Gabriel Alois (1877 – ?)

Mezi zapomenuté anarchisty a odboráře severovýchodních Čech patří taktéž Alois Gabriel. Alois Gabriel přišel na Liberecko z Vysočiny. Narodil se 15. června 1876 v Chotěboři Josefu Gabrielovi a Marii rozené Pacalové.

Někdy počátkem století se usadil v Hrádku u Liberce, kde se dostal do kontaktu s anarchistickým hnutím a záhy se stal členem anarchistických spolků. Začal pracovat jako tovární dělník. V Hrádku se seznamuje s Marií Slukovou, narozenou 5. července 1880 ve Smržově na Turnovsku. Nějaký čas žijí ve společné domácnosti, aby se nakonec rozhodli vzít. Jelikož jsou oba bezvěrci, kteří vystoupili z katolické církve, chystá se bezvěrecká civilní svatba. Svatba proběhne 5. listopadu 1904. Za svědky jim jde její bratr Kamil Sluka povoláním tesař v Smržově a kamarád anarchista a tovární dělník Jan Bartoš z nedalekého Horního Růžodolu.

Tou dobou i do českých zemí začaly pronikat myšlenky anarchosyndikalismu, které získávaly stále větší oblibu, nebylo tomu jinak ani u Aloise Gabriela. Toto vření a snaha vytvořit anarchistickou odborovou organizaci jako protiváhu té sociálně demokratické vyvrcholila založením anarchosyndikalistického odborové svazu České federace všech odborů (ČFVO). Česká federace všech odborů (ČFVO) byla utvořena 27. listopadu 1904 v Lomu. Ustavujícího sjezdu ČFVO se účastnilo 32 delegátů ze středních, severozápadních, severovýchodních a východních Čech. Delegáti zastupovali ve svých organizacích asi 1000 členů.

Alois Gabriel jako přesvědčený anarchosyndikalista a člen spolků přistupuje v roce 1904 k ČFVO. V Hrádku u Liberce patří mezi přední činovníky tohoto hnutí a také zde zakládá místní skupinu ČFVO Hrádek. Ta je ustanovena dne 18. srpna 1906. Přirozeně je zvolen do výboru místní skupiny a několikrát zvolen do zodpovědné funkce pokladníka.

Tiskovým orgánem se stal časopis „Omladina“, K „Omladině“ byl vydáván krejcárkový agitační list „Chuďas“ pro široké vrstvy dělnictva. Později list „Nová Omladina“ a po ní „Komuna“. Textiláci z ČFVO zase začali vydávat svůj vlastní list „Proletář“, vycházejícím v Liberci v nákladu 1600 – 1700 kusů.

ČFVO rostla na svém vrcholu dosáhla asi 4000 členů ve 130 odborových organizacích a skupinách. To však úřady nemohly dovolit, začala se připravovat další perzekuce hnutí. Co dosvědčuje i nařízení policejního presídia, aby bylo provedeno „sčítání anarchistů“. Nakonec byla Česká federace všech odborů a všechny její složky c. k. místodržitelstvím rozpuštěny výnosem ze 7. 8. 1908 s absurdním odůvodněním, že činnost spolku směřuje k násilnému převratu stávajícího veřejného řádu.