Litomiský Alois (1870 – 1910)

Mezi staré anarchisty a průkopníky anarchistického hnutí v severních Čechách patřil i Alois Litomiský. Přestože byla jeho politická činnost spojena s českým severem, pocházel polabské nížiny, ze středočeského kraje. Narodil se 15. května 1870 v malé obci Opolany u Poděbrad.

Z Poděbradska se již jako mladík vypravil do kraje doutnajících oprámů a začal se živit jako horník na dolech. Na sever se dostal již koncem 80 let předminulého století, aby se zde seznámil s radikálními náhledy jeho kolegů, kteří opouštěli sociální demokracii a vydali se na cestu anarchismu. Alois Litomiský se do anarchistického hnutí zapojuje již v 90 letech, kdy se hnutí ještě označovalo jako neodvisle socialistické. A tak i Alois Litomiský se zařadil mezi průkopníky anarchistických idejí.

Manželkou se mu stala Marie Litomiská a měli spolu pět dítek.

Jako mladý dělník, něco málo přes dvacet starý, se zapojuje do proslulého anarchistického spolku „Omladina“, kterých tou dobou působilo po Čechách na 30 a byli soustředěni kolem stejnojmenného časopisu. Jelikož tou dobou pobýval v Komořanech, stal se členem místního Vzdělávacího spolku „Omladina“ v Komořanech. Pomáhal s distribucí časopisu, šířil ideje a odborově se organizoval.

Stal se členem Severočeské federace horníků v letech 1903 až 1907, poté Hornické federace v roce 1908 a především členem České federace všech odborů, která působila v letech 1904 až 1908.

Až do roku 1908 pobýval v Komořanech. Kde byl krom jiného také členem místního anarchistického uskupení Vzdělávací spolek „Kniha“ v Komořanech, který zde byl založen v roce 1890. V obci provozoval také veřejnou knihovnu.

Poté se Alois Litomiský přestěhoval do nedalekých Ervenic. Zde jej v roce 1908 také nalézáme jako správce Veřejné lidové knihovny.

Jako přesvědčený anarchosyndikalista pak v roce 1909 vstoupil do znovuobnovené odborové organizace anarchistů Zemské jednoty horníků.

V roce 1909 vážně onemocněl, byl nucen odejít do penze a živořil při skromné hornické penzi od bratrské pokladny. Zemřel 13. února 1910 v mostecké nemocnici ve věku 40 let. Bezvěrecký pohřeb se konal 15. února, za účasti rodiny a jeho kamarádů z hnutí.