CO JE AUTONOMIE? (1895)

Co jest autonomie? Tuto otázku jsem uvedl zde jen proto, že mnozí ji přikládají báječný význam a každého, kdo plnými ústy nekřičí: „já jsem autonomista,“ za kacíře prohlašuji. Avšak kdyby tito podivíni znali pravý význam autonomie, museli by sami nad svou neznalostí splakat a polepšili by se. Jelikož jsou ale tůze obmezeni a vždy chtějí býti těmi nejučenějšími, nežli jsou jiní, tu dopouští se téměř v každém slově velkých nesmyslů, nad nimiž by i sám Petr Kropotkin, k jehož anarchistické filosofii se hlásí, splakal. „Autonomie“ neznamená přece nic jiného nežli samosprávu. Tedy dává každému spolku aneb skupině úplnou volnost sama sebe řídit a se spravovat, aniž by jiný spolek měl právo proti tomu co namítati, aneb členy spolku toho komandovati. „Autonomie“ nezná žádné šablony ani ku šablonování žádného nesvádí, naopak ona chce by každý spolek vedl svou místní agitací a ve svých schůzích své jednání řídil jak sám za dobré uzná, ovšem ale že v zásadě anarchisticko-komunistické. Kdo však za autonomistu se prohlašuje a nadává spolkům aneb osobám, že se nechtí řídit dle jeho náhledů, neboli dle jedné šablony, upírá tím samosprávu jiným a zároveň ztrácí práva nazývati se autonomistou, spíše ale přísluší mu jméno „despota!“ Tito „bona fide“ autonomisté, vyčítají naši Mezinárodní Dělnické Jednotě centralisaci a autoritářství, což ve skutečnosti jest pouhým výplodem jich chorých mozků. Neboť naše Mezinárodní Dělnická Jednota nepodléhá žádnému centrálnímu tělesu, nýbrž každý její člen (spolek) má úplnou samosprávu, autonomií. Zdali však se nám má za zlé, že tvoříme stranu, tož pak jest to tím největším nesmyslem, jaký kdy jen lidstvo vidělo! Že ve sjednocení spočívá síla, jest zajisté správným heslem, které žádný anarchista popříti nemůže. Jsouli ale lidé za jedním účelem spojeni, tu jinak je zváti nemůžeme, nežli stranou. My tedy tvoříme stranu anarchistickou a ponecháváme svým jednotlivým skupinám a spolkům úplnou samosprávu. Zdali má býti snad agitační výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty tou autoritou a centralisaci, tož skutečně pochybujeme. Neboť ten nestojí zde, aby rozkazy udílel, nýbrž on jest zde jen proto, aby na požádání toho neb onoho spolku dobrého řečníka vynašel a na žádané místo poslal a útraty s jeho vysláním spojené zapravil, anto nežijeme ještě dnes ve volné společnosti, by žádaný řečník zdarma železniční jízdu a za prozahálený čas pro svou rodinu životní prostředky obdržel. Jelikož ale agitační výbor není utvořen z kapitalistů, nýbrž jen z chudých dělníků, tu fond pro podobné věci se skládá z dobrovolných příspěvků! Že lidé ti, co patent na svou autonomii si přivlastňuji, žádnými autonomisty nejsou, jest patrně viděti z následujícího: V Chicagu stává jedna skupina a též jeden veřejný spolek, které jsou „neodvislými, samosprávnými a přísně anarchistickými.“ V řečených spolkách jest ta nejširší volnost bez volnosti. Volby jsou v jejich středu úplně vyškrtnuty. Jelikož ani ten nejmenší souhlas se nesmí dáti — sice by to již bylo volbou — tu činí vše jeden. Onen veřejný spolek má tajemníka, účetníka, pokladníka, předsedu, výbor pro pořádáni zábav, revisorní výbor ku prohlédnuti financí, jen v jedné osobě, t. j. jedna osoba tvoří celý spolek a právě tento despota nejvíce křičí proti autoritám a za autonomistu se vynáňí! Druhá skupina jest taktéž spravována podobným a ještě rafinovanějším despotou! Oba dva odsloužili již po jednom roce své lhůty a jelikož těmto „autonomistům“ zrovna tak chutná vládnout jako sociálním demokratům, nejspíš po své smrti odkážou svá despotická křesla na své prvorozené prince. Nuže, může se něco podobného nazývati autonomii? Nikdy ne! Každý spolek, jež na základě autonomie spočívá, spravuje se sám, nikdy se ale nedá spravovat! jedním člověkem, který činí co je mu libo ať jest s tím spolek spokojen aneb ne. Kdyby se podobné spolky měly za autonomistické počítat, pak bysme též mohli říci, že ruský stát jest autonomií a jeho císař nejuvědomělejším — anarchistou. A tací lidé pak chtí, by každý spolek dle jejich šablony se řídil! — To by byl krásný despotismus v revolučním hnuti! Pryč s despotismem! Ať žijou volné a samosprávné vzdělávací spolky ! AuTonomista

ZPRÁVA O PĚVECKÉ A DEKLAMAČNÍ ZÁBAVY ČDVS V GRAND CROSSING

Díkůvzdání. Česko Dělnický Vzdělávací Spolek v Grand Crossing vzdává tímto vřelé díky všem příznivcům, kteří se zúčastnili pěvecko-deklamatorní zábavy v Grand Crossing a volá jim srdečné Na Zdar! Vzdor špatnému počasí vydařila se tato zábava jak agitačně, tak i finančně obstojně. Vzláště vzdáváme dík těm, jenž se zúčastnili programu, střídavě mezi hudbou: 1. Hudba Marsseilaisse. 2. Uvítání všech přítomných. 3. Pěvecký sbor pod řízením p. Šimůnka, při první písni sklidil bouřlivý potlesk, tak že sbor byl nucen opakovat. 4. Soudruh Antonín Kyp pronesl jadrný a poučný proslov. 5. Hudba. 6. Pěvecký sbor. 7. Soudružka Johanna Kadošová přednesla báseň Vzhůru proletáři!“ začež sklidila bouřlivý potlesk. 8. Hudba. 9. Dělnický pěvecký sbor, který musel skoro po každé opakovat. 10. Pronesl řeč soudruh J. Štíbr, který dovedl satyrou upoutat všecky ženy a dívky. Na to se všichni přítomní oddali přátelské zábavě, která potrvala až do určené doby. Za Č. D. V. Sp. v Grand Crossing Výbor. Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 15.06.1895

VEŘEJNÁ SCHŮZE ČDVS Č.2 NA 1.MÁJE 1895 V NEW YORKU

Česko-dělnický vzdělávací spolek č. 2 v New Yorku svolal na 1. května 1895 veřejnou schůzi dělníků, aby pojednáno bylo o pravém významu hnutí 1. května pro pracující lid. Schůze nebyla ohlášena v časopise, nýbrž svolána jen zvacími lístky. Návštěva nebyla následkem všeobecné lhostejnosti dělníků taková, jak toho účel schůze a postavení dělníků vyžadují, přece sešel se ale dost slušný počet soudruhů a soudružek. Za to byl rozhovor o 1. květnu, jeho významu a účeli velmi zajímavý. Zúčastnili se ho soudruzi Frank Hlaváček, J. Březovský, V. Vohánka, A. Novák, F. Kožený, Jan Hlaváček a J. Kubík. Všichni poukazovali na to, že demonstrace na 1. května musí býti zcela jiného rázu, mají-li míti nějakého úspěchu, významu a užitku. Procesí a parády dosavadního druhu nemohou proletáře ani vyburcovati, ani nadchnouti a povzbuditi k velkým činům a panující třídě nemohou také nahnati strach a hrůzu Rozhovor trval až skoro do půl noci.

ZPRÁVA Z MIMOŘÁDNÉ SCHŮZE ČDVS Č.1 V CHICAGU, 11.3.1895

Česko-dělnický vzdělávací spolek č. 1. v Chicagu odbýval dne 11. března 1895 mimořádnou schůzi. Nejprve přišlo na přetřes postavení pracujícího lidu v přítomné době, které podrobeno důkladné kritice. Při tom kladen hlavní důraz a váha na prospěšnost řádného a slušného revolučního tisku, který jest hlavním faktorem, který pracující třídu přivádí k třídnímu vědomí. Bylo uváděno, že „Dělnické Listy“ newyorské jsou velmi dobrým a slušným časopisem, což nemůže upříti nikdo. Proto Č. D. V. Spolek v Chicagu uznal za dobré, zvolit pro „Dělnické Listy“ pro Chicago dva další jednatele, an jednoho jest málo pro tak velké město. Česko-dělnický vzdělávací spolek odporučuje ctěnému českému dělnictvu za jednatele pro „Dělnické Listy“ soudruhy Mathiasa Hodka, 514 W. 18th Str. a Václava Roda, 613 Throop Str. Chicago. S revolučním pozdravem J. Pešek, tajemník

VYZVÁNÍ DĚLNICKÝCH LISTŮ K ANARCHISTŮM V ČECHÁCH K ZASÍLÁNÍ ZPRÁV (1896)

VEŠKERÝM VENKOVSKÝM SOUDRUHŮM! New York 22. srpna 1896. Ctění soudruzi! Má-li myšlenka naše zdárně pokračovati, musíme státi v užším spojení se soudruhy v celém světě, neb jest nám nevyhnutelně zapotřebí pomoci všech, kteří s našimi vznešenými ideami souhlasí. Za tím účelem žádáme veškeré soudruhy, ať v kterékoliv části země, aby nám zasílali zprávy o jejich činnosti, o jejích pronásledování a utrpení a vůbec o pokroku a zdaru jejích usilovného snažení ve prospěch naší myšlenky. Veškeré zprávy z našeho hnutí jsou nám vítány. Chceme přinášeti přehled všech různých událostí, týkající se našeho hnutí a k tomu potřebujeme původních zpráv od našich soudruhů, neb lži z kapitalistických časopisů, účeli tomuto nevyhovují. S revolučním pozdravem Vydavatelstvo „Dělnických listů“ 266. Ave B., N. Y. City. U. S. America. (Venkovské časopisy jsou žádány o otisknutí.)

POZVÁNKA NA USTANOVUJÍCÍ SCHŮZI NOVÉ ANARCHISTICKÉ SKUPINY V ZÁPADNÍ ČÁSTI NEW YORKU 22.7.1896

Upozornění pro New York. Tímto jsou vyzvání všichni soudruzi, kteří na západní straně města bydlí a kteří byli členy skupiny „Hvězda Svobody”, jakož i ti, jenž ku Vzdělávacímu dělnickému spolku přistoupiti míní, by se sešli v sobotu dne 22 července 1896 v 8 hod. večer do bytu soudruha Josefa Belzy 548. W. 50 ul. v přízemí. Jednati se bude o založení nové skupiny, pročež jest účastenství všech soudruhů nutné. 

LETOŠNÍ SLAVNOSTI PAŘÍŽSKÉ KOMUNY (1896)

Pětadvacitileté jubileum sociální revoluce r. 1871 v Paříži, nabývá povzbuzujícího souhlasu ve všech místech zdejší republiky. Vzdělávací spolky připravují čilou agitací dobrou půdu, by komuna důstojně a demonstrativně oslavena. Clevelandské vzdělávací spolky Karel Havlíček Borovský a Jan Žižka uspořádají demonstranční slavnost komuny v neděli dne 22. března 1896 v místnosti M. Trojana roh Broadway a Dill. ul. Mimo jiné promluví též soudruh Václav Kudlata z New Yorku ku shromážděným a jako vždy, tak i letos přičiňme se, by komuna prospěla nám všem. Soudruzi z Dillonvale a Drill budou letos pořádati společnou komunu dne 20. března 1896, při kteréž slavnosti bude též mluviti Václav Kudlata z New. Yorku. Jest tudíž zapotřebí, by se soudruzi z vytčených míst co možná nejvíce přičinili, by památka tak důstojná potkala se se skutečným úspěchem. Z dopisů soudruhů z Baltimore taktéž vysvítá, že připravují se na vzpomínku velké revoluce Pařížské, při kteréžto příležitosti promluví soud. V. Kudlata z New Yorku. Všeobecný rozruch ve Spojených Státech se jeví, každý proletář vzpomíná všech nezapomenutelných dnů březnových, kdy proletáři pařížští — „Vive la Commune“ — provolávali, kdy Paříž neznala pánů ni otroků, kdy byla svou. Využitkujme tuto příhodnou dobu a doufejme pak, že ona opět povzbudí ku další činnosti i akci.

ROZVRH AGITAČNÍ CESTY VÁCLAVA KUDLATY (1896)

V pondělí dne 16. března 1896 navštíví Václav Kudlata slavnost „Pařížské komuny“ v Baltimore. Během následujícího týdne pak Allegheny City, v pátek dne 20. března 1896 společnou památku „komuny” v Drill a Dillonvilie a příležitostně v neděli dne 22. března 1896 slavnost „komuny” v Clevelandu. S revolučním pozdravem Tiskový výbor. Soudruzi v Newarku pořádají památku komuny v sobotu, dne 7. března 1897 v Zing’s Halle 7 Bedford str. . Soudruzi New Yorští a okolní učiní velmi dobře, když v hojném počtu slavnosť navštíví, by další základ ku vytrvalosti v agitaci soudruhů z Newarku se položil. O týden později, v sobotu dne 14. března 1896 demonstruje české dělnictvo New Yorské slaví důležitost komuny v ,,Národní budově“ 533 východní 5. ul. „Dramatická Jednota“ pilně cvičí známe „Nihilisty“ a tím ku zvelebení celé demonstrace nejen agitačně, ale i hmotně velice přispěje. Vzdělávací spolek v Passaic pořádá taktéž slavnost komuny, v týž den 14. března 1896 sobotu večer. Kdo můžeš, ukaž svoji solidárnost a neopomeň Passaic navštíviti.

PIKNIK TISKOVÉHO VÝBORU DĚLNICKÝCH LISTŮ VE WINFIELD 4.7.1896

Piknik, pořádaný Tiskovým výborem Dělnických Listů dne 4. července 1896, ve prospěch Dělnických Listů, u soudruha Františka Kohna ve Winfield, se opět znamenitě vydařil. Místnost byla naplněna soudruhy a přáteli, kteří na čerstvém vzduchu pookřáti chtěli. Vše šlo hladce ku předu; koulení kuželek o ceny trvalo až do večera, tanec daleko přes půlnoc. Krásná hudba, výtečné nápoje a vzorná obsluha a solidnost se strany soudruha Františka Kohna, udržovaly obecenstvo v nejlepší náladě a přítomní členové Tiskového výboru se usnesli, opět na „Den Práce” podobný piknik v té samé místnosti pořádati a doufají, že tam naleznou příznivce dělnického tisku, tak jak se doposud vždy stalo.

POZVÁNKA NA PIKNIK ČESKÝCH ANARCHISTICKÝCH SPOLKŮ V NEW YORKU 26.5.1895

Piknik Česko-dělnických spolků. Příští neděli, dne 26. května 1895, odbývá se v Broomer’s Union Parku, 133. ulice a Willis Avenue, velkolepý pik-nik Česko- dělnického vzdělávacího spolku č. 2., Dělnické Omladiny a Dělnické Družiny Pokroku. Všichni přátelé dělnické věci, kteří touží po osvobození pracujícího lidu z kapitalistického jarma, měli by své sympathie a své přesvědčení k ostatním bojujícím soudruhům osvědčiti návštěvou tohoto výletu vzdělávacích spolků. Všichni dělníci a přátelé dělnictva jsou přátelsky zváni. Vstupné do parku obnáší 15 centů pro osobu. Začátek je o 10 hodin dopoledne.