K PRÁCI A K SVOBODĚ (František Hlaváček)

Jsem k práci zrozen — pravda jest, 
neb k čemu měl bych silnou pěst!
Snad ku zahálce, ku braní?
Či ku lidu jen týrání?
Ne, příroda mně ruku dala,
by jen k dobru všech pracovala.

Jsem k práci zrozen — pravda jest,
však práce největší je čest!
Či může býti čestným ten,
jenž v lenosti ubíjí den?
Ne, k životu je práce třeba,
kdo nepracuje, nemějž chleba!

Jsem k práci zrozen — pravda jest,
neb z té jen může blaho kvésť!
Či moh' by lenoch skvostně žíť, k
dyby naň' lid přestal dřít?
Ne, lenoch ten bez jiných práce,
zemřít hladem by musel krátce.

Jsem k práci zrozen — pravda jest,
neb ta jen může k štěstí vésť!
Co však za ní dnes dostanu?
Jakou mám za ní odměnu?
Já pracuji, bohatství tvořím,
sám se ale jen v bídě nořím.

Jsem k práci zrozen — pravda jest,
já k lenosti nedám se svésť,
ku svobodě chci pracovat
a nechci sobě klidu přát,
dokud lidu nebude dáno,
co přírodou mu předepsáno.  

Jsem k práci zrozen — pravda jest,
já radostnou již slyším zvěsť:
že lid dělnický povstává,
by za volnost a za práva
s nepřáteli bojoval směle
a osvobodil stav svůj cele.

HLAVÁČEK, František. Pochodeň: Básně dělnické. New York: nákladem vlastním, 1896