ZPRÁVA VĚZEŇSKÉHO FONDU MDJ PRO RODINY UVĚZNĚNÝCH HORNÍKŮ

K povšimnutí! Výbor, který vydal listiny ku sbírání příspěvků na podporu rodin uvězněných soudruhů ve Woodville, Pa., prohlašuje, že nemůže kvitovat žádné příspěvky které neobdržel a nemůže brát, též na sebe žádnou zodpovědnost za ně a za jejích správné rozdělení a dodání rodinám. Všecky příspěvky mají býti zaslány na výbor, který listiny vydal a jehož pokladníkem je Anton Novák, 550 E. 16. Str. New York. Je to nezbytně nutno, aby se zamezily všecky zmatky, nepořádky a nesprávnosti. Výbor pro podporování rodin uvězněných soudruhů v New Yorku.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20

SLAVNOST PAŘÍŽSKÉ KOMUNY V NEW BEDFORD, 17.3.1894

Naše slavnost Pařížské komuny slibuje tenkráte býti velkolepou. An všechny naše dřívější slavnosti byly vždy tak četně navštíveny, tak že v soukromém bytu bylo lidu vždy jako když nabije, tu pronajali jsme včera Českou síň a budeme tam naší komunu dne 17. března 1894 v sedm hodin večer oslavovat.

Zpěvácké a deklamatorní odvětví našeho spolku má naštudováno více krásných dělnických písní a básní a činí se všemožné přípravy, aby letošní naše slavnost vypadla důstojně.

Zdejší němečtí sociální demokrati budou též ten samý večer oslavovat komunu v německé místnosti — Nemůžeme vskutku pochopit, jak k tomu oni ubožáci přišli, že se odhodlali komunu oslavovat! Po celý rok tropčí si z revolučního hnutí posměch a revolucionářům nadávají fanatiků a ,,mordýřů“ a najednou chtějí sami pařížskou revoluci oslavovat! Nevíme vskutku, zdali jsou ti lidé tak hloupí, že si sami do úst plivají, aneb zda-li jsou tak nestydatí. Newyorští od „Hlasu Lidu“ budou komunu taky oslavovat? I máte „recht“, pánové, jen odložte veškerý stud na stranu! Když jste již do vašeho partikářského „rance“ strčili své přesvědčení a své zásady, tož tam taky strčte Pařížskou komunu! Pak s tím můžete buď u demokratické neb republikánské strany chodit od domu k domu — jako polští židé s tkaničkami.

Pilník.

Na pozvánce stáalo:

Viva la Commune! Arbeiterbund v New Bedford, Mass, pořádá za spoluúčinkování svého zpěveckého a deklamatorního odvětví „Slavnost Pařížské Kommuny“ v Černé čtvrti, v sobotu večer, dne 17. března 1894. Začátek v 7 hodin večer. Slavnostní řeči v české i německé řeči; písně, básně, deklamace jakož i výtečná hudba jest na programu. Své přátele s úctou zve výbor.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20

DOPIS ČESKÝCH ANARCHISTŮ Z NEW BEDFORD O ROZŠIŘOVÁNÍ BROŽURY „BOHOMOR A NÁBOŽENSKÁ NÁKAZA“ (1894)

New Bedford, Mass. 5. března 1894.

Ctěná redakce „Dělnických Listů.“

Náš spolek objednal dvě stě kusů anglické brožury „Bohomor a náboženská nákaza“ a tento týden je v továrnách rozdáváme. Jest vskutku zajímavé pozorovat účinek, jaký tato brožura u všech věřících vyvolává. Jedni se tomu smějou, druzí běhají od jednoho k druhému a každému to ukazují. Jedni nadávají jako hokynářky na ovocném trhu a jiní opět se s námi hádají a chtějí ten katolický humbug obhajovat. Pozorujem, že jest pro ty věřící ovečky velmi prospěšné, když se jim ta jejich hloupost jednou za čas o nos otluče, tak aspoň spíše najdou nějaký ten chlup v jejich „božské polívce“ a budou jí opatrněji polykat.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20

Johann Most (1846 – 1906)

SLAVNOST PAŘÍŽSKÉ KOMUNY V CLEVELNADU, 25.3.1894

Pozvánka českých anarchistů z Clevelandu na slavnost Pařížské komuny, přetištěná na stránkách „Dělnických listů“:

Soudruzi a pokročilí dělnicí! Jak na jiném místě v tomto listě oznámeno, pořádá Česko-dělnický vzdělávací spolek „Karel Havlíček Borovský“ v Clevelandu, v neděli, dne 25. března 1894, večer v 8 hodin v síni p. Zacha, roh Broadway ulice velkou a důstojnou slavnost Pařížské komuny s velmi vybraným a bohatým programem, jehož vyčerpání následuje taneční zábava. Vstupné obnáší pro pána a dámu 25 centů, každá další dáma 10 ctů.

V čísle následujícím byla otištěna další pozvánka na tuto slavnost v tomto znění:

Soudruzi a soudružky, neopomeňte v hojném množství navštívit tuto nejvýznamnější slavnost v dějinách lidu pracujícího! Pomněte, že svou přítomností uctíte památku nejšlechetnějších reků a rekyň pařížských, kteří jako vy dnes snášeti museli bídu a tyranství kapitálu a kteří 18. března r. 1871 v době hladu, zoufalství a německo-francouzské války povstali k boji proti svým tyranům v Paříží a v jediném dni dobyli vítězství, které ovšem opět po 3 měsících následkem přesily nepřátel po celotýdním boji ztratili. Mužové, ženy a děti pařížské komuny bojovali, trpěli a zemřeli v boji za chléb a svobodu a proto zasluhují býti ctění a oslavování pracujícím lidem všeho světa.

Soudruzi a soudružky v práci a v utrpení! Dokažte, že dovedete ctít své reky a rekyně, své mučedníky a mučednice dělnické, jejichž heslem bylo: rovnost, volnost, bratrství a cílem svoboda!

Ukažte, že i vy jste dělnicí pokročilí a obhájci svobody a manifestujte své dělnické, svobodomyslné smýšlení svou imposantní účastí na slavnosti. Vzhůru na slavnost komuny! Pořádací výbor.

Z Clevelandu do Clevelandu! Soudruzi a pokročilí dělnici! Jak na jiném místě v tomto listě oznámeno, pořádá Česko-dělnický vzdělávací spolek „Karel Havlíček Borovsky’“ v Clevelandu, v  neděli, dne 25. března 1894, večer v 8 hodin v síni p. Zacha, roh Broadway‘ a Dille ul. velkou a důstojnou slavnost Pařížské komuny s velmi vybraným a bohatým programem, po jehož vyčerpání následuje taneční zábava. Vstupné obnáší pro pána a dámu 25 ctů., každá další dáma 10 ctů.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20

O průběhu této slavnosti přinesly „Dělnické listy“ následující reportáž:

Slavnost „Pařížské komuny“ v Clevelandu, odbývaná 25. března 1894 v místnosti p. Zacha, jíž uspořádal Česko-dělnický vzdělávací spolek Karel Havlíček Borovský, byla vzdor sněhové vánici a protiagitaci četně navštívena a vydařila se.

Slavnostní řeči české měli soudruzi Jiří Chudoba a P. Ch., které měly na shromážděné hluboký dojem a přijaty byly bouří potlesku. Soudruzi B. Kupka a Kunc a soudružky Kuncová, Háková a slečna Pavlovičova přednesli krásné, slavnosti přiměřené básně, jimiž uvedli shromážděné ve velké nadšení. Všichni byli za své znamenité výkony odměněni bouřlivým potleskem.

Též němečtí soudruzi se dostavili a z těch řečnili soudruzi Pridrichsdorfer a Knooth. Oba vylíčili průběh a význam komuny a nabádali dělníky, by pracovali, agitovali k sociální revoluci a k svobodě. Též jejich řeči odměněny všeobecným potleskem.

Po vyčerpání programu rozvinula se taneční zábava a potrvala až do bílého dne v nejvzornějším pořádku.

Č. D. V. S. K. H. B. vyslovuje díky všem soudruhům a soudružkám za jejich spolupůsobení a všem přátelům za četnou návštěvu.

S revolučním pozdravem A. Zeithamer, tajemník

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 07.04.1894, č. 23

MEZINÁRODNÍ SLAVNOST KOMUNY V NEW YORKU, 17.3.1894

Čeští anarchisté v New Yorku, krom organizace vlastní Slavnosti Pařížské komuny, se účastnili také Mezinárodní oslavy Pařížské komuny, která proběhla 17. března 1894 a za participace většiny anarchistických skupin napříč národnostmi. takto se na akci svolávali ti čeští z Mezinárodní dělnické jednoty na stránkách „Dělnických listů“:

„V sobotu dne 17. března 1894 večer o 8 hodině pořádají veškeré anarchisticko-komunistické skupiny v New Yorku velkolepou slavnost na oslavu revoluce dne 18. března 1871 v Paříži, která se odbývá v obou sálech Clarendon Hall, 118 E. 13. ul., mezi 3. a 4. Ave. Několik zpěváckých spolků spoluúčinkuje. Řečniti se bude anglicky, německy, francouzský, španělsky, italsky atd. Lístek pro rodinu stojí 25 ctů. Čeští soudruzi, kteří súčastní se této mezinárodní slavnosti, sejdou se v sobotu určitě o 7 hodin večer v Urwiener Halle, č. 433 E. 14. ul., mezi 1. Ave. a Ave. A, odkud odeberou se společně do Clarendon Hall. Soudruzi dostavte se v určitý čas a v počtu nejhojnějším.“

Dělnické listy přinesly také kratičkou zprávu z proběhlé akce:

„V sobotu dne 17. tohoto měsíce uspořádaly veškeré anarchistické skupiny všech národností v New Yorku velkou slavnost komuny, která byla hojně navštívena. Byla to slavnost opravdu mezinárodní, neboť súčastnili se jí Francouzi, Španělové, Italové, Němci, Češi, Rusové, Poláci ba i černoši a mulati byli zastoupeni. Po půlnoci dostavila se však brutální policejní rota v počtu asi 30-40 obuškářů a odvolávajíc se na nedělní zákon, účastníky slavnosti vypudila. Při tom bylo několik mužů, žen i dětí od klackařů uhozeno. Bylo očividno, že praetoriáni chtěli provokovat krveprolití“.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20

SLAVNOST PAŘÍŽSKÉ KOMUNY V NEW YORKU, 3.3.1894

V sobotu večer, dne 3. března 1894 ve Fernando’s Assembly Rooms odbývaná slavnost Pařížské komuny, kterou uspořádaly Č. D. V. S. č. 2. a spolek Ferdinand Lassalle za spoluúčinkování německého zpěváckého spolku “Internationale Arbeiter Liedertafel“, vydařila se ku vší spokojenosti

Vzdor vší zimničné protiagitaci od protivné strany, byla slavnost četněji navštívena než loni a předloni, kdy nebyla ještě žádná roztržka, kdy ale stoupenci „Hlasu Lidu“ a jeho spolky šli raději na zábavy jiné a do divadla než na dělnickou komunu. Též četní zástupci bratrských spolků z Passaic, Newarku, Hoboken ba až z  Bound Brook, N. J. se dostavili. Budiž jim vysloven všem dík za toto osvědčení dělnické solidarity.

Soudruh Josef Březovský zahájil slavnost o 9 hodině. Provedení bohatého programu bylo velezdařilé a všichni účastníci sklidili za znamenité výkony své bouři potlesku. V ohledu deklamatorním soudruzi Josef Belza, Václav Kudlata, Josef Křížek, J. Kubík a Josefína Hlaváčková, svými tendenčními básněmi uvedli shromážděné v slavnostní nadšení. Obzvlášť chlapec Alois Hlaváček, syn soudruha A. Hlaváčka svým překrásným přednesem básně, „Dítě chudoby“ hluboce, ba až k slzám dojal posluchače. Hošík ten má znamenitý talent recitační. Soudruh Ludvík Cimler přednesl dobře promyšlenou a procítěnou slavnostní řeč a odměněn byl všeobecným souhlasem. Řečník stručně vylíčil původ a děj komuny, její vítězství i její pád a vysvětlil, jaké naučení má si z  ní dělnictvo vzíti pro budoucnost.

Z Troy, N. Y., došel ku slavnosti blahopřejný telegram od soudruha Jana Vohánky a soudruhů z Troy, který přijat s velkým nadšením.

V hudební části programu velice vyznamenali se 9 letý hošík Jaroslav Novák, syn soudruha Antonína Nováka, který při ouvertuře „The Diadem“ hrál 1. housle a sice tak, že vzbudil všeobecný údiv a uznání. Dále hošíci Schmitt, Reisler a Leo Zoula, syn vdovy pí. Rudolfové a nezapomenutelného a nenahraditelného našeho soudruha Norberta Zouly, sehráli společně na citery „Jezdecký pochod“ a sice tak znamenitě, že všichni přítomní byli nad vše očekávání okouzleni, překvapeni.

Přítomní němečtí soudruzi od Internationaly byli hrou hochů tak zaujati, že si je vyžádali, aby účinkovali na jejich slavnosti 17. března. Rodičové těchto čtyř hošíků mohou mít opravdu radost a my jim blahopřejeme, obzvlášť soudružce Rudolfové, která ač musí napnout všecky síly, by sebe a rodinu uživila, přece snaží se synu svému dáti pečlivého vzdělání a vychování. Přejeme ji, by se dočekala na dětech svých jen radostí a tím též zadostučinění za všecka ta protivenství a útrapy, jichž jí bylo a jest snášeti.

K povznešení a okrášlení slavnosti nemálo přispěli též zpěváci od Internationale Arbeiter Liedertafel, kteří přednesli dvě krásné sborové dělnické písně. Německý básník proletariátu, soudruh Geo. Biedenkap přednesl jednu ze svých znamenitých básní a odměněn byl bouří potlesku.

Po vyčerpání programu při výtečné hudbě pana Karla Kroupy rozproudila se taneční zábava, která potrvala až do rána. Celkem vzato, musí se říci, že tak slavnostní nálada a solidární duch a nadšení nepanovaly ještě při žádné české slavnosti komuny v New Yorku jako letos, kdy jí pořádaly Č. D. V. S. č. 2. a Č. Z. V. S. Ferdinand Lassalle. Bylo vidět, že každý vážně a opravdově – vzpomíná a cítí pravý význam slavnosti.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 10.03.1894, č. 19

Z REVOLUČNÍHO OVZDUŠÍ V CHICAGU (1894)

Dne 26. února 1894.

Revoluční hnutí v Chicagu se hýbe, což jest hlavně jen co děkovat té nové dělnické politické straně. My bysme snad byli zde shnili při tom jednotvárném životě, kdyby se byla neobjevila na politickém obzoru ta „dělnická politika“, byli bysme neměli žádnou oposici a spali bysme nadále spánek — mrtvých.

Štika náleží mezi dravce a říká se, že když přijde, vlastně připlave — poněvadž místo noh má ploutve — mezi kapry, popobídne je k čilejšímu životu; neb tato štika jejich zdebytí ohrožuje. V tomto ohledu má naše ,,dělnická politika“ velkou podobnost s onou štikou, poněvadž v jejím víru veškeré solidární city a vznešené idee odumírají, protože celý její základ jest lež, a stanovisko její vládní veslo neboli nadvláda a její zbraň k docílení této jest balamucení lidu, čímž též se stává nebezpečnou myšlenkovému ústrojí lidskému, ona hrozí otravou lidskému rozumu a samostatnému myšlení a zároveň i k umrtvení pokrokových snah téhož samého.

Tedy tato politická štika vyburcovala nás z liknavosti a popobídla nás k větší činnosti, bysme lépe naše principy před úskoky a útoky nepřátel chránili a je dle nejmožnějších sil rozšiřovali a následek všeho byl — založení několika samosprávných skupin a vzdělávacího spolku „Neodvislá Mezinárodní Omladina!“

Včera odbývala svou druhou řádnou schůzi, kdež jsem byl přítomen a přesvědčil jsem se dle vzorného jednání, že tento nový spolek se stane skutečným vzdělávacím ústavem chicagského dělnictva.

O thema: „Lidovláda a bezvládí“ promluvil jeden soudruh z „Debatier Clubu,“ jehož jméno mě vyšlo z paměti a jeho přednáška, jejíž podklad byl čistě vědecký, každému se líbila. Zmíněný soudruh ve své půl druhé hodiny trvající řeči vzal na přetřes veškeré vládní formy, jaké kdy jen existovaly, zdravými důvody vylíčil jich škodlivý účinek na rozum lidský, postavil do pravého světla veškeré ústupky, jichž se pracující třída cestou parlamentární domohla, k čemuž vzal za příklad dělnické hnutí v Anglii, kdež tamní dělnictvo již před lety touto cestou 8 hodinné doby pracovní se dovolávalo, a až teprvé když pohrozilo revolucí, vláda se zalekla a hned povolila tento ústupek, avšak zrušila jej po krátkém čase, když viděla, že dělnictvo nestojí pevně ku jeho chránění a dnes onen zákon v Anglií jest docela zapomenut. Podobných ústupků s tímž samým výsledkem vypočítal více, které v různých avšak opětně zrušeny a zapomenuty.

Naše nynější politické boje, týkající se přechodních požadavků, naznačil co bezúčelné, v nichž kdyby byl třeba ten nejpoctivější kandidát zvolen, nemůže zhola nic učiniti a vše to, co slibuje dělnictvu, jest jenom lží. Neboť jednotlivý člověk nemůže nikdy vědět ty tužby, žádosti a společenské choroby tisíců ba milionů osob, a kdyby hned něco učiniti chtěl, stojí mu celé státní zřízení v cestě; a jelikož nemůže jiným pomoci, pomáhá jen přání svému a též na základě tom, žádný poctivec ku zaujmutí takového postavení se nedere ale většinou rafinované osoby za něčím podobným se pachtí.

Všecky tyto politické strany při jejich vzniku zamlouvaly se býti dělnickými a tak jak dlouho jsou nám známy, tak dlouho nic neučinily; lidu vždy slibují vše, jen aby je zvolil a když je zvolí, tu pro zájmy jeho neučiní nic a onomu lidu při druhých volbách se řekne, že musí volit poctivější zástupce, ti druzí že jsou nepoctivci a on se dá zase oklamat a tak volí rok od roku vždy jen samé „poctivce,“ kteří se vždy ukážou co darebáci. A kdyby nakrásně si dělnictvo zvolilo plný parlament svých zástupců, pak postačí jen jeden batalión četnictva aneb vojska a vyženou je z parlamentu do jednoho.

Pak zmíněný soudruh přešel na duševní vývin členstva a pravil, že od doby co se začali utvořovat státy a různé vládni formy, lidstvo pražádný pokrok v duševním životě neučinilo, jelikož se mu vždy vzali jedni bohové a vstrčili se mu druzí. Lidský duch vězí stále v poutech těch různých společenských předsudků, které jsou v  něm rodiči, kněžstvem, časopisectvem (kapitalistickým) jak ve školách, tak při vojsku a vůbec v celém veřejném životě pěstovány. My se nemůžeme pranic divit, že lidstvo jest tak různého smýšlení, poněvadž každý myslí a jedná tak, jak poměry ho naučily, u jakých rodičů byl vychován, jaké školy navštěvoval, v jaké společnosti žil a podobně.

Každý takový člověk jest sám o sobě přesvědčen, že to co myslí jest pravé. Křesťan, pojídá-li chléb, který si sám vydělati musil, děkuje bohu za něj; on zrovna tak jest o tom přesvědčen, že mu jej bůh udělil, jako některý fanatik jest přesvědčen, že ta aneb ona vládní forma jej i člověčenstvo spasí. Mozek těchto lidí pod vlivem dnešního společenského systému, t. j. pod vlivem kapitalistického tisku, kněžstva a různých stran, nedovede dále myslet než jak byl vychován a k samostatnému myšlení a bádání veškeré schopnosti postrádá. Kdybysme si uvázali ruku a nechali ji uvázanou několik roků, pak bude neschopna nějakou práci konat, leda že bude moci pohybovat prsty a každý jiný úd, kdybychom jej nepotřebovali, by zakrněl a to samé jest i s  lidským mozkem, který jest dlouhá staletí pověrami, různými stranami, vládami, zákony a j. p. vázán.

Jen ve volné společnosti bude lidský duch volný se vyvíjeti, jen ve společnosti, kde lid sám veškeré záležitosti si bude řídit dle svého nejlepšího přesvědčení.

Řečník dále pak vysvětlil, jakým způsobem se bude moci lidstvo nynější zkrachované společnosti zbavit a přešel pak do říše živočišstva a odtud pak k občanskému bezvládí. Ku konci nabádal soudruhy, by toliko rozšiřovali zásady bezvládí, by tyto vnikly více mezi lid a nehleděli tvořit žádné strany, neboť ve stranách se jen stranickost vychovává. K tomuto dal na příklad francouzské soudruhy, kteří tvoří samé neodvislé spolky neboli skupiny, které žádnou stranu netvoří ale toliko jdou mezi lid a slovem i tiskem šíří myšlenku bezvládí. —

Vzalo by to tůze mnoho místa, kdybych chtěl jen povrchní smysl této přednášky zde stopovat, toliko sluší ještě poznamenati, že po přednášce se rozvinul volný rozhovor, který se točil okolo téhož samého.

Nuže, na zdar nové revoluční činnosti a účelu Neodvislé Mezinárodní Omladiny v Chicagu.

Šídlo.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 10.03.1894, č. 19


K VŠEOBECNÉMU POVŠIMNUTÍ (1894)

Jak se nám z mnoha stran oznamuje, rozesílá známý štváč a pověstný intrikant Josef Kovář z New Yorku a více jiných výtečníků z tábora „Hlasu Lidu“ na spolky a soudruhy lživé a hanlivé dopisy, v nichž nejhanebnějším způsobem ostouzí, podezřívají a špiní soudruhy seskupené kolem „Dělnických Listů“ a při tom též všemožným darebáckým způsobem povzbuzují k boji proti Mezinárodní Dělnické Jednotě a podkopávají důvěru k „Dělnickými Listům“.

Následkem toho upozorňujeme všecky spolky a soudruhy na toto bídácké jednání bezectných štváčů a intrikantů, aby hanopisům takým nevěnovali žádného povšimnutí, nýbrž naložili s nimi tak, jak to škváry prolhaných a bezectných zákeřníků zasluhují. Proč nevystoupí proti nám veřejně?

Agitační výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty

Tiskový výbor „Dělnických Listů“.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18

SOUDNÍ PROCES S MANSFIELDSKÝMI STÁVKUJÍCÍMI HORNÍKY (1894)

Soudce Ewing v Pittsburku vyřkl svůj drakonický rozsudek nad uhlokopy z Manfieldského okresu, kteří uznáni byli vinnými, že dopustili se při nedávných bouřích ve Woodville a okolí vzpoury. Sedm odsouzených obdrželi 15 měsíců až 2 roku žaláře a ostatní odsouzeni od 2 až do 12 měsíců do pracovny, obžalovaných dvou Čechů odsouzen byl soudruh V. Beneš na 9 měsíců a k pokutě $5, kdežto V.Kasík uznán nevinným.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18

ZPRÁVA ZE SCHŮZE ČDVS V EDWARDSVILLE, 11.2.1894

Dne 11. února 1894 odbýval náš Česko-delnický vzdělávací spolek svou schůzí, která byla hojně navštívena a do níž dostavili se též soudruzi Jan Kála ze St. Louisu a Antonín Švejkovský z Clevelandu. Oba bylii co nejpřátelštěji uvítání.

Soudruh František Zdvoráček zahájil schůzi. Na to čten byl dopis od soudruhů z New Yorku ohledně veřejné schůze v New Yorku, kterou kvůli volbám svolal Česko-dělnický spolek Jan Žižka.

Soudruh Zdvořáček ujal se slova a v znamenitě promyšlené a logické řeči dokázal neprospěšnost voleb pro dělnictvo a litoval, že k vůli těmto škodlivým volbám stalo se rozštěpení naší strany. Řečník všestranně objasnil, že volbami nemůže býti dělnictvu nikdy spomožíno, poněvadž předně většinu do parlamentu nezvolíme ani za 2,000,000 roků a za druhé by nám ani tato většina poslanců v parlamentu nebyla nic platná, poněvadž než by se tam ohřála, vláda a panující třída by parlament rozehnaly a zrušily a dělnictvo by mělo tolik co dřív — nic. My musíme pracovat k našemu cíli z jiné strany a sice organisací a agitací pro naše ideje a cíle, kterých dosáhneme jen sociálním převratem.

Soudruzi František Hrubec se vyjádřil, že se máme chopit všech prostředků, které vedou k našemu cíli, třeba prý i voleb. Soudruh Švejkovský dokazoval, že kapitalismus a panující nespravedlivé zřízení jsou příčinou naší bídy a otroctví. Panující třída má v rukou veškerou moc a proti té nic nespomohou dělničtí poslanci v legislatuře ani v kongresu, kterých tam ani za tisíc let nepošleme většinu. Tuto moc kapitalismu a vládnoucí třídy volbami nepřemůžeme, nýbrž přesilou, násilím, neboť po dobrém panující třída nám v ničem nepovolí.

Soudruh Kála pravil, že neschvaluje volby, poněvadž se při volbách provádí ten největší švindl, úplatnost a darebáctví a uvedl k tomu řadu případů.

Pak byl čten dopis od tiskového výboru „Dělnických Listů,“ v němž se žádá o podporu pro rodiny uvězněných soudruhů ve Woodville, Pa., a k němuž byla přiložena též sběrací listina. Dopis byl přijat a hned se malá částka sebrala, která účeli tomu věnována.

Na to rozpředl se další rozhovor, který se točil kolem voleb a rozdávání almužen chudým dělníkům. Debata byla zajímavá, čehož důkazem, že vzdálenější soudruzi od Edwardsville zmeškali vlak a museli capat 5 mil cesty domů.

Po rozhovoru schůze skončena a příští schůze odbývá se 2. neděli v měsíci březnu. Soudruhu Kálovi vzdáváme za jeho zajímavou a poučnou řeč vřelý dík. Těšilo by nás, kdyby nás zase brzo poctil svou návštěvou.

S pozdravem A. B. Slosser, tajemník

Edvardsville, v únoru 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č.18