DOPIS ANARCHISTY Z WILMERDING (1894)

Wilmerding, Pa.

Ctěná redakce Dělnických Listů!

My jsme zde dosud na stávce a já jsem od 1. března 1894 ještě o práci ani nezavadil. Stávka trvá dosud v nezměněném stavu, vzdor tomu, že všecky kapitalistické noviny prohlašují, že jest stávka uhlokopů po celé Americe skončena.

Zde jest tomu docela jinak. Nám zde nastává nyní teprvé ten nejkrutější boj. New York, Cleveland Gas & Coal Co. si umínila, že nebude více platit než 55 centů od tuny velkého uhlí a stávkáři si zase umínili, že nebudou dříve pracovat, dokud společnost nebude platit distriktní ceny, to jest 69 centů od tuny. Nám není jinak možno, vždyť bychom za 55 centů od tuny při největší dřině nevydělali ani na to nejnutnější.

Společnost započala 3. srpna pracovat se skéby. Své staré dělníky vyházela i s rodinami z baráků a jsou to většinou Češi. Bída jest mezi lidem veliká a pomoc odnikud nejpřichazí. Nepoužije-li Hornická unie všech prostředků k naší obraně a pomoci, bude nepochybně boj náš ztracen. Tím by byla zase zasazena velká rána všem uhlokopům v pittsburském uhelném distriktu.

Až dosud pracuje na pěti dolech v našem okolí všech skébů i se šerify 66, to jest asi 20 šerifů, kteří mají větší strach než stávkáři.

Rád byl bych si předplatil Dělnické Listy, poněvadž vidím, že poctivě háji práva dělnická a úplně souhlasím s vašimi náhledy, jak píšete. Pro velkou bídu nemohu však ještě předplatné zapraviti. Přeji vám mnoho zdaru a volám jen tak dále! Dělnické Listy měl by čisti každý dělník český.

Na zdar!

ODPOVĚĎ SPOLKU ARBEITERBUND NEODVISLOU MEZINÁRODNÍ OMLADINOU V CHICAGU (1894)

Odpověď Arbeiterbundu v New Bedford, Mass. Ctění přátelé! Na vaši otázku v zaslánu v „Dělnických Listech“ ze dne 5. června t. r.: „na jaké časo- pisy a knihy onu sbírku konáte?“ — odpovídáme:

V „Neodvislé Mezinárodní Omladině“ usneseno bylo vydati a rozeslati na všechny spolky a skupiny, jež se hlásí k „bezvládně obecenským“ zásadám sběrací listiny ku zařízeni knihovny pro Neodvislou Mezinárodní Omladinu v Chicagu a ku podpoře „bezvládně obecenských časopisů“ jako jsou „Dělnické Listy“ v New Yorku a „Volné Listy“ v Brooklyně.

Dále, aby soudruzi lepší přehled přes revoluční hnuti měli, usneseno odebirati a dle možnosti podporovati evropské radikalní časopisy, které neustálým pronásledováním jsou na pokraji úpadku jako „Omladina“ v Mostě a „Volné Listy“ ve Vídni. Přátelé, naše slabá pomoc jim prospěje mnoho a tudíž neopouštějme Evropu, kde ideje „bezvládí“ zápasí s vládními pochopy na život a na smrt a tudíž hleďme všichni vzdor tomu že pomoc naše slabá, pomoci tam, by aspoň již jedenkiáte v  Evropě konec tomu otroctví učiněn byl.

A spojenými silami“ v které i Vy přátelé věříte, pouta otrocká rozdrcena byla a pročež každého laskavě žádáme komu možno by aspoň malinkou částkou přispěl k účeli tak šlechetnému.

„Neodvislá Mezinárodní Omladina“ v Chicagu.

Dělnické Listy jsou laskavě žádány, by tuto „Odpověď“ otiskly.

Václav Mirošovský.  

DOPIS ANARCHISTŮ Z WHEELING CREEK (1894)

Wheeling Creek, G., v květnu 1894.

Čtenářům „Dělnických Listů“ je známo, že již několik týdnů trvá všeobecná stávka uhlokopů. Proto i my v našem okolí máme tu čest, pochlubit se, že jsme podílníky té bídy, o pardon ! — chtěl jsem říci té rozkoše, kterou užívají jen ti, pro které se celý rok dřeme a své síly a zdraví za mizernou almužnu jim obětujeme.

A skutečně je to na pohled krásná svoboda, neb horníku se málo kdy dostane takového zdravého vzduchu, jakého nyní požíváme pří té stávce. O jak se to lehce dýchá a dobře tráví, žel že jen není z čeho a co! Uhelní vydřiduchové dobře ví, čeho je nám potřeba, ale nechtějí nám toho dopřáti. Než by nám přidali kus chleba, raději dovolili, že si můžeme trochu odpočinout od té dřiny a zotavit se poněkud na zdravém vzduchu a tak žijeme při té stávce jako každý kapitalistický lenoch, jen že s tím rozdílem, že kapitalistický trubec, když jde na „zdravý vzduch,“ kterýž má ale vždy a všude, jest vykrmen jako ten krmený vepř na západě a jde k  moři nebo do horské krajiny, aby mu žaludek hodně a rychle trávil. Jak mu slehne, hned má po ruce lahůdek a vín všeho druhu, jelikož to sloužící za ním přinesou, kdežto horník na stávce, když jde na zdravý vzduch, tak má v žaludku solo, hlavu plnou starostí a nápoj si může vzít z potoka. To je právě ten rozdíl mezi kapitálem a prácí.

Když ale člověk celou tu massu dělnickou bedlivě pozoruje, tu musí uznat, že za dnešních poměrů a nerozumu dělníků ani jinak býti nemůže. Na příklad zde se nesmí pracovat ani na vozy uhlí pro město; proti takovému dělníku se zakročí kdyby chtěl pracovat, byť by třeba největším hladem k tomu byl donucen.

Ale po zdejší trati se vozí denně na sta vozů uhlí a proti tomu se musí mlčet, neb jsou to uhelní baroni, kteří uhlí to dávají pod ochranou policie, šeriffů a milice od skébů jinde kopat a po dráze dopravovat Proti takové dopravě uhlí nesmí se nikdo opřít, to by bylo proti zákonu a to stát přísně trestá.

Nejsem proti tomu, když se každý „benk“ (důl) zastaví, neb jsem přesvědčen, že kdyby na žádném důlu se nepracovalo, že bysme brzo obdrželi co žádáme. Ale malé „benky“ zastavit a velké nechat pracovat —jaký to má účel? Každý ví, že je to k naší záhubě. Uhelní baroni dobře ví, s kým mají co činit a také dovedou vždy vše využitkovat — k svému prospěchu a naší škodě. Je to velký nerozum od dělníků, že ten dobrácký a trpělivý lid tomu posud lépe nerozumí a musí se přesvědčit, že podobné prostředky mu nepomohou a až to se stane, že se chopí prostředků lepších. Jednání toho nevědomého lidu mě tedy nepřekvapilo, ale překvapilo mě, že při podobném zastavení práce jeden také prý ,.anarchista“ (???) se vyslovil, že by bylo nejlépe, kdo nejde s sebou, tak ho vytáhnout z domu a pořádně mu nabít.

Dále se vyslovil jeden (přítel kořalky), že prý musí soudruh Šťastka postavit se jim v čelo, až půjdou zastavit horníky by nepracovali. „Ať prý nám ukáže, jaký je anarchista,“ pravil. Jaký to nesmysl! Když klábosíte, že jste také anarchisté, kde jste vzali to právo, někoho nutit k podobným a bezúčelným nesmyslům? Vy ani nevíte, že anarchismus je proti každé autoritě a vůdcovství ?! A dále, kde jste slyšeli, že by se byl některý soudruh mstil na dělníku, — vyjímaje sebeobranu, která však nemá se mstou nic společného? A vy se nestydíte říci, že by bylo nejlépe, kdo nejde vámi vytáhnout ho z domu a sbít ho? To jste pěkně pochopili zásady anarchismu! A co se tyká soudruha S., ten jak já ho po dlouhá leta znám, nikdy na podobný nesmysl a surovost nepůjde, obzvlášt s takovými lidmi jako jste vy dva vytečníci! Vůbec já bych vám radil, abyste se učili znát od abecedy tu šlechetnou ideu a až se jí naučíte aspoň částečně znát, pak se musíte každý za své hořeji uvedené vyjádření stydět až po uši. Proto prozatím neříkejte že jste anarchisté, neb. podobným jednáním dělali byste té nejšlechetnější idei jen ostudu. Každý poctivě smýšlející soudruh musí na vás pohlížet s opovržením, když vidí že studu neznáte.

A nyní něco o tom novém spolku, který se v posledním čísle „Volných Listů“ objevil v  adresáři. Tento spolek byl založen z osobní zášti a sice obč. Pancem aWinzheimerem, bývalými to členy „Čtenářské Besedy.“ Tento Panc napřed pracoval k  tomu, by soudruh Štástka učinil u Čtenářské Besedy nemožným. Ale přepočítal se, neb soudruh Štástka osvědčil se vždy co poctivý a obětavý, jakož i zásadní muž a co takový je zde jako i v Evropě všeobecně znám a já mu to dosvědčuji, aniž bych mu chtěl pochlebovat, ale jest povinností nás ostatních konstatovat pravdu proti těm, kteří se na něho sápou. Zkrátka všichni řádní soudruzi brzo toho Pance prokoukli a tak on sám obdržel všude kopanec. Když ale nemohl nic jiného, tu přinesl celé „vídenské punktace“ o 16ti odstavcích, by je spolek přijmul za „domácí řád.“ Toť se rozumí, že takové staré copařské haraburdí náš pokročilý spolek jednohlasně zamítnul a Panc utržil si jen blamáž.

Ze msty za to spřáhnul se s kejklířem W., který dokud měl byznys, tak byl anarchistou a když mu byznys přestal a náš spolek dal na podporu „D. L.“ $20, tu byl oheň na střeše. My prý nepotřebujeme žádné D. L. Tento Němec je úhlavním nepřítelem časopisu „Freiheit“ a vůbec všech anarchistů. A co je? Nic. Jeho zásada je byznys a heslem: „kdo dá víc!“

A tito dva lidé P. a W. založili spolu ten nový podporující spolek a mysleli, že náš spolek rozbíjou. Ale na to zapoměli, že v našem spolku jsou zastoupeni soudruzi mladí, ale poctiví a zásadě věrní a že s takovou protiagitací získají si jen nej větší opovržení a našemu pokrokovému spolku nic neuškodí. A tak se také stalo.

A jaké zásady má ten nový spolek? Vyjma podporující myslím že žádné. Členové to svým jednáním odůvodnili sami. Čeští členové prohlásili ve schůzi za orgán „V. L.“ a „D. L.,“ ale protože prý jim tiskový výbor sdělil, že v „D. L.“ nemohou být přijímány do adresáře spolků „Mezinárodní Dělnické Jednoty“ spolky podporující, tu někteří nyní říkají, že prý „D. L “ „porušili“ (?) zásadu, kdežto „V. L “, které se vždy vydávají za nejradikalnější anarchistícký list, ty neporušily zásadu, když si daly na první místo do adresáře spolek podporující, který založili dva největší nepřátelé anarchismu? — Němečtí členové tohoto spolku přijali pak za orgán německý, sociálně demokratický kšeftovní list „New Yorker Volkszeitung“. Z toho již každý pozná, že o nějaké pevné a dobré zásadě u novéhó podporujícího spolku nemůže býti ani řeči.

My litujeme jen těch dvou soudruhů, Sumra a Marxa, aneb jsme přesvědčeni, že necha-li se těm dvoum F. a W. svésti a že jsou to řádní mužové a též některé Čechy, ale jsme přesvědčeni, až je poznají, že se od nich odvrátí a přidruží se zase k mužům opravdu svobodomyslným a pokročilým. Bodlák.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 02.06.1894, č. 31

DOPIS Z NEW BEDFORFD DĚLNICKÝM LISTŮ (1894)

NeW Bedford, Mass., 17. května 1894.

Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

V poslední naší schůzi předčítán byl dopis tiskového výboru a jednohlasně přijato, za adresář v našem orgánu zaplatit. Za tímto účelem sešli jsme se již dvakráte k soukromé zábavě a vytěžili jsme dva dollary. V zábavách budem pokračovat a doufáme, že do roka zaplatíme náš adresář několikrát.

Co se agitace ve prospěch „Dělnických Listů“ v našem městě týče, nemůžeme Vás mnoho potěšit. Po celé půlletí docházelo na jednatele 20 čísel, z nichž 14 každý týden bylo rozdáno mezi zdejší Čechy pro agitaci, takže není zde ani jedna česká rodina, která by nebyla „Dělnické Listy“ dostala několikrát do rukou, avšak vše marně!

Nahlížíme, že české dělnictvo začíná šetřit teprvé u dělnického časopisu. Usnesli jsme se, žádná čísla více zadarmo nerozdávat, neb nám také žádná manna z nebe nepadá. Kdo pak si chce „Dělnické Listy“ předplatit, neb aspoň každý týden číslo za 5 centů odkoupit, ten nechť se přihlásí u soudruha Jana Kuthana, který každému s radostí poslouží!

Jménem Arbeiterbundu tajemník.  

DOPIS ANARCHISTY Z PORTLANDU (1894)


Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

Dne 22. března 1894 měli portlandští zpátečníci přeslavný den. Neal Dow, jejich vůdce slavil 901eté narozeniny. On jest ten člověk, který nese vinu toho, že udřený dělník sklenici vína neb piva si popřáti nemůže. O 7. hod. večer byl prostranný sál v „City Hall“ přeplněn lidem všeho druhu, aby slyšeli a viděli oslavu toho muže, který se o jejich blaho tak svědomitě stará. Odbýval se koncert a „oslavenec“ byl lichotivými řečmi za svoje zásluhy vychvalován. Jeden řečník též pravil: Jsouli nynější zákony nedostačitelné na zamezení pítí lihovin, pak jsou ti, kteří za zákony stojí — slabí.

Nedávno jsem četl o jednom „slabém“ šerifu, který má továrnu na doutníky a nejlepší obchod má v těch místech, kde se tajně lihoviny a pivo prodávají. Jedeli do takového místa, tu jest slyšet rolničky na jeho saních z daleka a příjeda na místo, pozvolna koně uváže a jde do vnitř; mezi dveřmi si vzpomene, že zapoměl přikrýti koně, vrátí se, přikryje koně a přijda do vnitř, tam jest již všechno v „pořádku“. Býti sheriffem za takových okolností jest lépe jak presidentem ve Spojených Státech.

Nebylo by se čemu divití, kdyby se jen lihoviny zakazovaly, ale pivo a víno zakazovat a to zase jen chudé třídě dělnické, (zámožní mají ve sklepích pivo i víno pro svoji potřebu a jest jím to dovolené) vrhá divné světlo na zdejší spravedlnost, která jest slepá a hluchá, jedná-li se o rovnoprávnost bohatých a chudých.

Výhody však z toho dělnictvo nemá žádné, že se v hostinci a kromě kostelů neb některých spolků rozličných Ježíšů a Mojžíšů vůbec nikde nesejde. Těch několik centů, které tímto způsobem ušetří, snadno flanďáci na něm vylákají pro „dobré ůmysly a potřeby“.

A továrníci, ti nezůstanou pozadu, vždyť zde platí až 97 centů denně a můj vysávatel, mimochodem podotknuto učitel náboženství v nedělní škole, platí též mnohým jen $1 denně; práce v koželužnách je namahavá všude, ale takové pijavice jak tento holomek je, jsem ještě na světě nepoznal; k  tomu musí být též řádná porce ,svaté lásky‘ k bližnímu zapotřebí, kterou žádný židovský vyděrač se honositi nemůže.

Jen tomu jest se diviti, že dělnictvo zdejší ještě neprohlédlo a není ani naděje na brzskou nápravu, dokud se jim nestáhne docela kůže s hlavy přes uši, neuvěří žádnému, ať jim vysvětluje výhody anarchismu neb tyranii a utiskování kněží a kapitálu. Čím dříve se na ně pohroma přihrne, tím spíše se poznají, agitace jednotlivce je zde bezúčelná.

S revolučním pozdravem Romuald Hrdlička

Portland, Me., 26. března 1894.

F. HÁKA: Z CLEVELNADU DO CLEVELANDU (1894)

Každý člověk jedná dle svého přesvědčení, které nabyl svým způsobem. Proto nemá nikdo práva jinému jeho přesvědčení upírat. Tím méně jest oprávněn „Dělnické Listy“ ostouzet a v posměch uvádět, neboť tím jen sám sobě dává vysvědčení chudoby ducha.

A když dnes neuznává vzdělávací spolky, proč je zakládal! Ó, snad jen k vůli některému renegátu z východu? Já tomuto výtečníku radím, by o vzdělávací spolky neměl žádnou starost, ty se již bez něho obejdou a mimo to mu pravím, by nepřemlouval nikoho, kdo chce k vzdělávacímu spolku přistoupit, jinak bych byl nucen ukázat proč tak činí a při tom by se mohlo stát, že by jeho minulost, která jest tak pestrá, vytažena byla na světlo.

František Háka

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č. 21

TISKOVÉMU A AGITAČNÍMU VÝBORU V NEW YORKU (1894)

Jak známo bylo na konferenci Mezinárodní Dělnické Jednoty v Chicagu, v srpnu 1893 usnešeno, že Jednotou založené knihovny nejsou majetkem jednotlivých spolků, nýbrž celé M. D. J. a mají se, když v jednom spolku byly přečteny, předati spolku jinému.

Dnes ale nalézají se v některých spolcích knihovny přečtené ladem a jiné spolky je potřebuji. Tuto okolnost měli by vzít agitační a tiskový výbor jakož i všecky spolky na zřetel a knihy, které jsou v čítárnách některých spolků přečteny, odevzdat jiným spolkům k poučováni členů.

Čtenářská Beseda ve Wheeling Creek, Bellmont, odevzdala ze své knihovny ku Č. D. V. Spolku K. Havlíček Boborosvský více jak 40 knih a je odhodlána ještě dále knihy kterémukoliv spolku odevzdat a jiné, které její členové dosud nečetli zase přijmouti.

Jen měněním knihoven a čtením knih mohou knihovny Mezinárodní Dělnické Jednoty přinášet náležitý užitek.

Jmenem Čtenářské Besedy Wheeling Creek

Josef Pešek, tajemník, Drill, 5. března 1894.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č.21

PROHLÁŠENÍ ČDVS GRAND CROSSING PROTI ZADRŽOVÁNÍ VĚZEŇSKÉHO FONDU MDJ SOICÁLNÍMI DEMOKRATY (1894)

Česko-dělnický vzdělávací spolek v  Grand Crossing, usnesl v řádné schůzi dne 17. února 1894, prohlásiti, že již jedenkráte jsme žádali, by kooperace Hlasu Lidu předala peníze sebrané k podpoře uvězněných soudruhů straně pod správu Č. D. V. Spolku č. II. v New Yorku a že žádáme, by se tak konečně jednou stalo.

Co se však týká B. Herce, tu představovali jsme si tohoto „neohroženého velikána“ v zcela v jinakém světle a díváme se, že tak nízko poklesnul a to, co za delší čas zbudoval, — ovšem že za peníze — as pomocí věrných soudruhů, to nyní ze msty zavrhuje a bourá. Dle skutků jeho poznali jsme konečně kdo je a víme kam patří a nenecháme se více podvádět, nýbrž půjdeme věrně tou cestou, která nám dříve soudruhy i ním naznačena byla.

Pane B. Herc, vy pohazujete blátem na poctivé soudruhy, při tom ale jste tak krátkozraký, že nevidíte, že to bláto padá zpět na vás.

Jménem Česko-dělnického vzdělávacího spolku v Grand Crossing

Václav Sedláček, předseda. František Kříkava, tajemník.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 24.03.1894, č. 21

PROVOLÁNÍ K AGITAČNÍMU VÝBORU, JAKO I K CELÉ MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTĚ (1894)

Provolání k agitačnímu výboru, jakož i k celé „Mezinárodní Dělnické Jednotě,“ českého odvětví ve Spojených Státech.

New Bedford, Mass. 4. března 1804.

Ctění Soudruzi!

Jak Vám již všem dobře po vědomo, zachvátila, následkem bídného společenského zařízení, průmyslová krise celé Spojené Státy a veškerý pracující lid této země, uvržen v tu nejstrašnější bídu, který jest nucen se svými rodinami pozvolna hlady zmírat. Většina továren jest zavřena a tam, kde se pracuje, jest mzda snížena až o polovičku, což nikterak na výživu dělníka a jeho rodiny nedostačuje.

Dělnická třída této země, která až dosud byla k dělnickému hnutí lhostejná, jest nucena o svém bídném postavení přemýšlet a vskutku nebyl dosud nikdy takový čilý ruch mezi zdejším dělnictvem pozorován jako nyní. Jedni myslejí, že celou touto bídou jsou vinni demokrati, jiní opět tvrdí že celá tato krise jest pouze republikánská demonstrace oproti demokratické vládě. Jedni navrhují volbu republikánů, druzí stávku a třetí volbu sociálních demokratů a tak každý rozechvěně hledá cestu, kterou by se stávající strašné poměry daly zažehnat.

Co myslíte, ctění soudruzi, nenadešla nyní doba, kdy nám povinnost káže, aby jsme před ten pracující lid předstoupili a naše mínění a naše přesvědčení mu zdělili? Máme snad tuto nejpříhodnější dobu k agitaci nechat nepovšimnutou? Zajisté že nikoliv, neb propásli bysme tu nejlepší příležitost.

Náš spolek „Arbeiterbund“ usnesl se v poslední své schůzi zaslat provolání na celou Mezinárodní Dělnickou Jednotu jak českého, tak německého odvětví, aby rokováno bylo o tom, zdali bylo by možno vydat malý agitační spisek, pojednávající o panující krisi v anglickém jazyku, v kterém by bylo pro dělníka snadno pochopitelným slovem naše stanovisko naznačeno a kde by byly různé ty klamné náhledy logicky vyvráceny.

My jsme poslední dobou velké množství anglických brožur rozdali, ale seznali jsme, že ten lid jest panující bídou tůze zaujat, než aby vědecké pojednáni o našem ideálu mohl pochopit. On bídu má před sebou a proto chce vědět, co jest její příčinou a jak možno ji odstranit.

My víme, že naše Mezinárodní dělnická Jednota mnoho peněz v nynější tísni k agitaci nemá, ale doufáme, že se v celé naší Jednotě dva neb tři schopní soudruzi najdou, kteří by onu brožuru z lásky k věci, totiž bezplatně napsali. Dále doufáme, že se při naší Jednotě naleznou soudruzi sazeči, kteří by z lásky ku svému přesvědčení několik minut po práci věnovali a onu brožuru bezplatně vysázeli. Nechť se jen ohlednou na nás, my vyděláme $3 týdně a s radostí i ten poslední cent na své přesvědčení obětujem, pak jim zajisté ta oběť nebude tak velikou, kterou na nich žádáme.

Takto vydaná brožura stála by pouze papír a tisk, tak že by každý jednotlivý spolek mohl několik set výtisků odebrat a mezi dělnictvo rozdat, aniž by to bylo s velkými výlohami spojeno.

Jestliže i německá strana v tomto směru s námi bude pracovat, pak můžeme zahájit hromadnou agitaci, která by zajisté budoucnost našeho hnutí v této zemi zajistila.

Ctění soudruzi! Toto jsou naše návrhy, které Vám k posouzení předkládáme. My vyzýváme Vás jménem naší svaté věci a jménem těch nevinných dítek dělnických, které jsou nuceny v přítomné době hladovět, abyste o této věci ve svých schůzích jak náleží pohovořili a náhledy své pak agitačnímu výboru zdělili, který pak jménem naši jednoty může vstoupit v spojení se stranou německou.

Vzhůru soudruzi! nyní jest právě čas, aby jsme lásku svou ku svobodě nejen slovem, nýbrž i skutkem dokázali!

Provolání podobného znění zasíláme též do časopisu „Freiheit.“

S revolučním pozdravem Arbeiterbund.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 17.03.1894, č. 20


K VŠEOBECNÉMU POVŠIMNUTÍ (1894)

Jak se nám z mnoha stran oznamuje, rozesílá známý štváč a pověstný intrikant Josef Kovář z New Yorku a více jiných výtečníků z tábora „Hlasu Lidu“ na spolky a soudruhy lživé a hanlivé dopisy, v nichž nejhanebnějším způsobem ostouzí, podezřívají a špiní soudruhy seskupené kolem „Dělnických Listů“ a při tom též všemožným darebáckým způsobem povzbuzují k boji proti Mezinárodní Dělnické Jednotě a podkopávají důvěru k „Dělnickými Listům“.

Následkem toho upozorňujeme všecky spolky a soudruhy na toto bídácké jednání bezectných štváčů a intrikantů, aby hanopisům takým nevěnovali žádného povšimnutí, nýbrž naložili s nimi tak, jak to škváry prolhaných a bezectných zákeřníků zasluhují. Proč nevystoupí proti nám veřejně?

Agitační výbor Mezinárodní Dělnické Jednoty

Tiskový výbor „Dělnických Listů“.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 03.03.1894, č. 18