Mandík Václav (1867 – 1922)

Rodák z jihočeského kraje anarchistický horník a družstevník Václav Mandík se narodil 20. září 1867 v malé vesničce Dřevniště u Sedlčan.

Z rodného zemědělského kraje se vydal na průmyslový hornický sever za prací ještě v 90 letech předminulého století. Vystřídal několik štací, aby se nakonec usadil na Duchcovsku v Nové Vsi – Hrdlovce, kde nakonec získá i domovské právo. Ožení se 6. září 1896, ale jméno jeho manželky neznáme.

Na severu se jako většina přistěhovalců z vnitrozemí začne živit dolováním uhlí. Práce horníka je sice velice nebezpečná a náročná, ale je z dělnických profesí placená nejlépe, i když ani hornickým chýším se nevyhýbal hlad a nedostatek.

Prokazatelně se Václav Mandík nachází v Hrdlovce od roku 1898, kdy jej jako anarchistu nacházíme v řadách tamního hnutí, které se pod vlivem agitace Viléma Korbera a Karla Vohryzka, rozhodlo pustit do družstevnictví, aby si jako prostí dělníci dopomohli sami a postavili se okrádání nepoctivými obchodníky.

Václav Mandík byl jedním ze zakládajících členů Dělnické potravní jednoty v Hrdlovce. Zúčastnil se ustanovující schůze tohoto anarchistického spotřebního družstva, která se konala 29. května 1898 v místním hostinci. Také Václav Mandík složil závodní podíl 10 zlatých a dal základ nově vzniklému anarchistickému družstvu, které se zařadilo mezi jedny z nejúspěšnějších.

Na první valné hromadě po schválení družstva krajským soudem v Mostě, která se sešla 19. února 1899, byl Václav Mandík zvolen na druhý nejvýznamnější post v předsednictvu za náměstka ředitele. Potravní družstvo fungovalo na anarchistických zásadách, a střídání ve funkcích byla běžná záležitost a tak uvolňuje místo dalším kamarádům. Do předsednictva družstva je zvolen znovu až na valné hromadě konané 25. ledna 1903, kdy je zvolen za přísedícího člena výboru, který se skládal ze čtyř delegátů volených právě na valných hromadách. Do stejné funkce je zvolen zase napřesrok a to na celoroční valné hromadě, která se sešla 5. února 1905 a opět za přísedícího člena výboru. V pozdějších letech jej již v představenstvu družstva nenacházíme.

Potravní družstvo fungovalo neuvěřitelných 50 let až do roku 1948, kdy bylo násilně začleněno do státní sítě družstev „Včela“, jelikož si nově nastupující vláda KSČ nepřála žádnou vlastní iniciativu dělnictva, kterou neměla pod svojí stranickou kontrolou.

Václav Mandík patřil mezi řadové příslušníky anarchistického hnutí, až na funkce přijaté v družstvu v Hrdlovce jej nenalézáme ve výborech dalších anarchistických spolků a odborových organizací. Patřil spíše mezi ty prosté dělníky, které své přesvědčení realizovali každodenní aktivitou, která nebyla zaznamenávána na stránkách anarchistických časopisů, byla brána jako samozřejmost. Nemámě přímý doklad o jeho členství, ale předpokládáme, že byl členem místního spolku anarchistů v Hrdlovce a především členem hornických odborových organizací založených anarchisty.

Také Václav Mandík odmítl nadále věřit v existenci boha, vystoupil z církve a stal se bezvěrcem.

Později se přestěhoval do Lipětína. Po první světové válce bydlel na adrese Lipětín č.p. 18, kde také 24. března 1922 naposledy vydechl. Na poslední cestě 26. března 1922 ho doprovodili jeho kamarádi a rodina na místní hřbitov v Horním Litvínově, kde byl bezvěrecky pochován.