Janata Čeněk (1880 – ?)

Rodina Čeňka Janaty přišla na sever ještě před jeho narozením. A tak se Čeněk Janata narodil již jako severočeský rodák dne 6. července 1880 v Nové Vsi u Duchcova do hornické rodiny Františku Janatovi a Marii Janatové, která se za svobodna jmenovala Nováková.

Čeněk Janata následoval svého otce a jako mladík začal také fárat na šachtě. Zde se setkal s dalšími anarchistickými horníky, kteří zde na severu tvořili většinu. Brzy i on sám vzal anarchistické ideje za své a aktivně se zapojil do anarchistického hnutí.

Jako anarchista přestal věřit v nepřirozené autority, odvrhl boha jako výplod lidské fantasie a slabosti, vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. Stejně tak učinila i jeho nastávající Miroslava Šretrová. Bezvěrecká svatba anarchistického páru se konala 7. prosince 1905. Za svědky jim šli místní anarchisté a kamarádi horníci Stanislav Antoš z Lomu a Václav Malý z Lomu. Marie Šrétrová se narodila 16. června 1888 v Třemošnici. Před svatbou bydlela na adrese Lom č.p. 421. Její rodiče se jmenovali Josef Šrétr a maminka Marie Šrétrová, za svobodna Martínková.

Někdy na počátku století se Čeněk Janata zapojil do činnosti hornického anarchistického hnutí. Tou dobou pobýval v Lomu v domě s číslem popisným 411. Severočeský Lom, tehdy nazývaný Bruch, patřil tou dobou mezi baštu anarchismu, zde se také setkal se slavným Karlem Vohryzkem a patřil mezi ty, kteří položili základy anarchosyndikalistickému odborovému svazu České federaci všech odborů (ČFVO), který byl založen v roce 1904 v Lomu.

Po vzniku ČFVO se Čeněk Janata zařídl mezi přední anarchosyndikalistické aktivisty v Lomu. Stal se členem místní skupiny ČFVO. Čeněk Janata uměl dobře rozmlouvat a měl řečnický talent a charisma oslovovat další, právě proto byl zvolen členem „Agitační komise ČFVO“ pro sever. Krom propagace slovem, dostal především na starost rozšiřování plakátů a letáků. Anarchosyndikalisté byli v letech 1904 až 1908 velice aktivní, a tato činnost zabrala mnoho času a úsilí. Zároveň se stal členem Hornické federace, která byla členskou sekcí ČFVO a měla svoji pobočku i v Lomu.

V létě roku 1908 však udeřila na anarchistické hnutí další perzekuce, byla zakázána nejen ČFVO, ale i Hornická federace. Hornikům se brzy podařilo opětovně stmelit svoje řady a po úředních průtazích se nakonec anarchosyndikalistům podařilo ustanovit v roce 1909 Zemskou jednotu horníků. V rámci Zemské jednoty horníků se pak Čeněk Janata krom jiného zasadil o pomoci svým kamarádům. Stal se koordinátorem solidární peněžní sbírky pro propuštěné anarchosyndikalisty z Lomu. Vše začalo tak, že 15. března 1909 byl propuštěn z dolu Gisela u Lomu jeho kamarád Josef Šefl, potom co byl jako delegát osazenstva dolu vyhozen, že si dovolil správě dolu přednést požadavky hornictva za vyšší mzdy. Po jeho propuštění byl za tři dny zvolen tzv . „starším“ do bratrské pokladny a pro neústupnost vedení pak 18. března 1909 vypukla na dole Gisela stávka s požadavkem jeho znovuzaměstnaní. Arogance zaměstnavatelů sebou však nenechala hnout, a nakonec propustila dalších 100 anarchistů za vyvolanou stávku, na jejich podporu pak Čenek Janata organizoval solidární sbírku, abych jejich ženy a děti nepomřeli hladem. V té době bydlel v Lomě č.p. 229, kam byli směřovány peníze na podporu propuštěných.

O dalším jeho zapojení do hnutí nám chybí konkrétní zprávy. Víme, však byl po první světové válce členem Potravního družstva „Budoucnost“.