě jsem stál, na svoji ženu a dítky vzpomínal, srdce mne tělo bije a já za nic nemohu, když si vzpomenu na dobu blaženou a teď na vartě musím stát a se svým srdcem se prát.“ A dále psal: „To je tím vinen ten kluk, ten nástupce rakouských trůnů, proto mu to v Sarajevu dobře dali.“
  • TECHLOVSKÝ Václav z Kopist: Zatčen, že při vojenské prohlídce vytrhl jednomu vojáku tureckou vlajku a zničil ji. Povoláním horník.
  • MÁCHOVÁ Antonie ze Strakonic: Zatčena za řeči: “ A. Máchová prohlásila počátkem června 1915 o obrazu císaře visícím v hostinci: »Tohodle vola jste si sem pověsili? Když chtěl válku, tak ať si válčí sám.« Později k hostinské: »Ten vůl tu ještě visí? Hned ho sundala a hodila někam za kufr, když ho nesundá, tak k vám nikdo nepůjde, mne už řeklo více hospodářů, že sem k vám skrz to nepůjdou.« Později opět: »Toho troubu jste si sem zase pověsili?« A. Máchová je podezřelá také že spoluúčasti na pokusu podvodně se vyhnout vojenské službě.
  • KOS František z Rokycan: Zatčen za buřičské řeči: „Za bídné Rakousko sloužit nebudu!“
  • DOUBEK František z Hostenic u Roudnice nad Labem: Trestně stíhán a zatčen za to, že dal Ervinovi Tajčovi antimilitaristickou černou mašli.
  • TAJČ Ervin z Hostenic u Roudnice nad Labem: Trestně stíhán a zatčen za to, že si k uniformě uvázal antimilitaristickou černého mašli na prsa jako výrazu odporu k válce.
  • ŽIŽKA Josef z Jičína: Zatčen za to, že prohlásil „Já se na vojnu vyseru.“ Povoláním pekařský pomocník.
  • INEMANNOVÁ Anna z Duchcova: Zatčena že na divadelní plakát použila všeslovanské bravy. Byla propuštěna z vazby okres. soudu a dopravena k zemskému divisnímu soudu v Litoměřicích. Povoláním herečka.
  • ZACH Ev. z Mostu: V září 1915 utekl z muniční továrny ve Wollersdorfu, kde pracoval jako dělník – domobranec. Byl zatčen pro dezerci a dopraven vojenskému velitelství v Mostě.
  • SADÍLEK Eduard z Dolního Jiřetína: Zatčen a stíhán v září 1915 za řeči: „Se mnou toho moc neudělají, zastřelím 50 důstojníků, pak sebe, nebudu bojovat.“ Povoláním dělník.
  • FARTÁKOVÁ Anna ze Souše u Mostu: Zatčena za to, že dávala ovoce hladovějícím ruským válečným zajatcům. Manželka horníka.
  • LEXOVÁ Barbora ze Souše u Mostu: Zatčena za to, že dávala ovoce hladovějícím ruským válečným zajatcům. Manželka horníka.
  • NOVOTNÝ Václav z Kopist: Zatčen za to, že ruským válečným zajatcům dal krabičku zápalek. za tento projev solidarity odsouzen na 24. hodin vězení. Povoláním horník.
  • PECH Ambrosius z Hejlova – Bratouchova u Jilemnice: Otec vězněného anarchisty a antimilitaristy Petra Pecha. Napsal dne 30. srpna 1915 na hejtmanství v Jilemnici dopis tohoto znění: „Táži se Vás proč ste zavřely mého syna Petra Pecha, který byl dne 10.září roku 1912 odveden a odsoudili ho na 3 měsíce do těžkého žaláře vy volové i s tím císařem si dejte na mně pozor abych vás všechny nezabil a císaře zvláště proto že pořád válčí a nechává lidi nechává mrzačit. – Sám žere maso mně dává jeden chleba na týden ty vole zloději tebe hned zabiju Františku Josefe I císaři kurevníku víš to psaní mi psala kurva za kterou chodím.“
  • NOVOTNÝ Dominik z Jilemnice: Fahrkanonier 11. Landwehrinfanterie regimentu stíhán za buřičské řeči: „Nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén, sebrali nám i houfnice, odvezli je s Galície, nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén…“
  • HOLUBEC František z Jilemnice: Infanterista 11. Landwehrinfanterie regimentu stíhán za buřičské řeči: „Nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén, sebrali nám i houfnice, odvezli je s Galície, nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén…“
  • NANKA Alois z Liberce: Stíhán za to, že dal ruským válečným zajatcům cigarety.
  • ČEKALOVÁ Anna z Černovic u Pelhřimova: Švagrová Josefa Svobody z Chicaga, obdržela od něj dopis ve kterém psáno: „Také jsem slyšel, že jdou v Rakousku hoši už od 16. roků k odvodu. Však on to Franta nevyhraje, to může být jistej.“
  • LÍBAL Ferdinand z Dubeneče u Dvora Králové: Stíhán, že 21. srpna 1914 volal na procházející brance buřičské řeči: „Nazdar, hoši, nechoďte tam, oni vás seberou všecky.“ Povoláním tovární dělník.
  • JAROŠOVÁ Josefa z Bedřichova u Jihlavy: Trestně stíhán, že poskytl úkryt a oděv dezertéru Josefu Trávníčkovi.
  • JAROŠ Josef z Bedřichova u Jihlavy: Trestně stíhán, že poskytl úkryt a oděv dezertéru Josefu Trávníčkovi.
  • TRÁVNÍČEK Josef: Válečný dezertér, ukrýval se v Bedřichově u Jihlavy.
  • NĚMEČKOVÁ Marie z Mostu: Trestně stíhána za to, že v září 1915 házela hrušky ruským válečným zajatcům za zdi lágru.
  • KAPLANOVÁ Anna z Varnsdorfu: Stíhána za to, že prohlásila „Německý císař je na vině za válku, chce si jen namazat med kolem poukázek našeho císaře a pak všechno sníst sám.“
  • HOFFMANNOVÁ Albína z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KABERLOVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • ŠTAFFOVÁ Marie z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • SEVEROVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KROUŽELOVÁ Marie z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • HODEROVÁ Anna z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • RETUSOVÁ Kateřina z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KOPECKÁ Vilhemína z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KRÁLOVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KUČEROVÁ Růžena z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • BĚLKA Karel z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • BROŽÍK Ernst z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • VESELÝ Stanislav z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • PODOLKA František z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce. Veden jako anarchista a odborář.
  • PRCHAL Alois z Mostu: Trestně stíhán za to, že dne 10. září 1915 nalil pálenku ruským válečným zajatcům na znak bratrství a odporu k válce. Povoláním horník.
  • HRABĚ František z Mostu: Trestně stíhán za to, že dne 10. září 1915 nalil pálenku ruským válečným zajatcům na znak bratrství a odporu k válce. Povoláním horník.
  • KUČERA Josef ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • KABA František ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • PENZ František ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • ČERNÁ Věnceslava z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • KOHLOVÁ Marie z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • ČEČILOVÁ Marie z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • MĚŘÍČKOVÁ Anna z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • KRYSLOVÁ Anna z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • VACHOVÁ Barbora z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • SOUKUPOVÁ Františka z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • PETERA Jan z Lužan u Ústí nad Labem: Na pracovišti v kotelně v Schreckensteinu dne 18. srpna 1914 se k slavnosti císaře vyjádřil slovy: „Raději byste měli něco dát ostatním lidem, já na něco takového nemám krejcar; Takový jediný člověk dostane 16 milionů korun za nic a znovu za nic. “ Po tomto prohlášení prý Petera odplivl a použil výraz „Fuj“. Zahájeno trestní řízení. Povoláním nakladač uhlí.
  • BRYCHTA Václav z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • ČELIKOVSKÝ Tomáš z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • VNOUČEK František z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • WAGNER Karel z Kunratic na Královských Vinohradech: Zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu branců na odvod z Kunratic, kteří vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce nezasáhl a nekonal svoji povinnost jako obecní strážník.
  • AUBRECHT Alois z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • SALANSKÝ Josef z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • KUMPERA Gustav z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • SCHOLZ František z Broumova: Za antimilitaristické projevy odsouzen dne 11.9.1914 k 2 a půl měsícům těžkého žaláře pro rušení veřejného pořádku. Povoláním dělník.
  • JABLONECKÝ František z Louky u Litvínova: V dubnu 1915 odsouzen okresním hejtmanstvím k 2 dnům vězení pro přestupek provozního řádu na dole (tzv. „Verkehrsverbot“), zřejmě za odborovou činnost či přímo za stávku. Povoláním horník.
  • OTT Václav z Chudeřína: V dubnu 1915 odsouzen okresním hejtmanstvím k 2 dnům vězení pro přestupek provozního řádu na dole (tzv. „Verkehrsverbot“), zřejmě za odborovou činnost či přímo za stávku. Povoláním horník.
  • AUSOBSKÝ Bohouš z Vysokého Mýty: V dubnu 1915 rozšiřována ve Vysokém Mýtě zpráva, že jako vojín antimilitarista, který nedávno odvelen na frontu, hned při prvním boji dobrovolně přešel do ruského zajetí.
  • HLAVATÝ Josef z Pražského předměstí v Hradci Králové: Zatčen v dubnu 1915 za antimilitaristickou činnost.
  • LINDA Josef z Kročehlav Hradci Králové: Zatčen v dubnu 1915 za antimilitaristickou činnost. Hlášen jako anarchista.
  • DOSTÁL Alois z Kvasin u Rychnova nad Kněžnou: v březnu 1915 podezřelý z napsaní protimilitaristického plakátu.
  • ZUZÁNKOVÁ Františka z Bratouchova u Jilemnice oznámena zatčena za špionáž, že si dopisovala telegramy s dezertérem Rudolfem Korberem.
  • KORBER Rudolf z Rochlice: Dezertér a utekl do Rotterdamu, aby nemusel na frontu. Dopisoval si s Františkou Zuzánkovou.
  • KORBEROVÁ Henrietta z Rochlice: Manželka vojenského dezertéra Rudolfa Korbera. Bydlel na adrese Rochlice č.p. 46. Po zatčení Františky Zuzánkové, prchla, neznámo kam. Zahájeno policejní pátrání.
  • HAMÁČEK Fridrich z Jilemnice: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě velké černé květiny jako výrazu odporu k válce. Bývalý student.
  • KRUFA Jan z Jilemnice: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě velké černé květiny jako výrazu odporu k válce. Bývalý student.
  • MĚCHURA Josef z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním řeznický pomocník.
  • PÁTEK Ferdinand z Wiesa na Mostecku: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • ZELENKA Antonín z Lipětína na Mostecku: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • VAJCHR Václav z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • ČERNÝ Jaroslav v z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • DROBÝLEK Josef z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • KUNČICKÝ Ladislav z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce.
  • JANOUŠEK Jan z Lomu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • ŠVEC Josef z Lomu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • NÝVLT Jan v Náchodě: Dne 25.března 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • HORÁK Josef v Náchodě: Dne 25.března 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • VÍT Josef v Trutnově: V březnu 1915 zatčen na udání strážníka za pronesené prohlášení: „Vláda vydává zákony a při tom ručí dělnictvo!“ a „Ta naše vláda shnije s tou válkou i s těma našima policajtama.“
  • BRENDSCHNEIDER Julius z Ústí nad Labem: v Květnu 1915 propuštěn z práce. Pracoval jako železniční oficiant. Zatčen a dodán okresnímu soudu pro svádění a napomáhaní vojenským osobám k dezerci.
  • WALTER Josef z Chuderova u Ústí nad Labem: Oznámen zeměbrannému divisnímu soudu v Terezíně, že se schválně učinil neschopným vojenské službě.
  • ADAMEC Antonín z Dolního Litvínova. Příslušný do Březové u Kutné Hory: Dne 1.květnu 1915 připnul demonstrativně k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky a černé růže jako výrazu odporu k válce. Zatčen a uvězněn v Terezíně.
  • INDRA Josef v Teplicích, Narozen 6. srpna 1898 v Liberci, příslušný do Nymburka zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • INDRA Karel v Teplicích, zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • DITTRICH Karel v Teplicích, Narozen 28. října 1899 v Pardubicích, příslušný do Kralup nad Metují zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • WOLF Jiří z Hrádku u Liberce č.14: Dne 30. května 1915 házel cigarety válečným vězňům do zajateckého tábora v Růžodole I. Dle dřívějších hlášení je antimilitaristou a anarchistou. Zatčen a uvězněn. Povoláním tkadlec.
  • HLADÍK František z Liberce: Dne 6.června 1915 házel cigarety válečným vězňům do zajateckého tábora v Růžodole I. Povoláním tovární dělník.
  • TAUCHMANN Josef z Jilemnice: V červnu 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KRAHULÍK František v Lomu u Mostu: Dne 11. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • HAŠEK Jan ze Záluží u Mostu: Dne 15. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • POŠTA Karel z Mostu: Dne 16. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním malíř pokojů.
  • JANSKÝ Alois z Mostu: Dne 16. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • PÍCHA František ze Záblatí: Zabaveny dopisy na poště, v jednom text antimilitaristické písně Fráni Šrámka, jak hlášení doznává „zpívané všeobecně odvedenci“: »Kdyz jsem ja byl malý chlapec, neznali jste me, hurá, neznali jste mě. Přišel jsem k vám do kasáren, vyhnali jste mě, hurá, vyhnali jste mě. A když jste mě poznali, na vojnu jste mě vzali, bodejť by vám hrom zapálil vaše svědomí, hurá, psi zatracený!« U písně bylo připsáno: »To platí!. Profesí učitel. Nahlášeno na škole, zavedeno trestní řízení.
  • STOJAN Josef z Jablonce: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • MENCL Vladimír z Jablonce: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KIRSCHSCHLAGER Karel z Tříče: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • RICHECKÝ Josef z Roztok u Semil: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • NIGRIN Josef z Olešnice – Navarov: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KUNCE František z Glaserdorfu: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • NOVOTNÝ Vilém ze Stromkovic: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • PLESL Antonín z Olešnice v Orlických Horách: Dne 20.červnce 1915 při vojenské prohlídce demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • BOUKAL Jaromír z Mokré u Nového města nad Metují: Dne 20.červnce 1915 při vojenské prohlídce demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KOPECKÝ Josef z Přepychu u Nového města nad Metují: V červenci 1915 zatčen, že demonstrativně připnul antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • MAREK Josef z Přepychu u Nového města nad Metují: V červenci 1915 zatčen, že demonstrativně připnul antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • WACEK Karel z Vrchlabí: V červenci 1915 zatčen za antimilitaristické prohlášení.
  • KINCLOVÁ Anna z Ústí nad Labem: Narozena 1891. V květnu 1915 vyšetřována za protiválečné projevy. Dne 28. července 1915 domovní prohlídka, nalezeny pohlednice a obrázky s českými antimilitaristy. Povoláním švadlena.
  • HYKA Josef z Bíliny: V červenci 1915 vyšetřován za protistátní projevy jako „Nikdy více Rakousko“. V té době 16letý pekařský učeň zaměstnaný v zemědělství.
  • NEDBALOVÁ Antonie z Mostu: Dne 29.července 1917 projevila sympatie válečným zajatcům v lágru H u Kopis. Dne 30.7.1915 odsouzena na 2 dny vězení.
  • BACÍK Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • LOCHMANN Vilhelm z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • NEUMAIER Štefan z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • WALDHAUSER František z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • WALDHAUSER Robert z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • DUBEN Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • SUCHÝ Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • MELICHAR Josef z Lipětína: Dezertér, schovával se.
  • MELICHAROVÁ Marie z Lipětína: manželka dezertéra Josefa Melichara, dne 25. června 1915 zatčena a obviněna, že ho ukrývala.
  • MELICHAROVÁ Františka z Lipětína: Matka dezertéra Josefa Melichara, dne 25. června 1915 zatčena a obviněna, že ho ukrývala.
  • MÍČ Jiří z Písečné Lhoty u Mladé Boleslavi: Stíhán za antimilitaristický proslov během vojenského nástupu v srpnu 1915.
  • SUCHÝ Josef z Kobylnice: Odmítl se dostavit k odvodu. Zatčen a dopraven k posádce. Trestán vojenským soudem v srpnu 1915.
  • WINTER Alois z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • KRČA Alois z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • ŠRÁMEK Jaroslav z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • DLOUHÝ Josef z Kutovic u Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce. Navíc zvolal „Sláva Itálii“
  • VOJTEK Karel z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce. Navíc zvolal „Rusové musí vyhrát!“
  • PULCOVÁ Anna z Třebušic: V srpnu 1915 stíhána za to, že házela ovoce válečným zajatcům.
  • ŠTÍPEK Antonín z Krče v Praze: Dne 9.srpna 1915 zatčen za podvratné a antimilitaristické řeči. Prodejce ovoce.
  • KAHLER Benedikt z Broumova: Dne 17. srpna 1915 nesmekl klobouk před Generálmajorem Von Mayerhoferem při vzdávání slávy rakouskému císaři se slovy: „Co mi na tom záleží? Mám své důvody, abych nesundal klobouk.“. Za tento projev antimilitarismu odsouzen k 8 měsícům těžkého žaláře.
  • BARTOŇOVÁ Anna z Broumova: V srpnu 1915 zavedeno proti ní trestní řízení, že napsala odvedenci z Ruppersdorfu, aby nechodil k odvodu! Nakonec nebylo kupodivu toto jednání podle vojenského trestního řádu klasifikováno jako trestné. Provozovala obchod se zeleninou.
  • KRUPIČKA Josef z Mostu: Zavedeno proti němu řízení, že nadával rakouským vojákům a vedl řeči proti válce. Povoláním horník.
  • HAVEL Josef z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Zaměstnaný na dole jako zámečník.
  • VARHALÍK Václav z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Povoláním švec.
  • SUCHÁNEK Josef z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Povoláním horník.
  • JANOUCHOVÁ Antonie ze Souše u Mostu: Zavedeno proti ní trestní řízení, že dne 17. srpna 1915 vyvěsila červeno – bílo-modrou vlajku. A tím se dopustila protirakouského a protistátního jednání.
  • FRIEDRICH Emil z Ústí nad Labem: Zatčen na přelomu září a začátku října 1915 za zpěv antimilitaristické písně. Povoláním dělník.
  • REIMAN Vincenc z Horního Růžodolu u Mostu: V srpnu 1915 stíhán, že vedl řeči, které zpochybňovali vojenské vítězství Rakouska. Povoláním strojník na dole.
  • PETER Josef z Duchcova: Zatčen a trestně stíhán, že v červenci 1915 několika lidem řekl, že by císař Franz Josef měl skončit válku. Povoláním řidič pivovaru. Na příslib pivovaru propuštěn.
  • BEČKA Alois z Lomu: Zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusko vyhraje, Rakousko padne!“. Povoláním horník.
  • SKALSKÝ Jaroslav z Poniklé: Zatčen dne 7. srpna 1915 v Hrádku u Liberce za protistátní a rusofilní řeči. Dopraven do brigádního vězení v Liberci. Povoláním dělník.
  • NOVÁK František z Čerňovsi u Nového Bydžova: Zavedeno trestní řízení, že dne 16. srpna 1915 jako rekrut na nádraží pronesl k ostatním odvedencům: „Nikam nepůjdem, pojďte, půjdem domů.“ Stejně nás vodí na vraždu.“
  • BRINGLER Jaroslav z Hostomic nad Bílinou: teprve 14letý nádeník, dne 21. srpna 1915 napsali heslo na zeď „Nieder mit Kaiser Franz J. I“. Zatčen pro velezrádu a dopraven do posádkového vězení v Terezíně.
  • SMIL Josef z Hostomic nad Bílinou: teprve 11letý nádeník, dne 21. srpna 1915 napsali heslo na zeď „Nieder mit Kaiser Franz J. I“. Zatčen pro velezrádu a dopraven do posádkového vězení v Terezíně.
  • JELÍNEK Bohumil z Hostomic nad Bílinou: Dne 25. srpna 1915 vedl protikapitalistické a protistátní řeči. Například: „Dass der Krieg nur ein Kapitalistenkrieg und er uberzeugt sei, dass die Kapitalisten nur die Industrien erweitern und ihre Guter vergrossern wollen und fugte hinzu: England und Frankreich kampfen fur eine gerechte Sahne, um nich in deutsche Hande zu fallen. Zatčen a uvězněn. Při výslechu udal že je české národnosti a sociální demokrat. Pacoval jako dozorce ve Sklárně v Bílině.
  • ŽIVNÝ Josef z Lomu: Zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Vzhůru Srbsko, nikdy Rakousko“. Povoláním horník.
  • KULHÁNEK Emanuel ze Svijan – Podol u Mladé Boleslavi: zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení proneseném ve vlaku: „Musil jsem přísahat králi, princi a ani je neznám. Přísahali jsme, ze nemáme svých vojů, praporů a děl opouštěti a k nepříteli nikdy utéci, ale až toho budeme mít dost, tak k nim utečeme přece.“ Provozoval obchod s potravinami
  • FREIMANNOVÁ Anna mladší z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.
  • FREIMANNOVÁ Anna starší z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.
  • ZDEŇKOVÁ Julie z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.

PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVÁNO

antimilitaristický znak českých anarchistů