HLAS SVORNOSTI (Neznámý autor)

(na melodii „Marseillaise“)

Aj, vzhůru děti proletáře, 
již zaplanul nám slávy den.
Již vyjasněte svoje tváře,
[;neb duch náš opět svoboden :]
Slyšíte, jak líbezně zvučí
volnosti opět jarý duch,
když láska pojí mocný kruh,
druh jímá druha do náručí.
Vzhůru k volnosti! Prapor svobody vlaj,
nuž vlaj, nuž vlaj, ať v svornosti
lid sobě stvoří ráj.

O lásko, zapuď naše strasti,
ty veď a sil nám naši páž.
Svobodo drahá, zdroji slasti,
[: buď vždy svým manům v boji stráž :J.  
Nechť zdar se nám k praporům vine,
přiváben mužným hlasem tvým.
Nechť konečným tvým vítězstvím
blaho a štěstí lidu kyne.
Vzhůru k volnosti! Prapor svobody vlaj,
nuž vlaj, nuž vlaj, ať v svornosti
lid sobě stvoří ráj.

Až starších nebude již více,
pak nastoupit jich dráhu nám;
tam jejich prach, a na tisíce
[: stop se stkví ctností ku hvězdám].
Nepřejem tak dél jich si žíti,
než spíš tak jak oni mřít,
a ten chováme hrdý cit,
buď svorně žít neb stejně mříti.
Vzhůru k volnosti! Prapor svobody vlaj,
nuž vlaj, nuž vlaj, ať v svornosti
lid sobě stvoří ráj.