HORNÍK (Mstislav Draxl)

Podzeraní chodbou ubírám se tam 
kde lidské životy trhané rozbíjíme
o hranaté uhlí, ach prokleté.
To uhlí skoupáme v krvi tisíckrát
rozneseno do všech paláců, domů
a všude cítíte ten puch krve
výkřiky posledního skonání proklatí
slyšíte tam křik úpěnlivého
sténání plápolajícího ohně,
slyšíte nářek matek a dítek,
volající o pomstu do nekonečna
proklatí lotři.
Drsní stupidní lidé zapomněli
v kvasu a liné nádheře
slyšet a cítit, proklatí,
i,na vás dojde kde zavzní
v palácích vaší čtvrti děsné
ticho smrti odpovídati
budete své zločiny, a zavzní
vám soud v uši, proklatí!
Vypršela lhůta, třeste se, konec
světa. Sodoma, Gomorha hrozná
bouře, černé mračno, zahalí
vás ve své roucho trestu!
Proklatí slyšíte konce? Proklatí.

Mstislav Draxl