Konference atheistů v Duchcově (1919)

Přinášíme zprávu z konference anarchistických bezvěrců konané 30.března 1919 v Duchcově otištěnou na stránkách Hornických listů dne 4.dubna 1919:

Po válce hlásí se rovněž i bezvěrci opět k činnosti, po čtyři léta násilně přervané. A vystupují na kolbiště věru nikoliv předčasně. Neboť nejen v Rakousku, ale i v republice československé troufale zdvihají klerikálové hlavu, aby nerušeně, státního převratu nedbajíce, provozovali své protikulturní pikle. Vlna převratu osvěžila poněkud mysle svobodomyslných lidí, takže počali kojit se nadějí, že bude ve svobodné republice dosaženo to, co v Rakousku tolik úporných a obětíplných bojů vyžadovalo.

Ale na krátce trvala naděje. Sotva bylo v Národním shromáždění promluveno prvé energické slovo, sotva bylo projeveno přání tak přirozené u českého národa s jeho tradicemi, s jeho minulostí, počal se ozývati nepokoj se strany papeženců. Nechtějí chápat, že by mohlo být jinak v české republice, než-li v české provincii, náboženským morem zamořené. Byla požadována reforma práva manželského a odstranění celibátu, co první splátku na požadavky českého lidu. Bylo požadováno, aby byla z univerzity fakulta bohoslovecká odstraněna, a plným právem, neboť mezi vysoké učení nelze pojímati bohosloví. A bude požadována odluka církve od státu, přirozeně v důsledku toho i odstranění náboženství ze škol.

A jest nyní až příliš jasno, že tyto podobné požadavky jsou odsunovány do pozadí jako méně důležité a kdo se o to přičiňuje, jsou ovšem kruhy klerikální.

Proto uchopily se práce opět kruhy bezvěrecké, proto probouzí se k životu Volná myšlenky, proto Svaz českých monistů a proto i nevěrci na Severu, kde símě kacířské mělo nejúrodnější půdu.

V uvážení této situace svolali bezvěrci Severští na 30.března 1919 konferenci, kde bylo o případném dalším postupu pojednáno. bylo za účelem soustředění snah bezvěreckých promluveno za účasti asi 20 zástupců organisací o sloučení se s ostatnímu kruhy bezvěreckými a byl mimo jiné předčítán návrh kamaráda inženýra Štycha z Prahy, v němž rovněž upozorňuje na snahy reakcionářů a radí k akci pospolité. Bylo usneseno, krátkou dobu vyčkati a pracovat v dosavadním působišti bezvěrců, které se omezuje na okresy Most, Duchcov a Teplice a v organisaci bezvěrců „Svornost“ v Lomu. Po vzájemném vyčerpání programu konference usnáší se na následující, kamarádem Káchou navržené resoluci:

RESOLUCE

občané, shromáždění na konferenci volnomyšlenkářských a bezvěreckých skupin a spolků, konané dne 30.března 1919 v Duchcově – důrazně protestují proti tendenčnímu pokusu jistých kruhů, kteří do zákona o manželských rozvodech chtí vpašovati odstavce, jež nadobro zvracejí zásady, v původním podání obsažené.

Zpátečnické a kompromisní kruhy Národního Shromáždění usilují o zavedení sňatku fakultativního, v němž shromáždění vidí první pokusný krok proti zásadě: Odluka církve od státu

Protestují důrazně proti tomuto vyloženému pokusu a prohlašují, že protiví se jich pokrokovým snahám uznati zákon, nadržující morálce společnosti, která nejvíce lpěla na tradicích starého Rakouska a posilovala boje proti snahám národně obrodným. Tito lidé pookřáli kompromisním jednáním slabých a již znovu chtí uplatnit své nekalé cíle. Bylo by to do očí bijící nespravedlností, aby tito lidé, kterým může národ vděčit za mnohé morální pohromy, nabyli těžko zbavitelné moci, jež ale by se vymstilo v budoucnosti. 

Přítomní konference se vzájemně zavazují nerespektovati takového zákona, který by nebezpečně pootvíral dvířka záludně číhající a vyzývající všechny lidi dobré vůle k odporu, proti takovým nebezpečným počinům se v čas a účinně ohraditi a proti slabosti kompromisních kruhů se postaviti. Trvají na starém požadavku vyloučení církve ze škol a vyzývají zákonodárné kruhy k opravdové činnosti, směřující k odluce církve od státu!

V Duchcově, dne 30.března 1919.

Po té bylo promluveno o otázce tisku. Přítomný redaktor „matice Svobody“ jest ochoten ve vydávání časopisu opět se uvázati a tuto opět, než-li všeobecné poměry v zemi se poněkud zlepší, na Moravě vydávati. Na to byla konference doslovem kamaráda Berana ukončena.

Michael Kácha (1874–1940)