MY ROSTEME (Neznámý autor)

jak strmý peň, jenž trčí k nebesům, 
tu tkvíme sami, sami.
Kol vítr lítá, mraků černý tlum
se kupí v hradby, blesků plamy
tu kmitají a hrom řve z nich
a déšť nás bičuje a sníh.

A znova hřmí a blesky dále bijí,
psi štěkají a hyeny tu vyjí,
a havranů skřek řeže vzduch,
skřek krvežíznivý, jímž kořist čijí
a nových mrtvol puch----------
v bouři tu z té černé, těžké půdy,
vždy výš se rozpíná náš prapor rudý
a peň náš trčí tu tak vzpřímený a silný,
prst hrozící!

Dav ratolestí urve nám vždy bouře,
však z pahýlů jich pučí zase mladé
a jsou jich spousty všade;
tak peň náš roste, proráží ty mraky,
jež nízkou vášní čpí a špínou kouře,
svým temenem již sahá nad oblaky,
pln nesmrtelné, neúmorné mízy,
a roste klidně v šíř a výš —
dál k slunci pravdy, v lepších časů říš,
říš volných občanů a štěstí.

Radim.

Dělnické listy: orgán Mezinárodní dělnické jednoty v Americe. New York: International Workingmen Ass´n of America, 22.05.1897