PROHLÁŠENÍ ANARCHISTŮ Z NEWARKU PROTI ZADRŽOVÁNÍ PENĚZ VEZEŇSKÉHO FONDU ZE STRANY SOCIÁLNÍCH DEMOKRATŮ (1894)

Ctěná redakce „Dělnických Listů!“

Prosím o uveřejnění. Český dělnický vzdělávací spolek v Newarku, N. J. usnešení stranu peněz Mezinárodní Dělnické Jednoty, jež se nalézají v rukou redakce „Hlas Lidu.“ My rozhodně protestujeme proti tomu, by peníze, které náleží M. D. J. drženy byly v rukou člověka, který ani k M. D. J. nenáleží! Za správce oněch peněz navrhujem i přesvědčení soudruha Jana Březovskýho, člena od Č. D. V. S. čís. 2., by ony peníze řádně spravoval.

Za Č. D. V. S. v Newarku,

Václav Král, t. č. tajemník

Newark, N. J., 21. ledna 1894

POTVRZENÍ ZA OBDRŽENÍ PENĚZ PRO VDOVY A SIROTKY PO CHICÁGSKÝCH MUČEDNÍCÍCH OD ČESKÝCH ANARCHISTŮ (1894)

Potvrzení na obdržené peníze. Thomas Greif, pokladník „Pioneer Aid & Support Association“ v Chicago, zaslal tajemníku agitační ho výboru Ludvíku Cimlerovi v New Yorku písemné stvrzenky na obdržených $7.20 z New Yorku a $5.00 z New Bedfordu, které sebrány byly o slavnostech 11. listopadu ve prospěch pozůstalých po chicagských mučednícich. Stvrzenka pro New Bedford zaslána tamějším soudruhům.

HACAT_B10COVER

DOPIS ANARCHOKOMUNISTŮ Z EDWARDSVILLE (1894)

V minulé schůzi Českého dělnického vzdělávacího spolku usneseno bylo předplatit „Dělnické Listy.“ Nezazlívejte nám, že pro tu chvíli není nám možno více čísel předplatit. Jsou zlé časy a my jsme rádi, když na ten kus chleba vyděláme. Naše mzda obnáší sotva $4 týdně.

Uhelní baroni dřou nás bez nože. Tak ku př. Madison Coal Co. založila pro horníky „podpůrnou“ pokladnu a do té musí každý dělník zaplatit 4 cty. denně, které se mu o výplatě strhnou ať vydělá třeba jen $2 týdně. K  tomu strhne se mu ještě za byt atd. a tak mnohý z nás nedobírá téměř nic.

A vzdor této děsné bídě jest zde mnoho dělníků ku svým zájmům úplné lhostejných. Když je zvu do schůze anebo jim dám číst pěkný článek, tu mi odpoví: „Dej mi pokoj, já se toho bojím, kdyby se to proneslo, vyhnali by mě z práce !“

Hle, tak bojácný a netečný je zde dělnický lid a taková „svoboda“ je ve svobodné prý republice! V despotických zemích v Evropě, jako v Rakousku, Německu, Itálii atd. dělníci nebojí se číst dělnické časopisy a zde ve „svobodné“ Americe netroufají si to! Není to zbabělost?

Ale naše postavení zde je opravdu otrocké. Horník jde ráno o 7 hodin do šachty a musí tam zůstat až do půl šesté večer i kdyby nemohl pracovat. Musí tam mrznout, dýchat zkažený vzduch a pálit olej, třeba neměl vozy a nic ne vydělal! Není to horší než v kriminále? Věru, my budeme hnedle jako ti sibiřští trestanci.

Soudruzi horníci, poznejte se přece a spojte se, abychom společnou sílou zabránili, by nás ten kapitalistický žralok nepožral!

Na zdar sociální revoluci!

A. B. Slosser, Edwardsville, 14. ledna 1894.

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED AKCÍ ČESKÝCH ANARCHISTŮ V USA

POSLEDNÍ AKTUALIZACE 16.6.2019

  • 16.10.1883 – PITTSBURG – Konference Mezinárodní dělnické jednoty v Americe
  • 11.11.1891 – CHICAGO – Slavnost 11. listopadu
  • 5.11.1893 – NEW YORK – Slavnost 11. listopadu
  • 10.11.1893 – WHEELING CREEK – Slavnost 11. listopadu
  • 11.11.1893 – PITTSBURG – Slavnost 11. listopadu
  • 11.11.1893 – NEW BEDFORD – Slavnost 11. listopadu
  • 12.11.1893 – CHICAGO – Slavnost 11. listopadu
  • 12.11.1893 – NEW YORK – Schůze Agitačního výboru Mezinárodní dělnické jednoty
  • 12.11.1893 – CLEVELAND – Slavnost 11. listopadu
  • 12.11.1893 – NEW YORK – Mezinárodní slavnost 11. listopadu
  • 26.11.1893 – PASSAIC – Valná hromada ČDVS „Pokrok“
  • 26.11.1893 – NEWARK – Schůze a přednáška ČDVS (František Hlaváček – Postavení proletariátu v starověku a v době nynější)
  • 2.12.1893 – NEW YORK – ZábavaČDVS č. II
  • 9.12.1893 – CHICAGO – Schůze ČDVS č.I
  • 10.12.1893 – NEW YORK – Schůze Agitačního výboru Mezinárodní dělnické jednoty
  • 10.12.1893 – NEW YORK – Přednáška ČDVS č.II (František Hlaváček – Postavení proletariátu v starověku a v době nynější)
  • 17.12.1893 – CLEVELAND – Valná hromada ČDVS K.H.Borovský
  • 17.12.1893 – NEWARK – Valná hromada ČDVS
  • 23.12.1893 – PASSAIC – Oslava dvouletého trvání ČDVS „Pokroků
  • 28.12.1893 – BOUND BROOK – Zakládající schůze ČDVS „Šumavské pohoří“
  • 30.12.1893 – NEW BEDOFRD – Přátelská zábava Arbeiterbund ve prospěch Dělnických Listů
  • 30.12.1893 – NEW BEDOFRD – Silvesttrovská zábava Arbeiterbund
  • 31.12.1893 – WHEELING CREEK – Silvestrovská zábava Čtenářské besedy
  • 31.12.1893 – NEW YORK – Silvestrovská zábava ČDVS č. II
  • 6.1.1894 – WEST HOBOKEN – Valná hromada ČDV
  • 7.1.1894 – BOUND BROOK – Valná hromada ČDVS „Šumavské pohoří“
  • 7.1.1894 – NEW YORK – Přednáška Čtěnářského zábavně vzdělávacího spolku F. Lassalle (František Hlaváček – „O účelu dělnického hnutí“)
  • 13.1.1894 – CHICAGO – Schůze ČDVS č.I
  • 16.1.1894 – EDWARDSVILLE – Veřejná schůze nezaměstnaných ČDVS (řečnil František Choura)
  • 20.1.1894 – WEST HOBOKEN – Spolková zábava ČDVS
  • 21.1.1894 -NEWARK – Schůze ČDVS
  • 27.1.1894 – CHICAGO – Schůze a přednáška ČDVS č.I (Gustav Haberman – Zákon a mravouka)
  • 27.1.1894 – NEW YORK – Spolková zábava Čtenářského vzdělávacího zábavného spolku F. Lassalle
  • 29.1.1894 – CLEVELAND – Taneční zábava ČDVS K.H.Borovský
  • 3.2.1894 – PASSAIC – Spolková zábava ČDVS „Pokrok“
  • 4.2.1894 – WHEELING CREEK – Schůze a přednáška Čtenářské besedy (Václav Beránek)
  • 10.2.1894 – WEST HOBOKEN – Veřejná schůze České dělnické skupiny
  • 11.2.1894 – EDWARDSVILLE – Schůze ČDVS
  • 17.2.1894 – GRAND CROSSING – Schůze ČDVS
  • 18.2.1894 – PASSAIC – Valná hromada ČDVS „Pokrok“
  • 18.2.1894 – NEW YORK – Schůze Zábavého spolku F. Lassalle
  • 21.2.1894 – WEST HOBOKEN – Spoková zábava ČDVS
  • 3.3.1894 – NEW YORK – Slavnost Pařížské komuny ČDVS č.II a Zábavný spolek F. Lassalle
  • 4.3.1894 – NEWARK – Schůze spolku Arbeiterbund (česko-německý)
  • 4.3.1894 – CLEVELAD – Veřejná schůze ČDVS K.H. Borovský
  • 11.3.1894 – CLEVELAND – Zakládající schůze ČDVS Jan Žižka
  • 16.3.1894 – WHEELING CREEK – Slavnost Pařížské komuny
  • 17.3.1894 -CHICAGO – Slavnost Pařížské komuny ČDVS č.1
  • 17.3.1894 – NEW BEDFORD – Slavnost Pařížské komuny
  • 17.3.1894 – WHEELINF CREEK – Slavnost Pařížské komuny
  • 17.3.1894 – NEW YORK – Mezinárodní slavnost Pařížské komuny
  • 24.3.1894 – NEWARK – Slavnost Pařížské komuny a dvouletého trvání ČDVS
  • 24.3.1894 – CHICAGO – Valná hromada ČDVS č.1
  • 25.3.1894 – CLEVELAND – Slavnost Pařížské komuny ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H. Borovský
  • 1.4.1894 – NEW YORK – Zakládající schůze Dělnické Omladiny
  • 14.4.1894 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Omladiny
  • 14.4.1894 – NEW YORK – Zábava Zábavného spolku Ferdinand Lassale ve prospěch spolkové knihovny a Dělnickým Listům
  • 14.4.1893 – CHICAGO – Schůze a přednáška (Josef Boleslav Pecka – Cíl hnutí dělnického)
  • 16.4.1894 – NEW YORK – Schůze a přednáška Dělnické Omladiny (
    Jan Březovský -Bůh v minulosti, přítomnosti a budoucnosti)
  • 28.4.1894 – NEW YORK – Taneční zábava ČDVS č.II
  • 30.4..1894 – CHICAGO – Schůze ČDVS č.1
  • 30.4.1894 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Omladiny (František Hlaváček – 1.máj a dělnictvo)
  • 1.5.1894 – CLEVELAND – Oslava 1. máje ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H. Borovský
  • 6.5.1894 – NEW YORK – Schůze Zábavného spolku Ferdinand Lassalle a změna názvu na Dělnická Družina Pokrok
  • 6.5.1894 – NEWARK – Schůze ČDVS
  • 12.5.1894 – PASSAIC – Piknik ČDVS „Pokrok“
  • 13.5.1894 – PASSAIC – Přednáška ČDVS „Pokrok“ (František Hlaváček – Původ, vývin a cíle společnosti lidské)
  • 16.5.1894 – NEWARK – Schůze ČDVS
  • 19.5.1894 – WEST HOBOKEN – Schůze ČDVS
  • 22.5.1894 – NEW YORK – Přednáška a schůze Dělnické Družiny Pokroku (Václav Kudlata – O Vývinu lidské společnosti)
  • 28.5.1894 – NEW YORK – Zakládající schůze perleťářů
  • 3.6.1894 – NEW YORK – Piknik ČDVS č. II a Dělnické Družiny Pokroku
  • 10.6.1894 – EWDARDSVILLE – Schůze ČDVS
  • 12.6.1894 – NEW YORK – Přednáška s schůze Dělnické Družiny Pokroku ( Ludvík Cimler – Rozum a násilí.)
  • 16.6.1894 – TOWN OF LAKE – Schůze ČDVS
  • 17.6.1894 – CLEVELAND – Zábava Clevelandské Omladiny
  • 17.8.1894 – NEWARK – Schůze ČDVS
  • 24.6.1894 – NEWARK – Spolkový výlet ČDVS
  • 24.6.1894 – CLEVELAND – Přednáška ČDVS Jan Žižka („Postavení dělnictva staré a nové doby a jeho boje za svobodu.“)
  • 8.7.1894 – NEWARK – Přednáška Agitačního výboru MDJ (Naše postavení oproti dnešní společnosti.“ )
  • 14.7.1894 – CHICAGO – Schůze ČDVS č.1
  • 15.7.1894 – PASSAIC – Přednáška Agitačního výboru MDJ („Náboženský fanatismus“)
  • 26.7.1894 – NEW BEDFORD – Vznik ČDVS rozdělením původní čedko – neměcké Arbeiterbund (založené 1890)
  • 28.7.1894 – WHEELING CREEK – Piknik Čtenářské Besedy
  • 29.7.1894 – NEW YORK – Společný výlet ČDVS č.2, Dělnické Omladiny a Dělnické Družiny Pokroku
  • 29.7.1894 – CHICAGO – Schůze Neodvislé Mezinárodní Omladiny
  • 12.8.1894 – CHICAGO – Agitační schůze ČDVS č.1 a Neodvislé Mezinárodní Omladiny
  • 19.8.1894 – CHICAGO – Přednáška Neodvislé Mezinárodní Omladiny
  • 19.8.1894 – GRAND CROSSING – Vřejná schůze českých anarchistů z ČDVS
  • 26.8.1894 – PASSAIC – Spolkový výlet ČDVS „Pokrok“
  • 1.9.1894 – CLEVELAND – Spolková zábava ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H.Borovský
  • 9.9.1984 – NEW YORK – Spolkový výlet Dělnické Omladiny
  • 23.9.1894 – DILLONVALE – Schůze ČDVS
  • 7.10.1894 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Družiny Pokroku (Václav Kudla – „Dělnictvo a volby“)
  • 10.10. 1894 – NEW YORK – Společná schůze Dělnické Omladiny a ČDVS č.2
  • 14.10.1894 – CLEVELAND – Valná hromada ČDVS Jan Žižka
  • 21.10.1894 – NEW YORK – Zábava a přednáška Dělnické Omladiny
  • 27.10.1894 – CHICAGO – Schůze ČDVS č.1
  • 4.11.1894 – NEW YORK – Slavnost 11.listopadu ČDVS č.II, Dělnická Omladina, Dělnická Družina Pokroku
  • 10.11.1894 – NEW YORK – Zábava Dělnické Družiny Pokroku
  • 10.11.1894 – NEW BEDFORD – Slavnost 11.listopadu
  • 11.11.1894 – CLEVELAND – Slavnost 11.listopadu pořádali ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H. Borovský
  • 11.11.1894 – CHICAGO – Slavnost 11.listopadu na Walheimském hřbitově
  • 14.11.1894 – CHICAGO – Slavnost 11.listopadu ČDVS č.1 a Neodvislá Mezinárodní Omladina
  • 16.11.1894 – WHEELING CREEK – Slavnost 11.listopadu
  • 17.11.1894 – NEW YORK – Zábava Dělnické Omladiny
  • 18.11.1894 – NEW YORK – Okrsková konference newyorských skupin Mezinárodní dělnické jednoty v Americe
  • 28.11.1894 – NEW YORK – Společná schůze Dělnické Omladiny a ČDVS č.2
  • 2.12.1894 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Družiny Pokroku (Václav Kudlata – Zkáza kapitalistické společnosti)
  • 2.12.1894 – CLEVELAND – Valná hromada ČDVS K.H.Borovský
  • 9.12.1894 – NEW YORK – Schůze Agitačního výboru Mezinárodní Dělnické Jednoty v Americe
  • 10.12.1894 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Omladiny (Václav Kudlata – „O Původu, vývinu a cílech člověčenstva“)
  • 15.12.1894 – NEW YORK – Divadelní představení a zábava Dělnické družiny Pokroku (hra: Když ženské pláčou)
  • 16.12.1894 – NEW YORK – Přednáška Agitačního výboru a Dělnické Omladiny (Václav Kudlata)
  • 19.12.1894 – NEW YORK – Schůze ČDVS č.II
  • 22.12.1894 – CHICAGO – Valná hromada ČDVS č.I
  • 23.12.1894 – WEST HOBOKEN – Veřejná schůze Agitačního výboru s cílem založit vzdělávací spolek
  • 23.12.1894 – NEW YORK – Schůze Dělnické Omladiny
  • 24.12.1894 – NEW YORK – Schůze Agitačního výboru Mezinárodní Dělnické Jednoty v Amrice
  • 29.12.1894 – PASSAIC – Zábava ČDVS „Pokrok“
  • 30.12.1894 – PASSAIC – Přednáška Agitačního výboru (Ludvík Cimler)
  • 31.12.1894 – CLEVELAND – Silvetsrovská zábava ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H.Borovský
  • 31.12.1894 – NEW YORK – Silvestrovská zábava a divadelní představení Dělnické Družiny Pokroku ( „Ticho v Čechách“ a „Mýlka o Oko.“)
  • 31.12.1894 – NEW YORK – Silvestrovská zábava Dělnické Omladiny
  • 6.1.1895 – NEWARK – Přednáška Agitačního výboru
  • 6.1.1895 – WEST HOBOKEN – Schůze obnovené ČDVS
  • 20.1.1895 – CLEVELAND – Schůze ČDVS K.H.Borovský
  • 28.1.1895 – NEW YORK – Schůze Dělnické družiny pokroku
  • 6.2.1895 – NEW YORK – Schůze ČDVS č. II
  • 9.2.1895 – PASSAIC – Taneční zábava ČDVS „Pokrok“
  • 10.2.1895 – NEWARK – Velká schůze dělníků ČDVS
  • 10.2.1895 – WEST HOBOKEN – Velká veřejná schůze České Dělnické skupiny ve West Hoboken
  • 2.3.1895 – NEW YORK – Slavnost Pařížské komuny ČDVS č.2, Dělnická Omladina a Dělnická Družina Pokroku
  • 14.3.1896 – PASSAIC – Slavnost Pařížské komuny ČDVS „Pokrok“
  • 16.3.1895 – NEW BEDFORD – Slavnost Pařížské komuny ČDVS
  • 17.3.1895 – CLEVELAND – Slavnost Pařížské komuny ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H.Borovský
  • 23.3.1895 – NEWARK – Slavnost Pařížské komuny a tříletého trvání spolku ČDVS
  • 23.3.1895 – WHEELING CREEK – Slavnost Pařížské komuny Čtenářská Beseda
  • 29.3.1895 – DILLONVALE – Slavnost Pařížské komuny ČDVS „SVORNOST“
  • 6.4.1895 – NEW YORK – Ples a koncert na oslavu jednoletého trvání Dělnické Omladiny
  • 2.5.1895 – NEWARK – Slavnost 1.máje ČDVS
  • 26.5.1895 – NEW YORK – -Společná piknik ČDVS č. II, Dělnické Omladiny a Dělnické Družiny Pokroku
  • 1.6.1895 – PASSAIC – Spolkový piknik ČDVS „Pokrok“
  • 28.7.1895 – PASSAIC – Výlet do Nutley ČDVS „Pokrok“
  • 4.8.1895 – WINFIELD – Velkolepý výlet Tiskového výboru Dělnických listů
  • 11.8.1895 – NEW BEDFORD – Soukromá zábava ČDVS
  • 18.8.1895 – NEWARK – Spolkový výlet k Frantovi Schulcovi ČDVS
  • 31.8.1895 – NEW YORK – Mezinárodní slavnost Sedánu
  • 15.9.1895 – NEWARK – Druhý přátelský výlet do Nutley k soudruhovi Kupkovi ČDVS
  • 22.9.1895 – WINFIELD – Druhý výlet Tiskového výboru Dělnických listů
  • 27.10.1895 – PASSAIC – Okrsková konference spolků Mezinárodní dělnické jednoty
  • 10.11.1895 – NEW YORK – Slavnost 11.listopadu 1887
  • 10.11.1895 – CLEVELAND – Slavnost 11.listopadu 1887 ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H.Borovský
  • 11.11.1895 – NEW YORK – Mezinárodní demonstrace k poctě Chicagských mučedníků
  • 11.11.1895 – CHICAGO – Slavnost 11.listopadu 1887 Neodvislá Mezinárodní Omladina a Český debatní klub
  • 15.11.1895 – WHEELING CREEK – Slavnost 11. listopadu 1887
  • 7.12.1895 – WINFIELD – Zábava na oslavu založení spolku ČDVS
  • 14.12.1895 – NEWARK – Divadelní představení Dramatické jednoty v New Yorku a ČDVS (Spnilá Savojanka čili „Perla Savojská)
  • 14.12.1895 – NEWARK -Taneční zábava ČDVS hraje Klub Lýra
  • 16.12.1895 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Omladiny (Rybakovski – Anarchistický komunismus ve starověku)
  • 20.12.18976 – ORANGE – Poučný rozhovor (Mylné úsudky lidu)
  • 31.12.1895 – NEW YORK – Silvestrovská zábava Dělnické Omladiny
  • 31.12.1895 – NEW YORK – Divadelní představení Dramatické jednoty v New Yorku „Zeť nebo konkurent“)
  • 6.1.1896 – NEW YORK – Přednáška Dělnické Omladiny (Rybakovski – Anarchistický komunismus ve starověku)
  • 11.1.1896 – NEW YORK – Veřejná schůze Literárního a řečnického kroužku „Pokrok“ (Postavení „hlasu Lidu ve hnutí dělnickém a jeho napadání spolku)
  • 18.1.1896 – NEW YORK – Schůze Dramatické jednoty
  • 18.1.1896 – NEW YORK – Schůze Dělnické Omladiny
  • 19.1.1896 – WINFIELD – Přednáška ČDVS (Josef Belza – O původi náboženství)
  • 19.1.1896 – NEW YORK – Společná schůze spolků a dělnických skupin v redakci Dělnických listů
  • 24.1.1896 – ELISABETHPORT – Veřejná přednáška (Václav Kudlata – O vývoji sociální otázky)
  • 26.1.1896 – PASSAIC – Přednáška ČDVS „Pokrok“ (František Hlaváček – Náboženství a socialismus)
  • 26.1.1896 – WEST HOBOKEN – Přednáška České dělnické skupiny (Ludvík Cimler – Postavení dělnictva a účel skupin)
  • 8.2.1896 – NEW YORK – Schůze s přednáškou Dělnické Družiny Pokroku („O pokroku a lidské vzdělanosti“)
  • 15.2.1896 – NEW YORK – Schůze s poučným rohovorem Dělnické Družiny Pokroku
  • 15.2.1896 – WINFIELD – Masopustní zábava ČDVS
  • 16.2.1896 – NEW YORK – Mimořádná schůze Dramatické jednoty
  • 23.2.1896 – NEW YORK – Divadelní představení Dramatické jendoty (hry: „Bratranec“ a „Vysoké zpropitné aneb hluboké mlčení“
  • 1.3.1896 – NEW YORK – Společná porada newyorských a okolních spolků Mezinárodní dělnické jednoty Tiskový výbor Dělnických listů
  • 7.3.1896 – NEWARK – Slavnost Pařížské komuny ČDVS
  • 14.3.1896 – NEW BEDFORD – Slavnost Pařížské komuny ČDVS
  • 14.3.1896 – NEW YORK – Slavnost 25letého jubilea Pařížské komuny
  • 14.3.1896 – NEW YORK – Divadelní předtsvanení Dramatické jednoty (Nihilisti)
  • 16.3.1896 – BALTIMORE – Slavnost Pařížské komuny
  • 20.3.1896 – WHEELING CREEK – Slavnost Pařížské komuny
  • 21.3.1896 – CHICAGO – Slavnost 25letého jubilea Pařížské komuny Neodvislé Mezinárodní Omladiny
  • 22.3.1896 – CLEVELAND – Slavnost 25letého jubilea Pařížské komuny ČDVS Jan Žižka a ČDVS K.H.Borovský
  • 4.4.1896 – NEW YORK – Zkouška na divadelní představení Dramatické jednoty (Mistr Bedrník a jeho chasa)
  • 5.4.1896 – CLEVELAND – Mimořádná schůze s přednáškou ČDVS Jan Žižka (František Choura – Boj dělnictva v starověku a v novém věku)
  • 5.4.1896 – WEST HOBOKEN – Veřejná schůze České dělnické skupiny na téma „Vědění je moc – moc jest vědění“.
  • 18.4.1896 – NEW YORK – Divadelní představení Dramatické jednoty (Mistr Bedrník a jeho chasa čili kozel zahradníkem)
  • 18.4.1896 – NEW YORK – Ples Dramatické jednoty
  • 26.4.1896 – FRANKLIN – Přátelská zábava na rozloučenou Skupina „HVĚZDA SVOBODY“ ve Franklině (spolek se stěhuje do New Yorku
  • 1.5.1896 – CHICAGO – Slavnost 1.máje a založení Česko amerického dělnického Sokola
  • 24.5.1896 – WEST ORANGE – Veřejná schůze ČDVS Newark (Význam dělnické organisace a postavení pracující třídy vůbec)
  • 30.5.1896 – WINFIELD – Velkolepý výlet Tiskového výboru Dělnické listy (koulení kuželek)
  • 31.5.1896 – GRAND CROSSING – Zábava ve prospěch spolkové knihovny ČDVS
  • 4.6.1896 – WEST HOBOKEN – Spolkový výlet České dělnické skupiny do Guttenberského lesa
  • 7.6.1896 – NEWARK – Čtvrletní okrsková porada spolků Mezinárodní dělnické jednoty z New Yorku a okolí
  • 14.6.1896 – CHICAGO – Výlet do zahrady v Riverside Česko americký dělnický Sokol
  • 20.6.1896 – PASSAIC – Třetí velkolepý výlet ČDVS „Pokrok“
  • 4.7.1896 – CHICAGO – Výlet do zahrady v Riverside Neodvilou Mezinárodní Omladinou ve prospěch časopisu „Pochodeň“ a Dělnické listy“
  • 2.8.1896 – CLEVELAND – Piknik na Tišlerovu farmu Agitačního výboru Mezinárodní dělnické jednoty pro stát Ohio
  • 9.8.1896 – NEW YORK – Přátelská vycházka Dramatické jednoty do Cerundova parku
  • 16.8.1896 – WINFIELD – Čtvrletní okrsková porada spolků Mezinárodní dělnilnické jednoty z New Yorku a okolí
  • 22.8.1896 – NEW YORK – Ustanovující schůze Dělnické skupiny „Volnost“
  • 22.8.1896 – NEW YORK – Přednáška a rozhovor na téma „O důlěžitosti spolčování“ Dělnická Skupina „Volnost“
  • 23.8.1896 – NEWARK – Soukromý výlet na farmu F. Šulce v Himmelackfoll ČDVS
  • 30.8.1896 – NEW YORK – Přátelská vycházka Literárního a řečnického kroužku „Pokrok“
  • 5.9.1896 – NEW YORK – Schůze Dělnické skupiny „Volnost“
  • 7.9.1896 – WINFIELD – Velkolepý výlet Tiskového výboru Dělnické listy (koulení kuželek)
  • 19.9.1896 – NEW YORK – Schůze Dělnické skupiny „Volnost“
  • 3.10.1896 – NEW YORK – Schůze Dělnické skupiny „Volnost“
  • 7.10.1896 – WEST HOBOKEN – Výlet Česé dělnické skupiny do Guttenberku
  • 7.11.1896 – NEW YORK – Slavnost 11. listopadu 1887
  • 8.11.1896 – WEST HOBOKEN – Přednáška České dělnické skupiny (O svobodě)
  • 8.11.1896 – CLEVELAND – Slavnost 11. listopadu 1887 ČDVS K.H.Borovský
  • 9.11.1896 – NEW YORK – Mezinárodní slavnost 11.listopadu 1887 (International club Freiheit)
  • 11.11.1896 – CLEVELAND – Slavnost 11.listopadu 1887 ČDVS Jan Žižka
  • 11.11.1896 – CHICAGO – Slavnost 11.listopadu 1887 Neodvislá Mezinárodní Omladina a Ústřední jednota českých unií
  • 14.11.1896 – PASSAIC – Slavnost 11.listopadu 1887 ČDVS „Pokrok“
  • 14.11.1896 – WHEELING CREEK – Slavnost 11.listopadu 1887 (Čtenářská beseda)
  • 21.11.1896 – NEW YORK – Slavnost tříletého trvání Dělnických listů
  • 21.11.1896 – NEWARK – Slavnost 11. listopadu 1887
  • 28.11.1896 – NEW YORK – Agitační schůze s přednáškou (Václav Kudlata – Vývin socialismu)
  • 29.11.1896 – NEW YORK – Čvrtletní porada spolků Mezinárodní dělnické jednoty z New Yorku a okolí
  • 19.12.1896 – NEW YORK – Agitační schůze s přednáškou (V. kroužilka – O původu člověka)
  • 19.12.1896 – WEST HOBOKEN – Taneční zábava České Dělnické skupiny
  • 21.12.1896 – CHICAGO – Schůze Českého Amerického Dělnického Sokola v Chicagu a přihlášení se k anarchismu
  • 26.12.1896 – PASSAIC – Slavnost založení České Dělnické Omladiny
  • 31.12.1896 – NEW YORK – Silvestrovská zábava ČDVS č.2, Dělnické Družiny Pokroku, Dělnické Omladiny
  • 31.12.1896 – CLEVELAND – Silvestrovská zábava ČDVS jan ŽižkaJ
  • 2.1.1897 – NEW YORK – Agitační schůze s přednáškou (Šmailer – O ženě)
  • 9.1.1897 – NEW YORK – Velká posmrtní schůze jana Neveho Literárního a řečnického kroužku „Pokrok“
  • 13.2.1897 – NEW YORK – Veřejná schůze na téma „Nová inkvizice ve Španělsku“
  • 14.2.1897 – WEST HOBOKEN – Veřejná přednáška ČDVS (Dělnická otázka dnes)
  • 27.2.1897 – NEW YORK – Schůze a přednáška Skupiny „Volnost“ („Komuna Pařížská)
  • 28.2.1897 – CLEVELAND – Schůze ČDVS K.H. Borovský
  • 6.3.1897 – NEW YORK – Schůze Literárního řečnického kroužku „Pokrok“
  • 6.3.1897 – WINFIELD – Taneční zábava ve prospěch Dělnických listů
  • 7.3.1897 – WINFIELD – Veřejná schůze
  • 7.3.1897 – CLEVELAND – Veřejná schůze ČDVS Jan Žižka
  • 10.3.1897 – WHEELING CREEK – Slavnost pařížské komuny (Čtenářská Beseda)
  • 13.3.1897 – CHICAGO – Slavnost Pařížské Komuny Česko Americký Dělnický Sokol
  • 13.3.1897 – NEWARK – Slavnost Pařížské Komuny ČDVS
  • 14.3.1897 – CLEVELAND – Slavnost Pařížské Komuny ČDVS Jan Žižk
  • 20.3.1897 – NEW YORK – Slavnost Pařížské Komuny (anglicky řečnila Emma Goldmannová)
  • 20.3.1897 – ELISABETHPORT – Vřejná přednáška Česko Amerického Dělnického Sokola na téma: „Individualismus a komunismus“
  • 21.3.1897 – CLEVELAND – Slavnost Pařížské Komuny ČDVS K.H. Borovský
  • 27.3.1897 – PASSAIC – Slavnost Pařížské komuny spojená s svobodomyslným pojmenováním dítek
  • 28.3.1897 – PASSAIC – Rozhovor „O společenském rozkladu a budování nové společenosti“
  • 1.5.1897 – CHICAGO – Slavnost 1. máje Česko americký dělnický Sokol
  • 1.5.1897 – CLEVELAND – Slavnost 1. máje ČDVS Jan Žižka
  • 1.5.1897 – WEST HOBOKEN – Slavnost 1. máje Dělnické skupiny a Českého střeleckého sboru
  • 22.5.1897 – PASSAIC – Čtvrtletní konference newyorských a vůkolních spolků Mezinárodní dělnické jednoty
  • 29.5.1897 – NEWARK – Divadelní před představení a taneční zábava ve prospěch České svobodomyslné školy v Newarku
  • 1.6.1897 – NEW YORK – Schůze Dělnické Omladiny
  • 5.6.1897 – NEW YORK – Ústanovující schůze Ústředního tělesa českých unií a pokrokových spolků v New Yorku
  • 5.6.1897 – PASSAIC – Čvrtý velkolepý piknik ČDVS „Pokrok“
  • 5.6.1897 – WEST HOBOKEN – Schůze Česko Dělnických Neodvislých Sokolů
  • 13.6.1897 – CHICAGO – Velký výlet česko Amerického Dělnického Sokola do Riverside
  • 13.6.1897 – CLEVELAND – Schůze ČDVS K.H.Borovský
  • 13.6.1897 – WINFIELD – Schůze ČDVS
  • 27.6.1897 – SAINT LOUIS – Druhý velkolepý výlet Dělnického sboru Sokol Tyrš do Potomak parku

DOPIS FRANTY CHOURY, 17.1.1894

Dle 16. ledna 1894 svolána byla velká schůze bez práce jsoucích do Mansfieldu z míst Mansfield, Woodville, Essen, Heidelberg a více jiných míst podél dráhy Panhandle, jíž se súčastnilo asi 2000 osob.

Schůze měla za účel, by se lid bez práce jsoucí poradil, jaké postavení má zaujmout, aby bída, která ve mnohých rodinách je veliká, odstraněna byla, zkrátka aby všechen lid společně udeřil na pravé místo a žádal buď práci nebo chleba. Ale jako vždy ukázali se Angličané co zbabělci; žádný nechtěl veřejně k mluvení vystoupit ani být předsedou schůze, tak že ostal František Choura na tribuně sám bez předsedy a bez pořádkového vedení schůze.

Hlavní vinu, že se schůze nedodělala účele za jakým byla svolána, dlužno přičísti „herbergsfotrům“ od skrachovaného rádu „Rytířů Práce,“ kteří jsou zvyklí, jdělat vše jen v konvenci a za jejich žvást si dají platit po $3 denně. Tito rytíři smutné postavy činili schůzi samé překážky a chtěli jí využitkovat pro sebe a když se jim to nezdařilo, aspoň zmařili její pravý účel.

Smutné a přece pravda, že mezi naším lidem jsou mnozí, kteří dovedou dobře mluvit anglicky a před schůzí slíbili spolupůsobit, ale když nastal rozhodný okamžik, tu se schovali a nechali Chouru samotného na tribuně, který jen česky a německy se brániti mohl. Jediný, anglického jazyka mocný soudruh Jasper řekl Angličanům pod tribunou kus trpké pravdy. Kdyby i ostatní soudruzi byli jednali jako soudruh Jasper, kteří jsou mocni anglické řeči, byli by rytíři odtáhli s dlouhým nosem a schůze mohla být velikou demonstrací bez práce jsoucích a dosáhnouti svého účele.

Tam se měl podívat Mister Žvanil, co neustále křičí, kde prý jsou ti naší agitátoři, proč prý nejdou napřed, aby viděl, že agitátoři sami o sobě nejsou nic, když nemají podporu v lidu. Agitátoři jsou vždy na místě, ale ten samý co je volá, není nikdy nikde. Jeho socialismem je veliká punčocha a cílem jest mu naplniti jí „washingtony“ a ostatní je mu bukvicí!

Včerejší schůze ukázala opět, že žár svobody nepronikl ještě do srdci proletáře a že naše šlechetná idea jen zvolna kráčí ku předu. Než ať se děje cokoli, nás nesmí zastrašit jeden nezdar; co se nedokázalo včera, dokáže se podruhé. Pravda a pravá svoboda, třeba velké a tuhé boje prodělávat musí, přece jednou zvítězí!

Franta Choura, Woodville, Pa. 17. ledna 1894.

František Choura (1852–1921)

DOPIS ANARCHISTŮ Z ALLEGHENY (15.1.1894)

Allegheny, Pa., 15. ledna 1894.

Ze všech stran dochází zprávy o bídě a utrpení lidu, jen z Allegheny nepřišlo dosud nic na veřejnost. A přece trpíme my zde a v Pittsburgu stejně jako všude jinde dělný lid trpí. Uvedu jen jediný obrázek děsné bídy. Jedna rodina, jejíž živitel vzdor všemu běhání a hledání a za žádnou mzdu práci nalézti nemohl, trpěla tak děsnou bídou, že jedno dítko zemřelo hladem a jiné dvě zápasily mezi životem a smrti!

Odevšad dochází zprávy, že lid bez práce jsoucí pořádá demonstrace a žádá práci neb chléb od svých vládních „pámbíčků“ či katanů, ač marně, neboť lid dá se vždy ukonejšit prázdnými sliby.

Ale my jsme zde stále nečinní a čekáme, že snad již přijde ten Mesiáš a pomůže nám z bídy. Ale on nepřichází a tak musíme pozvolna mřít. Bída sama neodchází a lid ji odstranit neumí ani prosbou ani násilím. Častokrát jsem slyšel vyjádřeni nábožných oveček, že kdyby prý nebylo anarchistů, bylo by vše dobře, ale ti prý jsou bezbožní a proto nás bůh trestá. O ti mudrci! My ale stále slyšíme, že ten otec nebeský má být nanejvýš dobrotivý a spravedlivý a přece k vůli páru odpadlíkům a „prašivým ovcím,“ jak nám říkají, nechává celé to nábožné stádo nevinných ovcí trpět hlad jako ty anarchisty! Pročten všemohoucí bůh neukáže svou dobrotu a lásku svým miláčkům když ho tak prosí, k němu se modlí a nechá je mřít hlady? To je pěkná dobrota a spravedlnost, když těm, co stále hřeší, lid trýzní a okrádají, těm bohatým lenochům dává nesmírné bohatství a nevinné a pracovné lidi nechá mřít hlady!

Zajistě, kdyby bylo takového spravedlivého a všemohoucího otce, nemohl by takto jednat. Proto drahé ovečky, rozhodněte se již jednou a přestaňte věřit věcem nemožným, jež vám jiní vnucují. Začněte myslet sami, ptejte se vlastního rozumu a uznáte pak co je pravda a co lež. Jeli někomu nemožno sama sebe přesvědčit, tu mu radím, by přistoupil k Česko-dělnickému vzdělávacímu spolku, pilně navštěvoval schůze a hnedle pochopí, k jakému cíli a za jakou ideou kráčíme!

S bratrským pozdravem

F. O.

NAŠE SNAHY A CÍLE (1894)

Naši úhlavní nepřátelé ze řad panující třídy, snaží se snahy a zásady anarchistů co nejvíc zostudit, za ohavný zločin vylíčit a tak je obecnému lidu zošklivit, by se od nich odvrátil a stal se zároveň rozhodným nepřítelem jejich, jako všichni despoti, šlechta, kněžstvo, kapitalisté a buržoáčtí parasiti. Že tato rota takto jedná není se co divit, neboť má v tom svůj třídní zájem, vždyť jedná se tu o udrženi jejího panství. Jak ale mohou dělníci a chuďasové, pro něž nemá panující třída nic než dřinu a bídu, opovřzení a pronásledování, těmto svým nepřátelům věřiti a zároveň považovat anarchismus a anarchisty za takové, jak jsou kapitalistickým tiskem a vládními pochopy líčeni, to je opravdu podivné. Smutná tato skutečnost dá se vysvětlit jen tím, že pracující lid je dosud většinou velice nevědomý, pohodlný k hlubokému přemýšlení a zvyklý věřit to, co se mu v listech a z úst bohatých podvodníků hlásá.

Anarchismus není představitel pouhého násilí anebo zmatku a nepořádku, jak protivníci jeho rozhlašují a nevědomci tomu věří — nikoliv, anarchismus je představitel té nejširší svobody, toho nejvzornějšího pořádku a míru, té nejdokonalejší soudružnosti a v největší míře dosažitelného všeobecného blaha a štěstí. On je představitelem úplného bezvládí, vylučuje tedy každou tyranii a potlačování. Anarchismus je zkrátka pravý opak toho, za co je od nepřátel vystavován. Že anarchisté pracují pro sociální revoluci, odporučují proti násilí panující třídy násilí k obraně i k útoku pracující třídy, to nemá s principem a cílem anarchismu nic co činiti, to jest pouze prostředkem k cíli a prostředkem taktiky a boje anarchistů co stoupenců a bojovníků této idei. Každá pokroková strana pracuje k revoluci a používá taktiky násilí, když nabyla přesvědčení, že snahy a cíl její nedají se cestou mírnou uskutečniti. Žádná strana ale nepoužívá tolik násilí k prosazení svých účelů, a k udržení svého panství, jako právě panující třída a vzdor tomu pro toto násilí nenazývá a nesmí nazývati se anarchistickou. Proč? Protože násilí není anarchismus a anarchie neznamená násilí a vládu, nýbrž opak obého, t. j. bezvládní volnost a soudružné žití a obcováni.

Socialisté všech zemí a směrů, ať se již nazývají komunisty, kolektivisty, anarchisty, sociálními demokraty, všichni mají za základní zásadu odstranění soukromého vlastnictví země a půdy, pracovních prostředků a surovin. Všichni jsou tedy sjednoceni, jednáli se o zrušení systému nynější společnosti, neboť všichni ví, že tato soustava musí být z kořene vyvrácena, chtějíli zásady své uskutečniti. Spory mezi různými směry socialistů vedou se hlavně o to, jakým způsobem a v jaké formě po pádu dosavadní soustavy budoucí společnost zbudována býti má. Nezapomeňme tedy, nejprvnější cíl: zvrácení dosavadního zřízeni, jest všem socialistům, od nejmírnějších až k nejradikalnějším společný. V dalších cílech se od sebe rozcházíme. Jsou to ovšem dosud jen theoretické otázky, o něž se vede spor. Sociální demokraté horují ku př. pro sociální stát lidu, tedy společnost přesně zcentralisovanou a od centra až do posledního článku, ba individua řízenou, v niž by rozhodovala většina nad menšinou i jednotlivci. Jednotlivci i menšiny ztráceli by se v této monstrosní centralisaci jako kapky a řeky v moři a jejich intelekty, vlohy a talenty nemohly by nikdy opravdu vyvinouti se a přijít k platnosti, an by byly kázni a aparátem většiny dušeny, potlačovány. Vždyť většina v každém centralistickém tělese znamená vládu, potlačující slabší menšinu i jednotlivce. Proto všichni pokročilí socialisté jsou toho přesvědčení, že socialistický stát lidu, nebyl by nic jiného, než novou formou státní centralistické soustavy se všemi škodlivými přívěsky a důsledky a že by v něm ani společnost celá, ani každý jednotlivý člen nebyli opravdu svobodni.

Následkem toho zavrhuji anarchisté každou státní a každou centralistickou formu a snaží se tedy zbudovat volnou, federalisticky sdruženou společnost na zásadách anarchistického komunismu.

To jest náš druhý cíl po dosažení prvního, t. j. po dosažení pádu nynější soustavy. Rozumí se samo sebou, že k oboum cílům pracuje se společně, vzdor tomu, že nejdřív dosáhnout musíme prvního; jelikož ale od tohoto je k druhému pouhý krok, musí již každý bojovník znát aspoň základní rysy stavby budoucí společnosti.

Ačkoliv dnes ještě ohledně tohoto cíle, totiž zbudováni příští společnosti, panují mezi socialisty všech směrů spory a nesjednocenost, tož přece, aniž bychom se chtěli vydávat za neomylné proroky budoucnosti, jsme toho pevného mínění, že princip anarchistických komunistů zvítězí, jakmile jen hlavní balvan — dosavadní soustava — odstraněn bude. Ostatně princip ten postupem času a vývinu socialismu nabývá stále více a více stoupenců neboť mírnější socialisté pozorováním a přemýšlením stávají se pokročilejšími v  náhledech i požadavcích.

Dejme tomu, že sociální revoluce vypukla a byla vítěznou. Kapitalistická vykořisťovací společnost byla poražena. Co bude pak potřeba činiti? Samo sebou se rozumí, že vítězný revoluční lid, který konečně po takovém boji zbavil se tyranie a potlačující vlády, nebude tak neprozřetelný, aby si hned zase utvořil vládu novou a byť by to byla i „lidovláda“ socialistického státu lidu. Naopak, vítězný lid neodhodí hned zbraň z ruky a nenechá hned dělat každého co by chtěl, nýbrž zůstane ve zbrani, podrží v jedné ruce pušku, aby střežil mladou svobodu před možnými útoky reakce, by se znova ve společnosti zahnízdit nemohla a druhou rukou bude budovat nové zřízení osvobozené společnosti.

V tomto přechodním stavu vítězné revoluce ze žalářních zdi tyranské společnosti, do širé volné společnosti je třeba největší opatrnosti. Dokud základy a celá stavba nové společnosti není dohotovena a zabezpečena, nesmí lid pustit zbraň z rukou. Každá neopatrnost mohla by mít ty nejosudnější následky.

Nejpovolanějším činitelem při budování nové společnosti nemůže být nikdo jiný nežli obec, družstvo nebo skupina lidí, kteří na společném, přirozeně vytčeném území pohromadě žijí. Tato obec vezme dříve v privátním vlastnictví nacházející se majetek, pozemky a pracovní prostředky tohoto území (v obvodu obce se nalézající), ve společné vlastnictví a všeho tohoto majetku použije k výrobě potřeb a požitků všech svých členů.

A způsob výroby a práce v takové obci bude zcela přirozený. Obec shromáždí se a předá zemědělským dělníkům pozemky k obdělávání a pěstování na nich plodin. Tito dělníci budou tedy tvořit abychom tak řekli družstvo zemědělských dělníků.

A podobně bude se jednat v oboru výroby průmyslové. Ku příkladu: oděvní dělníci obdrží nástroje a látky k této výrobě potřebné, truhláři, obuvníci, strojníci a zkrátka dělníci všech prací a řemesel taktéž; každý obor práce utvoří družstvo, jehož členové vyrábět budou pro obec potřebné výrobky. Nic není přirozenějšího nežli tento systém anarchisticky seskupených výrobních družstev dle oboru práce. Tolik přece každý uzná, že dělníci jsou těmi nejpovolanějšími soudci jedná-li se o organisaci dělníků jejich zvláštního oboru. Dělnici ví nejlépe, jak se dá práce pro dělníka nejsnáze a pro společnost nejvýhodněji vykonat. Takováto organisace dělníků bez bossů a pánů je daleko výhodnější, než organisace, jež neřídí se sama sebou, nýbrž řízena je ze shora od poručníků a pánů.

Společnost, rozčlánkovaná v takováto organisovaná družstva a obce, jest v stavu zajistit všem svým členům opravdovou svobodu a blahobyt, kdežto ve stát zcentralisovaná společnost, byť by se i společně dle vzoru sociálních demokratů vyrábělo, zůstane vždy státní autoritě podřízenou a tudíž nesvobodnou.

Jak každý pochopí, jest velký rozdíl mezi „volnou společností“ anarchistických komunistů a „sociálním státem lidu“ socialních demokratů!

Než přistupme dále k věci. Každé řemeslné výrobní družstvo vejde ve spojení, jak se samo sebou rozumí, s družstvy jiných míst, aby své práce co možná nejrozumněji a nejvýhodněji prováděti mohlo. Též družstva všech těch různých řemesel a obce, budou za účelem snažší výroby, výměny a existence vcházet mezi sebou v spojení. Toto spojení a vůbec všecky styky budou úplně dobrovolné. Každá družina nebo obec budou se spravovat, žít a vyrábět dle svého nejlepšího dobrozdání a jak se jim líbit bude. Do ničeho nebudou nuceny co se jim příčí, co je jim na škodu. Bude to federační zřízení družstev, družin a obcí, prostých vší autority a vlády.

Mysleme si toto zřízení rozšířené na všecky obory práce v  průmyslu, zemědělství i dopravy a máme tu v představě obraz na všecky strany rozvětveného spojení lidské práce a pracujících dělníků, jejichž střediska a sídla mohou být na tisíce různých místech a přece nepotřebuji žádné vlády ani zákonů a právě proto jsou svobodni a šťastni.

Jediným zákonem těchto lidí je zdravý rozum a svobodná smlouva; jedinou morálkou lidskost; jediným cílem všeobecné blaho a pokrok; jedinou snahou učinit si život co nejpříjemnější a nejvolnější, jak to lidské poměry a zákony přírody jen dovolí; jedinou vzpruhou a pohnutkou lidské potřeby a člověčí vzdělanost.

A jak ve výrobě a tvoření, tak jednáno bude i v spotřebě a v požíváni. Nikdo nebude v ničem zkracován, nikdo nebude mít v ničem nedostatek co k životu potřebuje a nikdo nebude mít ani vůle ani příležitosti, brát víc než potřebuje, poněvadž všecky jeho potřeby budou vždy dostatečné ukojeny a existence jeho bude doživotně zajištěna samotným zřízením svobodné společnosti.

Vyobrazí-li sobě každý tuto společenskou organisaci ve všech podrobnostech a představili si k tomu rozumné, svobodné a ušlechtilé lidi, tu nabude jasný pojem o anarchisticko – komunistické společnosti, existující a prospívající bez státní formy, bez vlády, bez zákonů a donucovacích prostředků, v níž není ani vladařů ani ovládaných, ani boháčů ani žebráků, nýbrž jen lidí rovnoprávných, svobodných a po nejvyšší dokonalosti toužících.

Odstraněni dosavadní soustavy a zbudování takovéto volné společnosti — to jsou naše cíle.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 27.01.1894, č. 13

VOLBA FUNKCIONÁŘŮ ČDVS JAN ŽIŽKA V CLEVELANDU 14.10.1894

Česko dělnický vzdělávací spolek Jan Žižka v Clevelandu, odbýval 14. října 1894 pravidelnou schůzi, v  níž nastoupili následující noví funkcionáři:

František Kovářík – protokolární tajemník

Jan Valíš – pokladník

Josef Novák – finanční tajemník

Všecky dopisy adresovány buďtež nyní: Josef Novák, 2 Vivien Str. Cleveland, O.

Dále se spolek usnesl pořádati na 11. listopadu se spolkem Karel Havlíček Borovský smuteční slavnost k uctění památky chicagských mučenníků.

S revolučním pozdravem,

Josef Novák, tajemník

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. Cleveland: International Workingmen Ass´n of America, 27.10.1894, č. 52

TANEČNÍ ZÁBAVA ČESKÉHO DĚLNICKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SPOLKU K. H. BOROVSKÝ V CLEVELANDU, 29.1.1894

Český dělnický vzdělávací spolek Karel Havlíček Borovský v Clevelandu, který sdružoval místní české anarchisty v rámci Mezinárodní dělnické jednoty (česká sekce International Workingmens Association), pořádala v pondělí, dne 29. ledna 1894 v místnostech pana Josefa Dezorta, č. 42 Quebeck ulice, taneční zábavu. Vstupné obnášelo pro pána s dámou 15 ctů., každá druhá dáma 15 ctů. Začátek byl v 8 hodin večer. Čistý výtěžek byl věnován ku podpoře „Dělnických Listů“.