DOPIS FRANTY CHOURY ZA WOODVILLSKÉ ANARCHISTY DĚLNICKÝM LISTŮM (1893)

„Dělnickým Listům!“—Vítáme tě nový bojovníku v řady naše! Vyšel jsi právě, kdy pracující lid povětšině bez práce bloudí a ti, co dosud práci mají, pracují sotva půl času a bez peněz, na které mají čekat až 10 neděl a to teprve bude jim vyplacen pátý díl toho co vypracovali. Ostatní pak ve 14 denních lhůtách nebo lhůtách měsíčních. Proto i ty zastánče utlačených a vyděděných hned ve svém prvopočátku musíš těžký boj vésti za svou existenci a tím bude základ tvůj pevnější, síla otužilá a život trvalý.

Buď nám vítán vzdor všem škůdcům, kteří tě přáli smrt, když jsi ještě ani na světě nebyl! My doufáme, že všichni soudruzi, kteří jsou v práci a jest jim jen poněkud možno, budou konat svou povinnost nyní v té peněžní tísni, aby časopis „Dělnické Listy“, co orgán „Mezinárodní Dělnické Jednoty“, když již vyšel, nikdy nezaniknul, nýbrž vždy zdokonalovat a rozšiřovat se mohl.

Nynější průmyslová a výdělková kříse budiž každému soudruhu, jenž zásady M. D. J. přijal za své poučením pro budoucnost! Teď právě byl čas, když je dělnictvo bez práce, vysazeno největší bídě a psotě a, odnikud žádná pomoc nekyne, kdy byl sluch pro revoluční zásady nejpřístupnější; nyní bylo potřeba řečníků, agitátorů a agitačních tiskopisů, tím se mohlo získat mnoho pro naše hnutí a naší spravedlivou věc. My však zde stojíme s našimi spolky, které po většině existuji jen dle jména, nečinně, aneb činnost jejich zabývá se osobními libůstkami, kde staví se zájmy osob nad zájmy celku. A následek toho? Nečinnost, zmalátnělost a rozháranost organisace.

Soudruzi! Máme věčně dělat začátky a nikdy se nedostat ku konci? Což snad sobě všichni nepřejete, aby učiněn byl konec loupežnému řemeslu kapitalistů? Ano, vy všichni, kteří se hlásíte k M. D. J. přejete sobě úplnou svobodu a celý výtěžek vaší práce! Nuže, k činu! Pryč se zájmy osobními, každý člověk má své slabé a dobré stránky a protož budiž každému zájem celku nad zájem osobní!

Chopme se všichni společně a svorně agitace a zajisté organisace naše zmohutní, tak že v příští hladové krisi může zaujímat zcela jiné stanovisko nežli se přítomně děje. Agitací k organisací, organisací k revoluci, revolucí k svobodě, blahobytu a štěstí! Na zdar budoucí naší svorné, zvětšené a sjednocené činnosti!

Franta Choura,
Woodville, Pa., 4. listopadu 1893.

Dělnické listy č.2, 11. listopadu 1893

František Choura (1852–1921)