LIDE MŮJ, TY ZOTROČENÝ (František Hlaváček)

(na melodii „Vltavo, ty modrojasná . . .“)

Lide můj, ty zotročený, 
proč stále na jiné dřeš ?
Jiným rozmnožuješ blaho —
sám ale jen v bídě mřeš.
Dbej konečně též o sebe,
za svým cílem rychle spěj;
abys i ty svobodným byl,
o to se již postarej.

Zem je velká, má dost darů,
všichni mužem blaze žít.
Třeba zlaté tele svrhnout,
základ k štěstí založit.
Když všichni rovni budeme,
nebude víc otroků.
Pak nadejde teprv pravý
čas svobody, pokroku.

Frank Hlavaček.