Meisner Rudolf (1888 – ?)

V řadách libereckého anarchistického hnutí počátku minulého století stál také Rudolf Meisner, někdy uváděn jako Majzner. Rudolf Meisner se narodil 28. dubna 1888 v Ždáru u Kumburku u Nové Paky severovýchodních Čechách do dělnické rodiny Josefa Meisnera a Františky rozené Podlipské.

Rudolf Meisner patřil k poslední nejmladší generaci anarchistů před vypuknutím první světové války. Do anarchistického hnutí se aktivně zapojil v první dekádě 20. století. Stal se členem České anarchistické federace (ČAF) a jako mladý, plný elánu zastával v ČAF na severovýchodě přední místo. Stal se důvěrníkem krajských organizací ČAF Liberec, vyřizoval korespondenci, jezdil na konference, porady a sjezdy a samozřejmě se účastnil schůzí a konferencí místních skupin. Vzal si také na starost distribuci časopisu vydávaného ČAF „Zádruha“, který roznášel mezi místní dělnictvo a mládež.

Jako příslušník mladé generace, se stal členem spolku Klub mládeže „Ratolest“ a zakladatelem místní odbočky spolku v Hrádku u Liberce, kde zastával taktéž funkci místního důvěrníka v Podještědí. Mladí anarchisté a antimilitaristé vydávali v letech 1912 až 1914 časopis „Mladý průkopník“, který Rudolf Meisner kolportoval mezi omladinou.

V roce 1914 bydlel na adrese Růžová ulice č. p. 6 v Hrádku u Liberce, poté se přestěhoval na novou adresu Donína č. p. 55 v Hrádku nad Nisou. S vypuknutím první světové války v roce 1914 je spolek Ratolest úřady rozpuštěn a rovněž je zakázána činnost ČAF, tehdy již přejmenované na Federaci českých anarchistů komunistů (FČAK).

Za řinčení zbraní, zatímco mocní tohoto světa prolévali krev milionů proletářů v nesmyslné válce, proti které a militarismu obecně tak vehementně Rudolf Meisner vystupoval, přichází aspoň jedna veselá událost. Chystá se skromná civilní a bezvěrecká svatba s jeho milou Františkou Kousalovou. Františka se narodila 9. dubna 1891 v Semilech. Tatínek Petr Kousal byl tesař a maminka se jmenovala za svobodna Františka Hošková. Své „ano“ si Rudolf Meisner a Františka Meisnerová řekli 30. května 1915. Za svědky jim šel anarchista a kamarád František Kraus z Doníně č.p. 203, v anarchistickém hutí byl činný už jeho otec se stejným jménem. Druhým svědkem byl anarchista Jiří Wolf z Horního Růžodolu u Liberce č.p. 14. Bydleli tou dobou v Hrádku č.p. 252.