ČESKÁ ANARCHISTKA V CLEVELANDU (1905)

Na podezření, že je anarchistkou, byla těchto dnů v Clevelandu zatčena Anna Nejedlá. Zatčení vykonáno na podnět vídeňské policie clevelandským spolkovým maršálkem, jejž doprovázel zvláštní rakouský detektiv, přistěhovalecká inspektorka z Ellis Islandu a přistěhovalecký úřadník.

Marsal Chandler uvedl na vysvětlenou, že Nejedlá je rodem z Brna, kde vydávala s Janem Opletalem anarchistický časopis „Matice Svobody“. Tam byla r. 1902 zatčena pro křivopřísahu a odsouzena. Nejedlá unikla vezení útěkem do Londýna, kde prý hlásala anarchii.

Do Ameriky přinesla prý podvratné doktríny 24. srpna 1904. Žila napřed v Pattersonu, pak ve Washingtonu a před dvěma měsíci přesídlila do Clevelandu. Zde prý byla činnou na schůzi anarchistů.

Vídeňská policie poslala její fotografii washingtonským úřadům, poznamenávajíc, že jest to uprchlice, propadlá rakouským zákonům a přítelkyně podvratu. Na to vyslala vláda rakouská dle zdomácnělých obvyklosti špicla, aby po uprchlici pátral.

Zatčení provedeno v bytě Václava Bulína, kde prý též nalezeno mnoho kompromitujících listin a různých letáků cizojazyčných. Václav Bulín byl též zatčen.

Anglické listy, toho dne vydané ve zvláštním vydání, rozepisují se sensačními historkami o působnosti Nejedlé. Byla dána do okresního vězení a vydán přísný rozkaz, by k ní nebyl nikdo připuštěn. Místní úřady teď vyměňují depeše s Washingtonem v příčině deportace.

Národní listy, Praha, 25.10.1905

ZPRÁVA O ÚMRTÍ HORNÍKA ANTONÍNA VLACHA VINOU NEZÁJMU LÉKAŘE V BÍLINĚ (1908)

Minulého měsíce (listopad 1908) onemocněl horník Antonín Vlach tzv. růží . Obvodní lékař bratrské poklady dr Tropschuh, který se vyznamenává velikou činností germanizátorskou, odpověděl, když s ním bylo sděleno, že s nemocným je zle, že ještě nevečeřel a že přijede ráno. Přijel v poledne a horník do večera zemřel. Dr. Tropschuh byl třikráte marně dožadován.

Poznámka: Erysipel, lidově růže, je vysoce infekční onemocnění, které vyvolávají bakterie ze skupiny streptokoků.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

SCHŮZE ČESKÝCH HORNÍKŮ V BÍLINĚ, KTERÁ ODMÍTLA PŘERUŠIT ŠKOLSKOU STÁVKU (1908)

V neděli 13. prosince 1908 konala se schůze českých rodičů, na níž od školského výboru působeno bylo v tom směru, aby rodičové poslali svoje dítky do školy, aspoň do 1. ledna, kdy se má dle nařízení zemské školní rady otevřít nová třída. Že však naše dítky nemají místa ve třídě a musí sedět na zemi, a pro případ ohně ve stodole – který přece velmi snadno vznikne ! – byly by v nebezpečí se svými životy, setrvali čeští rodiče na stávce a odmílají všechny hloupé rady jakýchkoliv jenerálů. Takové „Výkonné výbory“ sejdou se velmi snadno, ale stejně snadno udělají ostudu.

V neděli 20. prosince 1908 konat se bude zde veřejná schůze, na níž má přijít nějaký poslanec. Nejlépe by bylo vyčinit mu řádně, ať je to Petr nebo Pavel, a poslat ho domů.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“

ODSOUZENÍ ANARCHITŮ V MOSTĚ ZA ANTIMILITARISTICKÉ ODZNAKY (1908)

Pro antimilitaristické odznaky odsouzeni byli někteří naši kamarádi, kteří se s nimi dostavili dne 5. září 1908 do Mostu k přelíčeni s antimilitaristy Froňkem, Novákem a Trejbalem. Byli zaTčeni a po výslechu propuštěni. Nyní dostali za to 3 dni, ač se odvolávali na to, že odznaky jsou poslancem Freslem interpelovány, což jest na nich naznačeno. Kamarádi odvolali se k místodržitelství. Výsledek oznámíme.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

ZPRÁVA Z PROTIKLERIKÁLNÍCH SCHŮZÍ ANARCHISTŮ V MOSTĚ A DUCHCOVĚ, 11.9.1910

Politický spolek v Duchcově svolal na den 11. září 1910 dvě velké schůze s programem: „Nebezpečí klerikalismu“. Jedna schůze konala se v Mostě u Janského Dvoru za účastenství 300 osob. Druhá schůze svolána v Duchcově do hostince „Austria“, již navštívilo tolik účastníků, že prostorný sál byl do posledního místa vyplněn. Ostatní účastníci již nenalezli místa v sálu, tísnili se v chodbě a postranních místnostech.

Ku schůzím těmto byl poslední dobou telegraficky povolán kamarád Antonín Řehoř, jenž také co referent obě schůze obstaral.

Podnět k těmto schůzím byl dán spolkem bezvěrců severočeských, by posílen byl zápas jejich za bezkonfesionelní školu a odražen drzý útok klerikálů. Současně měly schůze tyto účel semknutí všech bezvěrců ku společné práci na začátku školního roku. Neujasněnost a různost náhledů v taktice protiklerikální v našem školství učinila bez tak již mnohou nedůslednost, z níž klerikální matadoři účelně těžili. Politický spolek v Duchcově, jenž poslední dobou vyvíjí skutečně zdárnou činnost, přispěchal okamžitě na pomoc bezvěrcům a tak dík této součinné práci těšily se obě schůze pěknému průběhu. Návštěvníci obou schůzí, zejména v Duchcově, jistotně nezapomenou i do praxe přenésti dojem, který ze schůzí si odnášeli.

Zejména ženy naše by měly ve větším počtu zúčastniti se podobných protiklerikálních projevů, anto – hlavně v jejich rukou spočívá možnost zdařilé protiklerikální výchovy dítek.

Referáty obou schůzí rozehnaly jistě mnohé nejasnosti v provádění protiklerikální propagandy a bylo by lze si jen přáti, by podobných schůzí se odbývalo více. Vždyť správně napsal Čelakovský ve svých sbírkách: „Chraň se koňského zadku, panského předku a kněze ze zadu ze předu“.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1910)

VŠEOBECNÁ STÁVKA SKLÁŘŮ NA TURNOVSKU (1910)

Ve Frýdšteinsku a v Hodkovicích dosud tvrá všeobecná stávka sklářů. Počátkem srpna 1910 počala stávka u fabrikanta Schmiedta a dnem 5.září 1910 zahájena stávka všeobecná. Celkem stávkuje přes 3000 osob, Fabrikanti zpupně prohlašují, že raději tu bandu nechají pochcípat, nežli by haléře přidali. Stávka dosud byla vedena národními socialisty. Podpry stávkujícím příjmá Aodlf Krupka, sklář v Držkově. Stávkující, kteří z mizerné mzdy nemohli si nastřádati úspor, dlouho trvající stávkou jich bída je zvětšena. Hlad roste. Hojnost četníků prochází krajinou a hlídá dobré fabrikanty před zlými skláři.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1910)

AGITAČNÍ TURNÉ ANARCHISTŮ NA TURNOVSKU (1908)

Dne 25., 26. a 27. prosince 1908 uspořádali členové spolku „Havlíček“ řadu veřejných schůzí na nichž o programu: „Invalidní a starobní pojištění“, „České menšiny v boji o své školství“, „Zdražování potravin a jeho příčiny“, „Hospodářská situace průmyslu a zemědělství“ promluvil kamarád Antonín Řehoř. Uspořádání a úspěch těchto schůzi pošinul zase naše srdce o mohutný krok ku předu. Zajímavá pro nás je návštěva obecenstva. Na prvé schůzi přítomno bylo nevalný počet posluchačstva, jenž stupňoval se na ostatních schůzích do té míry, že na poslední schůzi v Radinovicích nestačily všecky tři místnosti hostince. Tento zájem na schůzích svědčí o nutné potřebě účinné naši agitace v těchto krajích. Že lid je syt již všeho politikaření svědčil obrovský zájem posluchačstva při všech těchto přednáškách a výslovně při všestranné žádosti, by takovéto schůze opakovaly se zde častěji. Doufejme, že naši kamarádi na Turnovsku dostojí také úkolu uloženému. Schopnosti i vůle k tomu mají dosti. A ostatní překážky při vzájemné solidaritě, jež mezi zdejšími kamarády patrná jest, dají se hravě odstraniti. Opakujeme, že s úspěchem agitačního turné jsme úplně spokojeni, což nás posílí jistě ku houževnatější práci na díle začatém. Tož hoši, krok za krokem v před a nikdy zpět.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

ANARCHISTA ANTONÍN MAIXNER PŘED SOUDEM V PRAZE (1908)

Kamarád Antonín Maixner z Ervěnic stál 16. prosince 1908 před čtyřčlenným senátem v Praze pro schvalování nezákonných činů, jehož se dopustiti měl na táboře na Střeleckém ostrově v Praze dne 9. srpna 1908 konaném, uváděje v řeči, že „varuje vládu, aby neutiskovala naše menšiny, poněvadž by to mohlo vésti ku konsekvencím jako při útisku Rusínů Poláky“.

Policejní úředníci měli při tomto výroku prý dojem, že řečník naráží na tragický skon místodržitele Potockého, proto Maixner obžalován.

Ve středu 16. prosince konáno přelíčení a Maixner ve všech směrech žaloby byl sproštěn. Hájil ho dr. Hubschman.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

VYJÁDŘENÍ ANARCHISTŮ KE STÁVCE TEXTILÁKŮ V SEMILECH (1910)

Stávka textilníků u firmy Prokop a spol v Semilech je skončea. Plných 8 týdnů trpkého boje muselo postoupiti dělnictvo. Jak již jsme několikráte referovali, byl tento vlastenecký buržoa štván proti stávkujícím různými „přítelíčky“ dělnictva a zapřísahal se, že nepovolí stávkujícím ani na píď. Dovolával se nejen pomoci vlasteneckých veličin a institucí, nýbrž i všech českých průmyslníků oproti svému dělnictvu. Spoléhal také v jednu, námi již častokráte jmenovanou politickou stranu, která také ve svých krajinských orgánech zahájila palbu proti stávkujícím. Jest samozřejmé, že za takovýchto okolností stávkující dělnictvo mělo boj nutně stížený, ba přímo zoufalý. Neorganisováno, opuštěno ode všech politických stran – mělo dělnictvo malé vyhlídky na vítězství.

Dnes po 8 týdnech boj skončen s částečným úspěchem stávkujících a dělnictvo nastoupilo práci za následujících podmínek: 4% přídavku na strije v šířce 120 cm, v paprsku, na stroji přes tuto šířku přidáno 6%. V sobotu končí práce přesně v 5. hodin odpoledne. Žádnému dělníku nesmějí být přiděleny 4 stroje, nýbrž nanejvýše 3. Na 1.května není dělnictvo nuceno pracovat.

Stávka skončena, avšak pravý boj o činnost dělnictva u firmy Prokop musí se teprve probudit. Stávka tato byla jistě dobrým poučením pro stávkující, kteří v kritické chvíli nejlépe poznali své přátele i nepřátele. Nebýti vydatné pomoci našich organisací a jednotlivců, museli by nevyhnutelně v tomto nerovném boji podlehnouti.

Vzdor však vítěsztví není zaručena možnost nového úporného boje a proto voláme včasně všechno dělnictvo k povinnosti: Nyní jest na vás, byste do jednoho přistoupili k Dělnické textilní jednotě v Králově Dvoře, což může vám zaručititi kýžené vítěsztví v příštím boji. Svoláme v brzku řadu schůzí o účelu neutrální odborové textilní organisace. Doufáme, že dělnictvo do posledního muže, ženy a dívky, přistoupne ku této organisaci, jež osvědčila se co jediný přítel v nouzi stávkujících. Všem, kteří podpořili tuto stávku jakýmkoli způsobem, vzdáváme srdečný dík. Nezapomenem!

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1910)