Klíma Václav (1887 – 194?)

Revolucionář, antifašista a anarchista Václav Klíma se narodil ve vesničce Bezdědovice u Paštíku v jihočeském kraji u Blatné. Psalo se datum 17. prosince 1887. Jeho chotí se stala Antonie Klímová za svobodna Šilhavá, která pocházela ze stejné obce. Narodila se 16. září 1887. Z jejich lásky vzešla 7. září 1919 dcera Blanka Klímová.

Přesné datum jeho příchodu na hornický sever neznáme. Před první světovou válkou se však usadil v Hrobech u Duchcova, kde se zapojil do anarchistického hnutí. Někdy kolem roku 1912 vstupuje do České anarchistické federace (ČAF) a stává se činovníkem místní skupiny. Bere si na svá bedra distribuci časopisů, kolportuje mezi mládeží anarchistický časopis „Mladý průkopník“, který má silný antimilitaristický akcent a vycházel v letech 1912 až 1914. Zároveň roznáší a prodává časopisu „Zádruha“ v letech 1912 až 1914, který je publikačním orgánem již zmiňované ČAF.

Také Václav Klíma se živil jako horník, organizoval se v anarchistické odborové organizaci Zemské jednotě horníků v letech 1909 až 1915. Po válce navázal na svojí syndikalistickou práci a stal se členem revoluční syndikalistické organizace Sdružení československých horníků, která se ustanovila v zimě roku 1918 a ve svých nejlepších letech sdružovala na 14 000 členů. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků (1909 – 1915), rozpuštěnou během represivních opatření za I.světové války. Do místní odbočky v Hrobech se aktivně zapojil a byl zvolen za člena výboru. Na ustanovující schůzi v roce 1919 byl zvolen za pokladníka. V této funkci byl potvrzen i následující rok 1920.

Mezitím se však stěhuje do Bíliny. Zaměstnání najde na dole Ruday II nedaleko Bíliny.

Václav Klíma odmítal všechny autority, nevyjímaje autority církevní, a tak i on vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. Spolupracoval s místní bezvěreckou skupinou při České anarchistické federace, která působila až do vypuknutí války v roce 1914. Po válce anarchistické hnutí obnovilo svoji bezvěreckou činnost a od roku 1918 se začaly obnovovat dřívější bezvěrecké místní skupiny. Nakonec došlo k jejich federalizaci a vzniku Svazu socialistických bezvěrců. Václav Klíma již v roce 1920 vstupuje do Spolku socialistických bezvěrců v Bílině a také hraje divadlo v rámci dramatického odboru místního bezvěreckého spolku.

Nacistická okupace v roce 1938 ho nedonutí následovat tisíce severočechů a opustit pohraničí, ve kterém strávil většinu svého života. Rozhodl se nacistům neustupovat a neopouštět svůj domov. Naopak společně s dalšími anarchisty a kamarády ze Spolku socialistických bezvěrců se zapojuje do ilegálního antifašistického odboje. Neujdou však pozornosti gestapa, jsou zatčeni a Klíma Václav je za svoji antifašistickou činnost popraven nacisty, přesné datum neznáme.

Po válce přeživší členové a jeho spolupracovníci ze Spolku socialistických bezvěrců zbudují jemu i dalším popraveným členům památník, který dodnes stojí v parčíku na rohu Fišerovi a Mostecké ulice v Bílině. Na památníčku, krom jmen stojí:Vzpomínáme všech umučených i zemřelých za nacistické nadvlády v letech 1938 – 1945. Čest jejich památce.“