ODSOUZENÍ JINDŘICH VICHERA ZA ROZŠIŘOVANÍ „FREIHEIT“ V OLOMOCI (1880)

V Olomouci odsouzen holičský pomocník Jindřich Vicher pro rozšiřování zakázaných tiskopisů z Londýna na 6 měsíců do těžkého žaláře a k 50 zl. pokuty. Jednalo se o anarchistický list „Freiheit“, který vydával anarchista Johan Most, propagátor taktiky „propaganda činu“ – pomocí násilných činů které by mohly inspirovat masy a strhnout je k revolučnímu zápalu. Šíření časopisu bylo v Čechách samozřejmě zakázán.

Dělnické listy, 6.10.1880

POLICEJNÍ PROHLÍDKA NA DOLE „GISELA“ V DUCHCOVĚ A OBJEVENÍ ANARCHISTICKÉHO ČASOPISU „FREIHEIT“ (1880)

V úterý 6. října 1880 byla vykonána prohlídka v dolu „Gisela“ v Duchcově a nalezeno více stejných časopisů a‘ brožur a též jeden výtisk londýnského anarchistického časopisu „Freiheit“ ; na základě toho bylo zavedeno vyšetřování (panuje domněnka rozsiřováni těchto spisů) proti Františku Chourovi, Šípovi, Soukupovi, pak proti ženským, na které padá podezření, a sice proti Chourové, Šípové a Soukupové. František Choura, když na poštovním úřadě zasílal peníze předplatné na „Dělnické Listy“, byl zatknut a k okresnímu soudu odveden, odkud po výslechu zase propuštěn.

zdroj: Dělnické listy, 20.10.1880

František Choura (1852–1921)

SOUD S TEREZÍNSKÝMI SOCIALISTY (1883)

Včera zasedal opět „senát socialistický“. Obžalováno pro přečin tajného spolčování, jenž naznačen v odstavci 285 tr z., sedm osob. Jsou to dělníci:

  • František Tille,
  • Josef Kouřimský,
  • Josef Smetana,
  • František Černý,
  • Jan Peček,
  • Jan Brázda
  • Eliška Tomanová.

Domovem jsou všichni v okolí terezínském. Státní návladnictvo viní všechny tyto osoby, že jsou členy tajné společnosti, jež z důvodných příčin před úřady se skrývá a jejíž účel, šířiti učení podvratné. O existenci „tajného spolku“ tohoto dozvěděl se soud z anonymního dopisu, jenž zaslán byl vyšetřujícímu soudci radovi Roztočilovi. Stálo v psaní tom, že v bytu Elišky Tomanové v Terezíně schází se šest osob a ti že tam kují velmi nebezpečné pikle. Na základě udání toho vykonána u Tomanové a její hostů domovní prohlídka, i nalezeno u nich množství tiskopisů zejména socialistických listů. Společnost scházela se u Tomanové, jež je milenkou obžalovaného Smetany a tam se předčítaly „Dělnické listy“, „Budoucnost“, Proletář“, „Nová doba“ atd. U dělníka Tille nalezena soustava tajného písma a známý program sociálně demokratické strany českoslovanské, přijatý na sjezdu u sv. Markéty. Ostatně prý zjištěno, že všichni obžalovaní si s vynikajícími přívrženci socialismu dopisovali. Přelíčení, jež provádí se při zavřených dveřích, skončeno bude teprve dnes.

Přinesli jsme předevčírem referát o přelíčení, jež konalo se těchto dnů u zdejšího zemského co trestního soudu, který je pro všechny socialistické procesy v Čechách soudem delegovaným, proti litoměřickým a terezínským dělníkům Josefu Tillovi, Josefu Kouřimskému, Josefu Smetanovi, Františku Černému, Jann Pečkovi, Janu Brázdovi a Elišce Tomanové.

Byli všichni obžalováni z přečinu tajného spolčování dle odstavce 885 tr. z. Pro referát ten byli jsme skonfiskováni. Ačkoli dosud nevíme, čím jsme se dotyčnou zprávou provinili proti trestnímu zákonu a ačkoli tendence listu našeho vůči ruchu anarchistickému, jenž zavrhuje národnost a nezná lásky k vlasti, jest známa, jsme nuceni, protože nevíme, co vlastně dovoleno napsati a co ne, obmeziti referáty své o procesech socialistických na prostě zaznamenání fakt, jež udají se průběhem líčení, pokud toto je veřejné.

Nezbývá nám za takových okolností nic jiného nežli konstatovati, jak zněl rozsudek: Josef Smetana, František Černý, Jan Pešek a Alžběta Tomanová zproštěni obžaloby. František Tille, Josef Kouřimský a Jan Brázda uznáni vinnými přečinu tajného spolčování dle §§. 285, 286 a 287c a odsouzeni do vězení prvější na 6 neděl, druhý na 1 měsíc a poslední na 14 dní.

Národní listy, 10.4.1883

PŘEHLED UVĚZNĚNÝCH ANARCHISTŮ A SOCIALISTŮ V NOVOMĚSTSKÉ TRESTNICI V SRPNU 1882

Dnešního dne 23.srpna 1882 nalézají se buď v trestu, buď ve vyšetřování v Novoměstské radnici následující socialisté a anarchisté:

  • František Janata – anarchista
  • Ladislav Zápotocký (otec 1 dítka) – sociální demokrat
  • Josef Regler (otec 3 dítek)
  • A. Mottl
  • František Mařáček (otec 1 dítko)
  • V. Jaroušek (otec 6 dítek), vesměs z Prahy.
  • Josef Boleslav Pecka (jediný syn 77lcté matky) – anarchista
  • Norbert Zoula (otec 1 dítka) z Vídně – anarchista
  • .J. Vaigel
  • J. Dvořák
  • Emil Šikl (otec 3 dítek)
  • Al. Šnabel
  • Josef Janoušek
  • J. Husák
  • A. Skála
  • František Kozel
  • Augustin Hořešovský
  • J. Chýský z Kladna
  • František Choura (otec 5 dítek) z Teplic – anarchista
  • S. Trimmel
  • Karel Štipák – anarchista
  • František Procházka (otec 2 dítek)
  • A. Reich – anarchista
  • J. Eger
  • František Vinter
  • A. Teichert
  • J. Jahoda
  • J. Nohejl
  • Josef Šip z Duchcova
  • J. Hanich
  • A. Behr
  • J. Ullrich
  • J. Böhmer
  • K. Schmidt
  • J. König z Liberce
  • Václav Vaic – anarchista
  • K. Loskot z Ústí n. L.
  • František Mukenšnabl
  • J. Pinkava z Plzně
  • J. Volfrum z Hořenního Litvínova.

Duchcovští a liberečtí jsou z většiny ženatí a otcové četných rodin. V kruzích socialistův konají se sice sbírky ve prospěch opuštěných žen a děti, jelikož však úřady sbírkám těmto překážky kladou, jest osud rodin uvězněných socialistů velice smutný. Proti přívržencům zásad sociálních vystupuje se nyní s velikou přísností.

Národní listy, 23.8.1882

SVĚDECTVÍ O ZATČENÍ ANARCHISTY VÁCLAVA VAICE (1882)

O tom jak se zacházelo s anarchisty a socialisty v osmdesátých letech 19. století za doby tuhé perzekuce, dosvědčuje krátká zpráva z dobového tisku na příkladu severočeského anarchisty Václava Vaice: „Tak na příklad obdržel obuvnický mistr p. Vajc v Ústí nad Labem dne 2. srpna 1882. předvolání k okresnímu hejtmanství ústeckému, v němž vyzván byl, aby se o 10. hodině dostavil do místností úřadních. Na hejtmanství bylo mu prostě oznámeno, že jest zatčeným a že bude ještě téhož dne poslán do Prahy do vazby vyšetřovací. Pan Vajc žádal, aby směl promluviti aspoň s ženou neb s některým dělníkem, by mu mohl dáti potřebná nařízení. Žádost ta byla však zamítnuta, zatčený spoután a jako sprostý zločinec dopraven četníkem do Prahy“.

Národní listy, 23.8.1882

PROCES S ANARCHISTY ZA TAJNÉ SPOLČOVÁNÍ (1887)

Před čtyřčlenný soud, jemuž předsedá rada zemského soudu p. Vondráček, pohnány včera 22. dubna 1887 následující osoby, jimž obžaloba stát. zastupitelstva klade za vinu přečin dle §. 285. tr. zák.

  • František Hájek, 34 letý ženatý krejčovský pomocník v Liberci,
  • Čeněk Hašák, 31 letý svobodný tkadlec z Vrahovic, posledně bytem ve Vídni,
  • Antonín Hašák, 27 letý ženatý tkalcovský pomocník v Prostějově,
  • Bedřich Bárta, 30 letý svobodný punčochář posléze ve Vídni,
  • Emil Dočkalík, 32 letý svobodný tkadlec z Hrubé Blatnice, posledně v Budolfsheimu u Vídně,
  • Antonín Richter, 23 letý svobodný hrnčířský pomocník v Žatci, pro přečin dle §. 285 již trestaný,
  • Marie Pomahačová, 24 letá služka z Tábora, poslední dobou ve Frýdlandě a konečně
  • Antonín Hájek, 20 letý krejčovský pomocník z Vysoké.

Jmenovaní jsou obžalováni, že jako občané rakouští byli roku 1885 a 1886 členy případně představenými sjednocení více osob k účelu tajné organisace a agitace socialistické, kteréžto sjednocení jsoucnost vrchnosti úmyslně se ukrývalo, že tedy byli členy a představenými tajné společnosti tuzemské a že tím spáchali přečin proti veřejnému pokoji a řádu, vyznačený v §. 285, 286 a a 287 c, trestný dle §. 288. Veškeří obžalovaní, krom Antonína Hájka, byli držáni ve vazbě vyšetřovací; při závěrečném líčeni háji obviněné pánové prof. dr. Ganling, dr. Koldinský a dr. Langer.

Po návrhu veřejného žalobníka subst. státního zástupce p. Krčmáře prohlášeno bylo líčení tajné, i musíme se obmeziti na nejstručnější výňatek ze žaloby, kteráž obviňuje osoby svrch jmenované, že byly ve spojení s jinými, později odsouzenými socialisty a anarchisty, že byly v spojení i se sociály v Londýně a v Paříži, že si vzájemně dopisovaly a posílaly a rozšiřovaly socialistické spisy a časopisy atd. Žaloba tato obsahuje plných devět archů, obsahuje výňatky z dopisů obžalovaných, líčí dopodrobna jejich spojení atd. Líčení bude trvati ještě dnes po celý den, neboť se bude čísti mnoho spisů a protokolů.

Závěrečné přelíčení s osmi obžalovanými, kteří stáli před soudem pro přečin tajného spolčování skončilo odsouzením sedmi obviněných do tuhého vězení a sice dostali: František Hájek a Marie Pomahačová po dvou měsících, Čeněk Hasák tři měsíce, Antonín Richter čtyři měsíce. Antonín Hasák a Emil Dočkalík po třech nedělích, Bedřich Bárta čtyři neděle. Osmý obžalovaný, Antonín Hájek, byl osvobozen od obžaloby a propuštěn.

Národní listy, 26.4.1887

PROCES S 23 PRAŽSKÝMI SOCIALISTY ZA TAJNÉ SPOLČOVÁNÍ A NEDOVOLENOU KOLPORTÁŽ (1882)

Pražští socialisté. V úterý dne 11. dubna 1882 započalo před zdejším zemským co trestním soudem závěrečné přelíčení s druhou řadou socialistů v Praze. Před soud pohnáno 23 osob — většinou dělníků — na něž vznesena obžaloba, že co členové jednotlivých sekcí spolku českých sociálních demokratů dopustili se dílem přečinu tajného spolčování vedle odstavce 285. tr. ř., dílem přečinu schvalování nezákonitých skutků a přestupku nedovolené kolportáže. Předsedou líčení byl rada Balthasar, veřejný žalobník substitut st. návl. Schneider-Svoboda, obhájci dr. Budil a R. Pollak. Přelíčení odbývalo se při zavřených dveřích i směli býti přítomni pouze důvěrníci obžalovaných.

Po pětidenním průvodním řízení prohlášen včera za velikého návalu obecenstva rozsudek:

Z obžalovaných zproštěni obžaloby občané :

  • August Mehner,
  • Jan Friede,
  • František Koubek,
  • J. Kotrba,
  • Josef Boháček,
  • František Lehovec,
  • Antonín Houba,
  • Filip Bošek ,
  • Jan Pelc,
  • Josef Holzhauer,
  • Antonín Jonkl.

Naproti tomu uznán:

  • Antonín Zeman vinným přečinem tajného spolčování a odsouzen k vězeni na dobu 8 neděl.
  • Adolf Macner,
  • Josef Liebl a
  • Václav Luňáček odsouzen; pro týž přečin každý k vězení na dobu 1 měsíce,
  • Karel Kederle pro týž přečin a pro přestupek nedovolené kolportáže do vezení na 1 měsíc a mimo to k pokutě 50 zl.,
  • Josef Štěpánek a
  • František Kácha rovněž pro přečin tajného spolčování každý na 1 měsíc vězení a mimo to pro přestupek nedovolené kolportáže k pokutě 10 zl.,
  • Adolf Komernický odsouzen pro přečin schvalování nezákonitého skutku k 6 nedělnímu vězení. Po přestálém trestu bude tedy co příslušník království saského ze zemí v říšské radě zastoupených vypovězen.
  • Jan Šlechta a
  • Karel Hofmann odsouzeni pro týž přečin každý k vězení na dobu 1 měsíce a
  • Josef Schallinger a
  • Vojtěch Bažant do vězení na 14 dnů.

Národní listy. Praha: Julius Grégr, 18.4.1882

OPĚTOVNÉ UVĚZNĚNÍ JOSEFA JIROUŠKA NA 4 MĚSÍCE VĚZENÍ (1882)

Strojnický pomocník Josef Jiroušek byl v únoru 1882 zdejším trestním soudem pro tajné spolčovací odsouzen do tuhého vězení na 4 měsíce. Po přestálém trestu střežen byl policií a když jí bylo oznámeno, že Jiroušek schází se tajně s přívrženci socialismu, byla v bytu jeho vykonána prohlídka a zabaveny dva dopisy známého anarchisty Leopolda Kochmanna, kterýž, aby nemusil nastoupiti přisouzený mu trest žaláře 1 roku, prchl do Ameriky.

Kde vstoupil do anarchistické Mezinárodní dělnické jednoty a od roku 1884 začal vydávat anarchistický časopis „Proletář“ v New Yorku.

V dopisech těch vyzývá Kochmann Jirouška, aby setrval na započaté dráze a dobré věci se ujal.

Včera 27.prosince 1882 odbývalo se s Jirouškem za předsednictví rady z. s. p. Svobody závěrečné přelíčení, v němž byl Jiroušek uznán vinným tajného spolčování a odsouzen opět do vězení na 4 měsíce.

Národní listy, 28.12.1882

Leopold Kochmann (1847 – 1919)

POLICEJNÍ RAZIE A HLEDÁNÍ TISKAŘSKÉHO LISU NA ŽIŽKOVĚ (1882)

Včera 3.února 1882 na příklad vykonáno na Žižkově již zase šest policejních prohlídek v bytech osob, o nichž domnívá se policie, že súčastnily se agitaci socialistických. Velmi důkladná prohlídka vykonána také v redakčních místnostech „Budoucnosti“. Zatčeni a do vyšetřovací vazby odvedeni byli včera dělníci Josef Štěpánek a František Kácha. Kácha zastával v poslední schůzi lidu v sále konviktském úřad zapisovatele a přednesl resoluci tehdy přijatou. Mimo to prohlédnuty poznovu hostinské místnosti uvězněného a před soud pohnaného Adolfa Jaruška „U tří divých“ v Řetězové ulici. Pátralo prý se po jakémsi knihtiskařském lisu, i byla za tou příčinou vytrhána podlaha v dotyčných místnostech, Prohlídka skončila však bez výsledku.

Národní listy, 4.2.1882

časopis „Budoucnost“ (1882)

ZPRÁVA O ZASTŘELENÍ ČESKÉHO ANARCHISTY A ČLENA IWW (1912)

Včerejší zprávy zde dne 11. května 1912 ze San Diego, Cal. sdělují velice nápadnou událost a sice, že poprvé odbývala se schůze Průmyslových Dělníků Světa v tomto městě nerušeně, ač veden tam boj velice tuhý o svobodu slova. Tato okolnost zdála se býti velice pozoruhodnou u I. W. W., kteří byli až dosud zvyklými, že schůze jejich na ulici byly rozehnány.

Policie a městské autority v San Diego vysvětlují tuto okolnost pouze tímto způsobem: Poslední schůze odbývala se na prázdném lotu mimo „uzavřené území“ a také neměla policie příčinu zakročiti, poněvadž veřejná cesta nebyla zástupem za- plněna. Policie a městská správa prohlašuje, že není to pranic divného, že policisté do schůze se nepletli, neb činili to prý pouze tam, kde se na veřejných ulicích schůze odbývaly a přílišné množství lidí zabraňovalo volný průchod na chodníku. Z tohoto prý učiněna otázka omezování svobody slova, což prý vůbec není nikterak opodstatněno, neb policii jest lhostejno co vůdcové povídají, jen když se neruší nařízení. Neobávají se prý několika „výstředních pološílenců“, kteří nemají prý žádné vážné stoupence za sebou a které v případě potřeby policie lehko zdolá.

Tyto povídačky asi nebudou tak pravdivě myšleny jako jsou do světa hlásány, neb právě policie a vigilanti pořádají pravé honby na I. W. W. a dovolují si veškeré násilnosti.

Nyní mají na mušce Wood Hubbarda a chtí ho za každou cenu dostati do vězení. Ve včerejší zprávě ze San Diego, pojednává se o tom, jak v den, kdy Josef Mikolášek byl zastřelen, Hubard byl v témže domě, kde nalézaly se noclehárny I. W. W. , však ležel v posteli.

Když vtrhli do domu policisté a vigilanti a počali beze všeho stříleti na ty, kteří se jen u dveří neb na schodech objevili, věděl Hubbard, že byla by to jeho smrt, kdyby se na schodech ukázal a proto se svlékl a ulehl, jsa velice znaven.

Josef Mikolášek vyšel na chodbu podívati se, co se děje a bylo po něm zcela bezdůvodně stříleno. Přirozeně se bránil a vystřelil také, načež byl skolen.

Hubbard, ač nalezen byl v týž večer v onom domě, kde udala se střelba, ležeti ve svém pokojíku na loži, byl přece zatčen a činěno veškeré úsilí, aby byl uvězněn.

Pokud týče se případu Mikoláškova, zahájeno již vyšetřování proti policii, která prý zcela bez příčiny ho zastřelila. Předpokládá se, že zjedná se v tomto případě průchod pravdě.

zdroj: „Hlas Lidu“ v New York

policejní zásah během demonstrace IWW v San Diegu (1912)