ZPRÁVA O ÚČASTI ČESKÝCH ANARCHISTŮ NA MEZINÁRODNÍ PORADĚ ANARCHISTŮ V CHICAGU K PŘÍPRAVĚ OSLAV CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ (1897)

Již po několik neděl pracováno bylo na tom, aby památka našich velkých mužů — Spies, Engel, Fischer, Parsons a Lingg — co nejskvěleji oslavena byla.

Před deseti léty popravili ti brutální nepřátelé dělnictva pět nejlepších mužů, kteří pro právo naše v slově a písmě pracovali.

Naši nepřátelé očekávali, tím že svobodomyslné hnutí utlačí, ale naopak, mocněji než před tím hledí soudruzi nevinně prolitou krev našich bojovníků za svobodu, památku mučedníků udělat nezapomenutelnou tak, že ve svých zásadách dále pracují a bojují, aby konečně světlo svobody pro všechny lidi svítilo. Samo sebou se rozumí, že zde v Chicagu bude slavnost úmrtní s největší okázalosti slavena.

Proto bylo opět dne 31. října 1897 svolána schůze delegátů všech národností pro přípravy k této slavnosti, která večer dne 11. listopadu ve staré „Vorwärts“ tělocvičně odbývána býti má.

Byl vypracován program sestávající ze 14 čísel zpěvu, hudby, básní a mezi těmi též dvou slavnostních řečí a sice: Emmy Goldmanové v německé a L. S. Oliverem v anglické řeči pronesena býti má.

Protokol byl následující: Za předsedu byl zvolen zástupce Fox a za tajemníka Appel. Schůze zahájena byla o půl desáté hodině dopoledne.

Zároveň činěny byly přípravy ku upravení hrobů. Ve čtvrtek dne 11. listopadu v 9 hodin dopoledne shromáždí se zástupci všech skupin, spolků a unií, kteří se již přihlásili a ještě se přihlásí, ve Greifově síni 54 W. Lake streets a pojedou společně ke hrobům našich mučedníků na Waldheim.

Přijat byl návrh, aby se koupil jeden veliký věnec se jmény všech zastoupených skupin. Rozumí se, že každá skupina když chce může si pořídit věnec sama a na patřičné místo jej odevzdati. Poněvadž teprve čtyřicet dollarů, se dohromady sešlo, na rozličné výdaje, byli žádáni zástupci rozličných organisací, které ještě ničím nepřispěly aby se přimluvili u své skupiny o nějakou peněžitou částku a tu samou zaslali na pokladnici pí. Lucii Parsonsovou 1777 N. Troy st. anebo na redakci „Arbeiter Zeitung”.

Čeští zástupci povolili $ 5 na společný věnec a po případě kdyby se více sešlo i více. Poněvač jest mnoho organisací pro mezinárodní slavnost 11. listopadu zastoupeno se očekává se obrovská návštěva.

Dále čten dopis od Petra Krapotkina, který sděluje, že mu není možno do Chicaga přiject a na slavnosti řečniti, poněvač chce býti v ustanovenou dobu v Londýně, ale na druhý rok bude-li možné, na nás nezapomene.

Poznámka. — Jak málo si všímá české dělnictvo hnutí, jest vidět, že pouze čtyři delegáti od dvou skupin zastoupeni byli; ačkoliv Dory Solfronková a Emma Zvonařová delegáti od dámského odboru Dělnicko Amerického Sokola velmi přátelsky od ostatních delegátů přijaty byly.

Dále se vyzývají všechny radikální organisace, aby posílaly své zástupce do schůzí.

Zároveň přijat návrh, aby každá skupina si zvolila agitační výbor, by druhé organisace jiných národností věděly na koho se obrátit a dopsat když toho nutnost vyžaduje. Též kteří dárci by chtěli nějakou dekoraci na okrášlení slavnostní síně přispěti, nechť to oznámí delegátům skupin, a ti se pak postarají na patřičné místo to dodati.

Delegáti skupiny „Družina Nové Doby” dodali adresy agitačního výboru a sice jsou to následující soudruzi: Fritz Šmolka 532 W. 18 Str, Josef Macháček 532 W. 18 Str. Václav Straka 831 Ashland Ave.

Když ještě příští schůze delegátů byla ustanovena na 14. listopadu 1897 do Greifovy síně 54. W Lake st. byla schůze skončena.

S pozdravem čeští delegáti.

zdroj: Dělnické Listy, 1897.

ZPRÁVA O SLAVNOSTI CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ ČESKÝMI ANARCHISTY V PASSAIC (1897)

 Soudruzi Passaičtí pořádali dne 13. listopadu 1897 slavnost k památce Chicagských soudruhů, která vzdor nepříznivému počasí byla dosti četně navštívena.

Soudruh František Mužík zahájil slavnost krátkým ale stručným proslovem, načež soudruh František Rozporka vylíčil vývin kapitálu ve Spoj. Státech až k onomu památnému dni — 11. listopadu. Slova výše jmenovaného soudruha byla s hlubokým pohnutím přijata a vyslechnuta.

Na to vícero soudruhů a soudružek předneslo básně, mezi nimiž soudružka Samberklová básní „O zatmi se slunce” a ,,Matka revoluce” nejlepší dojem učinila. Jelikož čas velmi pokročil, nuceno bylo obecenstvo k vůli koruptnímu zákonu americkému k domovu se odebírati.

S revolučním pozdravem František Horák.

UCTĚNÍ PAMÁTKY CHICAGSKÝCH MUČEDNÍKŮ ČESKÝMI ANARCHISTY V CHICAGU (1897)

Zdejší pokrokové dělnictvo sdružené ve spolcích Družina Nové Doby, Dělnický Sokol a Ústřední Jednota Českých Unií uspořádalo včera 11.listopadu 1897 důstojnou slavnost památce našich nešťastných před deseti roky zákonitě zavražděných soudruhů.

Prostorná síň Česko Americké Svobodomyslné Školy byla již před započetím programu úplně naplněna.

Každý o tragédii před 10. lety se odehravší přemýšlející člověk zajisté v tento den jest vzrušen nejen lítostí nad smutným nezaslouženým osudem našich mučedníků ale také hněvem oproti těm bestiím, jež tak chladnokrevně zničili pět nejpoctivějších, nejšlechetnějších rádců porobeného lidu. Při tuto jmenované slavnosti však musel každému upřímnému stoupenci zásady, již naší mučedníci šířili mizeti bol ze srdce, když pozoroval to obrovské účastenství lidu shromážděného za účelem projeviti úctu těm s nimiž před 10. roky bylo jako se zločinci naloženo. Tato stále se stupňující sympathie k našim mučedníkům přesvědčuje nás o vyplňování se posledních slov těchto „Při jde den kdy mlčení naše bude hroznějším než hlasy, které dnes rdousíte” a tato sympathie jest také nejlepším holdem našim drahým mrtvým neboť ona dokazuje, že nepoložili své životy na darmo, že oběť již nám přinesli budí stále nové bojovníky pro svobodu což také bylo jejich posledním odkazem utiskovaným; tato sympathie jest však také nejlepší odpovědí panující třídě na její spáchanou brutálnost a jistým důkazem, že se blíží čas kdy bude za svoje zločiny pohnána před soud lidskosti.

Program slavnosti pozůstával ze 16 čísel účelu tomuto přiměřených. Soudruh J. Šmíd zahájil slavnost delším proslovem v němž označil účel slavnosti právě:

„Nesešli jsme se lkáti nad smrtí našich drahých, nýbrž abysme protestovali proti všem těm jež měli podílu na této vraždě abysme protestovali proti celému nynějšímu nespravedlivému společenskému zřízení.”

Pak stručně vylíčil průběh událostí v roce 1886 -87, poukázal na snahy anarchistů a dokazoval, že se nepodařilo vládnoucí třídě s našimi soudruhy zardousili myšlenku anarchie neboť tato nyní stále mohutní v srdcích proletáře.

Slavnostním řečníkem byl soudruh František Hlaváček, který líčil dějinný vyznám této tragédie: ,,Která bude míti jistě tolik vlivu později na lidstvo jako upálení Jana Husa anebo ukřižování Krista.” „Lid dosud plně neocenil význam tohoto dramatu ale zajisté přijde čas kdy jako ku hrobu Kristovu v Jerusalemě — který zemřel proto, že učil lid bratrství — půjdou lidé i tam na Waldheim, kde naši soudruzi odpočívají by shlédli poslední místo odpočinku těch učitelů nejšlechetnějšího evangelia lidskosti.” Dále se zmínil o hanebném jednání vůdců zdejšího dělnictva jako Pouderly, Arthur, nedávno zemřelý Henry George a j. kteří v r. 1887 stojící v čele mohutných dělnických organisací mohli lehce vraždu našich mučedníků překazit, ale oni nechtěli ba ještě řekli „jsou to anarchisté potrestejte dle zákona.” Obšírně vysvětlil že se nejednalo panující třídě o zničení těch pěti životů, nýbrž o umlčení učení jež hlásali.

Že se jí to nepodařilo vidíme všichni a jelikož se to nezdařilo ani vyškoleným evropským diplomatům tím méně podaří se to zdejší vládě skotáků a cowboyů!

Řeč svoji skončil básní věnovanou padlým hrdinům.

Třetím řečníkem byl soud. J. Štýbr. Poukázal na lásku, již popravení soudruzi k lidu chovali a jemuž i své životy obětovali. Ale ten lid, když pak se jich burgeoasie zmocnila řval ještě jako za času Krista u Piláta „ukřižuj!” Za to ale také nyní bere zaslouženou odplatu. Zdejší tzv. Liberty jako by byla na ten lid zanevřela a Štěstěna odvrátila se od něj. Na důkaz líčí dojemnými slovy a porovnává život boháčů a dělníků. Dále nabádá k poučování proletáře by tento věděl až přijde vhodný čas kam udeřit a zničit světový neřád.

Mezi řečmi přednesly o tomto dni pojednávající básně soudružky: J. Vokounová, R. Solfronková, R. Beneševá, Veronika Jaegrová a J. Tanglová jímž všem za úchvatný přednes dostalo se zaslouženého potlesku.

Pěvecké sbory „Volnost” a ,,Česko-dělnický sbor” zapěním několika písní přispěli též k obohacení programu.

Mezinárodní Hudební Unie o 24 mužích sehrála skvostně několik skladeb čímž poutavost programu zvlášť zvýšena.

Ku konci pak představen živý obraz znázorňující pomník na Waldheimu.

Mezi programem došel a byl přečten telegram Newyorských soudruhů následujícího obsahu:

„V dnešní den provoláváme s Vámi nechť žije památka Chicagských mučedníků v srdcích světového proletáře. (New Yorští soudruzi.)“

Záleský z Chicaga

VÝLET ANARCHISTŮ Z DĚLNICKÉ OMLADINY V NEW YORKU 19.6.1898

Dělnická Omladina v New York pořádá v neděli, dne 19. června 1898 výlet do místnosti Františka Kohna ve Winfield. Možno se tudíž nadíti, že české dělnictvo zúčastní se výletu co nejčetněji. Dělnická Omladina je jedinou skupinou v New Yorku, která šíří myšlenku bezvládí a tu by měli všichni příznivci její podniky podporovati. Pro milovníky kuželek přichystány jsou k výhře dvě peněžité ceny na kuželníku. Vstupné osoba 10 centů.

Zdroj: „Dělnické Listy“ v New Yorku, 1898, publikační orgán české sekce Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe.

ZPRÁVA ZE SILVESTROVSKÉ ZÁBAVY ČESKÝCH ANARCHISTICKÝCH SPOLKŮ V NEW YORKU, 31.12.1895

Kdo byl přítomen soukromé Silvestrovské zábavě, pořádané pokrokovým českým dělnictvem, zajistě dlouho nezapomene na dojem, jež na něj učinila. Vzdor tomu, že se nic neagitovalo, sešlo se přec dosti soudruhů a jich přátel, by vyplnili ne právě velkou síň, v níž „Omladina“ ponejprv své schůze odbývala. Zábava se skládala s přiměřeného programu a sice soudruh V. Ptáček, přednes báseň „Novoroční kauzona“, soudruzi Alois Procházka a Eduard Konopásek přednesli žertovný kuplet „Když nás nikdo nevidí“; soudružka Anežka Nováková přednesla dělnickou báseň Jakého muže chci“ a pak se soudružkou Marií Servusovou přednesly dvojmluvu V pokušení“. Soudružka Karolina Pecková přednesla úchvatně krásnou báseň Mužem buď!“ a nucena jsouc opakovati, přednesla „Ku předu dělníci.“. Další básně dělnického i žertovného obsahu přednesli p. Ferdinand Helebrandt a soudruzi Josef Kočár a Josef Radouš, vesměs s dobrým úspěchem, načež pak soudruh Gustav Haberman přednesl k této novoroční době přiměřenou řeč, jež byla příjmuta bouřlivým souhlasem. Skromný výtěžek $12, bylo posláno do Evropy respektive do Rakouska kdež v našich časopisech kvitován bude.

VÝLET ČESKÝCH ANARCHISTICKÝCH SPOLKŮ V CLEVELANDU 12.6.1898

Z pozvánky anarchistických spolků: V neděli, dne 12 června 1898 pořádají spolky ČDVS Jan Žižkam ČDVS Karel Havlíček Borovský a ČDVS Budoucnost v Clevelandu společný výlet do Dohlerovy zahrady. Velkolepé přípravy, jež zábavní výbor učinil, naplňuji nás důvěrou, že bude tento výlet hromadnou a solidární dělnickou demonstrací v každém ohledu. České Unie společně uspořádají pouliční průvod až k parku a sice s následujícím pořadem:

Průvod vyjde určitě v půl 1 hodině odpoledne z hlavního stanu Pekařské Unie a ČDVS, z spolkové místnosti hostince Martina Trojana, roh Broadway a Dille ul. Nejdříve Pekařská Unie, pak Slévačská a Tesařská Unie, vzdělávací spolky Jan Žižka, K. H. Borovský a Budoucnost, po Broadway až k Tod ulici, odtud rovně do parku.

V parku samotném přichystány jsou četné zábavné hry pro pány i dámy, jakož i řízná hudba , řízená V. Charvátem. Na tom základě měli by býti všichni čle nové obou spolků v neděli dne 12 června ve 12 hodin v místnosti spolkové, do jednoho sůčastniti se průvodu. Bude to první naše veřejné vystoupení v tomto roce — nuže, každý na své místo, ať je naše representace ůčinná a slušná!

Reportáž z akce: Nedělní výlet Česko dělnických vzdělávacích spolků v Clevelandu byl okázalou demonstrací dělnickou v každém ohledu, členové všech tří vzdělávacích spolků dostavili se v hojném počtu; Cukrářská a Pekařská Unie, Slévačská Unie dostavily se s práporem a dodaly celému průvodu ráz zvláště imposantní. Průvod ubíral se po Broadway a Union ukicí, odtud pak zabočil Tod ulicí přímo do parku, kde příznivci dělnického hnutí všemi způsoby se bavili. U kuželníku, báru i v tanečním sále zavládla živá a veselá nálada, poněkud přerušená deštěm kol 4 hodiny. Vzdor tomu bavili se účastníci výletu dobře až do pozdní noci a mnohý odnášel si blahou vzpomínku na pic-nic vzdělávacích spolků v Dahlerově zahradě.

Zdroj: „Dělnické Listy“ v New Yorku, 1898, publikační orgán české sekce Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe.

ZPRÁVA ZE SCHŮZE DĚLNICKÉ OMLADINY V NEW YORKU 23.6.1898

Ze schůze Dělnické Omladiny v New Yorku, členské skupiny české Mezinárodní Dělnické Jednoty: Schůze odbývaná dne 23 června 1898 v místnosti p. V. Hoffmana byla četně navštívena. Dopisy přečteny a tajemník má na ně odpovědět. Zpráva z výletu přijata a usnešeno 20 dolarů splatit na dluh soudruhu A. H. Výbor pro zakoupení skříně na knihy oznámil, že tuto zakoupil. Dále tajemník agitačního výboru i spolkový tajemník žádali, by funkce jejich převzali jiní soudruzi. Žádosti jejich vyhověno a za tajemníky zvoleni soudruzi: A. Novák 266 ave. B agitačního výboru a E. Novák 303 E 71 ul. pro spolek. Za jednatele Dělnických Listů zvoleni soudruzi František Doležal 437 E. 74 up a František Vajda 1359 ave. A. Pro dobro skupiny a M. D. Jednoty podány dva náhledy, jak možno prospěti hnutí a Dělnickým Listům. Oba náhledy ponechány do příští schůze, která se odbývá dne 14 července ve spolkové místnosti a soudruzi jsou žádáni, by se v plném počtu súčastnili. Zapisovatel.

Zdroj: „Dělnické Listy“ v New Yorku, 1898, publikační orgán české sekce Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe.

ZÁBAVA ČESKÝCH ANARCHISTICKÝCH SKUPIN V CHICAGU VE PROSPĚCH „BUDOUCNOSTI“ 22.11.1884

Zábava, kerou pořádala 22. listopadu 1884 Česká Dělnická Jednoty (bývalá česká skupina Rytířů Práce, přijala za svůj anarchokomunistický program MDJ a přejmenovala se na ČDJ) ve spojení s 1. českou skupinou MDJ v Chicagu (působilo jich ve městě celkem pět českých!), vydařila se nade vše očekávaní skvěle. Vzdor tomu, že po celý večer silně pršelo, dostavil se tak silný počet hostů, že velká divadelní síň byla téměř přeplněna.

Vlastní zábava započala pochodem revoluce „Marseillaisoi“, kteráž s nadšením byla přijata. Po té předčítán byl dopis zaslaný soudruhy clevelandskými, v němž poukazováno na šlechetný účel této zábavy a končil slovy „Na zdar sociální revoluci!“ Hlučný potlesk, jenž následoval, měl býti odměnou za projevenou solidaritu soudruhů clevelandských.

Když pak soudruh jeden účel zábavy krátce byl ještě objasnil, nastala nenucená zábava, již hlavně „krásné pohlaví“ s velkým sebezapřením se oddalo.

Ku všeobecné veselosti nemálo přispělo „kukátko“, soudruhem jedním zhotovené. Za podívání platila persona 5 centů, což jest až hrůza nízká cena, povážili se, co „kukátko“ vše obsahovalo. Již „derviš Palda“ stál sám za víc než za 5 centů, což také všichni doznali, Ten „pan“ kreslen byl co tančící turecká prorok, provolávaje: „Dollar jest velikým a já jsem jeho prorok!“ Zdali byl „trefen“, to bude demokratický farář sám nejlépě vědět. Také „Divadelní loď“ nebyla „bez“. Škoda, že plula po písku a Geringer s Chudobou měli co táhnout, ač pak Prokop Hudek, který „Budoucnosti“ dosud dluhuje 6,40 dolarů statně tlačil. Pak následovala budova českého sirotčince v Iowa, kterou však nikdo nemohl vidět, poněvadž mimo velkého kamenem na němž plačící sirotek sobě odpočíval, ničeho na celém obrazu nebylo. Útulna pro české vystěhovalce podobola se tak věrně psí boudě, že se nemůžememe ubrániti doměnce, že to nic jiného nebylo. „Nově zorganizovaná česká kumpanie milice“, „Před volbou a po volbě“,, „Tajný časopis „Humbug“ (redaktor Palda, honorář 3000 dolarů) a „Revolnec“ (domácí) zakončily pozoruhodný program „Kukátka“.

Přestávky vyplněny byly deklamacemi, vesměs zdařilými.

Zábava trvala až do bíleého rána a beze všech pohoršlivých výstupů. Výtěžek zábavy daleko přesahuje výši, jakouž jsme očekávali. Jelikož vstupenky dosud nebyli možno zrevidovati nemůžeme také udat výši výtěžku. Myslí se však, že do 140 dolarů nebude mnoho scházet. No „Budoucnost“ jich má zapotřebí!

Zdroj: anarchistický časopis „Budoucnost“ v Chicagu (1884), publikační orgán české sekce Mezinárodní dělnické jednoty v Americe.

DÍKŮVZDÁNÍ STÁVKUJÍCÍCH HORNÍKŮ V DRILL ZA PODPORU OD MDJ (1897)

Všem šlechetným milodárcům, jenž přispěli hřivnou na umírnění bídy českým horníkům v Drill, po čas stávky, která celých deset týdnů trvala. Žel, že s tak smutným výsledkem při tak houževnaté vytrvalosti skončila.

Ctění přátelé přijměte upřímné díky za podporu, která nám byla prostřednictvím Dělnických Listů zaslána v sumě $45 00 a ku spokojenosti všech rozdělena.

O kéž by to byl býval již boj poslední a oni trubci, již sužují celou lidskou společnost, byli smeteni tam, kam již dávno patří, by jsme již jednou zřeli slunko úplné svobody. Snažme se, jeden každý, by onen den co nejdříve nadešel. Bratři horníci v Drill a okolí, naskytuje se nám příležitost dne 19. listopadu 1897, bychom se sešli a co mužové pronesli protestujícího hlasu proti zákonité vraždě dne 11. listopadu 1887 v Chicagu na pěti nejšlechetnějších mužích a proti celému zlořádu, jenž tísní dnes celou lidskou společnost.

Doufám ve Vás spolubratři, že nezůstane hlas můj volajícího na poušti, doufám, že se dostavíte všichni jako jeden muž, bychom učinili za dost našim spolubratrům, kteří po čas stávky se o nás tak horlivě starali. Z hloubi srdce volám ku dni 19 listopadu Nazdar!

Martin Liška z Drill.

Martin Liška (1863 – 1946) byl přední anarchista z Drill a člen místního Česko Dělnického Vzdělávacího Spolku „Čtenářská Beseda“, který byl součástí anarchokomunistické internacionály a české sekce Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe.

VÝLET DĚLNICKO AMERICKÉHO SOKOLA V CHICAGU 26.6.1898

Výlet Dělnicko Amerického Sokola v Chicagu, pořádaný v neděli, dne 26 června 1898, nazvati se může velkolepým úspěchem sokolské myšlénky. Již za časné ranní hodiny shromáždil se značný počet Sokolíků, kteří úderem 9. hodiny pouličním průvodem zahájili svůj výlet v prostranné a krásné zahradě paní Neherové v Riverside.

Od toho okamžiku valily se zástupy účastníků jako když plátno vleče a kol 2 hodiny odpolední hostila již zahrada nesčetné návštěvníky. Kdo zřel ty davy přicházejících, ten poznati mohl sympathii a přízeň, jež sobě Dělnický Sokol v poměrně krátké době vydobyl.

Na místě výletním rozproudila se výtečná nálada, oživována hlučným tancem, jakož i zábavou všeho druhu. Václav Kudlata z Clevelandu promluvil v meziaktí ku shromážděným o Španělsko americké válce. Řeč byla poměrně krátkou, ale působivou a posluchači neskrblili potleskem.

Summa summárum — všichni bratří Sokolové pohlíželi s potěšením na zdar svého přičinění a vzájemně si přislíbili, že tím horlivěji uchobí se práce poznovu, by Dělnický Sokol stal se střediskem všech pokročilých a utlačovaných dělníků.

Zdroj: „Dělnické Listy“ v New Yorku, 1898, publikační orgán české sekce Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe.