ZPRÁVA ZE SLAVNOSTI PAŘÍŽSKÉ KOMUNY ČESKÝMI ANARCHISTY V NEW YORKU 2.3.1895

Slavnost Pařížské komuny, odbývaná Česko Dělnickým Vzdělávacím Spolkem čís. 2., Dělnickou Omladinou a Dělnickou Družinou Pokroku v New Yorku, v sobotu, dne 2. března 1895 ve Fernandos Assembly Rooms, vydařila se znamenitě. Návštěva byla vzdor špatnému počasí po celý den dosti slušná, hojnější než po několik minulých let, i když ještě nebylo české dělnictvo rozštěpeno na dvě strany. O 9 hodině zahájena slavnost ouverturou výtečnou kapelou klubu „Lyra“, načež soudruh Ludvík Cimler, co předseda slavnosti, krátkými slovy zahájil slavnost a vylíčil její účel. Soudruh Jan Březovský přednesl pak velmi pěkně báseňVive la Commune“ a odměněn byl hlučným potleskem. František Hlaváček měl slavnostní řeč, za níž sklidil zároveň všeobecnou pochvalu. Po té zahrála hudba marseillaisu a soudruh J. Kubík přednesl pak báseň Povstaň k boji.“ Též on odměněn byl pochvalným potleskem. Na to sehráli členové Dramatického odboru „Svoboda“ sociální divadelní kus Bulman a jeho obchodvedoucí“ a to velmi pěkně, tak že se obecenstvu velice zavděčili. Všichni tito ochotníci hráli s nadšením, s citem a měli své úlohy velmi dobře nastudovány, tak že celé představení sehráno hladce a pěkně. Obecenstvo neskrblilo také pochvalou, kterou dalo najevo hlučným potleskem. Tím byl slavnostní program vyčerpán a nastala taneční zábava, která potrvala až do rána. Slavnost od počátku až do konce měla velmi důstojný průběh a ráz. K ránu vedral se sice do této uzavřené a slušné společnosti jeden zpitý český „loafer“, který přišel s úmyslem, aby způsobil výtržnost. Nepodařilo se mu to ale; byl vysazen za dveře načež zábava solidně proudila dále.

POZVÁNKA NA SLAVNOST PAŘÍŽSKÉ KOMUNY ČESKÝMI ANARCHISTICKÝMI SPOLKY V NEW YORKU 2.3.1895

Příští sobotu 2.března 1895 pořádá české pokročilé dělnictvo v New Yorku velkou slavnost ve Fernandos Assembly Rooms, roh 55. ulice a 3. Ave., na památku Pařížské komuny roku 1871. Program slavnosti sestává ze slavnostní řeči, básní, divadelního představení, a po programu následuje taneční ples. Všichni svobodymilovní dělníci a dělnice měli by zúčastniti se této velepamátné dělnické slavnosti a prokázati tak čest oněm slavným hrdinům a hrdinkám francouzským, kteří bojovali, vítězili a zemřeli pro svobodu. Dělnici, dostavte se v počtu nejhojnějším a oslavte památku šlechetných a rekovných komunistů !

POZVÁNKA NA ČTVRTLETNÍ OKRSKOVOU KONFERENCI MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY Z NEW YORKU A OKOLÍ, 3.3.1895

Čtvrtletní okrsková konference soudruhů z New Yorku a okolí svolána je agitačním a tiskovým výborem Mezinárodní Dělnické Jednoty na neděli dne 3. března 1895 o 8 hodiny odpoledne do místnosti W. Raua č. 414 E. 5. ul. v New Yorku. Veškeré spolky v New Yorku, v Newarku, v Passaicu a ve West Hoboken, jakož i soudruzi radikálního smýšlení vůbec, kterým naše věc, naše hnutí, naše snažení a budoucnost pracujícího lidu není lhostejná, a kteří mají dobrou vůli pracovat dle svých sil k rozšíření našich zásad a podílet se na onom velkém mezinárodním osvobozovacím díle proletariátu, ti všichni jsou přátelsky zváni k této okrskové poradě. Soudruzi, dostavte se v hojném počtu a s dobrou vůlí, svou radou i skutkem hnutí dělnickému co nejvíce prospěti.

Agitační a tiskový výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty.

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ DRAMATICKÉHO SBORU OMLADINA (1895)

Milá redakce „Dělnických Listů,“ sdělujeme ti, že v novověké Sodomě opět vzrostl nový spolek, jež si vzal za účel, šířiti na jevišti to, co ty tiskem rozšiřuješ. Jest pravdou, že věnování se dramatickému „umění“ není tak úkol lehký a zvláště pro dělníka, jehož mysl musí býti po celý týden věnována práci, z níž bohatí cizopásníci kořistí a se obohacujou. Avšak nesmí se zapomenouti, že dělný lid, po celotýdní dřině a strádání, se rád pobaví a nemá-li žádné ušlechtilé zábavy, jež by jeho mysl povznášela a zdokonalovala, vrhá se do zábav jeho rozum i tělo zabíjejících, v nichž své útrapy a starosti v pivu anebo v kořalce utápí. — Tím jsou myšlené tak zvané „čindyky,“ jichž jest v Chicago až nazbyt.

Spoléhat se na spolky „ochotnické,“ jež rostou zde jak houby po dešti, že by pro vzdělání pracujícího lidu něco učinily, bylo by zbytečností, neb jejich „ochota“ se nese jen za obchodem t. j. svépomocí, a aby tato „ochota“ hodně vynášela, hrají se kusy, které nijak neodpovídají svobodomyslnosti, níž se mnozí tak chvástají, a myšlence, jež pracující lid, z trudného postavení osvoboditi má, zvláště ne!

Ačkoliv tedy, jak hořeji praveno, dramatickému umění se věnovati není tak lehké, odhodlalo se přece chicagské pokročilé dělnictvo založiti dramatický spolek, který se neponese za všemohoucím dolarem, ale bude šířit nezištně, seč jeho síly stačovati budou, myšlenku sociální, myšlenku anarchistickou. Největší překážky však budou stát v cestě a sice ty, že dosud žádný dramatický spisovatel se nevěnoval ku spisování děl pokroku doby odpovídajících, an pracující třída není tak bohata, jako je nepřátelská chátra těch panujících, by jeho síly či schopnosti mohla zakoupiti. Leč tomuto zlu se dá snadno odpomoci, když naší dělničtí resp. anarchističtí spisovatelé nám pomohou. —Proč by ne ? — Když sociální demokraté jsou schopni vydávati své sborníky, proč by nebyli anarchisté, jež jsou daleko nad prvnějšími důmyslnější?! As před třemi roky byly vydány dělnické „Poesie“ a jakou měly cenu? Samé písničky, které pro agitaci ani žádné ceny neměly, jelikož žádný sbormistr dělnických pěveckých sborů je nemohl potřebovat, an se mu pro hudební skladbu nehodily, jinak prý by byly musely být přepracovány. (Tak aspoň se již vyslovil chicagský Dělnický Pěvecký Sbor před dvouma roky, když se naň doléhalo, by na místo národních trdlovaček zpíval dělnické písně.) A písně se přec nemohou deklamovat! A zpívat si je mezi čtyřma zděma doma, to přece každý dozná, že jest bez ceny. Proč by se tedy nemohly vydávat deklamace, solové výstupy a menší divadelní kusy, které by daléko byly vítanější písniček?

Ovšem, vše najednou se nedá činit. „Dělnické Listy“ za svého trvání učinily ve vydávání poučných brožur víc, jak který též velký časopis pod anarchistickou firmou se schovávající, př. Hlas Lidu, jež za 8 let vydal jen několik sociálně demokratických z němčiny do češtiny přeložených brožur. Nově založený dramatický spolek má slušnou knihovnu v níž jest též několik sociálních sborníků, které však při upotřebení se musí na americké poměry poopravit.

Doufáme však že i na počátku svůj úkol se zdařen povedeme. Nový spolek nese jméno „Dramatický Sbor Omladina„, jehož členem se může stát jen ten, kdo členem Neodvislé Mezinárodní Omladiny a Česko-dělnického Vzdělávacího Spolku jest. Dopisy nechť jsou adresovány takto: Dramatický Sbor Omladina, 437 W. 18. Str. Chicago 111. Schůze se odbývají každou 1. a 3. sobotu v měsíci.

Chicago, 1. února 1895.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 16.02.1895

ZPRÁVA Z PŘEDNÁŠKY, DIVADLA A ZÁBAVY DĚLNICKÉ DRUŽINY POKROKU V NEW YORKU 3.2.1895

Přednáška, divadlo a taneční zábava „Dělnické Družiny Pokroku“ v New Yorku dne 3. února 1895 měla dobrý úspěch. Prostorná místnost občana P. Šťastného byla úplně naplněna. Nejméně 300 osob bylo přítomno, většinou ženského pohlaví. Soudruh František Hlaváček přednášel: „Ženy a hnutí dělnické,“ načež členové Dramatického odboru sehráli představení „Když se ženy smějou“, k úplné spokojenosti. Na to následovala volná taneční zábava,která potrvala až do 3 hodin po půlnoci. Finanční výtěžek ovšem nebyl žádný, an vstup byl úplně volný. Za to přednáška a divadlo neminuly se dobrým účinkem.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 16.02.1895

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ DĚLNICKÉ OMLADINY V ST. LOUIS 10.1.1895

St. Louis, 22. ledna 1895.

Ctěná redakce Dělnických Listů. Žádám za uveřejnění tohoto dopisu. Po dlouhém odpočinku a lhostejnosti našich některých soudruhů dělnické hnutí se opět poněkud vzpružilo. Již několikráte někteří soudruzi se o to zasazovali, by opět k životu přivedli Dělnický Spolek, což se přec jednou stalo skutkem.

Dne 10. ledna 1895 sešlo se několik soudruhů, by se poradili jak a pod jakým jménem spolek založiti. Po různých náhledech uzavřeno, by nový tento spolek se jmenoval Dělnická Omladina v St. Louis, Mo, což jednohlasně přijato. Za orgán spolku mají býti Dělnické Listy.

Za zapisovatele zvolen byl B. Krása jednohlasně. Dále uzavřeno, by předseda volen byl v každé schůzi. Na to 11 soudruhů přihlásilo se k Dělnické Omladině. Dále uzavřeno, by vstupné a poplatek prozatím nebyl žádný. Výlohy mají býti kryty z dobrovolných příspěvků. Pak byl zvolen dvoučlenný výbor, který se má postarati o místnost pro odbývání schůzí. Na výbor zvolen soudruh A. Vlček a J. Zima. Na to byla schůze ukončena.

Příští schůze byla dne 20. ledna 1895. V této schůzi hlavně jednáno bylo ohledně předplacení různých časopisů z Čech a druhé ohledně oslavení Pařížské komuny. Ohledně časopisů ponecháno na pozdější dobu. Ohledně komuny uzavřeno, by se pořádala a sice v měsíci březnu. Dále jednáno, zda by nebylo možno získati řečníka na onen den z jiného města. Jelikož jednatel D. L oznamuje, že hodlá agitační výbor v New Yorku vyslat agitátora po Americe v čase komuny, uzavřeno, by jednatel D. L. v té věci se domluvil s agitačním výborem. Na to podal výbor zprávu ohledně místnosti, totiž že získali místnost T. J. Sokol a sice druhou a čtvrtou neděli odpoledne a to zdarma. Pakli by se schůze odbývaly večer, za poplatek $1. Zpráva tato přijata a uzavřeno, by prozatím, se schůze odbývaly druhou a čtvrtou neděli v měsíci ve 2 hodiny odpoledne. Na to jednatel D. L. pobádá soudruhy, by hleděli agitovat ve prospěch dělnického tisku.

Nuže soudruzi, přičiňme se o rozšíření „Dělnické Omladiny,“ nenechme nyní padnout to, co mnohokrát již stávalo. Zanechme všelijaké domýšlivosti a honění se za politickým švindlem, ale pracujme společně k jednomu cíli a to jest sociální revoluce.

Na zdar!

A. H.

OZNÁMENÍ O ZALOŽENÍ DRAMATICKÉHO ODBORU PŘI ČDVS SVORNOST V DILLONVALE (16.1.1895)

Dillonvale, 16 ledna 1895.

V „Dělnických Listech“ v čís. 10. a 11. uveřejněný článek, pod názvem „Slovo k soudruhům“ byl v našem spolku přečten a přijato následující usnešení : Vzhledem k dopisům, jež jsou uveřejňovány v D. L. a mající zájem pouze osobní (arcíť konstatujem, že se tyto v D. L. málo a v posledním čase vůbec v nich nenalézaly) měl by tiskový výbor takové dopisy řádně prozkoumati a takové, jež na celek žádný zájem nemají, vůbec k uveřejnění nepřipustiti. Podobné spory jsou záležitosti místní a buďtež také jen v místě, kde se staly, projednány. My připouštíme veřejnou polemiku jen tam, když se z druhé, protivné strany, veřejně naše hnutí napadá, pak jest nutno, by jsme veškeré soudruhy o podobných osobnostech spravili.

Dále nejvíce spolků přináležících k Mezinárodní Dělnické Jednotě pouze na odbývání svých schůzí se obmezujeme a připouštíme, že si béřem píli a ze všech pracujeme sil, by jsme na půdě anarchisticko-komunistické co nejlépe prospěli. Avšak to nepostačuje mnohým a zvláště mladíkům a děvčatům ne, anť touží po změně v činnosti duševní a jeví tu náklonnost k zábavě a té mu naše spolky (vyjma jednotlivých) dáti nemohou anť podobné zábavy nepěstujeme. Ze zábavy a zvláště zábavy ušlechtilé jako: deklamatorní, pěvecké a dramatické naší zásadě na úkor nejsou, myslím, není mě třeba dokazovati, opakem jest to prostředek agitační, zvláště pro mladší generaci nutný a nemůžem se diviti, kde toto se neděje, že opakem není u omladiny naší ta stálost, láska a nadšení k naší věci taková, jaká by býti měla.

Již chicagský sjezd roku 1893 odbývaný usnesl, by spolky zakládaly dramatické odbory, avšak zůstalo to nepovšimnuto a následky se již jeví dnes. Pročež hleďme napraviti co pochybeno a zakládejme dramatické odbory všude, kde nestávají a doufáme, že se v nejbližším čase přesvědčíme o důležitosti jich.

Spolek náš z tohoto stanoviska též založil „odbor dramatický“ a nadějeme se, že i našemu celému hnutí bude sloužiti k dobru a zároveň tímto způsobem získáme lepší půdu v agitaci u mladších jinochů a dívek.

Za Č. D. V. Spolek „Svornost“ v Dillonvale, Ludwig Karnoš, t. č. tajemník

DOPIS ANARCHOMUNISTY Z EDWARDSVILLE (22. ledna 1895)

Edwardsville, 22. ledna 1895.

Ctěná redakce Dělnických Listů, přijměte do vašeho listu těchto pár řádků. Žádný by neuvěřil, jak smutné poměry panují letošní zimu mezi zdejšími horníky. V letě velká stávka, v zimě málo práce a za ní ještě pramizerná odměna. A to snad ne v jednom jen místě, bída mezi horníky je všeobecná. A po té nezdařené stávce se s horníky přímo nelidsky nakládá. Uvedu malý obrázek z našeho okolí, v kterém jsou dva důly. V jednom se pracuje ručně, v druhém s pomoci strojů. Myslím že postačí, když vylíčím poměry na důlu se strojní prácí. Důl ten patří „Madison Coal Co.“ a pracuje v něm asi 75 horníků. Výplata jejich bývá každých 14 dní a neobnáší pro muže více než $5 nebo $6 za 14 dní, vyjma několik skébů, kteří vydělají až $20. Proti těm nesmí nikdo ani hlesnout. Těmto „miláčkům“ dal pan Strybr, to jest vrchní boss, nařízení, kde mají nakupovat své životní potřeby, jinak že také nic nevydělají. Poslouchat musí také, za to on se ale o ně tak dobře stará, že nemusí ani chodit pro peníze, neb on to za ně obstará sám. Majitel storu shrábne totiž sám celý plat. Pro tento druh lidí má boss Strybr práci každý den a nechá jim nakopané uhlí vyvézti ven, kdežto druzí horníci, kteří nekupují své životní potřeby kde boss Strybr chce, ti pracují den nebo dva v týdnu. Tak se u nás děje, že několik skébů pracuje a druzí se na ně musí tupě dívat. A to prý jest jen pro jistá procenta, která majitel storu dává panu Strýbrovi za to, že mu honí horníky do jeho obchodu. A proč by ne, vždyť ani kuře darmo nehrabe. A myslíte, že horníci hleděli zlořád ten zamezit? Ani pomyšlení. Když horníci ze sousedního důlu svolali schůzi, by se porokovalo o těch bídných poměrech, tu přišlo do ní tak málo dělníků, že se schůze ani nemohla odbývat. A tak se stávalo, že Strybr den co den okrádal jedny na účet druhých a příčinou toho byl jen strach, že by se boss mohl dozvědít, že ten neb onen byl ve schůzi. Horníci, dokud budeme takto jednat, nezasluhujeme aby se s námi lépe zacházelo. Podle toho nás naší trýznitelé není a také s námi jednají. A ještě na jiný způsob musím poukázat. Jedno ráno, četli jsme na plakátech, že katolický kostel pořádá bazar. Večer již tam vidíme pana Strybra jak si prohlíží předměty pro výhru určené. Znaleckým okem zkoumá, který předmět je nejlepší. Oko jeho utkvělo na krásném deštníku. Hola, již je rozhodnut. Ono to přijde asi draho než ho vyhraju, myslí si, ale horníci mě pomohou a také pomohli. Na druhý den již poslal svého pochopa vybírat a vybral věru dost a tak se stalo, že boss Strybr vyhrál „zázračný deštník,“ pravím zázračný, neb jej stál $66.60. Ale co na tom že je drahý, vždyť ho zaplatili horníci. Mnohý mu dal na něj až dva dolary. Za to se jim p. Strybr také odměnil: vyčastoval je nějakou tou sklenicí piva a zákuskem a každý z nich mohl se z blízka podívat na ten zázračný deštník. Horníci, jest to špatné vysvědčení, že se necháme na vše strany okrádat. Jak to dlouho bude trvat, než poznáte vaše nepřátele? Vemte si příklad z našeho pana Strybra. Jeho nestoudné vydírání nelíbilo se ani majiteli důlu. Když seznal jakým způsobem vydírá horníky, tu poslal ho k čertu i s jeho zázračným deštníkem. Nemyslete však, že je vše vyhráno, když jest pryč. Máte tady též malého Fricka, který nás tak okrádal jako Strybr. Pročež pracujte k tomu, aby Fricek šel za panem Strybrem, neb ti dva lidé jsou k sobě stvořeni. Konečně k vám horníci volám: odhoďte tu proklatou lhostejnost, čtěte a podporujte „Dělnické Listy“ a poznáte brzy kdo jsou vaší přátelé a kdo nepřátelé. Dopisovatel.

PŘEDNÁŠKA DĚLNICKÉ OMLADINY V NEW YORKU 20.1.1895

 Přednáška v „Dělnické Omladině“ v New Yorku minulou neděli 20.ledna 1895 byla dobře navštívena a dobrá polovice přítomných byly ženy a dívky, které přišly, aby vyposlechly zajímavé pro ně thema: „Ženy a hnutí dělnické.“ Přednášitel, soudruh František Hlaváček, důkladně a podrobně rozebral postavení dělnických žen a dívek v dnešní kapitalistické společnosti, jejich dvojnásobné otroctví, dále tak zvanou otázku „ženské emancipace“ a stejné zájmy i cíle obojího pohlaví. Z toho dovozoval řečník, že mužský i ženský proletariát má a musí společně, solidárně pracovati, chceli dosáhnouti úplné a trvalé svobody. Přednáška se velice líbila a sledována byla s velkým zájmem všech. Po přednášce promluvil ještě krátce soudruh V. Vohánka. An čas pokročil, bylo 6 hodin večer, byla schůze skončena a rozhovor o tom samém thematu přednášky dán na denní pořádek příští schůze. Zahájená sbírka ve prospěch „Dělnických Listů“ vynesla $1.30.

PŘEDNÁŠKA, DIVADLO A ZÁBAVA DĚLNICKÉ DRUŽINY POKROKU V NEW YORKU 3.2.1895

Anarchokomunistický spolek Dělnická Družina Pokroku v New Yorku uspořádala v neděli dne 3. února 1895, večer o 7. hodině v místnosti občana J. Schleitra, č. 1839-41 Ave. A., poučnou přednášku, spojenou s divadelním představením, po němž pak následovala volná taneční zábava. Soudruh František Hlaváček přednášel na thema: „Ženy a hnutí dělnické.“ Divadelní kus, jež dramatický odbor po přednášce sehrál, byla znamenitá jednoaktová veselohra „Pod přísnou dohlídkou.“ Vstup do přednášky, divadla a taneční zábavy byl úplné volný.

František Josef Hlaváček (1853 – 1957)