Vyhoštění švýcarského anarchisty Roberta Scheideggera (1910)

Libereckým četnictvem dopraven byl tyto dny do Prahy anarchista Robert Scheidegger  (1882–?) ze Steinhofu v Švýcarsku. Z Prahy byl dopraven přes Budějovice, Linec a Salzburk do Švýcar. Scheidegger odseděl si v Liberci těžký žalář pro pašování sacharínu. Ve Švýcarsku se zodpovídal pro pokus, osvobodit ruského anarchistu Jiřího Kilačického z kasáren kantonní policie.

Zatčení Viléma Körbera v lednu 1895

Neodvislý socialista a anarchista, známý řečník na četných dělnických schůzích Vilém Körber uchýlil se v roce 1892 do soukromí a živil se dost nuzně prací, kterou mu většinou obstarávali dělníci. Dne 14. listopadu 1894 odstěhoval se z Prahy do Jaroměře, kde chtěl vydávat dělnický časopis. Z vydávání časopisu sešlo, protože všechny tiskárny, které požádal o tisknutí časopisu, kladly si podmínku, že nesmí být žádné číslo zabaveno. V pondělí 14. ledna 1895 opětovně přijel do Prahy a ubytoval se u svého přítele na hořejším Novém městě. V úterý 15. ledna 1895 byla v jeho bytě vykonána policejní prohlídka na žádost krajského soudu v Hradci Králové a Vilém Körber byl zatčen, odveden na komisařství, podroben dlouhému výslechu a dodán 16. ledna 1895 do vazby krajského soudu v Hradci Králové. Domovní prohlídka byla vykonána také v jeho bytě v Jaroměři, při které byly zabaveny některé listiny, ze kterých údajně vyplývalo, že byl členem nějakého anarchistického sdružení.

Protest proti řídícímu české školy v Oseku 4.července 1909

Také místní anarchisté se účastnili dne 4.července 1909 protestu českých rodičů proti zdejšímu řídícímu české školy v Oseku. V neděli se shromáždil ohromný zástup rodičů před bytem řídícího a skandoval, aby odstoupil, provolávala mu hanbu. Jak popisuje dopisovatel anarchistického týdeníku Hornické listy: „Pán však se neukázal – snad byl ve sklepě.“ Důvodem protestu byla nespokojenost českých rodičů s ředitelem české školy, který prý hájil zájmy Němců. „Čeští rodičové neviděli jej dosud v české společnosti, ale vždy jej nalézali ve společnosti Němců a dle toho se také choval ne zrovna lichotivě k českým rodičům“ píše ve své zprávě jeden z oseckých anarchistů.

Zpráva o zatýkání redaktorů anarchistických časopisů

Deník Národní politika informuje ve svém čísle ze dne 18.ledna 1906 o zatčení redaktorů anarchistických časopisů. Již 10.října 1905 byl anarchista Karel Vohryzek, vydavatel anarchistického listu Omladina, publikačního orgánu anarchistických odborů České federace všech odborů, odsouzen k desetidennímu těžkému žaláři za urážku policisty, ale zmizel a policii se ho podařilo vypátrat až počátkem ledna 1906 v Praze. Časopis Omladina v té době vycházel v Lomu u Mostu. Zároveň bylo úředně zastaveno další vydávání toho listu anarchosyndikalistických dělníků. Karel Vohryzek byl 16.ledna 1906 dopraven ke krajskému soudu v Mostě. V Praze byl zatčen proto, aby si odpykal trest, za který byl odsouzen v Mostě.

Mimo to byl zatčen dne 17.ledna 1906 další anarchistický redaktor Michael Kácha na Žižkově. Michael Kácha byl členem České anarchistické federace a vydavatelem jejího publikačního orgánu časopisu Práce. Michael Kácha byl zatčen pro údajné násilné chováni vůči policejnímu koncipistovi Slavíčkovi, který v jeho bytě vykonával domovní prohlídku.

Národní listy dále informují, že se počátkem ledna podařilo vypátrat také další redaktora anarchistického listu Omladina Bedřicha Kalinu, který byl rovněž hledaný mosteckým krajským soudem. Policii se ho podařilo zatknout někde na venkově.

Rozkrytí anarchistické skupiny pašeráků cukerínu v září 1912

Pražskému policejnímu ředitelství se v září roku 1912 podařilo rozkrýt rozvětvenou skupinu pašeráků cukerínu z řad anarchistů. Policie zjistila, že cukerín tajně pašuje anarchista Jaroslav Kališ ze Švýcarska a uschovával ho v bytě dalšího anarchisty Antonína Srby v Havlíčkově třídě na Královských Vinohradech. Při domovní prohlídce policisté zabavili dvě tašky s 15 kilogramy cukerínu. Jaroslav Kališ i Antonín Srba byli zatčeni. Dalším pátráním se polici podařilo zjistit, že další distribucí bylo zaměstnáno dalších 12 lidí, které byli taktéž zatčeny a vzaty do vyšetřovací vazby. Mezi zatčenými je starý známý anarchista a bývalý redaktor anarchistických listů Karel Vohryzek a anarchista a truhlář Josef Roubíček z Nuslí. V dílně Josefa Roubíčka pod podlahou policisté našli 18 kg cukerínu. Pražští anarchisté poté cukerín distribuovali na Kladensku, kde bylo zatčeno 5 osob, mezi nimi anarchista Václav Oppelt. Dle policejních zjištění bylo na Kladno dopraveno celkem 67 kilogramů cukerínu a avšak policii se podařilo objevit jen 6 kg. Většina zatčených policii doznala svoji účast na distribuci cukerínu a po výslechu byla propuštěna na svobodu.

Velká protestní schůze českých rodičů 29.srpna 1909 v Nové Vsi u Duchcova

Severočeští anarchisté jako příslušníci utlačované národnostní menšiny stáli již od svého zrodu počátkem 90. let 19. století v popředí boje za české školy. Byli to právě anarchisté, kdo přenesli stávku, jako zbraň dělníků i do školních lavic a již v roce 1897 zorganizovali historicky první školskou stávku, stávkovalo přes 600 školáků v Duchcově. V popředí této stávky stál duchcovský anarchista a krejčí Hynek Holub.

Zástupci české menšiny všech politických směrů včetně anarchistů svolali na 29.srpna 1909 velkou protestní schůzi českých rodičů v Nové Vsi u Duchcova. Protestní schůze se konala v hostinci paní Angely Loosové. Schůze začínala v devět dopoledne. Za anarchisty měl projev Hynek Holub, za sociální demokraty Brožík a za národní socialisty David.

Zahradní koncert Odborného spolku kooperativního v Nové vsi u Duchcova 5. září 1909

Odborově kooperativní spolek „Jitřenka“ v Nové Vsi u Duchcova založený místními anarchisty v roce 1905 uspořádal 5.září 1909 zahradní koncert v hostinci Edmunda Šulke. Koncert začínal ve dvě hodiny odpoledne přednáškou. Přednášel starosta Zemské jednoty horníků a anarchosyndikalista Josef Písařovič z Mostu. Dále na příchozí čekala tombola, pošta atd. Na sále se tancoval obchůzkový tanec. Večer probíhal taneční vínek. Vstupné do koncertu bylo 42 haléřů, rodina to měla za 52 haléřů. Dva haléře ze vstupného byli benefiční na vydávání anarchistického týdeníku Hornické listy. Zahrála kapela pana Marečka z Lomu.

Ustavující schůze Všeobecného vzdělávacího spolku v Mostě (1890)

Všeobecný vzdělávací spolek v Mostě byl jedním z nejstarších anarchistických uskupení na Mostecku.

Všeobecný vzdělávací spolek v Mostě

Ustavující schůze Všeobecného vzdělávacího spolku v Mostě se konala 31. srpna 1890 v hostinci „U zlatého anděla“ ve tři hodiny odpoledne. Schůzi zahájil anarchista Fuchs Antonín. Za prozatímního předsedu zvolen Horáček Jan z Teplic a za místopředsedu Martínek z Ervenic, za jednatele Pánek z Teplic. O důležitosti a účelu spolku promluvili Pánek a Martínek. Navržené stanovy spolku předčítal Pánek. Na ustanovující schůzi bylo přijato 89 členů. Poté se přistoupilo k volbě výboru. Jan Pokora dal návrh platiti 20 krejcarů zápisné do spolku a 10 krejcarů měsíční členský příspěvek. Po odevzdání všech hlasovacích lístků byli do výboru zvoleni:

Černý Alois za předsedu (79 hlasy)

Vysušil Karel za prvního místopředsedu (31 hlasy)

Pokora Jan za druhého místopředsedu (47 hlasy)

Veverka Josef za jednatele (40 hlasy)

Brož Jan za místojednatele (37 hlasy)

Jidra Josef za pokladníka (35 hlasy)

Hájek Josef za náměstka (36 hlasy)

přísedícími členy výboru zvoleni:

Ležák Josef (37 hlasy)

Kolařík František (35 hlasy)

Lopata Václav (30 hlasy)

Klouček Petr (34 hlasy)

Dlask František (27 hlasy)

Náhradníky ve výboru zvoleni:

Dolák Václav

Podlipský Josef

Vokáč Jan

Fuchs Antonín

Šubrt Antonín

Perzekuce anarchistického listu Proletář (1909)

Jak informuje anarchistický týdeník Hornické listy: „Poslední číslo bratrského listu „Proletáře“ v Horním Růžodolu (šestnácté) bylo zabaveno na poště. Kdo z odběratelů jej neobdržel, nechť reklamuje, obdrží „opravený“. Redaktor kamarád Šírek je vyšetřován pro paragraf 24 tiskového zákona. Hnutí naše překonalo persekuce tužší, tož ani toto nás z vytknuté cesty neodkloní.“

Velký výlet anarchistů z Břežánek 15.srpna 1909

Anarchisté sdružení ve Všeodborovém kooperativním spolku obojího pohlaví v Břežánkách zorganizovali na 15. srpna 1909 velký spolkový výlet z Břežánek do Ohníče do hostince pana A. Slabého. Odchod na výlet byl v půl jedné odpoledne ze spolkové místnosti „U Chvojků“. V Ohníči byl výlet zakončen koncertem, který začal v půl třetí. Vstupné činilo 40 haléřů.