Kobrč Josef(1884-1959)

Mezi mladou anarchistickou generaci narozenou v osmdesátých letech předminulého století patřil rovněž Josef Kobrč ze Želének. Narodil se 10. prosince 1884 v obci Ratěnice u Poděbrad. Mladý Středočech se vypravil koncem 19. století na hornický sever, aby zde našel lépe placené zaměstnání. Jako šestnáctiletý dorazil v roce 1900 do Želének u Duchcova a s touto obcí spojil své bytí.

Na obživu si začal vydělávat havířinou. V roce 1914 pracoval na pozici nakladače uhlí na místní šachtě. Manželkou a spolupracovnicí se mu stala Marie Kobrčová rozená Holcová, která se na počátku 20. století zapojila do anarchistického hnutí díky svém muži. Také Marie Kobrčová pocházela ze středních Čech, kde se 14. října 1894 narodila ve vesničce Veletov na Kolínsku. Stejně jako její milý přijela do Želének v roce 1900. První dítko František Kobrč se jim narodilo 1. listopadu 1912. Brzy následovala dcera Vlasta Kobrčová na jaře 3. března 1914. Třetí potomek se jim narodil až po válce, byla jí dcera Jiřina Kobrčová a byl to 1. zářijový den roku 1920.

Josef Kobrč patřil k mladé anarchistické generaci stejně jako další známá jména: Bohuslav Vrbenský, Vlasta Borek, Hedda Borková, Sláva Herlas, Arnošt Hofmann či Luisa Landová Štychová. Josef Kobrč se stal členem České anarchistické federace, která patřila za výběrovou organizaci. Působila ilegálně mimo platné rakouské zákony a měla podobu federací lokálních anarchistických skupin. Josef Kobrč byl členem jedné takové v Želénkách. Práce v České anarchistické federaci představovala především osvětovou a propagační činnost s cílem popularizovat anarchistické ideje a kritizovat zlořády tehdejší společnosti. Osvěta se činila slovem i písmem, písmem především v podobě letáků, plakátů a vydáváním anarchistického časopisu „Zádruha“. Josef Kobrč se o její šíření přičiňoval, stal se distributorem „Zádruhy“ pro Želénky a okolí.

Mezi mládeží, nejen tou anarchistickou, se v první dekádě 20. století stal velice populární antimilitarismus a především odpor k povinné vojenské službě ve prospěch nenáviděného vídeňského dvora. V antimilitaristických aktivitách byli velice činné různé anarchistické mládežnické skupiny a také mladá generace České anarchistické federace. Projevem antimilitaristických nálad se stal časopis „Mladý průkopník“ vydávaný anarchistickou omladinou, s jejíž distribucí mezi severskou mládeží pomáhal také Josef Kobrč.

Vedle antimilitarismu se stal ústřední aktivitou tehdejšího anarchistického hnutí boj proti klerikalismu a církevním dogmatům. Přesvědčeným bezvěrcem se stává rovněž Josef Kobrč a jeho choť Marie. 18. listopadu 1912 je na stránkách „Zádruhy“ otištěna přihláška pro anarchisty bezvěrce, s výzvou k vystupování z katolické církve a přihlášení se k Federaci bezvěrců ČAF. Jako člen ČAF tak učinil jak Josef Kobrč a jeho žena, ale ani své dítky nedají do spár kněží a zapíší je jako bezvěrce. Josef Kobrč se stal předním členem a aktivistou místní skupiny bezvěrců při ČAF, která působí do vypuknutí první světové války v roce 1914.

Ještě před válkou dochází také k přetvoření ČAF, které byl Josef Kobrč členem na Federaci českých anarchistů komunistů (FČAK). Další činnost zastaví válka a zavedení tuhé represe, část členů je internována a mnozí posláni na frontu s poznámkou „návrat nežádoucí“, pro jejich anarchistické přesvědčení. FČAK začíná ožívat koncem roku 1917 a počátkem roku 1918. Anarchisté se zapojili do protihabsburských tajných aktivit a svou činností podpořili vznik Československé republiky. Přední činitel FČAK Bohuslav Vrbenský přesvědčí větší část členstva pro jednotný postup socialistických sil a vstup do politiky s cílem prosadit socialistický a dělnický charakter nově vznikající republiky. FČAK se tak slučuje s národními socialisty (sociální demokraté návrh anarchistů odmítli) do České strany socialistické. Josef Kobrč jako člen FČAK se stal předním členem místní politické organizace v Želénkách. V roce 1919 za anarchokomunisty v rámci ČSS kandiduje v komunálních volbách pro Želénky. Společně s anarchisty Františkem Kebzou a Františkem Feierfeilem jsou zvoleni do zastupitelstva místní samosprávy. Do obecního zastupitelstva je zvolen podruhé v roce 1931.

Již před válkou byl aktivní v Zemské jednotě horníku a po válce navázal také na svoji bezvěreckou činnost, pomáhal znovuobnovit místní Skupiny bezvěrců. Po federalizaci anarchistických bezvěreckých skupin se stal členem vzniklého Svazu socialistických bezvěrců.

Po válce bydlí rodina Kobrčova v Želénkách v domě s číslem popisným 61. Otec rodiny je zaměstnán jako dělník na odkrývce na nedalekém dole Konkordia. Na hnutí anarchistických horníků po válce navázala syndikalistická organizace Sdružení československých horníků, která na svém vrcholu sdružovala asi 14 000 členů. Ustanoveno bylo ve dnech 28. – 29. prosince 1918 v Duchcově. Sdružení československých horníků (1918 – 1930) byla syndikalistická organizace pod heslem „Osvobození dělníků bude dílem jich samých. Přímou akcí k obrození proletariátu“, která navazovala personálně a tradicí na anarchosyndikalistickou Zemskou jednotu horníků. Josef Kobrč se stal členem Sdružení československých horníků a byl činný v místní syndikalistické odbočce i na dole Konkordia. V roce 1925 byl zvolen jednatelem odbočky, dostal na starost vyřizování korespondence, informování na stránkách „Hornických listů“ a přihlášky nových členů.

Zvolení Josefa Kobrče do přední funkce želénské odbočky, taktéž dokládá, že se rozešel s Bohuslavem Vrbenským a jeho Nezávislou socialistickou stranou dělnickou, která sdružovala přívržence anarchokomunismu a bývalé členy ČAF (FČAK) pro jejich rozhodnutí vstoupit do komunistické strany. Tento krok syndikalisté odmítli, až na několik výjimek, zároveň Sdružení československých horníků odmítlo na VII. sjezdu návrh Vrbenského, aby vstoupili do rudých odborů KSČ. Sjezd se naopak vyjádřil pro pokračování Sdružení jako nepolitické revoluční odborové organizace.

Hornický a politický činovník Josef Kobrč odešel na věčný odpočinek dne 7. října 1959, zemřel ve svém domě v Zabrušanech č. p. 27 a jeho tělo bylo bezvěrecky zpopelněno. Jeho urna je dosud uložena na hřbitově v Zabrušanech. Jeho manželka Marie Kobrčová zemřela dne 8. června 1970 v Mostě a je pochována ve společné hrobce.

Josef Kobrč (1884-1959)