HLÁŠENÍ PRESIDIA PRAŽSKÉHO MÍSTODRŽITELSTVÍ O PROTISTÁTNÍ, PROTIRAKOUSKÉ A PROTIVÁLEČNÉ ČINNOSTI V ČECHÁCH 1915-1918

  • ČERNÝ Jaromír z Karlína: Akademický malíř. Stíhán za to, že pronesl buřičskou řeč: „To je povinnost každého státního občana státu se vzepříti. Ať žije revoluce.“
  • KNÍŽE František ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • KUBÁLEK František ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • PANCOH Václav ze Satalic v Karlíně v Praze: Obviněn a zatčen za prohlášení pronesené v březnu 1915 společně s dalšími dvěma kolegy: „Všichni lidé jsou zničeni a bylo by nejlepší, celou vládu, našeho císaře a německého císaře zastřeliti a pal by byl konec války.“ Povoláním kočí.
  • ČERNÝ Rudolf z Litoměřic: Infanterista 9. zeměbraneckého pěšího pluku, 4. náhradní setniny v Úštěku, zatčen za dezerci společně s Annou Kameníčkovou, která mu poskytla úkryt.
  • KAMENÍČKOVÁ Anna z Vepřeku: Stíhána v červenci 1916, že poskytla úkryt desertérovi.
  • ZIMOVÁ Anna z Gasdorfu u Dubé: V červenci 1916 stíhána za úražku císařského majestátu. pronesla: „Takovej dědek starej nepotřebovat žádnou válku, my musíme dělat za pár krejcarů a ještě máme hlad, ty mrzáku.“
  • KABEŠOVÁ Anna z Dubé: Stíhána, že dala ruských válečným zajatcům v červenci 1916 chleba bonbóny.
  • JAROŠ Jan z Netřebic: Byl zatčen pro pokus vyhnout se vojenské povinnosti tím, že si vstřiknutím št’ávy hadího mlíčí (Euphorbia Cyparrisias) přivodil zánět středního ucha. Zatčen. 
  • LÁZEŇSKÝ Jindřich z Hostomic u Bíliny: Vyšetřován, že Antonínu Smetákovi strhnul z kabátu rakouskou černožlutou mašli se slovy: „Nač potřebuješ takovou posranou mašličku?“
  • HORÁK Josef z Náchodu: Trestně stíhán, že v dopise své ženě napsal: „Buď šťastná, má ženo, mé dítě, vzpomínejte na svého nešťastného manžela a otce, který musel jít za cizí zájmy svou krev cediti.“
  • TŘEŠKA Jaroslav z Loun: Při odchodu k vojenskému odvodu co branec na náměstí v Lounech zpíval „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“. Narozen 1898.
  • NOVÁK Václav z Loun: Při odchodu k vojenskému odvodu co branec na náměstí v Lounech zpíval „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“. Narozen 1898.
  • POSPÍŠIL V. z Blevic: Pěšák, byl v dubnu 1916 zatčen a dopraven na okresní doplňovaci velitelství v Praze pro podezření z deserce.
  • JEČMEN E. z Motyčína u Kladna: Dělník muniční továrny ve Wöllersdorfu, byl zatčen v dubnu 1916 pro podezření z deserce. Bylo podáno trestní oznámení voj. velitelství.
  • ČÍŽEK Josef z Ústí nad Labem: Zahájeno trestní řízení, jelikož se k zprávě hlásit se u odvodu nadšeně pronesl „Do prdele!“ Dělník.
  • MRÁČEK V. ze Žižkova v Praze: Dne 27.4.1916 spáchal sebevraždu, než aby se opět vrátil na frontu. byl pěšákem domobrany, který byl v Kralovicích na dovolené.
  • VALKOUNOVÁ Marie z Bakova u Mnichova Hradiště: Stíhán za urážku císařského majestátu a pronesení buřičské řeči: „hrom do té války uhoď.“ Povoláním pletačka rákosí.
  • PRŮŠEK Vincenc z Bakova u Mnichova Hradiště: Stíhán za urážku císařského majestátu. Domkař.
  • KLIMT Antonín z Litoměřic: Podezřelí z toho, že v roce 1915 si způsobil umělá kožní onemocnění tím, že si kůži natíral žíravými masti a injektoval je pod kůži, aby se vyhnuli vojenské službě. Veden úředně jako Rom.
  • KLIMT František z Litoměřic: Podezřelí z toho, že v roce 1915 si způsobil umělá kožní onemocnění tím, že si kůži natíral žíravými masti a injektoval je pod kůži, aby se vyhnuli vojenské službě. Veden úředně jako Rom.
  • CÍROVÁ Růžena z Bíliny: Stíhána z urážky císařského majestátu. Navíc v dubnu 1916 stíhána za buřičské a protistátní řeči: „Co máme z války, nic z toho nemáme, počkejte až po válce, měli by to brzy vymyslet, pomsta se připravuje.“ Provedena u ní domovní prohlídka, avšak bez výsledku. Manželka horníka.
  • MILDNER Josef z Tollsteinu u Vansdorfu: V dubnu 1916 napsal na hejtmanství následující dopis: „Pokud stát již neví, kde sehnat peníze, měl by jednoduše zastavit válku nebo jděte a nechte se pobít jako psi, protože si to zasloužíte… “ Rolník. Trestní stíhání pro vážnou nemoc zastaveno.
  • STEINEROVÁ Magdaléna z Klabavy u Rokycan: V dubnu 1916 odsouzena pro urážku císařského majestátu k 20 korunám pokuty, v případě nedobytnosti k 48. hodinám vězení.
  • PELIKÁN V. z Kralup nad Vltavou: Přidělen do pracovního oddílu domobrany v uhelných dolech v Libušíně, byl zatčen pro deserci.
  • CHROMÝ František z Prabše u Českých Budějovic: Stíhán, že se dne 15. dubna 1916 dostavil k vojenskému odvodu demonstrativně s 25 cm dlouhou černou vázankou co antimilitaristický projev jeho smýšlení jako výrazu odporu k válce.
  • POKORNÝ František z Horního Litvínova: V dubnu 1916 stíhán za buřičské a protistátní řeči, které kritizovaly panující hlad mezi dělnictvem v Rakousku kvůli válce a vyzýval k vyvěšení bílé vlajky, zastavení bojů a vyhlášení míru.
  • DANÍČEK Otakar z Dolní Rochlice u Jilemnice: Zatčen v dubnu 1916 za to, že se snažil vytvořit tajnou organizaci připravující revoluci. Obchodní učeň.
  • HOLUBÁŘ Jan z Turnova: Zatčen v dubnu 1916 za to, že se snažil vytvořit tajnou organizaci připravující revoluci. Obchodní učeň.
  • DVOŘÁK Václav ze Souše u Mostu: Trestně stíhán za to, že v dubnu 1916 věnoval zápalky ruským válečným zajatcům. Povoláním horník.
  • LINK František z Nové Paky: V dubnu 1916 stíhán za urážku císařského majestátu. Tovární dělník.
  • KRBEC František z Loun: V dubnu 1916 stíhán za urážku císařského majestátu.
  • KOŤÁTKO E. z Příšovic u Kralup nad Vltavou: V dubnu 1916 podezřelý, že se vyhnul vojenské povinnosti. Zatčen.
  • BIRKA František z Mostu: Zatčen v dubnu 1916, protože nosil šátek ve všeslovanských barvách (bílo-modro červený). V evidenci veden jako anarchista. Povoláním tesař.
  • HOMOLKA Jan z Morašic u Čáslav: Stíhán za urážku císařského majestátu.
  • MÁRA V. z Holubic u Kralup nad Vltavou: Podezřelý, že se snažil vyhnout vojenským povinnostem. V březnu 1916 zatčen a dodán vojenskému zastupitelství.
  • PARDUBSKÝ E. z Uhříněvsi: Zatčen v březnu 1916, že se předstíráním slepoty snažil vyhnout odvodům k armádě.
  • KALINA Josef z Kralup nad Vltavou: Obviněn, že v březnu 1916 na protest proti válce házel kameny na projíždějící vojenský vlak.
  • RINDA Antonín z Kralup nad Vltavou: Dezertér. Skrýval se pod falešným jménem František Novák. V březnu 1916 zatčen. Utekl od 22. praporu polních myslivců.
  • FIŠER Josef z Lomu u Mostu: Stíhán za to, že věnoval cigaretu ruskému válečnému zajatci. Odsouzen za to k 12 hodinám vězení. Povoláním dělník.
  • JEŽEK Josef ze Zvol u Dvora Králové: Stíhán v březnu 1916 za pronesenou řeč: „Já kdybych tam byl, tak bych na to dbal, abychom to prohráli.“
  • SKALICKÝ Josef z Chrustenic u Kladna: Zatčen, že v březnu 1916 dal ruským válečným zajatcům lahev rumu. Odsouzen na 3 týdny vězení. Povoláním horník.
  • ZEJDAROVÁ Anežka z Kolína: Stíhána, že dala hladovějícím italským válečným zajatcům chleba a jablka. Povoláním švadlena.
  • KAŠPAR Antonín z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • MORKES Václav z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • RYBKA Josef z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • RYBKA František z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • BIDERMANN Stanislav z Lanškrouna: Vyšetřován v březnu 1916, že zasypal s dalšími dělníky nákladní vůz kamením a tím se dopustili sabotáže na pracovišti.
  • SEMERÁK František z Náchodu: V březnu 1916 na nádraží při odjezdu narukovaných vojáků zdvihl významně obě ruce do výšky a zvolal: „My se na vojnu vyserem.“
  • HLAVATÝ Václav z Olovnice: V březnu 1916 byl zatčen, pro podezření, že se vyhnul vojenské službě.
  • CEE Karel ze Smečna: Předseda Vzdělávacího spolku „Žižka“ ve Smečně, který byl rozpuštěn v březnu 1916 pro anarchistické aktivity. Donucen odvést spolkovou pokladnu do Prahy úřadům. Jestli byl stíhan neznámo.
  • NOVÁKOVÁ Františka z Litoměřic: Trestně stíhána za ukrývání dezertéra, svého manžela.
  • BAIER Vojtěch z Broumova: Dne 9. března 1916 odsouzen k 24. hodinám vězení za to, že na znak solidarity věnoval paklík cigaret srbským válečným zajatcům. Nádeník.
  • DRTINA Karel z Náchodu: Stíhán za to, že na stanici v Náchodě věnoval několik cigaret srbským válečným zajatcům. Povoláním železniční zaměstnanec – brzdař.
  • KRÁTKÝ Vratislav z Klatov: Stíhán za buřičské řeči z ledna 1915: „Ty, co jsou na tom hejtmanství a tam na radnici, ty musí všichni chcípnouti. Na toho ministra války také půjdu a zaškrtím jej, také do měsíce února musí být všichni zaškrceni a musí být po válce.“ Pekařský učeň.
  • KOLAŘÍK Tomáš z Dolního Jiřetína: Stíhán za urážku císařského majestátu. Horník.
  • ŘEHOŘ Eduard z Branné u Jilemnice: Trestně stíhán, že během vojenské hlídky na nádraží ve stanici Kruh pronesl dne 15. prosince 1915: „Šup sem, šup tam, s námi už to nevyhrajou.“
  • RYBÁŘOVÁ Ludmila z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • PAMLOVÁ Anežka z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • KOŇÁKOVÁ Anna z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • PENCOVÁ Marie z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Tovární dělnice.
  • ŠURANOVÁ Marie z Hořovic: Stíhána v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Sestra Josefa Šurana.
  • ŠURAN Josef z Hořovic: Stíhán v lednu 1916 za to, že rozdal hladovějícím ruským válečným zajatcům cukr, ovoce a cigarety. Povoláním krejčovský pomocník
  • OTRUBOVÁ Anna z Švejnice u Českých Budějovic: Trestně stíhaná v prosinci 1915 za urážku císařského majestátu na za pronesenou řeč: „Ti dva, co tu válku začali, jeden už z nich chcíp a te se otrávil, to byl papež, a toho druhého kurevníka musí hrom zabít a to je náš císař, hrom do toho dědka, co tu válku počal, jednoho plesnivce čert vzal a druhého může vzít taky!“
  • BALY Rudolf z Třebušic u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník
  • STOČES Jan z Třebušic u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník
  • MULLER Bedřich z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • RŮŽEK Vojtěch z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • HRDLIČKA František z Kopist u Mostu: Napsal společně s dalšími horníky text písně nazvané: „Nová rakouská hymna“, čím byla hymna zrádně zhanobena. Zatčen a uvězněn. Horník.
  • JANOUŠKOVCOVÁ Milada z Kopist: Stíhána v prosinci 1915 za to, že psala dopisy uvězněným ruským vojákům v nedalekém lágru.
  • SCHLAGROVÁ Rosálie z Kopist: Stíhána v prosinci 1915 za to, že psala dopisy uvězněným ruským vojákům v nedalekém lágru.
  • LOUDA Prokop: Dezertér. Schovával se v Přešticích, zatčen.
  • WOHLGEMUTHOVÁ Kateřina mladší z Přeštic: Odsouzena v prosinci 1915 na 3 měsíce těžkého žaláře se poskytla úkryt dezertéru Prokopu Loudovi.
  • WOHLGEMUTHOVÁ Kateřina starší z Přeštic: Odsouzena v prosinci 1915 na 3 měsíce těžkého žaláře se poskytla úkryt dezertéru Prokopu Loudovi.
  • MALÁKOVÁ Marie z Litoměřic: Zatčena a uvězněna za to, že v listopadu 1915 pomohla dezertérovi Josefu Durrovi a ukrývala ho. Povoláním nádenice.
  • ŠIMONEK Jiří z Koleděj na Žižkově: Stíhán za urážku císařského majestátu. Povoláním výměnkář
  • KYNČL František z Jilemnice: Stíhán za buřičské řeči: „Německý císař nás chce vyžrat, seru na císaře, ať je to jakýkoliv.“ Veden jako tulák.
  • REBEKA Karel z Hloubětína v Karlíně: Stíhán za buřičské řeči pronesené dne 1.listopadu 1915 v hostinci v Hloubětíně: „A kdyby tu byl i ten Franta, tak do něj vrazím, mají mě zabít tam nebo tady.“
  • KORTAN Gregor z Českých Budějovic: Trestně stíhán, že na vojenskou hlídku pokřikoval: „Bravo, bravo, naše armáda stojí beztoho za hovno.“ Povoláním řeznický pomocník.
  • ŽIVNÝ Josef z Lomu u Mostu: Stíhán na přelomu října a listopadu 1915 za pronesenou buřičskou řeč: „Sláva Srbsku, nikdy s Rakouskem!“ Povoláním horník.
  • BURKA Antonín z Dubí u Kladna: Stíhán ze antimilitaristické a protistátní hesla, když pronesl: „Rakouští vojáci jsou horší nežli žebráci, my jsme přísahali králi a on přísahal nám – a on poroučí, ať si tam jde sám…“ Povoláním dělník.
  • PIPEK František z Dolních Dlužin: Podezřelý že na boční vstupní bránu kasáren v Čáslavi napsal antimilitaristická hesla: „Zde na vartě jsem stál, na svoji ženu a dítky vzpomínal, srdce mne tělo bije a já za nic nemohu, když si vzpomenu na dobu blaženou a teď na vartě musím stát a se svým srdcem se prát.“ A dále psal: „To je tím vinen ten kluk, ten nástupce rakouských trůnů, proto mu to v Sarajevu dobře dali.“
  • TECHLOVSKÝ Václav z Kopist: Zatčen, že při vojenské prohlídce vytrhl jednomu vojáku tureckou vlajku a zničil ji. Povoláním horník.
  • MÁCHOVÁ Antonie ze Strakonic: Zatčena za řeči: “ A. Máchová prohlásila počátkem června 1915 o obrazu císaře visícím v hostinci: »Tohodle vola jste si sem pověsili? Když chtěl válku, tak ať si válčí sám.« Později k hostinské: »Ten vůl tu ještě visí? Hned ho sundala a hodila někam za kufr, když ho nesundá, tak k vám nikdo nepůjde, mne už řeklo více hospodářů, že sem k vám skrz to nepůjdou.« Později opět: »Toho troubu jste si sem zase pověsili?« A. Máchová je podezřelá také že spoluúčasti na pokusu podvodně se vyhnout vojenské službě.
  • KOS František z Rokycan: Zatčen za buřičské řeči: „Za bídné Rakousko sloužit nebudu!“
  • DOUBEK František z Hostenic u Roudnice nad Labem: Trestně stíhán a zatčen za to, že dal Ervinovi Tajčovi antimilitaristickou černou mašli.
  • TAJČ Ervin z Hostenic u Roudnice nad Labem: Trestně stíhán a zatčen za to, že si k uniformě uvázal antimilitaristickou černého mašli na prsa jako výrazu odporu k válce.
  • ŽIŽKA Josef z Jičína: Zatčen za to, že prohlásil „Já se na vojnu vyseru.“ Povoláním pekařský pomocník.
  • INEMANNOVÁ Anna z Duchcova: Zatčena že na divadelní plakát použila všeslovanské bravy. Byla propuštěna z vazby okres. soudu a dopravena k zemskému divisnímu soudu v Litoměřicích. Povoláním herečka.
  • ZACH Ev. z Mostu: V září 1915 utekl z muniční továrny ve Wollersdorfu, kde pracoval jako dělník – domobranec. Byl zatčen pro dezerci a dopraven vojenskému velitelství v Mostě.
  • SADÍLEK Eduard z Dolního Jiřetína: Zatčen a stíhán v září 1915 za řeči: „Se mnou toho moc neudělají, zastřelím 50 důstojníků, pak sebe, nebudu bojovat.“ Povoláním dělník.
  • FARTÁKOVÁ Anna ze Souše u Mostu: Zatčena za to, že dávala ovoce hladovějícím ruským válečným zajatcům. Manželka horníka.
  • LEXOVÁ Barbora ze Souše u Mostu: Zatčena za to, že dávala ovoce hladovějícím ruským válečným zajatcům. Manželka horníka.
  • NOVOTNÝ Václav z Kopist: Zatčen za to, že ruským válečným zajatcům dal krabičku zápalek. za tento projev solidarity odsouzen na 24. hodin vězení. Povoláním horník.
  • PECH Ambrosius z Hejlova – Bratouchova u Jilemnice: Otec vězněného anarchisty a antimilitaristy Petra Pecha. Napsal dne 30. srpna 1915 na hejtmanství v Jilemnici dopis tohoto znění: „Táži se Vás proč ste zavřely mého syna Petra Pecha, který byl dne 10.září roku 1912 odveden a odsoudili ho na 3 měsíce do těžkého žaláře vy volové i s tím císařem si dejte na mně pozor abych vás všechny nezabil a císaře zvláště proto že pořád válčí a nechává lidi nechává mrzačit. – Sám žere maso mně dává jeden chleba na týden ty vole zloději tebe hned zabiju Františku Josefe I císaři kurevníku víš to psaní mi psala kurva za kterou chodím.“
  • NOVOTNÝ Dominik z Jilemnice: Fahrkanonier 11. Landwehrinfanterie regimentu stíhán za buřičské řeči: „Nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén, sebrali nám i houfnice, odvezli je s Galície, nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén…“
  • HOLUBEC František z Jilemnice: Infanterista 11. Landwehrinfanterie regimentu stíhán za buřičské řeči: „Nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén, sebrali nám i houfnice, odvezli je s Galície, nemelem, nemelem, sebrali nám Rusi trén…“
  • NANKA Alois z Liberce: Stíhán za to, že dal ruským válečným zajatcům cigarety.
  • ČEKALOVÁ Anna z Černovic u Pelhřimova: Švagrová Josefa Svobody z Chicaga, obdržela od něj dopis ve kterém psáno: „Také jsem slyšel, že jdou v Rakousku hoši už od 16. roků k odvodu. Však on to Franta nevyhraje, to může být jistej.“
  • LÍBAL Ferdinand z Dubeneče u Dvora Králové: Stíhán, že 21. srpna 1914 volal na procházející brance buřičské řeči: „Nazdar, hoši, nechoďte tam, oni vás seberou všecky.“ Povoláním tovární dělník.
  • JAROŠOVÁ Josefa z Bedřichova u Jihlavy: Trestně stíhán, že poskytl úkryt a oděv dezertéru Josefu Trávníčkovi.
  • JAROŠ Josef z Bedřichova u Jihlavy: Trestně stíhán, že poskytl úkryt a oděv dezertéru Josefu Trávníčkovi.
  • TRÁVNÍČEK Josef: Válečný dezertér, ukrýval se v Bedřichově u Jihlavy.
  • NĚMEČKOVÁ Marie z Mostu: Trestně stíhána za to, že v září 1915 házela hrušky ruským válečným zajatcům za zdi lágru.
  • KAPLANOVÁ Anna z Varnsdorfu: Stíhána za to, že prohlásila „Německý císař je na vině za válku, chce si jen namazat med kolem poukázek našeho císaře a pak všechno sníst sám.“
  • HOFFMANNOVÁ Albína z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KABERLOVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • ŠTAFFOVÁ Marie z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • SEVEROVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KROUŽELOVÁ Marie z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • HODEROVÁ Anna z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • RETUSOVÁ Kateřina z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KOPECKÁ Vilhemína z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KRÁLOVÁ Františka z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • KUČEROVÁ Růžena z Havlovic u Trutnova: Stíhána za účast na hladové demonstraci pro nedostatek mouky v srpnu 1915.
  • BĚLKA Karel z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • BROŽÍK Ernst z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • VESELÝ Stanislav z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce.
  • PODOLKA František z Chudeřína: Trestně stíhán za to, že v září 1915 při hraní rakouské státní hymny si společně s dalšími horníky demonstrativně nesundali klobouky jako projev antimilitarismu a odporu k válce. Veden jako anarchista a odborář.
  • PRCHAL Alois z Mostu: Trestně stíhán za to, že dne 10. září 1915 nalil pálenku ruským válečným zajatcům na znak bratrství a odporu k válce. Povoláním horník.
  • HRABĚ František z Mostu: Trestně stíhán za to, že dne 10. září 1915 nalil pálenku ruským válečným zajatcům na znak bratrství a odporu k válce. Povoláním horník.
  • KUČERA Josef ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • KABA František ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • PENZ František ze Zdiměřic u Královských Vinohrad: V noci z 18. na 19. srpna 1915 strhl s dalšími dělníky rakouské černo-žluté vlajky vyvěšené na počest narozenin rakouského císaře na znak odporu proti válce. Zatčeni a zahájeno trestní řízení.
  • ČERNÁ Věnceslava z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • KOHLOVÁ Marie z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • ČEČILOVÁ Marie z Hledseb u Kralup nad Vltavou: Trestně stíhána za to, že dne 23. srpna 1915 na nádraží ve Veltrusech rozdávala s dalšími ženami chleba a jablka vyhladovělým ruským válečným zajatcům.
  • MĚŘÍČKOVÁ Anna z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • KRYSLOVÁ Anna z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • VACHOVÁ Barbora z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • SOUKUPOVÁ Františka z Klatov: Za demonstraci proti hladu konané 20. srpna 1915 v Klatovech na ní podáno trestní oznámení. Dělnice.
  • PETERA Jan z Lužan u Ústí nad Labem: Na pracovišti v kotelně v Schreckensteinu dne 18. srpna 1914 se k slavnosti císaře vyjádřil slovy: „Raději byste měli něco dát ostatním lidem, já na něco takového nemám krejcar; Takový jediný člověk dostane 16 milionů korun za nic a znovu za nic. “ Po tomto prohlášení prý Petera odplivl a použil výraz „Fuj“. Zahájeno trestní řízení. Povoláním nakladač uhlí.
  • BRYCHTA Václav z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • ČELIKOVSKÝ Tomáš z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • VNOUČEK František z Kunratic na Královských Vinohradech: Zatčen a zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu na odvod z Kunratic s několika dalšími branci vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce.
  • WAGNER Karel z Kunratic na Královských Vinohradech: Zahájeno s ním trestní řízení, jelikož dne 30. července 1915 při pochodu branců na odvod z Kunratic, kteří vztyčili černou vlajku na znak antimilitarismu a odporu k válce nezasáhl a nekonal svoji povinnost jako obecní strážník.
  • AUBRECHT Alois z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • SALANSKÝ Josef z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • KUMPERA Gustav z Komořan u Mostu: Udán státnímu zastupitelství v Mostě a vojenskému velitelství, že v srpnu 1915 s dalšími horníky způsobil hodinové přerušení provozu na šachtě Saxonie.
  • SCHOLZ František z Broumova: Za antimilitaristické projevy odsouzen dne 11.9.1914 k 2 a půl měsícům těžkého žaláře pro rušení veřejného pořádku. Povoláním dělník.
  • JABLONECKÝ František z Louky u Litvínova: V dubnu 1915 odsouzen okresním hejtmanstvím k 2 dnům vězení pro přestupek provozního řádu na dole (tzv. „Verkehrsverbot“), zřejmě za odborovou činnost či přímo za stávku. Povoláním horník.
  • OTT Václav z Chudeřína: V dubnu 1915 odsouzen okresním hejtmanstvím k 2 dnům vězení pro přestupek provozního řádu na dole (tzv. „Verkehrsverbot“), zřejmě za odborovou činnost či přímo za stávku. Povoláním horník.
  • AUSOBSKÝ Bohouš z Vysokého Mýty: V dubnu 1915 rozšiřována ve Vysokém Mýtě zpráva, že jako vojín antimilitarista, který nedávno odvelen na frontu, hned při prvním boji dobrovolně přešel do ruského zajetí.
  • HLAVATÝ Josef z Pražského předměstí v Hradci Králové: Zatčen v dubnu 1915 za antimilitaristickou činnost.
  • LINDA Josef z Kročehlav Hradci Králové: Zatčen v dubnu 1915 za antimilitaristickou činnost. Hlášen jako anarchista.
  • DOSTÁL Alois z Kvasin u Rychnova nad Kněžnou: v březnu 1915 podezřelý z napsaní protimilitaristického plakátu.
  • ZUZÁNKOVÁ Františka z Bratouchova u Jilemnice oznámena zatčena za špionáž, že si dopisovala telegramy s dezertérem Rudolfem Korberem.
  • KORBER Rudolf z Rochlice: Dezertér a utekl do Rotterdamu, aby nemusel na frontu. Dopisoval si s Františkou Zuzánkovou.
  • KORBEROVÁ Henrietta z Rochlice: Manželka vojenského dezertéra Rudolfa Korbera. Bydlel na adrese Rochlice č.p. 46. Po zatčení Františky Zuzánkové, prchla, neznámo kam. Zahájeno policejní pátrání.
  • HAMÁČEK Fridrich z Jilemnice: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě velké černé květiny jako výrazu odporu k válce. Bývalý student.
  • KRUFA Jan z Jilemnice: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě velké černé květiny jako výrazu odporu k válce. Bývalý student.
  • MĚCHURA Josef z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním řeznický pomocník.
  • PÁTEK Ferdinand z Wiesa na Mostecku: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • ZELENKA Antonín z Lipětína na Mostecku: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • VAJCHR Václav z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • ČERNÝ Jaroslav v z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • DROBÝLEK Josef z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce. Povoláním ševcovský pomocník.
  • KUNČICKÝ Ladislav z Mostu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě stužku se slovanskými barvami jako výrazu odporu k válce.
  • JANOUŠEK Jan z Lomu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • ŠVEC Josef z Lomu: Na přelomu února a března 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • NÝVLT Jan v Náchodě: Dne 25.března 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • HORÁK Josef v Náchodě: Dne 25.března 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • VÍT Josef v Trutnově: V březnu 1915 zatčen na udání strážníka za pronesené prohlášení: „Vláda vydává zákony a při tom ručí dělnictvo!“ a „Ta naše vláda shnije s tou válkou i s těma našima policajtama.“
  • BRENDSCHNEIDER Julius z Ústí nad Labem: v Květnu 1915 propuštěn z práce. Pracoval jako železniční oficiant. Zatčen a dodán okresnímu soudu pro svádění a napomáhaní vojenským osobám k dezerci.
  • WALTER Josef z Chuderova u Ústí nad Labem: Oznámen zeměbrannému divisnímu soudu v Terezíně, že se schválně učinil neschopným vojenské službě.
  • ADAMEC Antonín z Dolního Litvínova. Příslušný do Březové u Kutné Hory: Dne 1.květnu 1915 připnul demonstrativně k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky a černé růže jako výrazu odporu k válce. Zatčen a uvězněn v Terezíně.
  • INDRA Josef v Teplicích, Narozen 6. srpna 1898 v Liberci, příslušný do Nymburka zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • INDRA Karel v Teplicích, zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • DITTRICH Karel v Teplicích, Narozen 28. října 1899 v Pardubicích, příslušný do Kralup nad Metují zatčen, že dne 1. června 1915 zpíval píseň: „Nás již nemá nikdo rád, prosrali jsme Bělehrad, již nám lezou na paty, prosrali jsme Karpaty, nám to nejde na mysl, prosrali jsme Przemysl…“
  • WOLF Jiří z Hrádku u Liberce č.14: Dne 30. května 1915 házel cigarety válečným vězňům do zajateckého tábora v Růžodole I. Dle dřívějších hlášení je antimilitaristou a anarchistou. Zatčen a uvězněn. Povoláním tkadlec.
  • HLADÍK František z Liberce: Dne 6.června 1915 házel cigarety válečným vězňům do zajateckého tábora v Růžodole I. Povoláním tovární dělník.
  • TAUCHMANN Josef z Jilemnice: V červnu 1915 při odvodu k posádce si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KRAHULÍK František v Lomu u Mostu: Dne 11. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • HAŠEK Jan ze Záluží u Mostu: Dne 15. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • POŠTA Karel z Mostu: Dne 16. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním malíř pokojů.
  • JANSKÝ Alois z Mostu: Dne 16. června 1915 při odvodu k posádce v Mostě si demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce. Povoláním horník.
  • PÍCHA František ze Záblatí: Zabaveny dopisy na poště, v jednom text antimilitaristické písně Fráni Šrámka, jak hlášení doznává „zpívané všeobecně odvedenci“: »Kdyz jsem ja byl malý chlapec, neznali jste me, hurá, neznali jste mě. Přišel jsem k vám do kasáren, vyhnali jste mě, hurá, vyhnali jste mě. A když jste mě poznali, na vojnu jste mě vzali, bodejť by vám hrom zapálil vaše svědomí, hurá, psi zatracený!« U písně bylo připsáno: »To platí!. Profesí učitel. Nahlášeno na škole, zavedeno trestní řízení.
  • STOJAN Josef z Jablonce: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • MENCL Vladimír z Jablonce: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KIRSCHSCHLAGER Karel z Tříče: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • RICHECKÝ Josef z Roztok u Semil: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • NIGRIN Josef z Olešnice – Navarov: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KUNCE František z Glaserdorfu: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • NOVOTNÝ Vilém ze Stromkovic: Dne 17. června 1915 při odvodu k posádce do Josefova si společně s dalšími demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • PLESL Antonín z Olešnice v Orlických Horách: Dne 20.červnce 1915 při vojenské prohlídce demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • BOUKAL Jaromír z Mokré u Nového města nad Metují: Dne 20.červnce 1915 při vojenské prohlídce demonstrativně připnul k uniformě antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • KOPECKÝ Josef z Přepychu u Nového města nad Metují: V červenci 1915 zatčen, že demonstrativně připnul antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • MAREK Josef z Přepychu u Nového města nad Metují: V červenci 1915 zatčen, že demonstrativně připnul antimilitaristický odznak v podobě černé stužky jako výrazu odporu k válce.
  • WACEK Karel z Vrchlabí: V červenci 1915 zatčen za antimilitaristické prohlášení.
  • KINCLOVÁ Anna z Ústí nad Labem: Narozena 1891. V květnu 1915 vyšetřována za protiválečné projevy. Dne 28. července 1915 domovní prohlídka, nalezeny pohlednice a obrázky s českými antimilitaristy. Povoláním švadlena.
  • HYKA Josef z Bíliny: V červenci 1915 vyšetřován za protistátní projevy jako „Nikdy více Rakousko“. V té době 16letý pekařský učeň zaměstnaný v zemědělství.
  • NEDBALOVÁ Antonie z Mostu: Dne 29.července 1917 projevila sympatie válečným zajatcům v lágru H u Kopis. Dne 30.7.1915 odsouzena na 2 dny vězení.
  • BACÍK Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • LOCHMANN Vilhelm z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • NEUMAIER Štefan z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy ze dne 24. června 1915 nařízeno místodržitelstvím zatčení. Povoláním sklář.
  • WALDHAUSER František z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • WALDHAUSER Robert z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • DUBEN Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • SUCHÝ Josef z Košťan u Teplic: Za protiválečné projevy nařízeno v červnu 1915 místodržitelstvím zatčení. Student.
  • MELICHAR Josef z Lipětína: Dezertér, schovával se.
  • MELICHAROVÁ Marie z Lipětína: manželka dezertéra Josefa Melichara, dne 25. června 1915 zatčena a obviněna, že ho ukrývala.
  • MELICHAROVÁ Františka z Lipětína: Matka dezertéra Josefa Melichara, dne 25. června 1915 zatčena a obviněna, že ho ukrývala.
  • MÍČ Jiří z Písečné Lhoty u Mladé Boleslavi: Stíhán za antimilitaristický proslov během vojenského nástupu v srpnu 1915.
  • SUCHÝ Josef z Kobylnice: Odmítl se dostavit k odvodu. Zatčen a dopraven k posádce. Trestán vojenským soudem v srpnu 1915.
  • WINTER Alois z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • KRČA Alois z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • ŠRÁMEK Jaroslav z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce.
  • DLOUHÝ Josef z Kutovic u Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce. Navíc zvolal „Sláva Itálii“
  • VOJTEK Karel z Bíliny: V srpnu 1915 stíháni za to, že při oslavě a hraní státní rakouské hymny si společně s dalšími demonstrativně nesundali klobouky a tím projevovali odpor k válce. Navíc zvolal „Rusové musí vyhrát!“
  • PULCOVÁ Anna z Třebušic: V srpnu 1915 stíhána za to, že házela ovoce válečným zajatcům.
  • ŠTÍPEK Antonín z Krče v Praze: Dne 9.srpna 1915 zatčen za podvratné a antimilitaristické řeči. Prodejce ovoce.
  • KAHLER Benedikt z Broumova: Dne 17. srpna 1915 nesmekl klobouk před Generálmajorem Von Mayerhoferem při vzdávání slávy rakouskému císaři se slovy: „Co mi na tom záleží? Mám své důvody, abych nesundal klobouk.“. Za tento projev antimilitarismu odsouzen k 8 měsícům těžkého žaláře.
  • BARTOŇOVÁ Anna z Broumova: V srpnu 1915 zavedeno proti ní trestní řízení, že napsala odvedenci z Ruppersdorfu, aby nechodil k odvodu! Nakonec nebylo kupodivu toto jednání podle vojenského trestního řádu klasifikováno jako trestné. Provozovala obchod se zeleninou.
  • KRUPIČKA Josef z Mostu: Zavedeno proti němu řízení, že nadával rakouským vojákům a vedl řeči proti válce. Povoláním horník.
  • HAVEL Josef z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Zaměstnaný na dole jako zámečník.
  • VARHALÍK Václav z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Povoláním švec.
  • SUCHÁNEK Josef z Konobrže u Mostu: Zatčen a zavedeno proti němu, že společně s dalšími horníky zpíval antimilitaristické písně. Povoláním horník.
  • JANOUCHOVÁ Antonie ze Souše u Mostu: Zavedeno proti ní trestní řízení, že dne 17. srpna 1915 vyvěsila červeno – bílo-modrou vlajku. A tím se dopustila protirakouského a protistátního jednání.
  • FRIEDRICH Emil z Ústí nad Labem: Zatčen na přelomu září a začátku října 1915 za zpěv antimilitaristické písně. Povoláním dělník.
  • REIMAN Vincenc z Horního Růžodolu u Mostu: V srpnu 1915 stíhán, že vedl řeči, které zpochybňovali vojenské vítězství Rakouska. Povoláním strojník na dole.
  • PETER Josef z Duchcova: Zatčen a trestně stíhán, že v červenci 1915 několika lidem řekl, že by císař Franz Josef měl skončit válku. Povoláním řidič pivovaru. Na příslib pivovaru propuštěn.
  • BEČKA Alois z Lomu: Zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusko vyhraje, Rakousko padne!“. Povoláním horník.
  • SKALSKÝ Jaroslav z Poniklé: Zatčen dne 7. srpna 1915 v Hrádku u Liberce za protistátní a rusofilní řeči. Dopraven do brigádního vězení v Liberci. Povoláním dělník.
  • NOVÁK František z Čerňovsi u Nového Bydžova: Zavedeno trestní řízení, že dne 16. srpna 1915 jako rekrut na nádraží pronesl k ostatním odvedencům: „Nikam nepůjdem, pojďte, půjdem domů.“ Stejně nás vodí na vraždu.“
  • BRINGLER Jaroslav z Hostomic nad Bílinou: teprve 14letý nádeník, dne 21. srpna 1915 napsali heslo na zeď „Nieder mit Kaiser Franz J. I“. Zatčen pro velezrádu a dopraven do posádkového vězení v Terezíně.
  • SMIL Josef z Hostomic nad Bílinou: teprve 11letý nádeník, dne 21. srpna 1915 napsali heslo na zeď „Nieder mit Kaiser Franz J. I“. Zatčen pro velezrádu a dopraven do posádkového vězení v Terezíně.
  • JELÍNEK Bohumil z Hostomic nad Bílinou: Dne 25. srpna 1915 vedl protikapitalistické a protistátní řeči. Například: „Dass der Krieg nur ein Kapitalistenkrieg und er uberzeugt sei, dass die Kapitalisten nur die Industrien erweitern und ihre Guter vergrossern wollen und fugte hinzu: England und Frankreich kampfen fur eine gerechte Sahne, um nich in deutsche Hande zu fallen. Zatčen a uvězněn. Při výslechu udal že je české národnosti a sociální demokrat. Pacoval jako dozorce ve Sklárně v Bílině.
  • ŽIVNÝ Josef z Lomu: Zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Vzhůru Srbsko, nikdy Rakousko“. Povoláním horník.
  • KULHÁNEK Emanuel ze Svijan – Podol u Mladé Boleslavi: zatčen na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení proneseném ve vlaku: „Musil jsem přísahat králi, princi a ani je neznám. Přísahali jsme, ze nemáme svých vojů, praporů a děl opouštěti a k nepříteli nikdy utéci, ale až toho budeme mít dost, tak k nim utečeme přece.“ Provozoval obchod s potravinami
  • FREIMANNOVÁ Anna mladší z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.
  • FREIMANNOVÁ Anna starší z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.
  • ZDEŇKOVÁ Julie z Duchcova: Zatčena na přelomu října a listopadu 1915 za prohlášení „Rusové jsou naši bratři! Rusko vyhraje, Rakousko padne!“ Manželka horníka.

PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVÁNO

antimilitaristický znak českých anarchistů

Právní akce proti přeplatkům horníků u bratrské poklady

Anarchističtí odboráři ze Zemské jednoty horníků a redakce anarchistického týdeníku koordonovali právní kroky proti přeplatkům horníků u bratrské pokladny v Mostě, která jim neoprávněna strhla více peněz ze mzdy na pojistném než měla. V měsíci černu roku 1909 oznámily Hornické listy, že byla podána kolektivní žaloba celkem 83 horníků. Dalším krokem bylo podání odvolání na ministerstvo ohledně odvolání pražského místodržitelství. Stejné odvolání bylo posláno také okresnímu hejtmanství v Mostě.

Protivolební veřejná schůze anarchistů 30. března 1907 v Krásném Březně

Anarchosyndikalisté z České federace všech odborů (ČFVO) uspořádali v sobotu 30. března 1907 protivolební schůzi, na které přednášel Antonín Řehoř. 

Na stránkách listu anarchosyndikalistů „Komuna“ se od místního anarchisty a dopisovatele o protivolební akci dozvídáme:

„Dne 30.března odbývala se zde v Krásném Březně voličská schůze za hojné účasti dělnictva, kdež promluvil kamarád Antonín Řehoř, jak anarchisté nazírají na volby a na parlament vůbec. Po řeči kamaráda Řehoře, kdež vyslechlo dělnictvo se zájmem, přihlásil se též soudruh Hlávka (sociální demokrat), který ničeho nevyvracel, ano sám schvaloval vše, co kamarád Řehoř mluvil a poukazoval sám na sebe, že jest vyučencem starého Korbera, nadával na tu „boudu“, totiž na parlament, ale pravil, že přece jest to dobré, kdy by se volilo. Na to mu kamarád Řehoř rázně odpověděl, takže byl v koncích se svojí sociálně demokratickou taktikou. Ano sám schválil to, že jsme ho nechali přes celou hodinu mluviti o takových otřepaných frásích. Jiní soudruzi, tak ti hlavní činitelé se do schůze nedostavili, ano nabádají své poslušné ovce, aby mezi anarchisty nechodili. Proč? Či bojí se jich vůdcové o své lidi? Musíme se velice diviti, že dělnictvo tak jest neprozíravé, že nedovede sám svojí energii vládnouti. Příčina tohoto jest, že mí přímo zakazováno jiných časopisů číst kromě církevních sociálně demokratických. Heslo její – mlč – a plať! My však říkáme cti vše a úsudek si dělej sám“.

Antonín Řehoř-Hýskovský (1875–1938)

Výchovný kurz anarchistů v Duchcově (1909)

„Na dvou menších schůzích důvěrníků promluveno o založení podniku k výchově a vzdělávaní příslušníků, hlásících se k hnutí anarchismu. Syndikalismu a socialismu. Výsledek obou porad byl připraviti půdu, pomocí organisací opatřiti potřebný kapitál k zaopatřená prostředků a pomůcek.

Skupiny nechť v prvé řadě složí pomocí malého příspěvku neb sbírky menší obnos jako disposiční fond k hrazení výloh, jež vzniknou zahájením činnosti výchovného kursu. Zvláštní sbor (komise). Dobrovolně složený se schopných kamarádů, zařídí veškerou přípravnou práci, stanoví a rozdělí předměty otázek vyučování na jistou dobu, která dle projevených návrhů má býti náležitě rozdělena a probrána. Výchovný kurs má býti náhradou za řečnické kursy, které většinou končily s malým neb žádným výsledkem.

Důležitost tohoto podniku pro naše severské organisace jest bezesporu otázkou. Postrádáme mnoho v ohledu pro širší vzdělání jednotlivce, ale zároveň tím trpíme v celku. Jedinci věnují se náležitě vzdělání i v osvojení se ideí, ale vše to nestačí pro hnutí v širších rozměrech. Pro širší propagandu a intensivnější výkonnost jak v místní organisaci, tak pro celkovou práci.

Naše výchova nebyla nikdy jednostrannou, pracovalo se k tomu, aby každý poznal cele socialism a anarchism, ale velmi málo věnovali jsme péče tomu, toto poznání přiváděti k širšímu uplatnění mezi lidové vrstvy lidu. Jedincům vědomým, ideí znalých, na podkladě veškeré volnosti byly tyto také jemu volně ponechány. Jedinci schází, aby se stal svérázným a schopným, nabyté vědomosti šířiti a propagovati v kroužku, ve skupině a na veřejné schůzi.

Dokud se jednalo pouze samostatné malé skupinky, obírající se ideou anarchismu a nic více, bylo dobře, stačili jsme sami sobě.

Dnes je jinak, nejedná se pouze o skupiny, ale o propagandu, za posledních let mnoho zabýváme s e otázkou hospodářskou a dokonce politickou. Jako anarchisté nevyhýbáme se žádnému boji, týkajícího se nás jako dělníků, kde jsme zkracováni na mzdě, kde na druhé straně jsme nuceni stále dráže platit veškeré životní potřeby, jakož i proti všem společenským zařízením a nedostatkům nám škodícím. Povinností naší je činnost rozvíjeti stále více a šířeji na větším otevřeném poli.

Jakmile zasahujeme do bojů hospodářských, jak dokazují nám poslední léta, ukazuje se nám nutností všestranně se vzdělávati a pracovati co nejusilovněji k tomu, působiti, by každý stoupenec byl schopný sebevědomě a samostatně jednati.

Skupiny naše byly vždy vzorem vědomých jedinců, socialismu a anarchismu znalých, polemiky a debaty na schůzích byly vždy čilé a svěží a dokazovaly naší sílu a vědomí. Tím i celkový náš život a zdárný postup našeho hnutí lze připočísti pouze dobré a svědomité výchově.

Vzpomeňme pouze, mnoho-li v posledních letech odcestovalo do ciziny našich vědomých kamarádů a že hnutí tím nijak neutrpělo. Žádná z jiných stran by toho tak lehce nesnesla. Ale tento fakt nám nesmí stačiti, dnešní situace jist jiná a směry činnosti také. Dnes máme celou řadu nových stoupenců, kterým třeba věnovati hodně péče ve směru výchovném, vzdělávacím. Jsme k tomu dokonce nuceni. Je třeba míti na zřeteli, mnoho-li falše, přetvářky, podlízavosti a pokrytectví, úplatnosti, předsudků, násilnosti a hrubosti se nachází a že proti všem těmto špatnostem vedeme boj na venek i uvnitř.

Zde třeba věnovati co nejvíce práce sami sobě, každému stoupenci, náležitě ho obeznámiti s našimi zásadami a nic před tímto neskrývati, co jest špatné a škodlivé na člověku a společnosti lidské a třeba ani to nezakrývati a zatajovati co špatného na hnutí a kamarádech. Člověk vystříhá se chyb, je-li mu v čas na ně poukázáno přímo a otevřeně, nezakrytě. Přímým otevřeným jednáním, vědomým počínáním jeden k druhému vymýtí se a vystříháme se mnoho zla. Pokrytec a dryáčník vloudí se nejsnáze mezi lidi méně samostatné, neodvážné projeviti svoje náhledy, neb zameziti špatnosti druhého spolukamaráda.

Stejně je třeba býti si vědomi naším počínáním vůči politickým stranám. V zájmu zbahnělé politiky všichni se brodí jednou kaluží, zaprodanost a úskočnost v akcích jsou jejich druhou přirozenou vlastností. A proto třeba býti pozorni, máme s nimi v každém okamžiku co činiti, jako s odpůrci, kteří v bojových prostředcích nejsou vybíravými a neštítí se žádné špíny. Avšak ať socialista revoluční, nebo anarchista neb syndikalista, máme býti proti zlu přímí, otevření, rozhodní, kladoucí odpor proti násilí.

Toť bude úkolem výchovného kursu. Je však třeba v ohledu organisačním a propagačním míti v každé skupině a spolku kamarády, kteří jsou schopni organisovati odborově a hospodářsky, spolkově, v malých skupinách, v tomto ohledu mnoho chybí, je třeba nápravy, která může nastati, přikročíme-li okamžitě a počneme s přípravou výchovného kursu. Ve výchovném kursu musí veškeré tyto otázky důležité býti probrány, na veškeré důležité myšlenky a idee, na veškeré chyby a nedůslednosti poukázati, v ohledu organisování po stránce informační na zákonodárství a jich instituce, na spolky, shromažďování atd.

V prvé řadě, nežli přikročeno bude k činnosti kursu, musí býti finanční náklad aspoň na půl roku zajištěn jak ve skupinách, tak i komisích, vedoucích kurs. Započetí kursu by počalo během dvou měsíců. Jest jen na všech skupinách, jak se k věci zachovají. Slovo mají skupiny, nechť podají také bližší návrhy. Dotazy a návrhy zodpoví redakce Hornických listů.“

Hnutí anarchistických horníků proti zvýšení platů závodních lékařů v roce 1909

Anarchistické horníky nebo též jak se někdy označovali neodvislí socialisté ze Zemské jednoty horníků v roce 1909 pobouřilo nehorázné jednání bratrské pokladny, která zvýšila mzdy závodním lékařům, kvůli čemu zvýšila členské příspěvky do bratrské poklady v době, kdy správy dolů snižovaly mzdy horníkům pro „krizi v hornictví“. Zvýšení prošlo a hlasovali pro něj dělničtí delegáti z řad sociální demokracie, kteří tak opakovaně zradili zájmy dělníků, kterými se tak zaštiťovali.

V neděli 9.dubna 1909 svolali anarchisté tři obrovské protestní tábory v Mostě, Lomu a Duchcově za velké účastí hornictva, na kterých bylo dosouzeno jednání správního výboru bratrské poklady v Mostě. Na všech třech táborech anarchisté referovali za všeobecného souhlasu česky i německy. Na táborech byla přijata následující resoluce:

Dnešní shromáždění horníků na táboru dne 9.dubna 1909 (v zahradě v „Austrii“ v Duchcově) konaném, protestuje s důrazem proti poslednímu usnesení představenstva a správního výboru bratrské pokladny ze dne 15. a 16. února 1909 v Mostě, jež vešlo v platnost, aniž by se bral ohled na sankci řádné valné hromady bratrské pokladny.

Vzhledem k nesplnění dlouholeté žádosti horníků o zvýšení jejich provise, ježto stav finanční bratrské pokladny – ačkoliv jmění res. Fondů, jak známo, dosahuje výše 20 milionů korun – prý nedostačuje, nevidíme nutnost a shledáváme za nepřípustné, aby lidem, kteří velmi často proti naším zájmům protivné stanovisko zaujímají a do těchto fondů ani haléřem nepřispívají, tak skvělá budoucnost se zajišťovala, zvláště uváží-li se, jak se nám v celé uhelné pánvi v dnešní době systematicky a bezdůvodně ustavičně mzda snižuje, není tudíž správné, by správní výbor a představenstvo v této kritické době rozdávalo dary statisícové.

V důsledcích těchto důrazně vyzýváme veškeré zástupce horníků, by bez rozdílu přesvědčení na valné hromadě bratrské pokladny usnesení toto zrušili již z toho předpokladu, že horníky v budoucnosti vyvodily by se velmi smutné důsledky ježto by nám příspěvky, jež nyní dosáhly již nesnesitelné výše, znovu o mnoho zvýšeny byly.“

Odborové snahy anarchistů za osmihodinovou pracovní dobu v roce 1900

Perzekuce anarchistického hnutí na podzim roku 1899, která vedla k rozpuštění většiny anarchistických spolků, hnutí nezastavila. Brzy poté vznikla řada nových spolků a hlavním požadavkem anarchistických horníků se stalo prosazení osmihodinové pracovní doby.

Dne 29.prosince 1900 vyšlo ve zvláštním čísle anarchistické odborného listu „Horník“ provolání vyzývající těžařské společnosti, aby bezodkladně od nového roku 1901 zavedly na všech dolech osmihodinovou pracovní dobu. Akce byla připravena na několika předcházejících veřejných schůzích a táborech lidu. Anarchisté prohlásili, že pokud nebude tomuto požadavku vyhověno, nenastoupí 2.ledna 1901 do práce a vyhlásí stávku. Majitelé a správy dolů požadavek odmítli a požádali o pomoc politické úřady, přítomnost armády a četnictva museli státu hradit ze svého. Do severních Čech bylo pro udržení pořádku povoláno velké množství četnictva. Jelikož anarchisté viděli, že uhlobaroni i státní moc je připravena na likvidaci stávky, vyhlášení stávky museli odvolat, bez momentu překvapení, neměla stávka šance na úspěch.

Anarchisté se však nevzdali. Na 24.únor 1901 byla do Mostu svolána konference horníků, které se zúčastnilo 67 delegátů, na které byl plán stávky a boje za osmihodinovou pracovní dobu poupraven. Na konferenci bylo dohodnuto, že nebude stanoveno pevné datum, ale vyčká se příhodné situace. Redaktor listu „Horník“ anarchista František Hajšman dostal za úkol vydat letáky a potom bude akce zahájena. Akce se ovšem protahovala.

Na hornické konferenci 4.srpna 1901 v Ledvicích kriticky vystoupil anarchista Hynek Holub a kritizoval Františka Hajšmana, že nese hlavní podíl viny na tom, že stávka ještě nebyla zahájena. Hlavní příčinou nezahájení stávky byl ovšem spíše příchod krize v uhelném průmyslu a omezování těžby, nastala situace, kdy vyhlášení stávky nebylo příhodné a zaměstnavatelům do karet, protože se za této situace mohli klidně dovolit vyhlásit výluky.

Stávka a protestní akce anarchistů proti změnám služebního řádu v roce 1904

Státní úřady ve spolupráci s II.skupinou báňského společenstva, ve kterém měli většinu zástupci sociálních demokratů připravily návrh na změnu tzv služebního řádu. Když pak návrh služebního řádu vešel ve známost, vzbudil mezi severočeským hornictvem velké pobouření. Anarchisté zorganizovali koncem července a začátkem srpna 1904 protestní několikatisícové tábory, ve kterých požadovali určité úpravy návrhu. Na podporu těchto akcí byla dokonce anarchisty vyhlášena stávka, které se od 11.srpna 1904 účastnilo asi 10 000 havířů, především z řad přívrženců anarchistů, sociální demokraté dělali stávkokaze. Na velkém táboru horníků v Lomu, na kterém se mělo sejít až 20 000 horníků vystoupili také sociální demokraté, kteří anarchisty osočovali, došlo k slovním hádkám a málem i k bitce. Sociálně demokratické vůdce zachránil to, že byl tábor rozpuštěn a zasáhlo četnictvo a předtím povolané vojsko. Za protestní akce a vyvolanou stávku policie pozatýkala asi 30 anarchistů: 9 anarchistů pro různé výtržnosti bylo nakonec odsouzeno k několikaměsíčnímu vězení. Oběti anarchistů a proběhlá stávka však přinesla výsledky, protože k požadavkům anarchistů bylo přihlédnuto a 23.září 1904 na zasedání II.skupiny báňského společenstva v Teplicích byl schválen opravený návrh služebního řádu.

Protivolební kampaň anarchistů proti volbám 1907

V roce 1907 zahájili čeští anarchisté masivní protivolební kampaň proti účasti dělnictva ve volbách do říšské rady, prvními volbami v Rakousku na základě všeobecného volebního práva, konanými 14.května 1907. Anarchistická protivolební agitace byla postavena na heslu, že socialismus se neuskuteční parlamentární cestou a že se dělníci mají k volební komedii – i když se jí zúčastňuje dělnická strana sociálně demokratická – postavit zády. Pro tyto potřeby se ustanovila Agitační skupina protivolební v Praze. Vedl jí anarchista Bohuslav Vrbenský, ale i členové redakce Komuny v čele s Karlem Vohryzkem. Komuna až do voleb vycházela třikrát do týdne.

Anarchisté docházeli na volební schůze, především sociálně demokratické, s cílem odradit potencionální voliče od účasti na volbách a zároveň osvětlovat anarchistické ideje. Vyzývali lidi, kteří přijmou anarchistické stanovisko k volbám, měli zasílat své prázdné hlasovací lístky na předsedu protivolební komise Bohuslava Vrbenského nebo redakcím anarchistických časopisů. V několika týdnech promlouvali anarchističtí agitátoři na více než 100 schůzích, ponejvíce v Praze, ale i na dalších místech téměř celých Čech. Kde anarchističtí nemohli vystoupit, zorganizovali anarchisté vlastní protivolební schůze.

Největší ohlas měla protivolební agitace tradičně v severních Čechách. Dne 28.dubna svolali například sociální demokraté volební schůzi v Lomu, jedné z bašt anarchistů. Přijeli na ní sociálně – demokratičtí vůdci Dr. Adler, Josef Němec a Ladislav Zápotocký, ale za anarchisty dorazil Bohuslav Vrbenský a Karel Vohryzek. Ze sociálně-demokratických řečníků se však ke slovu dostal jen Zápotocký. Po něm promluvili anarchisté Vrbenský a Vohryzek s strhli na svou stranu účastníky schůze. Hlavně tím, že obratně využili článků z práva lidu, které ostře nadávalo anarchistům za jejich protivolební agitaci. Jejich úspěch byl tak veliký, že oba zbylí sociálně demokratičtí řečníci se už ani neodhodlali mluvit.

Anarchistická agitace byla tak silná, že sociálně-demokratické Právo lidu se jí několikrát před volbami zabývalo a svolávalo na anarchisty hromy a blesky. Sociální demokraté z ní totiž měli skutečnou obavu, protože v ní šlo především o hlasy dělnictva a ty strana potřebovala.

V předvečer voleb dne 13.května 1907 uspořádali anarchisté v sále Orfea v Praze na Vinohradech velkou schůzi lidu, mělo se jí zúčastnit asi 1500 lidí. K shromáždění promlouvali anarchisté Ladislav Knotek, Karel Vohryzek i Čeněk Korber.

Volby vyhrála sociální demokracie. Ladislav Knotek to komentoval v časopise Komuna z anarchistických pozic: Lid se přesvědčí, že dělničtí poslanci nejsou k ničemu, jako není k ničemu i celý parlament.“ Anarchistický protivolební akce přispěla k nebývalé aktivizaci hnutí. Na cesty pro agitátory bylo ze zvláštního fondu užito kolem 200 korun nashromážděných ze sbírek. Protivolební agitační práce pomohla anarchistickému hnutí získat půdu nejen v Praze, ale podařilo se proniknout do nových krajů: Polabí, Poděbrady, Semily, Jičín, Nová Paka, Orlicko, Hradec Králové, Beroun, Nové Strašecí, Chrudim, kde byla založena dokonce nová anarchistická skupina a Kolína, kde byla taktéž založena nová anarchistická skupina. Oživila se činnost anarchistů v odříznutých, dříve tradičních místech činnosti anarchistů jako Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Úpice, Police, Dvůr Králové nad Labem, Hořice či Plzeň.

Federace bezvěrců ČAF (1912 – 1914)

Přihláška pro anarchisty – bezvěrce byla zveřejněna v časopise „Zádruha“ v čísle 18 z listopadu roku 1912. Do 20. května roku 1913, tedy za půl roku od vyhlášení se přihlásilo 810 anarchistů, 428 anarchistek a 434 dětí z takto smýšlejících rodin, celkem tedy 1672 osob. V září 1913 se seznam bezvěrců rozrostl o 1863, nepočítaje asi 300 neplnoletých dětí, které vystoupily z církve po dovršení věku 14-ti let.

Neúplný seznam přihlášených anarchistů a anarchistek:

VÁVRA Josef z Hrádku u Liberce

KUPCOVÁ Josefa z Hrádku u Liberce

KOS František z Košťan u Teplic

PEJCHAR Cyril z Košťan u Teplic

PEJCHAR Jan s manželkou z Košťan u Teplic

LIBE František z Krásného Března u Ústí nad Labem

KOVÁŘ František z Ledvic

KOVÁŘOVÁ Emílie z Ledvic

KŘENKOVÁ Růžena z Třebušic

MALÝ Karel z Horního Růžodolu u Liberce

HLAVA Josef z Horního Růžodolu u Liberce

HUŽERA Jan z Horního Růžodolu u Liberce

VYHLÍDKOVÁ Bohuslava z Horního Růžodolu u Liberce

DĚDEČKOVÁ Johana z Horního Růžodolu u Liberce

STEINZOVÁ Marta z Horního Růžodolu u Liberce

STEINZOVÁ Františka z Horního Růžodolu u Liberce

NEVOLNÝ František z Horního Růžodolu u Liberce

BÍLEK Antonín z Horního Růžodolu u Liberce

JIRÁSKO Bohumil z Horního Růžodolu u Liberce

VÁCLAVÍKOVÁ Zdeňka z Horního Růžodolu u Liberce

KROPÁČEK Jan z Horního Růžodolu u Liberce

HLAVÁČ František z Horního Růžodolu u Liberce

VALENTA Josef z Berouna

VALENTOVÁ Františka z Berouna

MENEC Antonín z Křížlice

POCHMAN Josef z Ledvic

POCHMANOVÁ Antonie z Ledvic

POCHMAN František z Ledvic

POCHMAN Jaroslav z Ledvic

MALINA Rudolf z Ledvic

SVOBODA František z Ledvic

RÝDVAL Josef z Ledvic

DEJM Antonín z Ledvic

ZEMEK Emanuel z Kopist

BLÁHA Václav z Kopist

PLITZ Vladimír z Kopist

POKORNÝ Alois z Kopist

POKORNÁ Anna z Kopist

DVOŘÁK Jan z Kopist

BÖHM Oldřich z Kopist

SÁDLO Vojtěch z Kopist

SÁDLO Václav z Kopist

ŠVEC Emanuel z Kopist

ŠTĚPÁNEK Karel z Kopist

ŠTĚPÁNKOVÁ Barbora z Kopist

BRABCOVÁ Anna z Kopist

BAŽANT Jan z Kopist

BAŽANTOVÁ Otílie z Kopist

ZÍTA František z Kopist

ZÍTOVÁ Pavlína z Kopist

MORÁVEK Antonín z Hrádku u Liberce

TARANT František z Hrádku u Liberce

MORÁVEK Josef z Hrádku u Liberce

ŽÁČEK Karel z Hrádku u Liberce

BRIKNER Josef z Hrádku u Liberce

MELICHAR Josef z Hrádku u Liberce

KOUSALOVÁ Františka z Hrádku u Liberce

MARTINCOVÁ Růžena a syn z Hrádku u Liberce (dříve Turnovsko)

HOŘICKÝ Josef z Hrádku z Ledvic

ŠPAČEK Václav z Motyčína

TROJÁNEK Josef a žena z Ledvic

VALACHOVIČ M. a žena z Růžodolu u Mostu

VONDROUŠ Eduard z Hořic

VONDROUŠOVÁ Anna z Hořic

BLAŽEJ Jan z Hořic

ŠULC František z Hořic

KALHAUS Josef z Bílého Potoka pod Smrkem (Weissbach)

RŮŽIČKA Adolf z Dolního Jiřetína

RŮŽIČKOVÁ M. z Dolního Jiřetína

MÜLLER J. z Dolního Jiřetína

SOUKUP Štěpán z Dolního Jiřetína

KOBRČ Josef z Želánek u Duchcova

KOBRČOVÁ Marie z Želánek u Duchcova

HUDEČKOVÁ Jenička z Všechlap u Duchcova

FEIERFEILOVÁ Anna z Všechlap u Duchcova

ČERNÝ František ze Záluží u Mostu

SOMR Josef ze Záluží u Mostu

FIŠEROVÁ Anežka ze Záluží u Mostu

FIŠEROVÁ Klotylda ze Záluží u Mostu

KOŠEK František ze Záluží u Mostu

FEIRFEIL František ze Záluží u Mostu

VICH František ze Záluží u Mostu

VESELÝ Jan z Želánek u Duchcova

VESELÁ Augustina z Želánek u Duchcova

DVOŘÁK Václav z Želánek u Duchcova

DVOŘÁKOVÁ Marie z Želánek u Duchcova

DVOŘÁK Antonín z Želánek u Duchcova

DRAHOŇOVSKÝ Štěpán z Hrádku u Liberce¨

SKRAMANOVSKÝ František z Hrádku u Liberce

PEČENKA Václav z Hrádku u Liberce

KRAUSOVÁ Anna z Hrádku u Liberce

SVOBODA Otakar z Hrádku u Liberce

KRAUSOVÁ Věra z Hrádku u Liberce

VYTOUCHOVÁ Anna z Vídně

VYTOUCHOVÁ Julie z Vídně

KOŠKOVÁ Antonie z Všechlap u Duchcova

MAJER Karel z Lipětína

ROUDNICKÁ Anna z Libkovic

PACLT Julius z Turnova

HIML Jaroslav z Turnova

ROUDNICKÝ Václav z Mariánských Račic u Libkovic

ROUDNICKÁ Anna z Mariánských Račic u Libkovic

CHALUPECKÝ Antonín z Mariánských Račic u Libkovic

NÁDHERNÁ Anna z Mariánských Račic u Libkovic (provdaná Chalupecká)

ČERNÝ Václav z Libkovic

ŠIMŮNEK Antonín z Libkovic

MERTA Antonín ze Záluží u Mostu

ŠŤOVÍČKOVÁ MARIE z Dolního Jiřetína (provdaná Mertová)

ŠTĚPÁN František ze Zabrušan u Duchcová

DROBNÁ Josefa ze Záluží u Mostu

ROUŠ Jaroslav ze Záluží u Mostu

KRUTSKÁ Anna z Duchcova

MILLEROVÁ Marie z Londýna

DUBSKÝ Jan z Ervenic

DUBSKÁ Anna z Ervenic

BLECHA Antonín z Ervenic

BLECHOVÁ Alois z Ervenic

SAZIMA Josef z Ervenic

SAZIMOVÁ Magdaléna z Ervenic

MINAŘÍK Adolf z Ervenic

MINAŘÍK František z Ervenic

DANĚK Václav z Ervenic

RIDVAN Josef z Ervenic

MAREK Václav z Ervenic

SEDLÁKOVÁ Anna z Ervenic

KOREC Václav z Dřína

KORECOVÁ Anna z Dřína

KUČERA Karel z Dřína

IBL Václav ze Záluží u Mostu

HÁZE Alois ze Záluží u Mostu

PLZÁK Karel ze Záluží u Mostu

PLZÁKOVÁ Ema ze Záluží u Mostu

VONDROVÁ Vilemína z Oseka u Duchcova

KOŠEK František z Všechlap u Duchcova

KROPÁČ František z Želének u Duchcova

ZAVORAL Václav z Želének u Duchcova

ZAVORALOVÁ Růžena z Želének u Duchcova

KOBRČOVÁ Vlasta z Želének u Duchcova

HERMAN Antonín z Ervenic

HERMANOVÁ Karolína z Ervenic

SANTNER Josef z Ervenic

SANTNEROVÁ Josefa z Ervenic

PAVLÍČEK František z Ervenic

PAVLÍČKOVÁ Marie z Ervenic

ŠÍREK Josef z Ervenic

ŠÍRKOVÁ Růžena z Ervenic

JANSKÝ Václav z Ervenic

JANSKÁ Božena z Ervenic

FOITL Josef z Ervenic

MAIXNER Antonín z Ervenic

MAREK Josef z Ervenic

KUDRNKA Jan z Vídně

WAVRA František z Vídně

MAJER M. z Růžodolu u Mostu

ŠTĚPÁN František z Hostomic nad Bílinou

VESELÝ Josef z Hostomic nad Bílinou

OKTÁBEC Jan ze Souše

Bezvěrecká osvěta v podání České anarchistické federace

Jak informuje Věstník bezvěrců Č.A.F., Česká anarchistická federace oznamuje vydání levné a lidové přírodovědecké literatury. Brožurky mají vyjít v následujícím pořadí: 1. Jak povstala země?, 2.Jak povstal život na zemi?, 3.Od buňky k savci, 4.Od čeho pochází účelnost přírody?, 5.Jak povstali lidé?, 6.Člověk a opice a 7.Pohled do vesmíru. Cena jedné brožurky činí 12 haléřů. Brožurky lze objednat u anarchistických kolportérů nebo přímo objednat u nakladatele severočeského anarchisty Rudolfa Máši na adrese Lom číslo popisné 398, který je zvolen pokladníkem ČAF k tomuto účelu.