Kazimour František (1876-?)

Anarchosyndikalista a hornický aktivista František Kazimour se narodil 20. prosince 1876 v Klučenicích do chudé rodiny. Tatínek Jan Kazimour pracoval v Klučenicích jako nádeník a maminka Josefa Kazimourová, rozená Nešvarová se starala o drobotinu v domácnosti. Někdy na počátku 20. století se mladý František Kazimour vydal na sever, za vábením „černých démantů“, jehož dobývaní pro chudé dělníky té doby, přeci jen skýtalo o trochu větší kousek chleba a méně strádání jemu a jeho rodině.

Na severu se jako horník, mezi kolegy na šachtách seznámil s anarchistickým světonázorem. Začal navštěvovat schůze anarchistických spolků, přednášky, postupně se zapojoval do činnosti anarchistického hnutí. Bydlel tou dobou v Lomu, německy Bruchu, který se stal živým centrem a baštou anarchistického hornického hnutí.

Zapojil se do činnosti odborového hnutí anarchistů, nejdříve do Severočeské federace horníků (1903 – 1907), později do Hornické federace (1908) a České federace všech odborů (1904 – 1908).

František Kazimour odmítl nadále věřit v Boha, podřizovat se vládě světské i cirkevní. Vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. A také členem místní bezvěrecké organizace Spolku Volných myslitelů „Svornost“ v Lomu.

V anarchistickém hnutí se seznámil se sestrou svého anarchistického kamaráda Annou Beranovou. Anička se narodila 16. února 1883 v Mýtě, a jak se na mladou anarchistku patřilo i ona byla bezvěrkyní. Její rodiče Jan a Christína Beranovi pocházeli z Mýta, kde bydleli v domě s číslem popisným 86.

Jejich bezvěrecká svatba se konala 10. listopadu 1907, za svědky jim šli jejich anarchističtí přátelé horník Karel Vožech a Aničky bratr a anarchistický horník Jan Beran. Mladý pár bydlel v Lomu č.p. 257.

Po perzekučním zákroku na anarchistické hnutí a rozpuštění posledních jmenovaných odborů, si anarchisté založili náhradou nový odborový svaz – Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915).

Tou dobu již František Kazimour patřil mezi hornictvem mezi známé anarchistické odboráře a předáky, proto byl také jako delegát lomských kamarádů vyslán na významnou ustanovující valnou hromadu Zemské jednoty horníků, která se konala 21. února 1909. Na této valné hromadě byl také zvolen členem výboru, do funkce náhradníka.

Přestože nepatřil mezi mistry pera a slova, pro anarchistickou věc a boj za lepší pracovní podmínky dělnictva se zasadil usilovnou každodenní organizační a agitační prací. Předním členem lomské organizace Zemské jednoty horníků zůstal do jejího rozpuštění počátkem jara 1915, kdy už nad Evropou zuřila nenávistná ruka militarismu, proti které tolik brojili právě anarchisté a která vehnala na rozkaz vládců miliony proletářů do bratrovražedného boje. Stejně tak byl zakázán anarchistický týdeník Hornické listy, který vycházel od roku 1905 a který pomáhal rozšiřovat.