SLAVNOST TŘÍLETÉHO TRVÁNÍ DĚLNICKÝCH LISTŮ V NEW YORKU 21.11.1896

 Slavnost tříletého trvání Dělnických Listů, kterou New Yorské skupiny v dolejší „Národní Budově” dne 21. listopadu 1896 odbývaly se znamenitě vydařila, ač návštěva byla trochu slabá, což sluší připočísti špatnému počasí a víceru zábav na ten den pořádaných. Slavnost zahájena byla hudbou, kapelou pana Kroupy, pak následoval krátký proslov, v němž soudruh Ludvík Cimler poukázal zběžně na založení a pokračování Dělnických Listů, jejž skončil odporučováním dělnického tisku, načež zahrána byla marsailleisa. Pak bylo předneseno několik solových výstupů, načež oslovil shromážděné soudruh Václav Kudlata, jenž v delší řeči vyzýval přítomné k čilé agitaci. Před půlnocí byla sehrána jednoaktovka : „Osudný den fidlovačky”, která veškeré přítomné znamenitě pobavila. Též byla dána do výhry hůl se zlatým kováním, která se jen částečně obsadila a proto tah odložen na příště. Veškeří přítomní se dobře bavili a opouštěli místnost v pozdní hodinu noční a velká část též setrvala až do půl páté hodiny, kdy se zábava ukončila. — Všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k této slavnosti vzdáváme vřelý dík.

ZPRÁVA Z JEDNOLETÉ ZÁKLADNÍ SLAVNOSTI ČDVS WINFIELD 7.12.1895

Zábava pořádaná ve Winfield v místnosti Františka Kohna na oslavu založení tamního „vzdělávacího spolku,“ těšila se četné návštěvě soudruhů Winfieldských i vůkolních. Soudruh Krajíček vysvětlil přítomným krátkými ale upřímnými slovy účel, za jakým se vzdělávací spolky zakládají a snahou všech dělníků má býti, by se navzájem poznávali, se poučovali, zásadní tisk rozšiřovali a připravovali se k onomu velkému boji práce s kapitálem. Dále bylo předneseno několik básní od soudruhů a všichni přítomní se příjemně a nenuceně bavili tancem a přátelským hovorem, až je probouzející se den upozornil, že jest čas k návratu domu.

POZVÁNKA NA SCHŮZI A PŘEDNÁŠKU ČDVS „JAN ŽIŽKA“ V CLEVELANDU 5.4.1896

DO CLEVELANDU! Všichni soudruzi jsou žádáni, by se dostavili do mimořádné schůze Českého Dělnického Vzdělávacího spolku „Jana Žižky” v neděli, dne 5. dubna 1895 v 9 hodin dopoledne v místnosti M. Trojana. Soudruh František Choura osloví schůzi — Jeho théma bude: Boj dělnictva v starověku a v novém věku. Soudruzi, kteří si. vzali na prodej vstupenky pro minulou zábavu jsou žádáni, by se.dostavili a odevzdali zbývající jim lístky, by mohl bytí udělán pořádek. Bude též jednáno; o příští májové slavnosti. Za ČDVS J. Žižka František Svoboda,- tajemník

František Choura (1852–1921)

ZPRÁVA O SLAVNOSTI PAŘÍŽSKÉ KOMUNY POŘÁDANÉ ČESKÝMI ANARCHISTY V CLEVELANDU 14.3.1895

Slavnost Pařížské Komuny, odbývaná dne 14. března 1895, těšila se hojné návštěvě soudruhů i dělníků, ačkoli ten samý den bylo hráno divadlo „Exulanti“ ve prospěch národní síně. Slavnost zahájena byla básní „Březnovým bojovníkům svobody,“ báseň tu přednesla družka paní. Trinerová. Soudruh František Choura přednesl slavnostní řeč. Jako vždy, tak i při této řeči, kterou věnoval upomínku na padlé bojovníky za svobodu, upoutal na sebe úplnou pozornost. Při tichu, které nastalo, když on mluvil, vylíčil stav Francie a dělného lidu před komunou, jakož i po pádu její. Jeho řeč přerušována byla často souhlasem, jenž svědčí, že dosud v srdcích dělníků českých nevyhasla láska ku volnosti a svobodě. Dále předneseny básně: soudruh Ondeřík „Probuzení“, družka Burdová „Naším nepřátelům“, soudruh Tyč „Z naší doby“, malý chlapeček Grégrův „Já jsem Čech“ a „Lide ujařmený“, družka Trnková přednesla báseň „Tanec nad sopkou,“ báseň tato přednesena rázně a přesně, odměněna byla hlučnou pochvalou obecenstva. Mezi tímto programem sehráli soudruzi J. Nimberger a K. Mírka, komický výstup „Matěj Klímův v panské službě“. Soudruzi Edelštein a Novotný přednesli „Izák Itzik na vojně“. Všechny dřív zde uvedené básně odměněny potleskem, komické výstupy zde uvedené, rozveselily všechny přítomné na nejvyšší stupeň. Po programu následovala volná zábava taneční, která nerušené trvala až do pozdní hodiny ranní. Zábava tato utkví zajisté každému v paměti a bude pobídkou soudruhům i družkám ku další činnosti. Za Česko-dělnické vzdělávací spolky „Jan Žižka“ a „Karel Havlíček Borovský“ V. N.

ZPRÁVA O KONÁNÍ SLAVNOSTI PAŘÍŽSKÉ KOMUNY ČESKÝMI ANARCHISTY V NEWARKU 23.3.1895

Slavnost komuny v Newarku, pořádaná Česko Dělnickým Vzdělávacím Spolkem v sobotu dne 23. března 1895, byla nad očekávání hojně navštívena. Místnost J. Zingga č. 7 Bedford ulici byla ve všech prostorách přeplněna samým inteligentním obecenstvem. Hmotný výtěžek bude zajisté poměrně velice značný. Na slavnosti, s níž spojena též základní slavnost tříletého trvání spolku, zúčastnili se ve větším počtu též soudruzi z New Yorku, z Passaic a z Nutley a dále členové Sokola (Sokolové i Sokolky) z Newarku, i německý zpěvácký spolek „Arbeiter Mánnerchor“, který přednesl několik krásných dělnických písní, jakož i řád „Bratří vzhůru“ Č. S. P. S. sborově, kteří přátelsky uvítáni. Program slavnosti proveden zdařile a všichni účinkující odměněni byli bouřlivým potleskem. Litovati jest pouze, že na program nedána slavnostní řeč. Pro tak významné a památní slavnosti jako je slavnost Pařížské komuny, má se lidu vždy připomenouti bojů jeho hrdinů a mučedníků v minulosti i přítomnosti, vůbec každá taková slavnost má se především využitkovat agitačně. Jinak vydařila se slavnost znamenitě a četné obecenstvo bavilo se při výtečné hudbě klubu „Lyra“ z New Yorku až do bílého rána v nejlepší náladě.

POZVÁNKA NA SLAVNOST TŘÍLETÉHO TRVÁNÍ SPOLKU ČDVS A PAŘÍŽSKÉ KOMUNY V NEWARKU 28.3.1895

Soudruzi a přátelé z Newarku a okolí. V sobotu, 28. března t1895 pořádá Česko Dělnický Vzdělávací Spolek v Newarku, N. J. v místnosti spolkové u Juliuse Zingga, čís. 7 Bedford ulice slavnost Pařížské komuny a zároveň tříletého trvání spolku. Za příčinou, že jest to jediná toho druhu nejvýznamnější slavnost pro každého myslícího člověka, pro každého dělníka a dělnici, úpící pod tíhou nynějšího kapitalistického pořádku, jest na vás přátelé pokroku, byste se co nejhojněji súčastnili slavnosti této. Program slavnostní jest: Přednešení dělnických básní, dělnických písní od zpěváckých spolků německých „Aibeiter Männerchor“ a „Männer Gesang Verein Liberty“ a taneční zábavy. Proto soudruzi a přátelé dostavte se co nejhojněji, přes to i kdyby na den ten snad nepříjemné počasí bylo. S přátelským pozdravem Zábavní výbor ČDVS. Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 23.03.1895

ZPRÁVA ZE SLAVNOSTI PAŘÍŽSKÉ KOMUNY ČESKÝMI ANARCHISTY V NEW YORKU 2.3.1895

Slavnost Pařížské komuny, odbývaná Česko Dělnickým Vzdělávacím Spolkem čís. 2., Dělnickou Omladinou a Dělnickou Družinou Pokroku v New Yorku, v sobotu, dne 2. března 1895 ve Fernandos Assembly Rooms, vydařila se znamenitě. Návštěva byla vzdor špatnému počasí po celý den dosti slušná, hojnější než po několik minulých let, i když ještě nebylo české dělnictvo rozštěpeno na dvě strany. O 9 hodině zahájena slavnost ouverturou výtečnou kapelou klubu „Lyra“, načež soudruh Ludvík Cimler, co předseda slavnosti, krátkými slovy zahájil slavnost a vylíčil její účel. Soudruh Jan Březovský přednesl pak velmi pěkně báseňVive la Commune“ a odměněn byl hlučným potleskem. František Hlaváček měl slavnostní řeč, za níž sklidil zároveň všeobecnou pochvalu. Po té zahrála hudba marseillaisu a soudruh J. Kubík přednesl pak báseň Povstaň k boji.“ Též on odměněn byl pochvalným potleskem. Na to sehráli členové Dramatického odboru „Svoboda“ sociální divadelní kus Bulman a jeho obchodvedoucí“ a to velmi pěkně, tak že se obecenstvu velice zavděčili. Všichni tito ochotníci hráli s nadšením, s citem a měli své úlohy velmi dobře nastudovány, tak že celé představení sehráno hladce a pěkně. Obecenstvo neskrblilo také pochvalou, kterou dalo najevo hlučným potleskem. Tím byl slavnostní program vyčerpán a nastala taneční zábava, která potrvala až do rána. Slavnost od počátku až do konce měla velmi důstojný průběh a ráz. K ránu vedral se sice do této uzavřené a slušné společnosti jeden zpitý český „loafer“, který přišel s úmyslem, aby způsobil výtržnost. Nepodařilo se mu to ale; byl vysazen za dveře načež zábava solidně proudila dále.

POZVÁNKA NA SLAVNOST PAŘÍŽSKÉ KOMUNY ČESKÝMI ANARCHISTICKÝMI SPOLKY V NEW YORKU 2.3.1895

Příští sobotu 2.března 1895 pořádá české pokročilé dělnictvo v New Yorku velkou slavnost ve Fernandos Assembly Rooms, roh 55. ulice a 3. Ave., na památku Pařížské komuny roku 1871. Program slavnosti sestává ze slavnostní řeči, básní, divadelního představení, a po programu následuje taneční ples. Všichni svobodymilovní dělníci a dělnice měli by zúčastniti se této velepamátné dělnické slavnosti a prokázati tak čest oněm slavným hrdinům a hrdinkám francouzským, kteří bojovali, vítězili a zemřeli pro svobodu. Dělnici, dostavte se v počtu nejhojnějším a oslavte památku šlechetných a rekovných komunistů !

POZVÁNKA NA ČTVRTLETNÍ OKRSKOVOU KONFERENCI MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY Z NEW YORKU A OKOLÍ, 3.3.1895

Čtvrtletní okrsková konference soudruhů z New Yorku a okolí svolána je agitačním a tiskovým výborem Mezinárodní Dělnické Jednoty na neděli dne 3. března 1895 o 8 hodiny odpoledne do místnosti W. Raua č. 414 E. 5. ul. v New Yorku. Veškeré spolky v New Yorku, v Newarku, v Passaicu a ve West Hoboken, jakož i soudruzi radikálního smýšlení vůbec, kterým naše věc, naše hnutí, naše snažení a budoucnost pracujícího lidu není lhostejná, a kteří mají dobrou vůli pracovat dle svých sil k rozšíření našich zásad a podílet se na onom velkém mezinárodním osvobozovacím díle proletariátu, ti všichni jsou přátelsky zváni k této okrskové poradě. Soudruzi, dostavte se v hojném počtu a s dobrou vůlí, svou radou i skutkem hnutí dělnickému co nejvíce prospěti.

Agitační a tiskový výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty.

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ DRAMATICKÉHO SBORU OMLADINA (1895)

Milá redakce „Dělnických Listů,“ sdělujeme ti, že v novověké Sodomě opět vzrostl nový spolek, jež si vzal za účel, šířiti na jevišti to, co ty tiskem rozšiřuješ. Jest pravdou, že věnování se dramatickému „umění“ není tak úkol lehký a zvláště pro dělníka, jehož mysl musí býti po celý týden věnována práci, z níž bohatí cizopásníci kořistí a se obohacujou. Avšak nesmí se zapomenouti, že dělný lid, po celotýdní dřině a strádání, se rád pobaví a nemá-li žádné ušlechtilé zábavy, jež by jeho mysl povznášela a zdokonalovala, vrhá se do zábav jeho rozum i tělo zabíjejících, v nichž své útrapy a starosti v pivu anebo v kořalce utápí. — Tím jsou myšlené tak zvané „čindyky,“ jichž jest v Chicago až nazbyt.

Spoléhat se na spolky „ochotnické,“ jež rostou zde jak houby po dešti, že by pro vzdělání pracujícího lidu něco učinily, bylo by zbytečností, neb jejich „ochota“ se nese jen za obchodem t. j. svépomocí, a aby tato „ochota“ hodně vynášela, hrají se kusy, které nijak neodpovídají svobodomyslnosti, níž se mnozí tak chvástají, a myšlence, jež pracující lid, z trudného postavení osvoboditi má, zvláště ne!

Ačkoliv tedy, jak hořeji praveno, dramatickému umění se věnovati není tak lehké, odhodlalo se přece chicagské pokročilé dělnictvo založiti dramatický spolek, který se neponese za všemohoucím dolarem, ale bude šířit nezištně, seč jeho síly stačovati budou, myšlenku sociální, myšlenku anarchistickou. Největší překážky však budou stát v cestě a sice ty, že dosud žádný dramatický spisovatel se nevěnoval ku spisování děl pokroku doby odpovídajících, an pracující třída není tak bohata, jako je nepřátelská chátra těch panujících, by jeho síly či schopnosti mohla zakoupiti. Leč tomuto zlu se dá snadno odpomoci, když naší dělničtí resp. anarchističtí spisovatelé nám pomohou. —Proč by ne ? — Když sociální demokraté jsou schopni vydávati své sborníky, proč by nebyli anarchisté, jež jsou daleko nad prvnějšími důmyslnější?! As před třemi roky byly vydány dělnické „Poesie“ a jakou měly cenu? Samé písničky, které pro agitaci ani žádné ceny neměly, jelikož žádný sbormistr dělnických pěveckých sborů je nemohl potřebovat, an se mu pro hudební skladbu nehodily, jinak prý by byly musely být přepracovány. (Tak aspoň se již vyslovil chicagský Dělnický Pěvecký Sbor před dvouma roky, když se naň doléhalo, by na místo národních trdlovaček zpíval dělnické písně.) A písně se přec nemohou deklamovat! A zpívat si je mezi čtyřma zděma doma, to přece každý dozná, že jest bez ceny. Proč by se tedy nemohly vydávat deklamace, solové výstupy a menší divadelní kusy, které by daléko byly vítanější písniček?

Ovšem, vše najednou se nedá činit. „Dělnické Listy“ za svého trvání učinily ve vydávání poučných brožur víc, jak který též velký časopis pod anarchistickou firmou se schovávající, př. Hlas Lidu, jež za 8 let vydal jen několik sociálně demokratických z němčiny do češtiny přeložených brožur. Nově založený dramatický spolek má slušnou knihovnu v níž jest též několik sociálních sborníků, které však při upotřebení se musí na americké poměry poopravit.

Doufáme však že i na počátku svůj úkol se zdařen povedeme. Nový spolek nese jméno „Dramatický Sbor Omladina„, jehož členem se může stát jen ten, kdo členem Neodvislé Mezinárodní Omladiny a Česko-dělnického Vzdělávacího Spolku jest. Dopisy nechť jsou adresovány takto: Dramatický Sbor Omladina, 437 W. 18. Str. Chicago 111. Schůze se odbývají každou 1. a 3. sobotu v měsíci.

Chicago, 1. února 1895.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 16.02.1895