Veřejná přednáška anarchistů „O Evropské revoluci v roce 1848 – 1849“ 20. července 1907 na Královských Vinohradech

Politický spolek anarchistů „Vilém Korber“ uspořádal dne 20. července 1907 ve spolkovém hostinci „U Fousů“ na Královských Vinohradech veřejnou přednášku „O Evropské revoluci v roce 1848 – 1849“. Akce začínala v osm hodin večer. Přednášel anarchosyndikalista a předák České federace všech odborů Karel Vohryzek.

Karel Vohryzek

Zpráva o zakládání skupiny anarchistické mládeže v Mostě (1907)

Dáváme tímto věděti našim kamarádům, že právě přikročujeme k zakládání skupiny mládeže a jest proto povinností každého mladého kamaráda, by se k společné práci dostavil. Úkolem skupiny mládeže bude, výchova v našich ideích, pěstování solidarity, propagování přímé akce. Pročež žádáme kamarády o čilé účastenství na společné práci. Dopisy buďtež adresovány na Josefa Mansfelda, truhlářského pomocníka, Manlicherova ulice 913. Ústní informace podá Václav Ort, obuvnický pomocník.

Perzekuce anarchosyndikalistů na státních dolech v Kopistech (1907)

Anarchosyndikalistický časopis odhaluje běžnou praxi za jakých těžkých podmínek politicky a odborově pracovali anarchisté, kteří se i tak nenechali zlomit a odradit od pokračování v činnosti. Svědectví pochází z července roku 1907: „Kamaráda Františka Loudu stihla tyto dny těžká rána. Jest to také jeden z těch našich tří kamarádů, na nichž si c.k. Julius III totiž správce dolu rybka ukájí svou mstu pro jejich přesvědčení. Prvního Vojtěcha Šedivého vyštval z dolu okamžitě, druhého Antonína Řehoře v tom smyslu zase „bere u huby“, že ač nyní 14 neděl nemocen i vypověď se mu opovážil dát a zarazil nemocenskou podporu, třetího Františka Loudu trýznil všemi možnostmi. Posledně byl Louda v teplické nemocnici, když došla jej zdrcující zvěst, že jeho manželka (bídou donucena, a zaměstnána na Julius IV) dne 6. července 1907 byla nárazníkem vagonu usmrcena“.

Důl Julius III v Kopistech

Veřejná schůze stavebního dělnictva ČFVO v Nové Vsi – Hrdlovce u Duchcova (1907)

V rámci anarchosyndikalistického odborového svazu České federace všech odborů (ČFVO) působila také Federace stavebního dělnictva. V severočeském Lomu u Mostu pracovala také Skupina stavebního dělnictva ČFVO v Lomu. Dne 14. července 1907 uspořádala skupina veřejnou schůzi v Nové Vsi – Hrdlovce u Duchcova. Akce začínala v deset dopoledne.

Členský průkaz ČFVO

Anarchistka Anna Loudová usmrcena na dole v Kopistech (1907)

Anna Loudová se narodila 5. května 1870 v Buštěhradě na Kladensku. Seznámila se s anarchistickým činovníkem Františkem Loudou, jelikož sdílejí stejné světonázory, oba vystoupili z katolické církve a stali se bezvěrci. Do svazku manželského vstoupili 16. října 1889.

Její manžel František Louda patřil mezi přední anarchosyndikalisty v Kopistech. Pracoval na dole Julius V, kde se však pro svoji nekompromisní odborářskou činnost dostal do nelibosti správy dolu. V průběhu roku 1907 však skončil na lůžku v nemocnici v Teplicích. Rodina zůstala bez živitele a jejich pět dítek muselo něco jíst, a tak nastoupila Anna Loudová těžkou práci na dole Julius IV. Zřejmě jako manželka nepohodlného anarchisty dostávala od správy dolu nejtěžší práci. Dne 6. července 1907 byla usmrcena nárazníkem vagonu. Správa dolu i když se jednalo o doly státní, nerespektovala zákony, jelikož dle nich nesmí žena být zaměstnaná při posouvání vozů. Pět dítek přišlo o drahou matičku.

Pohřeb anarchistky Anny Loudové se konal v úterý 9. července 1907 za ohromné účasti lidu. Jelikož byla bezvěrkyně, konal se pohřeb bez jakýchkoliv církevních ceremonií. Jak psal dopisovatel anarchosyndikalistického listu „Komuna“: „Děsná zlost vířila v obličeji církevního sluhy, když oznámeno mu bylo, že obvyklý paušál 30 korun (kteréž závod za každý pohřeb platí) nedostane, poněvadž žena jest bez vyznání a tím veškeré ceremonie odpadají, a zároveň mu bylo oznámeno, že oněch 30 korun dostanou sirotci po zemřelé. Tu nevěda tento těšitel trpících, co by učinil a spravuje se citátem „miluj i svého nepřítele“, dal rozkaz hrobníkovi, by hrob vykopaný prostřed hřbitova byl zaházen a nový u zdi hřbitovní by byl vykopán. Nevadí, i v tom se bude zesnule dobře ležet a aspoň bude chráněna toho osudu, jejž Havlíček líčí ve své básni „Tam nedojdeš slávy,ve způsobu trávy – spasou tebe každé léto…“ Pohřeb sám byl imposantní. Velká síla bezvěrců, zvláště z okolí, vyprovodila družku na této poslední cestě, kdež nad hrobem jejím promluvila krásně žena našeho kamaráda S. A za mužské bezvěrce srdečně promluvil kamarád Antonín Řehoř.“

Důl Julius III v Kopistech