Stávka textilních dělníků v Podmoklích (1907)


Dne 24. srpna 1907 byla zahájena stávka v mechanické tkalcovně firmy Melich a syn v Podmoklích u Semil. Jak píší anarchosyndikalisté v novinách Nová Omladina: „Poměry jaké v oné továrně panují jsou takřka neuvěřitelné. Poháněči Moravec a Morávek dovolují si vůči dělnictvu nejhrubších surovostí a zaměstnavateli, který po jarní stávce přidal 10 procent na mzdě a slíbil zavést 10ti hodinovou dobu pracovní od 1. srpna 1907, dodržel sice dobu pracovní, ale na mzdě český tento vlastenec dělnictvo zkrátil. Nechal jim ušlichtovat kusy až o deset metru na jednom kuse, takže možno říci, že měl oněch 10 procent zase v kapse.“ Když si dělnictvo udělené kusy samo přeměřilo vyslalo své důvěrníky k zaměstnavateli a ten jim odpověděl, aby si vzali pracovní knížky, jestli se jim to nelíbí. Na to jeden z anarchistů a důvěrník dělnictva František Šimůnek odpověděl, že klidně pracovní knížku přijímá, ale že neručí za to, neopustí-li dělnictvo továrnu. Co následovalo ze strany továrníka Melicha? Píše Nová Omladina: „Tu Melich, jako český vlastenec dal najevo svůj charakter, jak s dělnictvem smýšlí: stoupl k telefonu a zavolal celou posádku semilského četnictva a tak, nežli se dělníci nadáli, již tři muži v plném zbroji stáli u továrny a Františka Šimůnka a Josefa Babku odváděli k semilskému soudu.“ Jakmile dělnictvo vidělo jak četnictvo odvádí své důvěrníky a kolegy, zastavilo práci a vydalo se za zatčenými anarchisty v průvodu, provolávajíc hanbu továrníkovi Lemichovi a došlo až k okresnímu soudu, kde víc jak hodinu čekalo a nazpět do továrny se již nevrátilo. Zároveň byla ten večer svolána anarchisty schůze, na které se dělníci usnesli nenastoupit práci dříve , dokud Melich propuštěné anarchisty nevezme zpět do práce a mzdu náležitě neupraví. Finanční sbírku na stávkující organizovala místní organizace anarchosyndikalistů z ČFVO a jmenovitě měly být zasílány na místního důvěrníka ČFVO Josefa Buriánka z Kuchelny č.p. 190.

Manifestační schůze proti kartelů obchodníků 4. sprna 1907 v Komořanech

Do Komořan u Mostu svolali anarchisté na neděli 4. srpna 1907 manifestační schůzi proti tvořícímu se kartelu místních obchodníků a domácích pánů a pro založení kooperačního podniku. Za anarchisty vystoupil na schůzi Karel Vohryzek, za sociální demokraty byl pozván Aster. Jak dosvědčuje zpráva v periodiku „Komuna“: „Na schůzi pozváni sociální demokrat Astr, propadlý kandidát poslanectví za duchcovský okres a kamarád Vohryzek, aby každý ze svého stanoviska vyložil, jak si založení takového dělnického podniku představuje, Astr se však nedostavil, za to poslal místnímu důvěrníku sociálně demokratické strany dopis, ve kterém dle obsahu (neboť úplný obsah se tají) prohlašuje, že není mu možno referovati o témže předmětu vedle kamaráda Vohryzka. Pro dojem, jakým tento dopis působil mezi vlastními straníky, je příznačné, že sám důvěrník občan Strejc se následkem tohoto dopisu vzdal své funkce a ze strany sociálně demokratické vystoupil. Po dopolední veřejné schůzi, na které referoval kamarád Vohryzek, uspořádána schůze důvěrná, na které usneseno, podnik založiti na zásadách doporučených kamarádem Vohryzkem, to jest předně nevyplácet dividend, nezačíti, pokud podíly nebudou úplně splaceny, nakupovati a prodávati za hotové a prodávati výhradně jen členům. Přihlášku členství učinilo prozatím 60 osob z Třebušic a z Komořan. Přejeme novému podniku mnoho zdaru.“

Dělnické potravní družstvo „Sdružená síla“ v Třebušicích

Základní oslava sedmiletého trvání Hornicko hutníckého spolku 4. srpna 1907 v Lomu

Lomští anarchisté oslavili 4. srpna 1907 sedmileté trvání Spolku Hornicko hutnického v Horním Lomu. V rámci základní slavnosti proběhla také veřejná přednáška s programem „O dějinách našeho hnutí na severu“. Přednášel anarchista Karel Vohryzek. Zprávu o slavnosti se dozvídáme ze stránek anarchosyndikalistického listu „Komuna“: „Sedmileté trvání hornického a hutnického spolku oslaveno za účastenství četných spolků a organisací z vůkolí přednáškou „O dějinách našeho hnutí na severu“, kterou proslovil kamarád Vohryzek. Přednáška žel pro obsáhlost materiálu býti ukončena, tak že přednášející rozvedl thema toliko k roku 1900, načež pokračování přednášky odloženo na jiný den. Po přednášce byl koncert a posléze taneční zábava. I zde jeví se nutná potřeba širší agitace.“

Karel Vohryzek

Rambousek Karel (1867 – ?)

Mezi průkopníky anarchistických myšlenek krom známých jmen patřil i rodák z Prahy Karel Rambousek. Narodil se 23. srpna 1867 v Praze. Otec byl krejčovský tovaryš Karel Rambousek z Prahy. Pocházel ovšem Starého Knína u Dobříše na Příbramsku. Maminka Antonie Vilímková pocházela z Domašína na Vlašimsku. Mladý Karel Rambousek šel v otcově šlépějích a vyučil se krejčím, a tomuto řemeslu se věnoval i později.

V Praze se seznámil s Marií Kosařovou, narozenou 8. května 1870 v Poděbradech. Její otec Karel Kosař byl v té době malířem pokojů na Žižkově. Její maminka se jmenovala Rosálie Pelikánová. Svatba se konala symbolicky na dělnický svátek 1. května 1893 v Praze v kostele svatého Jakuba na Starém městě. Poté se mladý pár stěhuje na Žižkov. Kde je hlášen od 2. června 1896.

Karel Rambousek se stal aktivním účastníkem hnutí neodvislých socialistů – anarchistů. Spolupracovníkem Viléma Körbera, Karla Auera, Antonína Pravoslava Kaliny či Aloise Věkoslava Habera. Patřil mezi zakládající členy vůbec prvního anarchistického spolku na Žižkově. Byla jím Vzdělávací beseda dělnictva stavebního pro Žižkov a okolí byla založena 6. března 1892. Dne 27. března 1896 změnila stanovy a přijala název Vzdělávací jednota Žižkovan a působila v letech 1896 až 1899 do jejího úředního zákazu. Jelikož patřil mezi přední členy, byl 16. ledna 1895 zvolen předsedou do 19. dubna 1895, podruhé byl předsedou zvolen 7. ledna 1896 do 19. dubna 1896. zastával také funkci jednatele spolku od 24. června 1896 do 13. ledna 1897.

O jeho dalším zapojení do hnutí chybí informace. Ale dne 11. října 1920 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem, jímž byl již dříve. O rok později je podána i žádost o rozvod. Manželství s Marií Rambouskovou je rozloučeno 15. února 1922. jeho bývalé žena umírá 10. srpna 1950.

Anarchističtí horníci na dole Františka u Duchcova vznesli své požadavky (1907)

Po čilé anarchosyndikalistické agitací za přímou akci a vlastní kladení požadavků, došlo 23. července 1907 k poradě osazenstva dolu František u Duchcova zamítli požadavky sociálně demokratické „Unie rakouských horníků a navrhli své vlastní požadavky. Stejný den vyzvali své hornické delegáty, aby podali správě dolu tyto požadavky:

  1. Zavedení osmihodinové doby pracovní
  2. Minimální mzdu 4 koruny a 20 haléřů pro kopáče, zedníky a tesaře
  3. Minimální mzdu 3 koruny a 60 haléřů pro fedráky
  4. Minimální mzdu 3 koruny pro dělníky pracující na povrchu
  5. Minimální mzdu 4 koruny a 20 haléřů pro obsluhu kotlů, strojů a kováře
  6. Týdenní účtování

Anarchističtí horníci na dole Pluto v Louce u Litvínova pro přímou akci (1907)

Dne 29. července 1907 při výjezdu mužstva z ranní směny shlukla se následkem anarchistické agitace pro přímou akci při prosazování mzdových požadavků velká část horníků kolem hornického delegáta Naka, aby mu sdělila, že nesouhlasí s malichernými požadavky sociálně demokratické Unie rakouských horníků, a požadovali na něm svolání celého mužstva na druhý den do cachovny. Horníky vedl anarchosyndikalista Josef Tvrdík. Dopisovatel anarchistického časopisu „Komuna“ události i jednání sociálně demokratického delegáte přibližuje takto: „Delegát sociální demokrat však odpověděl, že bude dělat, co sám za dobré uzná. Na námitku kamaráda Tvrdíka, že má jako zástupce horníků respektovat jejich mínění, odvětil, že bude jednat, jak si přeje „Unie“! Jsa požádán, aby svolal na druhý den mužstvo do cachovny, za účelem porady o požadavcích, slíbil tak učiniti. Sotva však vyšel z cachovny, zamířil do kanceláře, aby si postěžoval u pana závodního na kamaráda Tvrdíka a jeho kamaráda ze Záluží, kteří prý jsou hlavami nespokojenců. Závodní pak v doslechu toho oba varoval, aby byli hodnější, nebo že dostanou knížku“.

důl Pluto

Jak anarchisté vypekli se správou dolu Jan v Lomu (1907)

Anarchistický list „Komuna“ přinesl úsměvnou zprávu o tom, jak bývalí zaměstnanci a anarchisté vypekli se zprávou dolu Jan a nenáviděným správcem Steinerem:

V dnešní vážné a napjaté situaci na severu neschází ani episod s humoristickým nádechem, Tak na příklad verbují uhlobaroni na všech stranách a za drahé peníze dostávají z Westfálska a odjinud ty nenáviděné vystěhovalce, jichž se před časem za každou cenu chtěli zbaviti. Na důl Jan naverboval si proslulý Steiner nedávno asi 20 Pražáků, kteří přijeli zálohy si vybrati, pak hned před kanceláří pana Steinera zazpívali „Rudý prapor“ na rozloučenou a odešli!“

důl Jan v Lomu (Bruchu)

Úspěch anarchistické přímé akce na dole Pavel v Lomu (1907)

V pátek 26. července 1907 pod vlivem anarchosyndikalistické agitace a jednáním mladých anarchosyndikalistů pracujících na dole Pavel u Lomu došlo k tomu, že odbíhači tzv. fedráci zažádali o přídavek 30 haléřů na směnu. Do sporu se sic vložil delegát sociálně demokratické Unie rakouských horníků, nabízel 10, pak 20 haléřů. Ale všechno smlouvání bylo marné, anarchisté si pevně stáli za svým, především bojovně laděná mládež. Jelikož závodní Bayer viděl, že hornictvem nehne, a jelikož nechtěl riskovat nějakou přímou akcí či stávkou, povolil přídavek 30 haléřů. Hned na to přihlásili se i dělníci pracující na rampě, kterým také přidal.

důl Pavel I

Veřejná schůze ČFVO ve Vinařicích u Kladna (1907)

Dne 30. června 1907 uspořádali anarchosyndikalisté z místní skupiny České federace všech odborů (ČFVO) ve Vinařicích u Kladna veřejnou schůzi v hostinci „U Housků“. Programem veřejné schůze bylo téma „Hornictvo, všeobecné starobní a invalidní pojištění a organizace“. Přednášel redaktor anarchistického týdeníku „Hornické listy“ a člen ČFVO Václav Krampera z Duchcova. O průběhu veřejné schůze píše anarchosyndikalistický list „Komuna“ následující: „Nejdříve poukázal na tříštění se dělnictva oproti zaměstnavatelům, a velkokapitalistům. Podniká-li hnutí anarchistické nějaký boj hospodářský za zlepšení postavení všeho dělnictva, říkají sociální demokraté, my to dělat nebudem proto, že to dělají anarchisté a naopak podnikají-li sociální demokraté to samé, říkají anarchisté, my to dělat nebudem, proto že to dělají demokraté a že zájem o zlepšení postavení dělnictva zůstává nejen na témže stupni jako dříve, nýbrž že se stává ještě horší. Dále poukazoval na starobní a invalidní pojištění, že by bylo pro dělnictvo dobré, kdyby bylo tak upraveno, jak bychom si přáli, ale že již můžeme předvídat, že takové nebude, poněvadž rozhodují o zákonu starobním a invalidním pojištění měšťáci a proto nutno pracovat v organisacích, abychom svou silou donutili privilegované třídy k spravedlnosti. Na to promluvil kamarád Krampera o odborové organisaci hornické, že je nutno se odborově organisovat nejen s ohledu na to, že každý dělník v odborové organisaci nabývá vědomostí o svém odboru, nýbrž že i pozná cesty praktické hospodářského boje. Veřejné schůze organizované anarchosyndikalisty se účastnilo asi 100 lidí, dorazily i řadoví členové sociální demokracie. Přednáška byla prý vyslechnuta se zájmem a navíc bylo na ní vybráno solidárně 6 korun a 80 haléřů na pozůstalou rodinou horníka Karla Svobody z Thér u Kladna.