F. HÁKA: Z CLEVELNADU DO CLEVELANDU (1894)

Každý člověk jedná dle svého přesvědčení, které nabyl svým způsobem. Proto nemá nikdo práva jinému jeho přesvědčení upírat. Tím méně jest oprávněn „Dělnické Listy“ ostouzet a v posměch uvádět, neboť tím jen sám sobě dává vysvědčení chudoby ducha.

A když dnes neuznává vzdělávací spolky, proč je zakládal! Ó, snad jen k vůli některému renegátu z východu? Já tomuto výtečníku radím, by o vzdělávací spolky neměl žádnou starost, ty se již bez něho obejdou a mimo to mu pravím, by nepřemlouval nikoho, kdo chce k vzdělávacímu spolku přistoupit, jinak bych byl nucen ukázat proč tak činí a při tom by se mohlo stát, že by jeho minulost, která jest tak pestrá, vytažena byla na světlo.

František Háka

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č. 21

TISKOVÉMU A AGITAČNÍMU VÝBORU V NEW YORKU (1894)

Jak známo bylo na konferenci Mezinárodní Dělnické Jednoty v Chicagu, v srpnu 1893 usnešeno, že Jednotou založené knihovny nejsou majetkem jednotlivých spolků, nýbrž celé M. D. J. a mají se, když v jednom spolku byly přečteny, předati spolku jinému.

Dnes ale nalézají se v některých spolcích knihovny přečtené ladem a jiné spolky je potřebuji. Tuto okolnost měli by vzít agitační a tiskový výbor jakož i všecky spolky na zřetel a knihy, které jsou v čítárnách některých spolků přečteny, odevzdat jiným spolkům k poučováni členů.

Čtenářská Beseda ve Wheeling Creek, Bellmont, odevzdala ze své knihovny ku Č. D. V. Spolku K. Havlíček Boborosvský více jak 40 knih a je odhodlána ještě dále knihy kterémukoliv spolku odevzdat a jiné, které její členové dosud nečetli zase přijmouti.

Jen měněním knihoven a čtením knih mohou knihovny Mezinárodní Dělnické Jednoty přinášet náležitý užitek.

Jmenem Čtenářské Besedy Wheeling Creek

Josef Pešek, tajemník, Drill, 5. března 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č.21

PROHLÁŠENÍ ČDVS GRAND CROSSING PROTI ZADRŽOVÁNÍ VĚZEŇSKÉHO FONDU MDJ SOICÁLNÍMI DEMOKRATY (1894)

Česko-dělnický vzdělávací spolek v  Grand Crossing, usnesl v řádné schůzi dne 17. února 1894, prohlásiti, že již jedenkráte jsme žádali, by kooperace Hlasu Lidu předala peníze sebrané k podpoře uvězněných soudruhů straně pod správu Č. D. V. Spolku č. II. v New Yorku a že žádáme, by se tak konečně jednou stalo.

Co se však týká B. Herce, tu představovali jsme si tohoto „neohroženého velikána“ v zcela v jinakém světle a díváme se, že tak nízko poklesnul a to, co za delší čas zbudoval, — ovšem že za peníze — as pomocí věrných soudruhů, to nyní ze msty zavrhuje a bourá. Dle skutků jeho poznali jsme konečně kdo je a víme kam patří a nenecháme se více podvádět, nýbrž půjdeme věrně tou cestou, která nám dříve soudruhy i ním naznačena byla.

Pane B. Herc, vy pohazujete blátem na poctivé soudruhy, při tom ale jste tak krátkozraký, že nevidíte, že to bláto padá zpět na vás.

Jménem Česko-dělnického vzdělávacího spolku v Grand Crossing

Václav Sedláček, předseda. František Kříkava, tajemník.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č. 21

PROVOLÁNÍ K AGITAČNÍMU VÝBORU, JAKO I K CELÉ MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTĚ (1894)

Provolání k agitačnímu výboru, jakož i k celé „Mezinárodní Dělnické Jednotě,“ českého odvětví ve Spojených Státech.

New Bedford, Mass. 4. března 1804.

Ctění Soudruzi!

Jak Vám již všem dobře po vědomo, zachvátila, následkem bídného společenského zařízení, průmyslová krise celé Spojené Státy a veškerý pracující lid této země, uvržen v tu nejstrašnější bídu, který jest nucen se svými rodinami pozvolna hlady zmírat. Většina továren jest zavřena a tam, kde se pracuje, jest mzda snížena až o polovičku, což nikterak na výživu dělníka a jeho rodiny nedostačuje.

Dělnická třída této země, která až dosud byla k dělnickému hnutí lhostejná, jest nucena o svém bídném postavení přemýšlet a vskutku nebyl dosud nikdy takový čilý ruch mezi zdejším dělnictvem pozorován jako nyní. Jedni myslejí, že celou touto bídou jsou vinni demokrati, jiní opět tvrdí že celá tato krise jest pouze republikánská demonstrace oproti demokratické vládě. Jedni navrhují volbu republikánů, druzí stávku a třetí volbu sociálních demokratů a tak každý rozechvěně hledá cestu, kterou by se stávající strašné poměry daly zažehnat.

Co myslíte, ctění soudruzi, nenadešla nyní doba, kdy nám povinnost káže, aby jsme před ten pracující lid předstoupili a naše mínění a naše přesvědčení mu zdělili? Máme snad tuto nejpříhodnější dobu k agitaci nechat nepovšimnutou? Zajisté že nikoliv, neb propásli bysme tu nejlepší příležitost.

Náš spolek „Arbeiterbund“ usnesl se v poslední své schůzi zaslat provolání na celou Mezinárodní Dělnickou Jednotu jak českého, tak německého odvětví, aby rokováno bylo o tom, zdali bylo by možno vydat malý agitační spisek, pojednávající o panující krisi v anglickém jazyku, v kterém by bylo pro dělníka snadno pochopitelným slovem naše stanovisko naznačeno a kde by byly různé ty klamné náhledy logicky vyvráceny.

My jsme poslední dobou velké množství anglických brožur rozdali, ale seznali jsme, že ten lid jest panující bídou tůze zaujat, než aby vědecké pojednáni o našem ideálu mohl pochopit. On bídu má před sebou a proto chce vědět, co jest její příčinou a jak možno ji odstranit.

My víme, že naše Mezinárodní dělnická Jednota mnoho peněz v nynější tísni k agitaci nemá, ale doufáme, že se v celé naší Jednotě dva neb tři schopní soudruzi najdou, kteří by onu brožuru z lásky k věci, totiž bezplatně napsali. Dále doufáme, že se při naší Jednotě naleznou soudruzi sazeči, kteří by z lásky ku svému přesvědčení několik minut po práci věnovali a onu brožuru bezplatně vysázeli. Nechť se jen ohlednou na nás, my vyděláme $3 týdně a s radostí i ten poslední cent na své přesvědčení obětujem, pak jim zajisté ta oběť nebude tak velikou, kterou na nich žádáme.

Takto vydaná brožura stála by pouze papír a tisk, tak že by každý jednotlivý spolek mohl několik set výtisků odebrat a mezi dělnictvo rozdat, aniž by to bylo s velkými výlohami spojeno.

Jestliže i německá strana v tomto směru s námi bude pracovat, pak můžeme zahájit hromadnou agitaci, která by zajisté budoucnost našeho hnutí v této zemi zajistila.

Ctění soudruzi! Toto jsou naše návrhy, které Vám k posouzení předkládáme. My vyzýváme Vás jménem naší svaté věci a jménem těch nevinných dítek dělnických, které jsou nuceny v přítomné době hladovět, abyste o této věci ve svých schůzích jak náleží pohovořili a náhledy své pak agitačnímu výboru zdělili, který pak jménem naši jednoty může vstoupit v spojení se stranou německou.

Vzhůru soudruzi! nyní jest právě čas, aby jsme lásku svou ku svobodě nejen slovem, nýbrž i skutkem dokázali!

Provolání podobného znění zasíláme též do časopisu „Freiheit.“

S revolučním pozdravem Arbeiterbund.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20


K VŠEOBECNÉMU POVŠIMNUTÍ (1894)

Jak se nám z mnoha stran oznamuje, rozesílá známý štváč a pověstný intrikant Josef Kovář z New Yorku a více jiných výtečníků z tábora „Hlasu Lidu“ na spolky a soudruhy lživé a hanlivé dopisy, v nichž nejhanebnějším způsobem ostouzí, podezřívají a špiní soudruhy seskupené kolem „Dělnických Listů“ a při tom též všemožným darebáckým způsobem povzbuzují k boji proti Mezinárodní Dělnické Jednotě a podkopávají důvěru k „Dělnickými Listům“.

Následkem toho upozorňujeme všecky spolky a soudruhy na toto bídácké jednání bezectných štváčů a intrikantů, aby hanopisům takým nevěnovali žádného povšimnutí, nýbrž naložili s nimi tak, jak to škváry prolhaných a bezectných zákeřníků zasluhují. Proč nevystoupí proti nám veřejně?

Agitační výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty

Tiskový výbor „Dělnických Listů“.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18

DOPIS ANARCHISTY VÁCLAVA CHOCHOLY Z MOUNT PLEASANT (1894)

Ctěná redakce „Dělnických Listů !“

Přiložené zasílám sběrací listinu čís. 23 ve prospěch rodin uvězněných soudruhů ve Woodville, Pa., na kterou jsem sebral částku 87.21, které jsou přiložené v poštovní poukázce. Dárky, které tito soudruzi na listině psané darovali, jsou u většiny poslední plat a některý ještě i to si musel od druhého vypůjčit, neb pracujeme jako praví otroci za tak sníženou mzdu, že sotva na živobytí vydělati možno.

Mzda nám snížena od prvního února a k tomu se musel každý, kdo chtěl pracovat, upsati, že jest volný za sníženou mzdu pracovat. Každý vděky tak učinil jako obětní beránek bezedného molocha a nebylo možno jináče učiniti, neb kdyby jeden tak neučinil, 50 jiných hned na jeho místo čeká a sami sebe do otroctví a k otročení nabízejí.

Toť jest ta americká svoboda! Jest zrušeno otroctví? Nikoliv! Otroctví panuje, ale v jiné formě. Dříve byli otroci chytáni a prodáváni, teď ale otroci přichází sami a s pláčem a prosbou nabízejí své zdraví a svůj život ke koupi a z těchto otroků, z  jejich zdraví a životů staví otrokáři paláce, válí se v přepychu, hromadí miliony a tvůrce všeho bohatství, dělník — zmírá hlady. To se zove pokrok v osvíceném devatenáctém století!

Se sociálně revolučním pozdravem,

Václav Chochola.

Mount Pleasant, Pa. V březnu 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č. 21

SOUDRUHŮM A ODBĚRATELŮM DĚLNICKÝCH LISTU (1894)

Soudruzi, přátelé!

Nejsme milovníky nářků, bědování a škemravých jeremiád, neboť mužům, bojujícím za svobodu lamentace a hořekování nejméně sluší. Neobtěžovali jsme vás od počátku založení tohoto listu žádnými lamentacemi, dnes ale nás povinnost a zodpovědnost volá, bychom k vám vážně promluvili. Leží před vámi 22. číslo „Dělnických Listů,“ orgánu „Mezinárodní Dělnické Jednoty“ v Americe, který byl z usnesení vašeho na konferenci v Chicagu založen.

Uplynulo již tedy téměř půl roku od vycházení listu. Vašim usnešením vložena na nás v New Yorku povinnost vydávání a řízení orgánu Jednoty a my ji milerádi přijali a svědomitě, poctivě a obětavě starali jsme se o společný nás všech časopis.

Vzdor děsné průmyslové krisi a bídě mezi dělnictvem, vzdor zuřivé protiagitaci, boycottu a všem piklům na zničení našeho listu se strany sociálních demokratů od „Hlasu Lidu“ a od „Práva Lidu,“ udrželi jsme váš orgán přes zimu k zlosti všech protivníků a intrikantů. Vítězně, mužně a odhodlaně odráželi jsme všecky útoky a překonávali všecky tajné i veřejné pikle. Ovšem že museli jsme napnout všecky síly a obětovnost, abysme tu vaši „válečnou lotl,“ váš-časopis udrželi nad vodou.

Soudruzi a přátelé uvažte, my téměř půl roku zasíláme již několik set čísel „Dělnických Listů“ čtenářům na úvěr. Časy jsou zlé, práce málo, výdělky skoro žádné a bída veliká; to jsme věděli a ze všech stran se nám podobné nářky zasílaly. Nehrdlili jsme odběratele, nýbrž důvěřovali v ně, že svou platební povinnost vykonají, jakmile budou moci a sami napjali jsme všecky sily a obětavost až do krajnosti.

Nyní jsme vysíleni, vyčerpáni. Soudruzi, nyní je na vás řada, nyní musíte vy pomoci! My jsme zrovna jako vy jen chudí dělníci, žijící z hladové mzdy a nemáme mimo holých rukou také ničeho. A jeli bída letos veliká všude, tu v New Yorku byla a je dosud snad největší. Soudruzi naříkají na venkově, že nemohou zaplatit předplatné, což je zajisté v mnoha případech pravdou. Ale nemohouli soudruzi zaplatit za čtvrt roku 60 centů předplatného, jak my v New Yorku, těch několik soudruhů, kteří starají se o vydáváni „Dělnických Listů,“ máme každý týden sehnat na celý náklad listu? Odkud to máme brát? Naše platební povinnosti jsou veliké a nyní přesahují již naše síly.

My jsme se uskrovnili, utáhli ve všem a hospodařili, že by to málo kdo dovedl. Nyní apelujeme na vás, na všecky spolky Mezinárodní dělnické Jednoty, na všecky opravdové soudruhy a poctivé odběratele: konejte všichni svou povinnost, tak jako my jí konáme!

„Dělnické Listy“ mohou dobře vycházet!, když soudruzi budou chtít, když zapraví své předplatné a budou se starat o jejich rozšíření. Doposud většina spolků Mezinárodní dělnické Jednoty a většina soudruhů pro svůj list nic neučinila. Několik set odběratelů nezapravili ještě ani předplatné za první čtvrtletí. Jak má list náš vycházeti a prosperovati? List ten založen byl Mezinárodní Dělnickou Jednotou, on zájmům a zásadám jejím poctivě a věrně slouží, nuže, je to povinností, by celá Jednota se o jeho existenci starala a nikoliv jen jednotliví obětaví soudruzi a několik čilých a zásadě věrných spolků!

Soudruzi! Udrželi jsme „Dělnické Listy“ přes tu nejhorší dobu, přes zimu, nyní, když se práce otevírá a poměry lepší, konejte též vy svou povinnost, by jsme existenci jejich postavili na pevný základ! To může se stát zapravením dluhovaného předplatného a hojným předplácením vůbec.

Žádáme tudíž snažně všecky, kteří za časopis dluhují, by svou povinnou částku co možná nejdříve zapravili.

Soudruhy a všecky, kteří potřebu radikálního časopisu uznávají žádáme, by se o rozšíření a podporu „Dělnických Listů“ starali. Bylo by to špatným vysvědčením pro stranu, pro „Mezinárodní Dělnickou Jednotu,“ kdyby nedovedla udržeti si svůj orgán, který si sama založila, pro „Jednotu,“ která má tolik spolků!

Ku konci prohlašujeme, že všem, kteří za půl roku dluhuji a do 26 čísla dluhovanou částku nezapraví, bude zasílání listu 26. číslem zastaveno. Výjmuti budou jen nemocní a bez práce jsoucí a ti, kteří se „čestným slovem zavážou,“ že zaplatí, jakmile budou mít praci. K tomuto kroku donucuje nás povinnost a zodpovědnost. Doufáme, že nám bude všude porozumněno a žádoucí pomoc poskytnuta.

Tiskový výbor „Dělnických Listů.“

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 31.03.1894, č. 22

DOPIS ANARCHISTY K SITUACI HORNÍKŮ VE STÁTĚ OHIO (1894)

Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

Musím napsat několik řádek z našeho uhelného distriktu. Horníci ze státu Ohio měli podepsanou smlouvu, týkající se mzdových a pracovních pravidel, až do 1. května. Ale uhelní baroni, vidouce že uhlokopové v jiných státech pracují laciněji, zaslali nedávno presidentu státní Union of Mineworkers telegram, by svolal konvenci. Každý ví proč.

Na konvenci bylo ujednáno, že uhlokopové do 1. května setrvávají na platné smlouvě a nepodvolí se žádné redukci mzdy, kterou nám uhelné společnosti chtěly snížit o 20 procent. Dále bylo usnešeno, že se to má dát k odhlasování všem dělníkům ve státě.

Ale naší slavní vůdcové hornické organisace, ti prohnaní darebáci, svolali ještě jednu konvenci a tam to zfixovali a vyprali z jedné vody na čisto. Uhlasovali, že mají dělníci příště kopat uhlí za 50 ctů. tunu, což je veliká redukce mzdy. Nuže, k takové dřině nás odsoudili naši úředníci, kterým platíme $1500 ročně. Tak jsme přijali tedy co nám kapitalisté nabízeli a nyní přece stojíme, neboť „štrekaři“ mysleli, že jím neutrhnou a proto na ty, co pracujou od tuny nedbali. To je však mohlo napadnout, že když nám utrhli na tuně, že jim utrhnou od yardu a proto měli být s námi za jedno.

Lide, kdy už dostaneš rozum a vezmeš karabáč na tu vyděračnou kapitalistickou chátru a vymrskáš ji ze země! Dělníci, nám nepomohou žádné konvence, kde nás naší zástupci zradí našim vyděračům. My můžeme býti osvobozeni jen když celé to nynější nespravedlivé zřízení kapitalistické bude odstraněno. K tomu cíli je potřeba pracovat všemu pracujícímu lidu.

Poučováním a agitací k převratu!

Na zdar!

Se socialistickým pozdravem

Štěpán Herink.

Drill, 21. února 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č.18

CO NÁM PROSPĚJOU VOLBY A ZÁKONY (1894)

New Bedford, Mass., 24. února 1894.

Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

An se poslední dobou i v našem dělnickém táboře několik politických hovniválů vyskytlo, kteří k vůli nějaké té jaternici svůj ideál do zdejší politické hnojnice zatáhnout chtějí, tu podávám několik obrázků z našeho města oněm dělníkům, kteří snad dosud podobné neviděli, aby se přesvědčili, co volba a zákony dělnictvu prospějou.

Před dvěma roky přijat byl v legislatuře státu Massachusetts zákon, který zapovídal veškeré pokutování dělnictva v  bavlněných továrnách. Továrníci však jako na posměch, pokutovali dělnictvo mnohem více než před tím.

Když konečně zdejší tkalcovská unie jednoho továrníka zažalovala a pře tato octla se před nejvyšším soudem, tu prohlásil podplacený soudce onen zákon za neústavní!

Před půl rokem byly zdejší bavlněné továrny na sedm neděl zavřeny, což tu nejstrašnější bídu mezí dělnictvem mělo za následek. Konečně počlo se pracovat 40 místo 50 hodin týdně a veškerému dělnictvu strženo dvacet procent ze mzdy — tak že průměrný výdělek tkalce obnášel tři dollary týdně! Před třemi týdny udělali opět továrníci delší kusy, místo 50 až 75 yardů, aniž by něco na mzdě přidali.

Tkalcovská unie svolala několik protestních schůzí a vyslala pětičlenný výbor k řediteli továrny, který měl podat stížnost dělnictva. Ředitel se smíchem jim odpověděl, že mohou být rádi, že vůbec práci mají! Když konečně vyslala unie 10členný výbor do státní legislatury, aby zde svojí stížnost vůči továrníkům přednesl, tu oznámil ředitel srážku mzdy o třináct procent!

Následovala stávka asi 250 tkalců, která dosud trvá a když ředitel s dělnictvem o vyrovnání ani mluvit nechtěl, tu vyslán opět 10členný výbor ke guvernérovi státu se stížností, což mělo za následek, že ředitel zavřel ještě jiné dvě továrny a vyhodil několik set dělníků na dlažbu.

Toť jsou vymoženosti dělnictva, kterých se zákonitou cestou domohlo a doufáme, že to mnohému, který od zákona svou pomoc očekává, oči otevře. Oněm politikářům však, kteří vzdor těmto obrazům, které se jim před očima každodenně vyskytují a kteří vzdor tomu dovolují sobě onomu nebohému lidu hlásat, že jen zákonitou cestou své svobody se domůže, těm pravím:

Chátro bezectná! styďte se aspoň sami před sebou, když před jiným již žádného studu nemáte! Já vám tu jitrnici, za kterou se ženete, přeju; pozřete jí třeba i se špejlema, ale nemyslete si, že pracující lid jest tak na duchu kleslý, že vaší bídnou úlohu, kterou hrajete, nepozoruje.

Pilník.

*Jméno hovnivál nalezl jsem jednou v týdenním „Hlasu Lidu.“

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18

F. HLAVÁČEK: KOMUNA BUĎ NÁM VZOREM I POUČENÍM (1894)

V největší tísni, zoufalství a tlaku,

uprostřed března náhle z temných mraků

vyšlehnul blesk a oheň vzpoury vzplanul.

Ten lid, jenž hlad a muka robství snášel,

hle, poznal se a cestu rázem našel

ku svobodě, po níž tak dlouho práhnul.

Rozmachem obra v revolučním boji,

dokázal slavné svrchovanost svoji,

když jařmo svrh a komunu si zřídil.

A Paříž, obležena kol svých prahů

a strýzněna od franko-pruských vrahů,

zajásala, když tyran z ní se klidil.

O Paříži! ty město velkých činů!

jen jednu tobě vyčítáme vinu: —

že vítězství své dalas vyrvat sobě!

O Paříží! ty revolucí máti,

hleď omylů a chyb se vystříhati,

až k revoluci sáhneš v příští době!

Již nová zas se katastrofa blíží,

lid sténá pod hroznou tyranství tíží

a chystá se, by dobyl si svá práva.

Březnoví reci, vy mu buďte vzorem,

nechť udrží však, co dobyde vzdorem,

ať volné komuny zas vzejde sláva!

František Josef Hlaváček

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18

František Josef Hlaváček (1853 – 1957)