Sbírka na protiklerikální agitaci na Mostecku v roce 1908

Severočeští anarchisté a bezvěrci reagovali na výzvu pražského arcibiskupa, který vyzval katolické kněží, aby se účastnili veřejného života a snažili se zakládat katolická odborová sdružení. Proti čemu se ohradili anarchističtí dělníci výzvou otištěnou na stránkách Hornických listů: „Tuto klerikální rozpínavost nelze přehlédnouti. Je nutno se společně postaviti proti těmto klerikálním choutkám a p .klerikály odkázat k jejich místům a nepřipustit, by pod rouškou odb.Organizací bylo dělnictvo klerikalismem malátněno a ubírána mu všechna energie v bojích za větší kus chleba.“ Anarchisté tak vyzvali všechny bezvěrce z Mostecka, aby se přihlásili u důvěrníka nebo pokladníka místní organizace bezvěrců v Mostě a vyzvedli si sběrací listiny na peněžní sbírky. Bylo tak možné učinit u důvěrníka Karla Hladečka na Veitmilověi ulici č.p.1063 v Mostě nebo u pokladníka Karla Elsnice z Plynární ulice č.p.626 v Mostě.

Protiklerikální ilustrace z anarchistického časopisu Matice svobody vydávané Janem Opletalem.

 

Anarchisté se rozhodli pro bojkot zdraženého piva v Růžodolu u Mostu roku 1908

Na členské schůzi Hornické federace konané v neděli 21.června 1908 se anarchističtí havíři usnesli že nebudou pít zdražené pivo, dokud nedonutí pivovary a hostinské ho zlevnit. Hornické listy přináší tuto zprávu ze schůze: „ Ve schůzi poukázáno na mnohé horníky, kteří pracujíce v dusné atmosféře a při vysoké teplotě v dole, vyslovují se, že pivo musí píti, byť sebe více zdražené bylo, neboť by zvláště zemdleli, což by mohlo býti za přípustné považováno, ale v případě dnešním možno se na čas zvyku toho zřeknouti a svojí pevnou vůli proti zdražování piva projeviti slovy: Nepijeme žádného zdraženého piva. Promluví-li každý horník a všude tato slova a v důsledcích je bude prováděti, můžem se brzkého zlevnění netolika piva, ale stane-li se důsledným při zdražování jiných potřeb i při těchto docílíme výsledků. Tož, horníci, solidárně vpřed.“

Úspěšný boj anarchisty Františka Chvoje proti protiprávním exekučním srážkám ze mzdy

Anarchista a horník František Chvoj z dolu Mayrau u Libušína na Kladensku se vzepřel dosavadním protiprávním exekucím na mzdu pro daň výdělkovou. Jeho příklad poté následovali další horníci nejen z okolí. 

K následování vyzvali anarchisté z Hornické federace na stránkách Hornických listů. František Chvoj bydlící ve Vinařicích se roku 1908 vzepřel neoprávněnému jednání správy dolu a úřadů. Chvoj jednoduše vrátil správě výdělkový výměr německý, ačkoliv Vinařice a okolí je čistě české. Poté si správa dolu předvolal Chvoje do kanceláře a žádalo ho podpis, že souhlasí, aby mu závod strhával ze mzdy výdělkovou daň, co Chvoj rozhodně odmítl. Došlo k ostré výměně slov, avšak snaha správy dolu byla marná a tak správa dolu odeslala výnos odkud přišel. Za několik dní dostavil se slánský exekutor ohledně podpisu výnosu, avšak odešel s nepořízenou.

Za několik dní však anarchista obdržel obeslání k okresnímu soudu ve Slaném, ale Chvoj k soudu odmítl přijít a prostě tam nešel. Nakonec mu přišel rozsudek, vynesený za jeho nepřítomnosti, kde se soudně sdělilo, že se ze mzdy hornické žádná daň strhávati dle platných zákonu nesmí!

To co mohli dávno vybojovati poslanci sociálně demokratičtí, nakonec vybojoval sám anarchista, kterému nebylo líto rozhněvat si Pražskou železniční společnost, ačkoliv sociálně demokratická Unie horníků je na Kladensku nejsilnější organizací a mohla to již dávno prosadit. Tento krok a rozhodný čin, přitáhl další místní horníky k anarchistickému směru.