Zpráva o zakládání skupiny anarchistické mládeže v Mostě (1907)

Dáváme tímto věděti našim kamarádům, že právě přikročujeme k zakládání skupiny mládeže a jest proto povinností každého mladého kamaráda, by se k společné práci dostavil. Úkolem skupiny mládeže bude, výchova v našich ideích, pěstování solidarity, propagování přímé akce. Pročež žádáme kamarády o čilé účastenství na společné práci. Dopisy buďtež adresovány na Josefa Mansfelda, truhlářského pomocníka, Manlicherova ulice 913. Ústní informace podá Václav Ort, obuvnický pomocník.

Perzekuce anarchosyndikalistů na státních dolech v Kopistech (1907)

Anarchosyndikalistický časopis odhaluje běžnou praxi za jakých těžkých podmínek politicky a odborově pracovali anarchisté, kteří se i tak nenechali zlomit a odradit od pokračování v činnosti. Svědectví pochází z července roku 1907: „Kamaráda Františka Loudu stihla tyto dny těžká rána. Jest to také jeden z těch našich tří kamarádů, na nichž si c.k. Julius III totiž správce dolu rybka ukájí svou mstu pro jejich přesvědčení. Prvního Vojtěcha Šedivého vyštval z dolu okamžitě, druhého Antonína Řehoře v tom smyslu zase „bere u huby“, že ač nyní 14 neděl nemocen i vypověď se mu opovážil dát a zarazil nemocenskou podporu, třetího Františka Loudu trýznil všemi možnostmi. Posledně byl Louda v teplické nemocnici, když došla jej zdrcující zvěst, že jeho manželka (bídou donucena, a zaměstnána na Julius IV) dne 6. července 1907 byla nárazníkem vagonu usmrcena“.

Důl Julius III v Kopistech

Veřejná schůze stavebního dělnictva ČFVO v Nové Vsi – Hrdlovce u Duchcova (1907)

V rámci anarchosyndikalistického odborového svazu České federace všech odborů (ČFVO) působila také Federace stavebního dělnictva. V severočeském Lomu u Mostu pracovala také Skupina stavebního dělnictva ČFVO v Lomu. Dne 14. července 1907 uspořádala skupina veřejnou schůzi v Nové Vsi – Hrdlovce u Duchcova. Akce začínala v deset dopoledne.

Členský průkaz ČFVO

Anarchistka Anna Loudová usmrcena na dole v Kopistech (1907)

Anna Loudová se narodila 5. května 1870 v Buštěhradě na Kladensku. Seznámila se s anarchistickým činovníkem Františkem Loudou, jelikož sdílejí stejné světonázory, oba vystoupili z katolické církve a stali se bezvěrci. Do svazku manželského vstoupili 16. října 1889.

Její manžel František Louda patřil mezi přední anarchosyndikalisty v Kopistech. Pracoval na dole Julius V, kde se však pro svoji nekompromisní odborářskou činnost dostal do nelibosti správy dolu. V průběhu roku 1907 však skončil na lůžku v nemocnici v Teplicích. Rodina zůstala bez živitele a jejich pět dítek muselo něco jíst, a tak nastoupila Anna Loudová těžkou práci na dole Julius IV. Zřejmě jako manželka nepohodlného anarchisty dostávala od správy dolu nejtěžší práci. Dne 6. července 1907 byla usmrcena nárazníkem vagonu. Správa dolu i když se jednalo o doly státní, nerespektovala zákony, jelikož dle nich nesmí žena být zaměstnaná při posouvání vozů. Pět dítek přišlo o drahou matičku.

Pohřeb anarchistky Anny Loudové se konal v úterý 9. července 1907 za ohromné účasti lidu. Jelikož byla bezvěrkyně, konal se pohřeb bez jakýchkoliv církevních ceremonií. Jak psal dopisovatel anarchosyndikalistického listu „Komuna“: „Děsná zlost vířila v obličeji církevního sluhy, když oznámeno mu bylo, že obvyklý paušál 30 korun (kteréž závod za každý pohřeb platí) nedostane, poněvadž žena jest bez vyznání a tím veškeré ceremonie odpadají, a zároveň mu bylo oznámeno, že oněch 30 korun dostanou sirotci po zemřelé. Tu nevěda tento těšitel trpících, co by učinil a spravuje se citátem „miluj i svého nepřítele“, dal rozkaz hrobníkovi, by hrob vykopaný prostřed hřbitova byl zaházen a nový u zdi hřbitovní by byl vykopán. Nevadí, i v tom se bude zesnule dobře ležet a aspoň bude chráněna toho osudu, jejž Havlíček líčí ve své básni „Tam nedojdeš slávy,ve způsobu trávy – spasou tebe každé léto…“ Pohřeb sám byl imposantní. Velká síla bezvěrců, zvláště z okolí, vyprovodila družku na této poslední cestě, kdež nad hrobem jejím promluvila krásně žena našeho kamaráda S. A za mužské bezvěrce srdečně promluvil kamarád Antonín Řehoř.“

Důl Julius III v Kopistech

Veřejná přednáška anarchistů 24. března 1907 v Lomu

Odborný hornicko hutnický vzdělávací spolek pro oboje pohlaví v Lomu uspořádal v neděli 24. března 1907 veřejnou přednášku „O národohospodářství a novokooperačních družstvech“. Přednášel anarchista Antonín Řehoř. Přednáška začínala přesně ve dvě hodiny odpoledne v hostinci „U Pavlů“ v Lomu.

Hostinec „U Pavlů“, dříve „U Šenfluků“ – spolková místnost anarchistů a také azyl pro českou školu

Veřejná přednáška anarchistů 4. srpna 1907 v Řenčově

V neděli 4. srpna 1907 proběhla v Řenčově na Rakovnicku veřejná přednáška s programem „Moderní směry v socialismu“. Akce začínala ve dvě odpoledne. Promlouval anarchosyndikalista a redaktor Ladislav Knotek. Časopis ČFVO „Komuna“ přinesl toto svědectví o této akci: „Kamarád Knotek za napjaté pozornosti shromážděných řemeslníků, zemědělských dělníků i rolníků rozvinul anarchistické názory na příští společnost a vyložil cestu i prostředky k jejich uskutečnění. Byl tak učiněn v obci první průlom pro naše zásady, a soudě dle projeveného zájmu, nepadne vržené símě na neúrodnou půdu. V době co nejkratší svolají naši kamarádi v Řenčově schůzi ČFVO, kterou bude – doufejme – učiněn pevný krok k positivní práci.“

Ladislav Knotek (1884–1957)

Perzekuce mladých anarchistů v Mostě (1907)

Anarchosyndikalistický list „Komuna“ přinesl v srpnu 1907 zprávu o perzekuci mladé anarchistické generace, která patřila k běžné praxi užívané proti účastníkům anarchistického hnutí, zde se jednalo o Václava Orta a Jana Mansfelda:

V Mostě se mezi mládeží počal probouzeti čilejší život, což nebylo různým zdejším pánům po chuti a umínili si proto odstraniti ty, kdož ruch udržovali. Záminka se jim naskytla, když kamarád Václav Ort vystoupil z církve. Místní děkan si došel na domácího a přiměl ho, aby dal zaměstnavateli J. Růžkovi na srozuměnou, že dostane výpověď z bytu, nepropustí-li „toho neznaboha“. Domácí dokládal, že takový člověk je nebezpečný, že by mohl vypálit nebo vyhodit dům do povětří. Podobně a z týchž příčin byl vyštván i kamarád J. Monsfeld, který se s Ortem pohyboval mezi mládeží, když si šel pro knížku, řekl mu zaměstnavatel přímo, že ho propustil proto, že je anarchista a že mu úřady daly k tomu pokyn.“

antimilitaristický znak českých anarchistů