PROTOKOL ZE SCHŮZE AGITAČNÍHO VÝBORU MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY, 9.12.1894

Protokol ze schůze agitačního výboru Mezinárodní Dělnické Jednoty, odbývané v neděli dne 9. prosince 1894. Došlé dopisy byly čteny a tajemníku uloženo by na ně odpověděl.

Návrh Č. D. V. S. „Svornost“ v Dillonvale, stranu knihovny M. D. J., byl přijat a usnešeno, aby agitační výbor veškeré knihy sebral a vyhotovil úplný seznam všech knih, náležejících M. D. J. a na požádáni kteréhokoliv spolku vzdělávacího, jenž přináleží ku M. D. J., knihy zapůjčoval.

Usnešení ze společné porady, která se odbývala 18. listopadu 1894 v New Yorku, by se vydaly sběrací listiny ve prospěch agitace a tisku, bylo schváleno. Předložené sběrací listiny byly přijaty a usnešeno rozeslati je na veškeré spolky a jednotlivé soudruhy.

Rozvrh činnosti agitačního výboru pro New York a okolí jest pro nejbližší dobu následující:

  • v neděli 16. prosince 1894 o 2. hodiny odpoledne je přednáška ve spolku „Dělnická Omladina,“ č. 414 vých. 5. ul. Řečnit bude soudruh Václav Kudlata „
  • V neděli 23. prosince 1894 svolává agitační výbor veřejnou schůzi ve West Hoboken, N. J., do místnosti E. Nepivody a sice o 2 hodiny odpoledne, za účelem založení vzdělávacího spolku.
  • V neděli odpoledne 30. prosince 1894 uspořádá agitační výbor v Č. D. V. S. „Pokrok“ v Passaic, N. J. přednášku.
  • V neděli 6. ledna 1895 uspořádá agitační výbor přednášku, odpoledne o 3. hodině v Č. D. V. S. v  Newarku, N. J., v spolkové místnosti č. 7 Bedford ul.

Příští schůze agitačního výboru odbývá se v pondělí, dne 24. prosince 1894, večer o 8 hodin u soudruha Ludvíka Cimlera, 320 vých. 11. ul. Tajemník.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 15.12.1894, ročník 2, č. 7

VALNÁ HROMADA ČDVS K.H. BOROVSKÝ V CLEVELANDU,2.12.1894

Česko-dělnický vzdělávací spolek Karel Havlíček Borovský v Clevelandě zvolil ve své schůzi dne 2. prosince 1894 následující funkcionáře: Soudruha František Kroupa, protokolární tajemník, soudruh Jiří Chudoba pokladníkem, Antonín Zeithamer jednatelem pro „Dělnické Listy“ a Josef Trněný finanční tajemníkem.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 15.12.1894, ročník 2, č. 7

ANARCHISTA JOSEF STŘEDA MRTEV (27.11.1894)

V městě Troy, ve státě New Yorku, skončil život svůj sebevraždou bývalý soudruh, krejčí Josef Středa. Jmenovaný zastřelil se v úterý dne 27. listopadu 1894.

Josef Středa je všem starším soudruhům z hnutí velmi dobře znám. Na konci let sedmdesátých a na počátku let osmdesátých byl velmi činným v radikálním hnutí dělnickém ve Vídni.

Persekucí donucen k vystěhování, odjel do Ameriky a usadil se v New Yorku. Zde, po dobu vycházení „Proletáře,“ „Diblíka“ a v prvních letech vycházení „Hlasu Lidu,“ byl jedním z nejčinnějších a nejobětavějších soudruhů. Pro „Proletář,“ „Diblíka“ a „Hlas Lidu“ učinil Josef Středa velmi mnoho, což by dosvědčit mohl nejlépe šéfredaktor „H. L.“ A za to za vše H. L. nenapsal o jeho smrti a životu ani slušnou zprávu!

Asi před pěti nebo šesti lety se Josef Středa oženil, ale velmi nešťastně. Před dvouma roky odešla od něho manželka. Velmi rozhárané manželské poměry měly za následek, že se Středa oddal nemírnému pití a přestal činně působiti v hnutí. Jen tu a tam přišel na zábavu a slavnosti dělnické.

Naposledy zúčastnil se ještě naší letošní slavnosti chicagských mučedníků, kde si redaktoru Dělnických Listů na své osobní poměry velice stěžoval.

Josef Středa, ačkoliv v posledních letech činné v hnutí nepůsobil, zůstal přece až do smrti svému anarchistickému přesvědčení věren, což dokazuje jeho vlastnoruční dopis, který redakci Dělnických Listů zaslal a v němž renegatství štábu od „Hlasu Lidu“ co nejrozhodnějí odsuzoval.

I on — na to nezapomínejme — stal se obětí dnešních zlopoměrů. V chladné smrtí nalezl míru. Budiž mu věnována vřelá vzpomínka.  

PŘEDNÁŠKA DĚLNICKÉ DRUŽINY POKROKU

„Dělnická Družina Pokroku“ pořádá v  neděli, dne 2. prosince 1894 o 3. hodině odpoledne poučnou přednášku v místnosti J. Cerundy. Přednášeti bude soudruh Václav Kudlata o thema „Zkáza kapitalistické společnosti.“ Soudruzi dbejte o dobrou návštěvu. Všichni dělníci jsou zváni na tuto přednášku.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 01.12.1894, ročník 2, č. 5

SPOLEČNÁ SCHŮZE DĚLNICKÉ OMLADINY A ČDVS Č.2 28.11.1894 V NEW YORKU

Ve středu dne 28. listopadu 1894, večer o 8 hodině odbývají Česko-dělnický vzdělávací spolek č. II. a Dělnická Omladina společnou schůzi v místnosti A. Heene, č. 414 vých. 5. ulice, mezi Ave. A a 1. Ave. Jelikož se budou vyřizovat velmi důležité záležitosti, jako zorganisování pěveckého oboru, příprav pro Sylvestrovou zábavu a mnoho jiných, tu jsou členové obou těchto spolků důrazně vyzváni, by se všichni a v určitý čas dostavili. Soudruzi, ukažte se přece opět jednou všichni, že ještě existujete!

SLAVNOST 11.LISTOPADU V CHICAGU, 14.11.1894

Slavnost 11. listopadu, jež odbývána byla dne 14. listopadu 1894 v síni Plzeňského Sokola, vydařila se znamenitě, což nejlépe dosvědčuje, že radikální duch mezi českým dělnictvem v Chicagu dosud nevyhynul.

Slavnosti zúčastnilo se asi 400 osob, ačkoli místní časopisy ani dost málo nebyly k agitaci použity a mimo to se z jisté a známé strany silně pracovalo, by tato slavnost chicagských mučedníků potkala se co možná s největším nezdarem!

Slavnost zahájil soudruh S. vzletnou slavnostní řečí, jíž věnoval padlým rekům proletariatu. Jmenovaný řečník učinil na posluchače hluboký dojem a řeč jeho provázena neustálým souhlasem.

Po slavnostní řeči přednesli na citery a housle pp. Terdy, bratři Drtinové a p. Sedlický velebnou marseillaisu a to tak krásně, že uchváceno dojmem, posluchačstvo bouří potlesku jmenované hudebníky odměnilo a neustalo, až marseilaisu ještě jednou opakovali. Soudruh Smít přednesl báseň „Mučedníci nové doby“ a hlučný potlesk byl mu za ní odměnou. Sbormistr p. Šimonek přednesl pak s několika dámami a pány (jejichž jména neznám) kvartet: „Slunko zlaté již se sklání“, znamenitou a výtečně provedenou to skladbu, za kterou odměněn byl bouří potlesku a pochvaly. Druhým řečníkem byl soudruh V. Týž ve své pěkné řeči líčil utrpení lidu pracujícího a pak tu netečnost chicagského dělnictva ku svým mučedníkům, kteří pro jeho práva obětovali své životy. Řeč soudruha V. Týře byla promyšlená a plynula z  prsou a ze srdce upřímného a proto přijata byla s všeobecnou pochvalou a souhlasem. Na to slečna Radoušová přednesla krásnou báseň „Revoluce“, dle níž jest sestaven pomník našich padlých soudruhů na Waldheimu. Ohlušující potlesk byl odměnou sl. Radoušové za její znamenitý přednes této básně.

„Koncert polka“ na citery a housle byla následujícím číslem programu. Pánové Sedlický, Terdy a bratří Drtinové sehráli jí s tim samým úspěchem. Solo pro soprán s průvodem piana přednesl opět sbormistr p. Šimonek s jednou dámou a za výtečný tento hudební výkon odměněni byli obecenstvem, které pochvalou a potleskem neskrblilo.

Třetím řečníkem byl soudruh Matěj Hodek, který ve své řeči líčil škodlivost soukromého majetku, státu a církve; pravil že v boji proti těmto škodlivým institucím naši soudruzi padli. Tito hrdinové zanechali nám ale odkaz, své velké zásady. Naší povinnosti jest, bychom na dráze nimi započaté dále pracovali, dokud záhubná tato zřízení nepřivedeme k pádu. Řeč tohoto soudruha přijata byla s pochvalou a bude zaslána do příštího čísla D. L. k uveřejnění.

Pak předneseno bylo ještě několik čísel programu s tím samým úspěchem, načež soudruh Václav Týž krátkou ale jadrnou řečí slavnost uzavřel. My vzdáváme vřelý dík pp. Terdymu, Sedlickému a bratrům Drtinům, p. sbormistru Simonkovi, slečně Radoušové a všem, kteří k důstojnému okrášlení této slavnosti svým spoluúčinkováním přispěli a voláme jim hřímavé Na zdar!

Za Česko dělnický vzdělívací Spolek č. 1 a Neodvislou Mezinárodní Omladinu pořadací výbor.  

SLAVNOST 11.LISTOPADU VE WHEELING CREEK, 11.11.1894

Jak čtenářům tohoto listu známo z ohlášky, chtěl náš spolek „Čtenářská Beseda“ ve Wheeling Creek uspořádat jako každý rok důstojnou slavnost na památku chicagských mučedníků. Najali jsme k účeli tomu síň A. Klatza, neboť při té příležitosti jsme určili vstupné na 25 centů, abychom docílili i nějaký výtěžek pro „Dělnické Listy“, které zápasí s finančními obtížemi a brániti se musí proti tolika nepřátelům, kteří zničiti je, vzali si za svůj první úkol.

Avšak tyto naděje se nám úplně zkazily. Dne 27. října o půlnoci vypukl požár, který místnost A. Klatze zničil až do základů. Při tom shořela nám i slavnostní dekorace, obrazy atd. An podmínky pro slavnost v místnosti Múntze jsou pro nás příliš vysoké, drahé, tu nezbývalo nám nic jiného, než uspořádat soukromnou slavnost v bytě některého soudruha, která se také odbývala v bytě soudruha Štěpána Herinka dne 11. listopadu 1894.

Naše slavnost byla následkem toho skrovná, přece ale důstojná, takže všichni přítomni podrží ji dlouho v paměti. Bylo nás málo, ale za to sami věrní a opravdoví ctitelé zavražděných soudruhů. Odpoledne 11. t. m., když se již vědělo, že nikdo více nepřijde, zahájil soudruh Václav Beránek schůzi, objasniv za jakým účelem jsme se shromáždili. V dlouhé, hluboce procítěné řeči vylíčil příčiny tragické mučednické smrti našich hrdinů, jejich činnost a zásluhy o pracující lid a význam celé té justiční vraždy pro hnuti pokrokového proletariátu. Řeč jeho šla nám všem k srdci a byla to slova přesvědčující pravdy a logiky. Pak nastal vzájemný rozhovor o našich zásadách a ideálech, o našich šlechetných, velkolepých cílech a o našem utrpení, který potrval až do pozdního večera. Devátá hodina nás teprve upomenula, že je čas k rozchodu, neboť všichni měli jsme daleko k domovu a na druhý den očekávala nás každodenní otrocká dřina v uhelné mučírně.

Všichni, kteří zúčastnili se této oslavy našich nezapomenutelných mučedníků nejenže procítili vážné a krásné okamžiky významných upomínek, nýbrž je těší i to vědomí, že vykonali co mužové, co dělníci i co přátelé práva, pravdy a svobody, svou svátou povinnost.

Ti však, kteří se ústy stále nejvíce tuží, ti kdo ví, jestli si na II. listopad vzpoměli. Přátelé i nepřátelé, poznejte vždy, že my dělníci jsme všichni okrádáni, utlačováni a pronásledováni a proto že jest naší povinností pracovat stále a všemi prostředky k našemu osvobození, tak jak nám nejkrásnější příklad toho dali chicagští soudruzi, ti hrdinní a šlechetní bojovníci za naše práva. Jen tak, když všichni solidárně působit, pracovat a jednat budeme, doděláme se kýženého cíle. Pročež pryč s liknavosti, s rozepřemi a všichni solidárně k dílu!

Za Čtenářskou Besedu, Vít Liška, tajemník

Drill, O., 15. listopadu 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.11.1894, ročník 2, č. 4

VÁCLAV KUDLATA: NAŠIM NOVOPEČENÝM REFORMÁTORŮM (1894)

Dne 28. října 1894 odbývala Česká sociální strana veřejnou schůzi lidu, v níž měla se lidu pracujícímu na srdce vložiti, jaké stanovisko má při příští volbě zaujmouti.

Pozván jsa od známého soudruha, navštívil jsem vytčenou schůzi, kde právě řečnil Frank Pech.

Nejbližším řečníkem byl Švec a konečně, když jsem viděl, jak malichernými doklady, dělnictvu volební balsám se odporučuje, chopil jsem se ihned slova, bych v krátkosti osvětlil celý vývin politické akce dělnické a její bezúčelnost.

Především objasnil jsem, za jakých vlád žilo dělnictvo v minulosti a jakým způsobem zbudovala buržoasie dnes úplně měšťácký parlament.

Poukázal jsem, že dělnictvo brzo poznati muselo, že ani ta meěťácká třída o jeho dobro se nestará, tož ono příšlo k tomu náhledu, by samostatně pro zájmy vlastní bojovati počalo, tento nový proud, jehožto vzrůstu třída měšťácká si ani nepovšimla, neboť svým výsledkem v parlamentě byla tak zaslepená, že tento nový živel někdy osudným ji bude, ani nepomyslela

Dále jsem poukázal, že směr tohoto nového proudu — dělnické hnutí zvaného, úplně revolučním byl; on směřoval ku zrušení vlád všech, on nesl povahu anarchistickou. Avšak velmi záhy vkradly se v toto ještě mladé hnutí, ziskuchtivost a sobectví vůdců jak slova tak i písma. Všude počala se otázka nahazovati, by dělnictvo se stanoviska parlamentárního svými zástupci zastupovati se nechalo, by podílu bralo na žvatlanině, která se v parlamentě provádí.

Návrh tento po dlouhém hadrkování přijat a dnea dělnictvo, místo aby ku zničení dnešní zbídačelé společnosti pracovalo, honí se za politickými úřady. Vylíčil jsem drasticky činnost vyvolenců socialně demokratických v Německu, kteří den ode dne korruptněji si počínají. Přecházeje na Ameriku, podotkl jsem, pakliže v Evropě dělnictvo pomocí voleb, tak bědných výsledků se dodělalo, tož zde nemá teprvé ničeho k očekávání.

Jednomukaždému vyvolenci z lidu naskytuje se každým okamžikem dostatečně příležitostí, by kapsy si ucpati, naplniti mohl. Než o tom později.

Po mě řečnil Bernhard Herc, který opět jedenkráte na anarchistech notně žáhu si schladil. Nadávky a pouliční výrazy byly na denním pořádku — není divu, B. Hercovi jsou ony denním hostem, starodávným zvykem, příběhů ze života do syta. Vychvalování strany sociálně demokratické nemělo konce, ačkoli před 2 roky ještě články o bezúčelnosti volební psával, parlamentarismus neuznával a argumenty podával, proč dělnictvo pomocí volebního osudí ničeho docíliti nemůže.

Jelikož doba tak již pokročila, že schůze již ku skončení se chýlila a předseda schůze ani sluchu mi nevěnoval, ačkoli dvakráte jsem se k odpovědi na vývody B. Herce, z nichž mnohé lživé, hlásil, tož předložím jí tiskem veřejnosti. Především proberu jednotlivé statě z řeči B. Herce, pak voleb samých a konečně cíl sociální demokracie v  budoucnosti. Tak stane se však příště.

Václav Kudlata.  

ZÁBAVA DĚLNICKÉ OMLADINY V NEW YORKU, 17.11.1894

Znění pozvánky na akci anarchistického spolku Dělnická Omladina v New Yorku:

Příští sobotu, dne 17. listopadu 1894, večer o 8. hodině pořádá Dělnická Omladina v  New Yorku deklamatorní a taneční zábavu, spojenou s tombolou, v Heene’s Halle, 414 E. 5 ulice mezi první Ave. a Ave. A. Pořadací výbor učinil všecka opatření, aby se hosté co nejpříjemněji pobaviti mohli. Úplně nové kuplety, žertovné výstupy a deklamace jsou nastudovány, ták že o obveselení je hojně a pečlivě postaráno. Mimo to při tombole, při níž každý kdo si koupi laciný los, také hezký dárek vyhraje, bude dost pobavení a žertu. Jelikož vstupné obnáší jen 10 centů pro osobu, tu může každý lacino zúčastniti se krásné zábavy v kruhu přátel a příznivců věci dělnické. Přijďte a nebudete toho litovati.  

Na stránkách Dělnických listů byla posléze otištěna následucující reportáž:

Zábava „Dělnické Omladiny“ dobře se vydařila. Návštěva byla vzhledem k  poměrům uspokojující a program byl též dobře proveden, členové J. Březovský, V. Wohanka, J. Hrdina a J. Hlaváčková svými kuplety a deklamaceni bavili četné obecenstvo, které bylo po celou noc v nejlepší náladě. Největší švanda byla při vydávání předmětů tomboly na koupené losy. Všichni, kdo se této zábavy súčastnili prohlašují, že se znamenitě pobavili a těší se již na příští Sylvestrovskou zábavu, která bude v téže místnosti uspořádána a na níž se „Dělnická Omladina“ ještě lépe připraví.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.11.1894, ročník 2, číslo. 4

OKRSKOVÁ KONFERENCE MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY Z NEW YORKU 18.11.1894

Znění pozvánky na Okrskouvou konferenci MDJ:

Okrsková konference soudruhů z New Yorku a okolí, odbývat se bude v neděli, dne 18. listopadu 1894, o 2. hodině odpolední v místnosti, č. 414 E. 5. ul. v New Yorku. Jednání této porady předlehÁti bude mimo jiné:

1.) Celoroční zpráva, reorganisace a volba nového agitačního výboru.

2.) Celoroční zpráva a návrhy tiskového výboru ohledně časopisu, brožur a literatury dělnické

3.) Zprávy jednotlivých organisací.

4.) Souhrnný referát o činnosti Mezinárodní Dělnické Jednoty.

5.) Nové návrhy, odporučení a přání pro dobro věci.

Všecky spolky v New Yorku, v Newarku a v Passaic, jakož i soudruzi radikálního smýšlení vůbec, kterým naše věc, naše hnutí, naše snažení a budoucnost pracujícího lidu není lhostejná, a kteří mají dobrou vůli, pracovat dle sil svých k rozšíření našich zásad a podílet se na onom šlechetném, velkém mezinárodním osvobozovacím díle proletariátu, ti všichni jsou přátelsky zváni k této okrskové poradě. Soudruzi, dostavte se v hojném počtu a s tou nejlepší vůlí, svou radou i skutkem hnutí našemu co nejvíce prospěti.  

Dělnické listy posléze přinesly následující zprávu z odbývané konference:

Okrsková konference soudruhů z New Yorku a okolí, jež se odbývala v neděli odpoledne, dne 18. listopadu 1894 v Heene’s Halle č. 414 E. 5. ul., nebyla tak četně navštívena, jak to její důležitost vyžadovala a jak již v prospěchu celé naší věci je si přáti. Částečnou vinou toho jest ovšem, že mnoho soudruhů krejčovského oboru mají nyní sézonu a proto museli v neděli pracovat; dále bylo odbývání porady nedostatečně rozhlášeno, hlavní příčinou poměrně malé návštěvy byla ale ona děsná lhostejnost českých dělníků i k  věcem nejdůležitějším.

Přítomno bylo asi třicet soudruhů z New Yorku a z Passaic; z Newarku nedostavil se nikdo, ačkoliv byli ústně i písemně pozváni.

O 3. hodiny porada zahájena a soudruh Antonín Novák zvolen za předsedu a František Josef Hlaváček za zapisovatele.

Tajemník agitačního výboru, Ludvík Cimler podával zprávu činnosti agitačního výboru za celý rok. Ze zprávy té vysvítá, že z podnětu agitačního výboru uspořádána byla celá řada agitačních schůzí a přednášek jak v městě New Yorku, tak i v okolních městech. Dále uspořádány slavnosti 11. listopadu a Pařížské komuny. S ostatními spolky udržoval agitační výbor čilé spojení písemní, an pro nedostatek finančních prostředků nebylo možno podniknout žádnou větší agitační cestu, činnost agitačního výboru ochromovalo i to, že členové jeho zastávali většinou i funkce tiskového výboru a byli tedy pracemi příliš přetěžováni a ostatní členové z okolních míst se často do schůze nedostavili nebo ani dostavit nemohli.

Po výměně mnoha náhledů bylo uznáno za nejpraktičnější, když nový agitační výbor sestávat bude z členů newyorských. Do každé schůze agitačního výboru může každý spolek zaslat své zástupce, máli nějaké důležité návrhy nebo přání.

Zpráva agitačního výboru přijata a schválena. Na to zvoleni do agitačního výboru pro příští rok sou:

Jan Březovský z Č. D. V. S. č. II.,

J. Hrdina z Dělnickou Omladinu

Dvorský z Družinu Pokroku.

Ostatní členy zvolí spolky v  příští své schůzi.

Dále usnešeno, by každý čtvrt roku odbývala se společná konference soudruhů střídavě jednou v New Yorku, podruhé v Passaicu, pak v Newarku a.t.d.

Na to čten dopis soudruhů z Dillonvalle, O., zaslaný ke konferenci a přijat s pochvalou.

Tajemník tiskového výboru soudruh Václav Kudlata v delší řeči podával celoroční zprávu o činnosti tiskového výboru a líčil ty překážky, obtíže a starosti s nimiž měl za celý rok při vydávání Dělnických Listů co činiti. Uváděl, že něco málo soudruhů činností a prací vyčerpávali své síly až do úmoru, kdežto většina jiných v úplné lhostejnosti si hověli, že některé spolky učinily co jen mohly ve prospěch časopisu, kdežto jiné ani centem na něj nepřispěly a jiné docela i proti němu pracovaly. Kdyby všichni soudruzi a spolky konali svou dělnickou povinnost vůči listu, tu by vycházení jeho zajištěno bylo beze všech obtíží a mimo to mohly by se vydávat častěji poučné spisy, kterých je tak velká potřeba.

To ať všichni soudruzi uváží a dle toho jednají. „Dělnické Listy“ jsou u mnohých „také prý socialistů“ ve velké nenávisti a proč? Protože píšou logickou pravdu, protože z mnohého švindlu a podvodu strhly škrabošku a mnohého darebáka postavily do pravého světla. List ten, který důsledně hájí zásady a stanovisko nejpokročilejších socialistů, musí býti udržen, neb je ho nevyhnutelně potřeba. Mocný dojem této obšírné a věcné řeči byl znát na všech a doufejme, že trvale zůstane v paměti všech.

Administrator Ludvík Cimler četl pak půlletní i celoroční finanční zprávu „Dělnických Listů,“ která bude co nejdříve všem spolkům Mezinárodní Dělnické Jednoty zaslána. Pečlivě a vzorně vypracovaná tato zpráva, jež svědčí o nejvzornějším hospodářství vydavatelstva a o obětavosti několika soudruhů, kteří z pola anebo docela darmo těžké práce vykonávají, přijata byla s největším uspokojením a tiskovému výboru a ostatním funkcionářům vzdán dík a vysloveno uznání.

Po vyslechnutí zpráv o stavu jednotlivých organisací podával soudruh H. souhrnný referát o činnosti Meinárodní Dělnické Jednoty za celý rok. Ve své dlouhé řeči, kterou zároveň pro nedostatek místa nemůžeme uvádět, pravil mimo jiné: Ačkoliv nešlo vše v naší Jednotě dle přání a jak jíti mohlo, přece můžeme na celou činnost pohlížeti s uspokojením. Činnost dělnických spolků, které nejen na papíře, nýbrž skutečně existují, nebyla nikdy tak intensivní, jako za dobu co „Dělnické Listy“ vychází. Uvážímeli, jak nepřátelsky se ze všech stran proti nám pracovalo, dále jak těžká hospodářská krise ochromovala život všeho lidu pracujícího a konečně jaká lethargie, netečnost a nedůvěra zavládla v řadách dělníků, tu musíme říci, že jsme vykonali dost. Kdybysme nebyli nic jiného vykonali než to, že jsme poctivý radikální a zásadě věrný živel zachránili před utonutím v té korrupci a v  politickém bahně, tu vykonali jsme dost. Tím vykonali jsme veliký čin a zachránili jádro hnutí, které opět vzroste v mohutný strom. Byl již nej vyšší čas, že se tak stalo. Kdyby se nebyl tento poctivý a zásadní živel emancipoval od živlu korruptního, bylo by již dnes po hnutí revolučním sociálním českém. Ti nejpevnější byli by sice zůstali neporušeni, ale roztrpčení byli by co jednotlivci ustoupili v soukromí, kdežto všichni slabší byli by bývali strženi v propast politického bahna, kde by byli utonuli, jak toho nejsmutnější příklad vidíme na „Právu Lidu“ v Chicagu a u „Hlasu Lidu“ nejsou toho daleko. Jádro jsme zachránili zdravé, nyní jest povinností všech pracovat, aby vzklíčilo, rostlo a mohutnělo. Musíme poznání, zásady a učení naše neustále šířiti na větší kruhy, získávat nové stoupence, organisovat a stavět nové řady revolučních bojovníků. Naše věc, naše idea je tak spravedlivá, tak šlechetná a vznešená, že to není jen povinností, jak obyčejná fráse zní, nýbrž i největší potřebou a ctí pro každého, kdo pro ní pracuje. Ona zvítězí silou své mravní a právní síly nad všemi nepřátely. Proto vytrvejme důsledně při zásadách našich za všech dob a okolností, neb jen tak můžeme získat vážnost a důvěru u lidu, jen tak můžeme přivésti zásady naše k platnosti. Kdo je každý den jiným, ten nemůže očekávat, že mu lid uvěří. Nedbejme že je nás málo, pravda a pokrok měli vždy jen nepatrný počet stoupenců a přece zvítězily. My již dnes, to jest mezinárodní revoluční hnutí, representujeme větší moc, než pochopiti dovedeme. Tato moc vyzdvihuje již celý ten tyranský systém ze základů a snad nebude to dlouho trvat, kdy revoluční menšina bude vítěznou stranou a zakladatelkou nové, lepší společnosti. To nepouštějme se zřetele a pracujme pevně, nezdolně k tomuto cíli. Bděme všichni, aby české dělnictvo s této cesty nikdy nesešlo a každý, kdo by ho chtěl svádět a podvádět, ať co škůdce je označen a lid před ním varován.

Tato řeč přijata s všeobecným souhlasem. Při odstavci „volné návrhy“ podáno bylo mnoho dobrých bodů pro dobro věci, žel však, že prozatím nemožno k nim ještě přikročiti. Usnešeno bylo vydati sběrací listiny ku sbírání příspěvků ve prospěch dělnického tisku a agitace. Soudruh Josef Belza uvolil se výlohy za tisk listin sám uhraditi. Soudruzi jsou upozorněni, by hleděli opatřovati prostředky pro agitaci a brožury a pak bude moci agitační výbor opravdu zdárně působit. Bez jediného centu nedá se dnes, v kapitalistické společnosti, ničeho poříditi. Soudruh Josef Belza podal návrh, aby se naše Mezinárodní Dělnická Jednota zasadila o osvobození soudruha Jana Hronka v Chicagu. O návrhu tom bylo déle jednáno a usnešeno, aby nový agitační výbor záležitost tu vzal do rukou. Na to o 7 hodině večer konference skončena.