DOPIS ANARCHOKOMUNISTŮ Z WHEELLING CREEK O DENUNCIACI SOCIÁLNÍCH DEMOKRATŮ (1893)


Konečně vyšel nový list „Dělnické Listy.“ Buď nám vítán, ty dlouho očekávaný jediný dělnický tlumočníku a zastánče na této trnité dráze! Měl jsi dosti nepřátel, bylo proti tobě agitováno abysi ani nevyšel, ale vše překonáno. Ty jsi byl založen a vystoupil jsi hned co pravý bojovník a my tě přejeme na té trnité dráze toho největšího zdaru.

Slavnost ku památce chicagských mučedníků pořádaly zdejší vzdělávací spolky dělníků na den 10. listopadu ve Wheeling Creek a kdo měl příležitost pozorovat to nadšení, ten byl uchvácen láskou a zápalem k svaté věci dělnické. Viděli jsme také ten svátý zápal a duch solidarity zračiti se všem v obličeji a zraku a dojem slavnosti působil tak, že až mnohé pohnul k slzám. Slavnost byla tak četně navštívena dělníky všech zde usedlých národností, že místnost byla úplně přeplněna.

Zde měl každý nepřítel vzdělávacího marné hanobiti náš vzdělávací spolek zlomyslnými lžemi a soudruhy, to jest členy spolku denuncovat, vodit na ně policii a radit se s právníky, jak by se dal vzdělávací spolek zničit. Zde, vy staří „veteráni“ jste se měli podívat na tu massu lidu pokročilých mužů a žen a jak každý z těchto přišel v určitý čas na slavnost našich padlých mučedníků, by jim vzdal svoji úctu a dokázal, že pochopil jejich učení. Na této slavnosti jste se mohli přesvědčit, vy nepřátelé pokroku a svobody, že ten zdejší lid vás úplně poznal co bídné zrádce a opovržení hodné lidi.

Milý čtenáři, budeš se snad divit, jak by to bylo možné, aby se ze starých (prý) sociálních demokratů stali denuncianti a zrádci a přece jest tomu tak.

Před krátkým časem odebrali se dva z těchto „výtečníků“ k právníku a žádali jej, aby zakročil soudně proti vzdělávacímu spolku. Právník ale myslel že má před sebou lidi pomatené na rozumu, tak zvané „cranky“ a proto uzavřel před nimi dveře. Dále poslali na spolek strážníka, jemuž spolek vylíčili v nejhorším světle. Strážník přišel, ptal se co je to za spolek a dostal za odpověď: „přijď do schůze a přesvědčíš se jaký je to spolek“, načež on prohlásil, že to nemůže být takový spolek jak mu udáno, když má každý do schůze přístup. A tak ti udavači a zrádci ani zde nepochodili.

Konečně odebral se jeden z nich k hostinskému, kde spolek odbývá své schůze a tomu v děsně zpotvořené česko-německo-hotentotské hatlanině chtěl členy spolku ostouzeti, ale daleko se svou hotentotštinou nepřišel. Hostinský taktéž mysle, že má co činit s pomatencem, vyhodil ho ze dveří.

Nechci náš zásadní časopis špinit jmény těchto denunciatských kreatur, neboť pakli se nemýlím, byli již jednou postaveni na pranýř v „Hlasu Lidu.“ Vzdor těmto stvůrám a denunciantům náš spolek ale neustále sílí, tak že můžeme býti na naší činnost hrdí. Tu máte nepřátelé jeho ten nejlepší důkaz, že vaše sprosťácké útoky a bídácké denunciace nemají u rozumných a pokročilých lidí žádnou váhu ani víry, tím méně výsledku. Je to štěkot hafanů na měsíček, který poctivou a svobodnou myšlenku sociální zničit nemůže!

A nyní slovo k vám dělníci. Nenechte se strhnout podobnými padouchy z pravé cesty! Navštěvujte pilně schůze vzdělávacího spolku, kde se jedná o záležitostech dělnických, čtěte „Dělnické Listy“, které vás povedou po pravé cestě a když budeme společně konat svou povinnost, zajistě se doděláme kýženého cíle!

Jeden Ista, Wheeling Creek, I7. listopadu 1893.

Dělnické listy č.4, 25. 11. 1893