Dělnická jednota v Liberci (1882-1884) a (1894-1897)

Prvním českým, ryze dělnickým vzdělávacím spolkem v Liberci
byla Dělnická jednota, jejíž ustavující (tehdy se užívalo slovo: zřizující) valná hromada se konala 26. února 1882. Podnět k založení spolku dal pravděpodobně 25letý zámečnický dělník, radikál a anarchista František Nechvíle, který přišel do Liberce na jaře roku 1881 z Vídně. Prvním předsedou Dělnické jednoty byl zvolen František Nechvíle, který se však za necelý rok vrátil do Vídně a jeho nástupcem v předsednické funkci se stal Eduard Mlejnek, anarchista zapojený i do tajné anarchistické tiskárny v Hluboké v roce 1885. Prvním jednatelem byl Springer a po něm František Šprynar. Spoluzakladateli Dělnické jednoty dále byli: J. Bohata, František Pašek, W. Loos, Štěpán Spigaro, Karel Jůza (knihovník), František Novák, František Sedlatý, J. Hauft, František Řehoř, Vocásek, Fajta, Horák, Šváb, Kromholc, Herbrych, Šantrůček, Štěpán Hejda a j. Spolek měl celkem asi 50 členů. Spolkovou místnost měl zprvu v hostinci „U zlatého anděla“ ve Frýdlantské ul. čp. 227 – L, a od 1. listopadu 1882 v hostinci „U města Norimberka“ v Rochlické ulici.

Činnost Dělnické jednoty byla zvláště v r. 1882 velmi bohatá. Každý týden se konala spolková schůze s rozhovorem o všeobecných záležitostech dělnických nebo s přednáškou, jeden večer v týdnu se členové zdokonalovali v českém pravopisu a v řečnictví a kromě toho jednou týdně se přiučovali počtům a německé řeči. Ve spolkové místnosti byla vyložena řada českých i německých časopisů, většinou dělnických, ale i obrázkové, humoristické, ba i mladočeské Národní listy.

Téma přednášek se týkala zpravidla dělnických požadavků, významu vzdělání, péče zdravotní, sociální ochrany, poučení o mzdových otázkách, ale i politických aktualit, poučení o pařížské komuně, o dějinách národa atd. Zábavní odbor jednoty opatřil deklamatorními večírky peníze na zřízení spolkové knihovny.

V letech nejzběsilejší persekuce socialistického hnutí 1884—1885 byl spolek úředně rozpuštěn, ale r. 1894 byl obnoven jako Vzdělávací spolek »Dělnická jednota« pro severní Čechy se sídlem v Liberci. Jeho činnost byla pak rozšířena i na pořádání divadelních představení, která byla provozována také až ve františkovském »Eliseu«. V letech 1896 — 1897 měla »Dělnická jednota spolkovou místnost v hostinci »Feldschlossel« v Liberci, kde bylo středisko anarchistického hnutí. Také z darů, které spolek občas poskytoval na podporu anarchistických organisací, možno usuzovat, že převážná část členů Dělnické jednoty byla z řad tzv. neodvislých socialistů – anarchistů.

Prameny: pražské „Dělnické listy“ z 5. dubna, 3. května, 7. Června, 6. října a 16. listopadu 1882. a z 10. března 1883; liberecký „Proletář“ z 20. února, 18. června, 6. srpna a 8. října 1896 a z 21. ledna a 1. dubna 1897.