HORNÍCI KU SVÝM PRŮMYSLOVÝM BRATŘÍM (František Hlaváček)

Nahoře pánům dobře je žíti, 
mají tam vše, co mohou jen chtíti:
blahobyt, štěstí, sluneční záři,
o, tu je lehko úsměv mít v tváři!

Ve dne i v noci zábav si hledí,
vždyť na ně dřou se dělníci bledí;
a vše co svedla mozolná práce,
vezmou si páni co zisk svůj krátce.

Proto vždy nosí vztýčenou hlavu,
v šizení rabů hledají slávu,
srdce jim ztvrdlo jak ten kov zlatý,
a bohem jest jim majetek svatý.

Stali se dravci, lidskost v nich zmřela,
lidmi jsou jen dle podoby těla,
po krvi žízní, po zlatu touží
a nás chuďasy dnem, nocí souží.

Ať bídou hynem, bolestí lkáme,
útrpnosti se přec nedočkáme,
marné jsou nářky i žebronění,
u těch, v jichž srdci ni citu není.

Nahoře naší soudruzi v práci,
zdraví si kazí, životy ztrácí,
a my zde v dolech, hluboko v zemi,
mukami věru trpíme všemi.

Co nám, ó bratří, činiti zbývá?
Bída a smrt se na nás vždy dívá!
Ať dřem v továrně, neb v zemní díře,
mají nás vždy jen za dělné zvíře.  

Slyšte, jak lenoch v paláci jásá,
vizte, jak tyran na nás se kasá,
hle, jak otrokář z každého místa
léčky nám klade, porobu chystá.

Hle, jak vyděrač drze se chlubí,
že otroky své jak červy zhubí,
jestliže zvednou k obraně ruku,
by odvrátili novou zas muku.

Máme o bratří sklonit svou šíji
před kapitálu vzteklou bestií?
Máme se znova na milost vzdáti
dravcům a na smrt nechat se štváti?

Pryč zbabělosti! I červ se brání!
My však jsme muži, máme dost zbraní:
svobodnou vůli a silné páže,
řeč, rozum, nám boj vésti je snáže!

Potřeba nám jen upřímné shody
a zřeli byste hned její plody.
Jednotná vůle dělnické chasy,
hned by změnila neblahé časy.

Kdybychom všichni poctivě chtěli,
svět by byl náš, jak je tu celý.
Spojenou sílou v společném boji
dobyli bychom svobody svojí.

Soudruzi v práci, bídě i v hoři!
My jsme ti co vše na světě tvoří.
Co ale z toho ze všeho máme?
Ukažme též, že bořit i známe!  

Začněme práci s veškerou silou,
abychom strhli soustavu shnilou,
která lenochům veškerá práva,
nám povinnosti však a jho dává.

Vy na povrchu, zanechte vzdechů,
s budovy státní strhejte střechu!
My základy zas podkopem z dola,
dynamit dáme ku zdím dokola.

Když budem bourat z obojí strany,
zaduní brzo děsivé rány
a oznámí všem v blízku i v dáli,
že tvrz tyranství v rumech se válí!

HLAVÁČEK, František. Pochodeň: Básně dělnické. New York: nákladem vlastním, 1896